4 C 92/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 16.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.573 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru č. hodnota podle smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou se žalovaný uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČ IČO. adresa Kč předchůdce žalobce žalovanému vyplatil ve dnech datum, datum a datum na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Splatnost zákonného úroku z prodlení žalobce odvozuje od upomínky ze dne datum. Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum uvedl, že s pohledávkou co do výše částka souhlasí. Nesouhlasí s náhradou právního zástupce a tvrdí, že mu nebylo nic doručeno. Konečně žalovaný požádal o splátkový kalendář. Na dotaz soudu ohledně navrhované výše splátek žalovaný uvedl, že je momentálně bez příjmu a čeká na výkon trestu, kde může být zařazen do výkonu práce. Žádá o „odklad“, než bude zařazen do práce.

3. Žalobce souhlasil s rozložením plnění do přiměřených splátek pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalovaného.

4. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a ve věci rozhodl bez jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. Z těch učinil soud následující skutková zjištění.

5. Z výpisů z účtu předchůdce žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce dne datum odeslal na účet č. č. účtu částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem tedy částka.

6. Ze sdělení právnická osoba. vyplynulo, že vlastníkem a jediným disponentem účtu č. č. účtu v době, kdy byly prováděny uvedené platby, byl žalovaný.

7. Upomínkou ze dne datum žalobce prokázal, že předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu.

8. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum spolu se seznamem postoupených pohledávek žalobce prokázal, že mu právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným včetně veškerého příslušenství.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy a z podacího lístku (vše ze dne datum), adresovanému na adresa, adresa, což je tehdejší i současné místo trvalého pobytu žalovaného, soud zjistil, že žalobce řádně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a před podáním žaloby jej vyzval k úhradě dluhu.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného finanční částku částka. Jelikož žalobce požadoval jen jistinu úvěru, nebylo nutné se zabývat schopností žalovaného splácet úvěr a soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdci žalobce vznikl nárok na vrácení toho, co ve prospěch žalovaného plnil, bez ohledu na právní důvod této platby. Postoupení pohledávky žalobce prokázal. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího poté, co žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě vyhověl.

15. Soud nevyhověl žádosti žalovaného o rozložení platby do splátek. Žalovaný sám uvedl, že je v současné době bez příjmu. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný nyní vykonává trest odnětí svobody. Dále je soudu známo, že příjem osob pracujících v rámci výkonu trestu jen zřídkakdy přesáhne 10 000 Kč, z příjmu mu bude strháváno dlužné a běžné výživné pro jeho nezletilého syna, pro které je vedeno exekuční řízení, a dále mu budou strhávány náklady výkonu trestu. Konečně je soudu známo, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, soud umožnil žalovanému splácet dlužnou částku přesahující částka ve splátkách po částka měsíčně, přičemž ani tomuto závazku patrně nebude žalovaný schopen s ohledem na již uvedené dostát. Soud proto v souladu s § 160 o. s. ř. stanovil lhůtu k plnění na tři dny od právní moci rozsudku.

16. Důvody pro „odklad“, o který žalovaný žádal, soud neshledal. To nebrání žalovanému, aby později navrhl odklad exekuce podle § 54 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva v roce 2024) a z částky částka za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba v roce 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soudu je totiž z jeho činnosti známo, že obdobné formulářové návrhy z titulu bezdůvodného obohacení, kde dochází prakticky jen ke změně právního předchůdce, poskytnuté částky a datumů, podává žalovaný (nejen) ke zdejšímu soudu opakovaně. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.