41 C 124/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 41 820,67 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se, co do částky 10 664,67 Kč, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 667,18 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 40 667,18 Kč od 25. 10. 2022 do 16. 11. 2022, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 38 667,18 Kč od 17. 11. 2022 do 24. 1. 2023, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 37 667,18 Kč od 25. 1. 2023 do 11. 2. 2023, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 36 667,18 Kč od 12. 2. 2023 do 3. 3. 2023, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 35 667,18 Kč od 4. 3. 2023 do 4. 7. 2023, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 34 667,18 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, to vše to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, které je povinen platit vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 699,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 186,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 45 367 Kč od 8. 10. 2022 do 16. 11. 2022, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 43 367 Kč od 17. 11. 2022 do 24. 1. 2023, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 42 367 Kč od 25. 1. 2023 do 11. 2. 2023, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 41 367 Kč od 12. 2. 2023 do 3. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 40 367 Kč od 4. 3. 2023 do 4. 7. 2023, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 39 367 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 433 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 3 851 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, které je povinen platit vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 17. 2.2023, ve znění doplnění žaloby z 30. 5. 2023 a 20. 7. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 367 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne 23. 5. 2022 dodatek ke smlouvě o úvěru (v tomto dodatku došlo k prodloužení splatnosti závazku na datum 24. 3. 2025), na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 48 867,70 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 34ti měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč, a to společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 50 290,24 Kč. Tvrdila, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkem částku 99 157,94 Kč nejpozději ke dni 24. 3. 2025. Dále uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení, a proto byl úvěr ke dni 24. 9. 2022 zesplatněn. Žalobkyně uvedla, že v důsledku prodlení žalovaného jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena smlouvou ze dne 8. 12. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil částku 9 332,82 Kč a ode dne postoupení uhradil částku 5 000 Kč. Požadovala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 40 367 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 186,44 Kč (jedná se o zákonný úrok z dlužné jistiny ve výši 45 367 Kč od 25. 9. 2022 do 5. 10. 2022), nákladů na vymáhání pohledávky v částce 433 Kč (za úkony spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky, dopisy, hovory atd.) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 10. 2022 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný o poskytnutí půjčky zažádal na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde vyplnil registrační údaje, následně provedl tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, kterou odeslal ze svého účtu. Tato platba slouží k ověření totožnosti žalovaného a je jí dokončena žádost o půjčku. Následně právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když žádost o půjčku byla žalovanému schválena. Žalobkyně uvedla, že zasláním verifikační platby žalovaný souhlasil také s Všeobecnými obchodními podmínkami. Po schválení půjčky byla žalovanému zaslána na jím uvedený bankovní účet částka ve výši 50 000 Kč (v posuzované věci dne 24. 2. 2022 na účet č. [tel. číslo] [číslo]).

3. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že nedisponuje podklady prokazující prověření úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní.

4. V podání ze dne 20. 7. 2023 žalobkyně souhlasila s navrhovaným hrazením závazku ve splátkách.

5. Žalovaný v podání ze dne 30. 6. 2023 uznal jistinu, včetně příslušenství, kdy požádal o umožnění splácet závazek ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že není schopen dluh jednorázově uhradit, neboť je schopen vydělat měsíčně částku 70 000 Kč a splácí více půjček, které převzal v důsledku své závislosti na hraní na automatech.

6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 48 867,70 Kč na uvedený bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 34 měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč do 24. 3. 2025 Součástí smlouvy byly obchodní podmínky.

7. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 15 332,82 Kč.

8. Přijetí verifikační platby ve výši 1 Kč na účet [číslo] vedený u [právnická osoba] dne 26. 3. 2019 z účtu [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného bylo zjištěno z výpisu z účtu. Odeslání platby ve výši 50 000 Kč dne 24. 2. 2022 na účet č. [tel. číslo] [číslo] bylo zjištěno z výpisu z účtu [číslo].

9. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 25. 10. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 10. 2022.

10. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 31. 1. 2023.

11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný uznal převzetí finanční částky, a to včetně příslušenství.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § [číslo] až § [číslo].

13. V posuzované věci byla soudu předložena nepodepsaná smlouva o úvěru, ani obchodní podmínky neobsahují podpis jakékoliv osoby.

14. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

15. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

16. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

21. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

22. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

23. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

24. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí došlo. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by obsahoval projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, a bylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jemu tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

25. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení poplatků a smluvní pokuty.

26. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval.

27. Dle § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

28. V posuzované věci vzala žalobkyně svůj žalobní návrh částečně zpět, soud proto postupoval v souladu s citovaným ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. tak, že řízení ohledně částky 10 664,67 Kč zastavil (výrok I.).

29. Podle § 153a odst. 1) o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.).

30. V dané věci dospěl soud k závěru, že nebyly splněny podmínky § 153a odst. 1 o. s. ř. Žalovaný sice uznal svůj závazek, jeho jednání je však neurčité, neboť přesně neuvedl, jaký závazek a v jaké výši uznává, když ani příslušenství není žalovaným přesně označeno. Na základě této skutečnosti posoudil soud právní jednání žalovaného jako neurčité a dále se jím nezabýval.

31. Soud konstatuje, že v řízení však bylo prokázáno, že na bankovní účet, vedený na jméno žalovaného, byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka 50 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 15 332,82 Kč, soud uložil žalovanému zaplatit rozdíl mezi částkou, kterou obdržel a kterou uhradil, a to z titulu tzv. bezdůvodného obohacení (výrok II.).

32. Ve zbývající části žalobu žalobkyně zamítl jako nedůvodnou (výrok III.).

33. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 88 % a procesní úspěch žalovaného 12 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 76 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 14 559,50 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 1 673 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 12 886,50 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkony právní služby po 2 700 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a částečné zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že však žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení pouze v částce 3 851 Kč, soud žalobkyni přiznal náhradu v požadované výši.

34. Za použití § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o zaplacení závazku ve splátkách, neboť žalobkyně s návrhem žalovaného na umožnění hrazení ve splátkách vyslovila souhlas.