4 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18.704 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 2.854 Kč.

II. Žaloba se zčásti zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 870,47 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.000 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2022 domáhal zaplacení částky 18.704 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 870,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.000 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a dále požadoval náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne 16. 1. 2022 prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 16. 2. 2022. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť úvěr ve sjednané lhůtě právnímu předchůdci žalobce nevrátil. V důsledku prodlení s vrácením úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž smluvní pokutu z dlužné jistiny úvěru, kterou žalobce požadoval za období od 17. 2. 2022 do 5. 8. 2022, tj. celkem v částce 2.704 Kč, a dále náhradu nákladů spojených s upomínáním v celkové výši 150 Kč, které byly v žalobě označeny jako kapitalizovaný úrok, a náklady vynaložené na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 19.110 Kč dosud nezaplatil. Podáním ze dne 18. 8. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 2.854 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 2.704 Kč, a to v návaznosti na skutečnost, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 1. 2022 a z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce za období od 14. 1. 2022 do 17. 1. 2022 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 16. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč, který byl žalovanému poskytnut bezhotovostně převodem na účet č. [bankovní účet], z něhož žalovaný dne 14. 1. 2022 uhradil na účet právního předchůdce žalobce verifikační platbu ve výši 1 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit nejpozději do 16. 2. 2022. 5. [právnická osoba], ze dne 11. 8. 2023 bylo prokázáno, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 16. 1. 2022 žalovaný.

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 17. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

8. Z upomínky ze dne 2. 3. 2022 soud zjistil, že právních předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky.

9. Z dopisu ze dne 11. 8. 2022 a z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 13. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému vyúčtoval náklady vzniklé v souvislosti s mimosoudním vymáháním pohledávky v celkové výši 256 Kč (zaslání obyčejného dopisu za 39 Kč a osobní návštěva terénního pracovníka za 217 Kč), na jejichž výši byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 11. 8. 2022.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 12. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 5. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 18.854 Kč s příslušenstvím s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

11. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, konkrétně z Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, opakované výzvy k úhradě ze dne 11. 3. 2022 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 19. 3. 2023, neučinil soud žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí soudu ve věci.

12. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 16. 1. 2022 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, a to převodem na bankovního účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 16. 2. 2022. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve stanovené lhůtě nevrátil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce v žalobě neuvedl žádná skutková tvrzení a ani soudu nepředložil žádný důkaz k prokázání této skutečnosti. Na výzvu soudu žalobce reagoval částečným zpětvzetím žaloby s tím, že důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 11. 8. 2022, který byl žalovanému zaslán dne 17. 8. 2022.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.) Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

17. Podle důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c/), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

23. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

24. Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Soud se nejprve zabýval splněním povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele ve smyslu shora citovaného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Na podkladě tvrzení samotného žalobce, který na výzvu soudu sdělil, že nedisponuje žádnými důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobce povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací nesplnil. Předmětná smlouva o úvěru je tedy pro rozpor se zákonem absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu, jelikož žalobce poskytl žalovanému úvěr, i přestože řádně nesplnil povinnost k posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývající z § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při níž byl povinen počínat si s odbornou péčí (§ 75), zejména z hledisek uvedených v ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky a od nich se odvíjející úrok z prodlení, tj. ani náklady spojené s uplatněním pohledávky. Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je za splnění předpokladů uvedených v § 2991 odst. 1 o. z. přijetím plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.

25. S ohledem na vše shora uvedené shledal soud nárok žalobce důvodným pouze co do částky 16.000 Kč představující poskytnuté peněžní prostředky, které byly žalovanému na jeho bankovní účet prokazatelně zaslány z účtu právního předchůdce žalobce a které žalovaný dosud nevrátil. S ohledem na to, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení připsáním na účet, byl žalovaný povinen tuto částku vrátit, žalovaný měl a mohl vědět o splatnosti k datu 16. 2. 2022, proto soud přiznal žalobci podle § 1970 o. z. i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne 17. 2. 2022 do zaplacení.

26. Ve zbývající části, tj. ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, byla žaloba s ohledem na shora uvedené jako nedůvodná zamítnuta.

27. Co se týče kapitalizovaných úroků a smluvní pokuty, pak ohledně těchto nároků bylo řízení k návrhu žalobce zastaveno podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. 28. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž měl neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.704 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 1. 12. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.