4 C 86/2023
č. j. 4 C 86/2023-48
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 106 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2390 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 23.318 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zčásti zamítá co do nároku žalobce na zaplacení částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.170 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23.318 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21.894 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.987 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, advokáta. 1) Žalobce se návrhem na zahájení řízení podaným u zdejšího soudu dne 6. 10. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 21.894 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21.894 Kč za období od 15. 7. 2021 do zaplacení, dále částky 2.660 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částky 1.424 Kč jakožto smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 21.894 Kč od 15. 7. 2021 do 12. 10. 2021 a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne 14. 6. 2021 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 16.000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se pak předmětnou smlouvou zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím ve sjednaném datu splatnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen z bankovního účtu žalobce následujícím způsobem, a to dne 14. 6. 2021 částka 5.000 Kč, dne 15. 6. 2021 částka 3.000 Kč, dne 16. 6. 2021 částka 1.000 Kč, dne 17. 6. 2021 částka 2.400 Kč, dne 18. 6. 2021 částka 2.400 Kč a dne 20. 6. 2021 částka 2.200 Kč. Celkem tedy byla ze strany žalobce vyplacena žalovanému částka 16.000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy dále zvolil následující volitelné služby, a to službu „, Anonymizováno, “ za poplatek 110 Kč, službu „, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 1.485 Kč a službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši 29 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 14. 7. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne 15. 7. 2021. Žalobce tak po žalovaném požadoval zaplacení dlužné částky ve výši 24.554 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 16.000 Kč, neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.270 Kč, dlužného poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 110 Kč, dlužného poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1.485 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 29 Kč a účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2.660 Kč, přičemž tato částka se dle žalobce skládala ze 76 dní krát paušální náhrada 35 Kč denně v období od 15. 7. 2021 do 24. 9. 2021 zahrnující 25 SMS, 30 emailů a 14 telefonátů, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. V důsledku nastalého prodlení žalovaného požadoval žalobce také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení, tj. od 15. 7. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 1.424 Kč a zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení 15. 7. 2021 do zaplacení.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil.3) Soud ve věci nařídil jednání na den 19. dubna 2024, z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaný se k jednání, byť byl ze strany soudu řádně předvolán, nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5) Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 14. 6. 2021 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku do výše 16.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem a dalšími volitelnými službami jednorázovou splátkou (při čerpání celého úvěrového limitu) ve výši 20.144 Kč ve lhůtě do 14. 7. 2021. RPSN činila 1.732,08 %. Součástí smlouvy je i sazebník poplatků, údaje o poskytovateli úvěru a všeobecné obchodní podmínky.6) Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobce ověřil totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID.7) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne 14. 6. 2021 a Obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že žalobce při zkoumání bonity žalovaného ověřil výši čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 23.300 Kč s tím, že na výdajové stránce žalovaný označil měsíční výdaje ve výši 7.000 Kč. Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí 780 Kč, disponibilní příjem částku 15.500 Kč.8) Z listiny označené Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobce v souladu se zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného na částku 23.300 Kč.9) Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2021 poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 5.000 Kč, dne 15. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 2.000 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 16. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 17. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.400 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 18. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.400 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč a dne 20. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 2.200 Kč; celkem tedy částku ve výši 16.000 Kč.10) Ze Sazebníku platného od 1. 9. 2020 bylo soudem zjištěno, že dle článku 3 jsou účelně vynaložené náklady spojené s upomínám vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, přičemž žalobce je dle tohoto sazebníku oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které společnosti vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky.11) Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 8. 2023 soud zjistil, že k datu 14. 6. 2021 až 17. 6. 2021 byl majitelem a disponentem osobního účtu č. , č. účtu, žalovaný.12) Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne 25. 8. 2022 byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (, adresa, ), jak soud zjistil z poštovního podacího lístku ze dne 25. 8. 2022.13) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.14) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19) Podle ustanovení 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20) Na základě učiněných zjištění a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že žaloba je z velké části důvodná, neboť žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v návrhu. Předmětem řízení je nárok žalobce jako úvěrujícího vůči žalovanému jako úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků za sjednaný úrok a poplatky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Mezi žalobcem a žalovaným tak byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Podstatou smlouvy o úvěru je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Žalobce své smluvní povinnosti řádně splnil a poskytl žalovanému úvěr ve sjednané výši 16.000 Kč. Žalobce současně splnil také svou zákonnou povinnost a v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se před uzavřením dané Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný naopak své smluvní povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy řádně nesplnil, neboť se dne 14. 7. 2021 dostal do prodlení s úhradou jednorázové splátky úvěru ve výši 20.144 Kč sestávající z poskytnuté jistiny, poplatku za sjednání úvěru a odměny za volitelné doplňkové služby. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci v souladu se smluvním ujednáním a § 2048 odst. 1 o. z. rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny za prvních 90 dnů prodlení, tedy za období od 15. 7. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 1.424 Kč. Žalovaný se nezaplacením úvěru řádně a včas dostal dnem následujícím po jeho splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval od 15. 7. 2021 do zaplacení. Dopisem ze dne 25. 8. 2022 právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v termínu 3 dnů, přičemž výzva byla žalovanému prokazatelně odeslána téhož dne. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu v rozsahu částky 23.318 Kč (sestávající z jistiny 16.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4.270 Kč, služby „, Anonymizováno, “ 110 Kč, služby „, Anonymizováno, “ 1.485 Kč, služby „, Anonymizováno, “ 29 Kč a smluvní pokuty dle čl. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku ve výši 1.424 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21.894 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, a částky 490 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, jako důvodnou, a proto jí ve výroku II. tohoto rozsudku vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu žalobcem požadované náhrady účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2.170 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.), neboť za účelně vynaložené náklady považuje jen takové, jejichž vynaložení je v daném případě věcně nutné a přináší očekávaný užitek nebo výsledek, za dané situace tedy úhradu dlužné částky ze strany žalovaného. S ohledem na žalobcem deklarované množství upomínek, tj. konkrétně 25 SMS, 30 emailů a 14 telefonátů v období od 15. 7. 2021 do 24. 9. 2021, je soud přesvědčen, že tyto urgence kritérium účelného vynaložení nesplňují a byly prováděny zjevně nadbytečně s cílem navýšit celkovou pohledávku za žalovaným.21) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny nahoru v částce 1.987 Kč, přičemž tato částka představuje 83,30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 91,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 933 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25.978 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, tj. částka 1.452 Kč. Při určení výše odměny advokáta přitom soud postupoval podle § 14b a. t., neboť jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobce své žalobní návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se tedy o tzv. formulářové žaloby. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.