41 C 130/2021
č. j. 41 C 130/2021-57
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 137 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 8 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 10
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 5
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 619 § 629 § 636
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , člen holdingu ČSOB, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 50 270 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 270 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 50 270 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení zastavuje.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 20 923 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, rukám Mgr. et. Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 50 270 Kč a za zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z žalované částky od 22. 7. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a [příjmení] [příjmení], [datum narození], jako pojistník uzavřeli dne 21. 3. 2016 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tato pojistná smlouva byla uzavřena podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyně se v této smlouvě zavázala, v případě pojistné události, specifikované v pojistné smlouvě, vyplatit poškozenému pojistné plnění ve smyslu § 6 citovaného zákona za splnění zákonných a smluvních podmínek. Žalobkyně tvrdila, že dne 25. 5. 2016 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní, v souladu s citovanou pojistnou smlouvou, vyplaceno pojistné plnění ve výši 50 270 Kč. Uvedla, že k výplatě tohoto pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek ve smyslu § 10 zákona č. 168/1999 Sb., když z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno], vyplynulo, že dne 24. 5. 2016 v 20:00 hodin na místní komunikaci náměstí [ulice] v obci [obec] při couvání s motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], z parkovacího stání na komunikaci se žalovaná plně nevěnovala řízení a levým zadním rohem svého motorového vozidla narazila do pravého předního boku motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], které řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], zaparkoval na jednom z šikmých parkovacích stání na stejné straně pozemní komunikace vlevo od motorového vozidla [značka automobilu]. Žalobkyně tvrdila, že na motorovém vozidle [značka automobilu] majitele [jméno] [příjmení] vznikla odhadovaná škoda 1 000 Kč a na motorovém vozidle [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], majitele [jméno] [příjmení] vznikla odhadovaná škoda 20 000 Kč. Dále uvedla, že žalovaná zavinila dopravní nehodu, kterou neohlásila Policii České republiky, nezastavila vozidlo, neprokázala druhému účastníkovi nehody totožnost, nesdělila účastníkovi údaje o svém vozidle, nesepsala společný záznam o dopravní nehodě a místo nehody opustila. Žalovaná nehodu žalobkyni neoznámila a po celou dobu šetření dopravní nehody s žalobkyní nekomunikovala, proto žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovanou plnila. Žalobkyně tvrdila, že vyzvala žalovanou k plnění písemnou výzvou ze dne 21. 6. 2019, k dnešnímu dni žalovaná svůj závazek neuhradila. Uvedla, že požaduje po žalované zaplacení částky 50 270 Kč a zákonný úrok z prodlení od 22. 7. 2019 do zaplacení.
2. V doplnění podání ze dne 13. 8. 2021 žalobkyně tvrdila, že závazek žalované není promlčen, neboť postihové právo je zvláštní originální nárok pojistitele, jehož promlčecí doba začíná běžet společně s okamžikem, kdy mohlo být právo vykonáno. Žalobkyně tvrdila, že samotné právo postihu nemůže vzniknout dříve, než je vyplaceno pojistné plnění, a proto nemůže být ani promlčeno. K výplatě pojistného plnění došlo dne 24. 6. 2019 a k promlčení dluhu tedy dojde dne 24. 6. 2022, a proto je námitka žalované bezdůvodná. Dále uvedla, že výzva zaslaná žalobkyni šla na chybnou adresu žalované, a proto netrvá na úrocích z prodlení. Ohledně nákladů řízení uvedla, že pokud bude pohledávka uhrazena před prvním jednáním, pak na nich netrvá, v opačném případě náhradu nákladů řízení požaduje. Rozporovala tvrzení žalované, že o nehodě nevěděla, když odkázala na rozhodnutí o příkazním řízení vedeném správním orgánem.
3. K výzvě soudu u jednání dne 5. 10. 2021 žalobkyně tvrdila, že výše vyplacené náhrady byly žalobkyní po předložení kalkulace provedené konkrétním autoservisem a vystavenými fakturami znovu přepočítávána a posléze bylo majiteli poškozeného vozidla vyplaceno méně, než bylo kalkulováno za opravu vozidla. Žalobkyně při stanovení výše nákladů spojených s opravou poškozeného vozu vycházela z databáze Audatex, která je standardní databází používanou všemi pojišťovnami, když majitel poškozeného vozu se přímo obrátil na autoservis [obec], který fakticky opravu prováděl a následně vyúčtoval cenu za provedenou opravu. Kalkulace autoservisu a realizace opravy byla provedena v roce 2016, posouzení této kalkulace ze strany žalobkyně bylo provedeno v roce 2019. Ohledně ceny vyplacené za nájem náhradního vozidla byl pojišťovnou zohledněn typ a cena poškozeného vozidla.
4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že nárok žalobkyně je promlčen, neboť podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je promlčecí lhůta tříletá, přičemž se jedná o tzv. lhůtu subjektivní, která závisí na vědomí subjektu, který způsobil škodnou událost, rozhodující je moment, kdy žalobkyně zjistila, že byla způsobena škoda a která osoba tuto škodu způsobila. Žalovaná uvedla, že k uplatnění škody u žalobkyně došlo dne 25. 6. 2016, a je tedy zřejmé, že počátek běhu promlčecí lhůty je třeba stanovit na den 27. 5. 2016. Ze spisového materiálu současně plyne, že poškozený znal poznávací značku vozidla, které způsobilo škodnou událost. Dále žalovaná tvrdila, že do okamžiku obdržení elektronického platebního rozkazu nevěděla nic o tom, že po ní někdo uplatňuje nárok spojený s výše popsanou škodnou událostí, do té neobdržela jinou výzvu ani uplatnění jakéhokoliv nároku, bylo to pro ni překvapivé, neboť se domnívala, že předmětným incidentem žádnou škodu nezpůsobila, respektive nezpůsobila škodu v rozsahu, v jakém je v nadepsaném řízení uplatňován. Žalovaná tedy tvrdila, že žalobkyní uplatněná částka neodpovídá škodě, která byla předmětným incidentem způsobena. Následně žalovaná rozporovala přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, neboť žalobkyně v předžalobní výzvě chybně uvedla příjmení žalované, když zaměnila její příjmení z [celé jméno žalované] na [příjmení], tento omyl měl za následek nedoručení zaslané předžalobní výzvy do rukou žalované a žalovaná se tak s ním nemohla seznámit. K jinému označení došlo i při podávání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žalobkyně podala rovněž na jméno [jméno] [příjmení] na místo [celé jméno žalované]. S ohledem na tuto skutečnost žalovaná nebyla informována o úmyslu zahájit soudní řízení ze strany žalobkyně, a proto navrhla, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.
5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů.
6. Z listiny nazvané„ Detail relace o dopravní nehodě“ ze dne 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že došlo k dopravní nehodě dne 24. 5. 2016, a to nezjištěného vozidla řízeného neznámým řidičem a zaparkovaného vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka] majitele [jméno] [příjmení], kdy ze zavinění dopravní nehody je důvodně podezřelý neznámý řidič, který při své jízdě s nezjištěným vozidlem se pravděpodobně plně nevěnoval řízení vozidla a při jeho manipulaci narazil do předních pravých dveří zaparkovaného vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno]. Na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že předmětné vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo poškozeno vozidlem [anonymizováno] [registrační značka], které v době dopravní nehody řídila řidička [celé jméno žalované], kdy tato skutečnost byla oznámena správnímu orgánu Městskému úřadu Rosice k rozhodnutí.
7. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě, sepsaného Policí České republiky dne [datum], bylo zjištěno, že dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] hodin došlo v [obec], na ulici [ulice] nám. 608, za obchodním domem [anonymizováno] [obec], k dopravní nehodě, pachatel dopravní nehody odjel, došlo k poškození osobního vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], a to k poškození pravých předních dveří. Z technického průkazu bylo zjištěno, že majitelem vozidla [registrační značka] je [jméno] [příjmení], bytem [adresa].
8. Z rozhodnutí o přestupku v příkazním řízení, vedeném u Městského úřadu Rosice, odboru dopravy, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání přestupku, kterého se dopustila nedbalostním porušením § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tím, že se dne 24. 5. 2016 v 20:00 hodin na místní komunikaci Náměstí [ulice] v obci [obec] se při couváním s vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] plně nevěnovala řízení a levým zadním rohem svého vozidla narazila do pravého předního boku vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řidič [jméno] [příjmení] zaparkoval na jednom z šikmých parkovacích stání. Na vozidle [anonymizováno] majitele [jméno] [příjmení] vznikla odhadovaná škoda 1 000 Kč a na vozidle [příjmení] [příjmení] [jméno] majitele [jméno] [příjmení] vznikla odhadovaná škoda ve výši 20 000 Kč. Současně byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání přestupku tím, že poté, co se dopustila dopravní nehody, tuto nenahlásila policii, nezastavila vozidlo, neprokázala druhému účastníkovi nehody totožnost, nesdělila tomuto účastníkovi údaje o svém vozidle, nesepsala společný záznam o dopravní nehodě a opustila místo dopravní nehody, proto jí byla uložena pokuta ve výši 3 500 Kč. Rozhodnutí o přestupku bylo žalované zasláno na adresu [adresa žalované].
9. Z listiny nazvané hlášení škodní události ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitel poškozeného vozidla [jméno] [příjmení] oznámil žalobkyni vznik škody na vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno]. Ze zápisu o poškození vozidla vypracovaného žalobkyní dne 15. 7. 2016 byl zjištěn rozsah poškození vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] a také to, že byla již provedena jeho oprava.
10. Z výzvy učiněné žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala majitele poškozeného vozidla k předložení dokladů s ohledem na nahlášený vznik pojistné události s tím, že bylo oznámeno zahájení šetření této události.
11. Ze smlouvy o pronájmu náhradního vozidla uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako uživatelem bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] bylo v období od 20. 6. 2016 do 30. 6. 2016 dáno do užívání náhradní vozidlo Škoda Octavia za nájemné ve výši 1 000 Kč bez DPH.
12. Z listiny nazvané„ Oznámení o likvidaci pojistné události [číslo]“ bylo zjištěno, že žalobkyně informovala majitele vozidla, které bylo řízení žalobkyní ([jméno] [anonymizováno]) o ukončení šetření pojistné události a o vyplacení skutečně vzniklé újmy poškozenému v celkové částce 50 270 Kč. Z této listiny bylo dále zjištěno, že majiteli poškozeného vozidla bylo oznámeno, že skutečně vzniklá újma byla oceněna žalobkyní částkou 50 270 Kč, když pojistné plnění bylo vyčísleno ve výši obvyklých nákladů, které je třeba vynaložit na odstranění poškození vozidla, v celkovém výpočtu u půjčovného byly odečteny pevné náklady na provoz vozidla. Pevné náklady na provoz jsou náklady, které by poškozený musel vynaložit na provoz vlastního vozidla, a proto z předložené faktury byla odečtena částka 686 Kč.
13. Z kalkulace č. 2016 ze dne 15. 7. 2016 vypracovaného Autoservisem [obec], sídlem [adresa], bylo zjištěno vyčíslení nákladů na opravu poškozeného vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno], a to v částce 54 127,26 Kč (včetně DPH). [příjmení] mocí zmocnil majitel poškozeného vozidla [jméno] [příjmení] servis vozidel k vyřízení pojistné události. Fakturou [číslo] splatnou dne 14. 7. 2016, byly vyúčtovány majiteli poškozeného vozidla náklady spojené s opravou vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] v celkové výši 54 127 Kč a fakturou [číslo] se splatností 30. 6. 2016, byl vyúčtován pronájem náhradního vozidla Škoda Octavia za dobu od 20. 6. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 12 100 Kč.
14. Z listiny nazvané„ Vyčíslení skutečné škody na vozidle rozpočtem nákladů na opravu“ bylo zjištěno vyčíslení pojistného plnění likvidátorem pomocí kalkulačního programu Audatex tak, že byla stanovena částka k výplatě ve výši 50 270 Kč, z uplatněné částky byly odečteny pevné náklady ve výši 686 Kč. Z listiny nazvané„ Posudek/kalkul [číslo]“ vypracované žalobkyní ke dni 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně přepočetla uplatňované náklady na opravu vozidla [anonymizována tři slova] a došla k závěru, že tyto činí částku 38 856,46 Kč.
15. Z kopie listiny nazvané„ Vybrané poukazy“ bylo zjištěno, že dne 24. 6. 2019 byla na bankovní účet odeslána částka 50 270 Kč pod variabilním symbolem [číslo].
16. Z výzvy učiněné žalobkyní dne 21. 6. 2019 [celé jméno žalované] dne 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované likvidaci tam specifikované pojistné události a vyplacení pojistné plnění poškozenému, kdy ze šetření policie vyplynulo, že viník dopravní nehody, bez zřetele hodného důvodu, nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele, s ohledem na tuto skutečnost byla žalovaná vyzvána k uhrazení částky 50 270 Kč, a to do 21. 7. 2019 na specifikovaný účet pojistitele s variabilním symbolem [číslo].
17. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2020 adresované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou nesprávným označením [obec] k zaplacení částky 50 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení na uvedený účet. Tato výzva byla odeslána na adresu [adresa], [obec].
18. Z lékařské zprávy vypracované dne 30. 9. 2021 MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] ambulance v [obec], bylo zjištěno, že žalovaná trpí úzkostnou depresí středně těžkou až těžkou. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi pronajímateli Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a žalovanou jako nájemcem bylo zjištěno, že pronajímatelé dávají nájemkyni (žalované) do nájmu byt [číslo] v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] v [obec] za nájemné ve výši 10 000 Kč s tím, že nájemce se zavazuje zaplatit pronajímatelům měsíčně rovněž částku 2 630 Kč za služby spojené s užíváním tohoto bytu a dále částku ve výši 980 Kč a částku ve výši 1 650 Kč jako zálohu za plnění a služby spojené s užíváním bytu. Z kopie výpisu (mobilní aplikace) z účtu vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že na účet žalované je zasílána v období od května 2020 do září 2021 nemocenská dávka, jejíž výše kolísá v rozmezí od 9 390 Kč do 19 189 Kč. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného dne 22. 4. 2020 MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem se sídlem [adresa], bylo zjištěno, že žalovaná je od 30. 3. 2020 shledána nemocnou.
19. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Dne 24. 5. 2016 v 20:00 hodin žalovaná způsobila dopravní nehodu, čímž zapříčinila poškození vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] řidiče [jméno] [příjmení], z místa dopravní nehody odjela, nehodu nenahlásila policii, nezastavila vozidlo, neprokázala druhému účastníku nehody totožnost, nesdělila účastníku údaje o svém vozidle a nesepsala společný záznam o dopravní nehodě. Majitel poškozeného vozidla uplatnil svůj nárok na vyplacení ceny za poškození vozidla vůči žalobkyni, když [anonymizováno] [obec] byla ohodnocena kalkulace provedené opravy na částku 54 127,70 Kč a náklady za pronájem náhradního vozidla ve výši 1 000 Kč bez DPH. Žalobkyně provedla přepočet doložených nároků a stanovila pojistné plnění za poškození motorového vozidla ve výši 38 856 Kč a půjčovné ve výši 11 414 Kč, tedy ohodnotila skutečně vzniklou újmu na vozidle v celkové částce 50 270 Kč, když tuto částku zaplatila na účet [jméno] [příjmení], majitele poškozeného vozidla. Žalovaná byla výzvou žalobkyně ze dne 21. 6. 2019 vyzvána k zaplacení postihu ve výši 50 270 Kč, byla jí stanovena lhůta k zaplacení této částky do 21. 7. 2019. Dále byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení této částky, a to výzvou s nesprávným označením svého příjmení jako [jméno] [příjmení] dne 17. 7. 2020.
20. Žalovaná je od 30. 3. 2020 dočasně práce neschopnou, trpí úzkostnými středně těžkými depresemi a jejím příjmem je dávka nemocenské v nejvyšší výši 19 189 Kč, její náklady na bydlení jsou představované částkou 10 000 Kč jako nájemným a částkou 2 630 Kč jako částkou za služby spojené s užíváním bytu a zálohou za plnění a služby spojené s užíváním bytu.
21. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, když podle § 10 odst. 1 písm. b) a c), (dále jen jako „zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla“), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění nebo bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.
22. V posuzované věci bylo potvrzením o účasti na dopravní nehodě a rozhodnutím o přestupku Městského úřadu Rosice, odboru dopravy ze dne 10. 8. 2016 prokázáno, že žalovaná dne 24. 5. 2016 zavinila dopravní nehodu, čímž způsobila poškození vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] řidiče [jméno] [příjmení] a následně nesplnila povinnosti předepsané v § 11 odst. 1 písm. b) a c), zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, když nezastavila vozidlo, neprokázala druhému účastníkovi nehody totožnost, nesdělila údaje o svém vozidle, nesepsala společný záznam o dopravní nehodě a místo dopravní nehody opustila. Žalovaná tyto skutečnosti nijak nerozporovala, v řízení netvrdila, ani neoznačila důkazy, že se tak stalo z opodstatněných důvodů.
23. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k dílčímu právnímu závěru, že nárok žalobkyně na uplatnění postižního práva vůči žalované je dán.
24. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění.
25. Z technického průkazu k vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] bylo prokázáno, že jeho provozovatelem je [jméno] [příjmení]. Z hlášení o škodné události dne 26. 5. 2016 bylo prokázáno, že majitel poškozeného vozidla [jméno] [příjmení] nahlásil vznik škodné události žalobkyni, žalobkyně vyzvala majitele poškozeného vozidla k doložení dokladů a zápisem o škodné události bylo prokázáno, že žalobkyně škodnou událost řešila. Z listiny nazvané„ Kalkukace“ vypracované [anonymizováno] [obec] dne 15. 7. 2016 vzal soud za prokázané, že autoopravna ohodnotila opravu poškození vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] částkou 54 127 Kč. Ze smlouvy o pronájmu náhradního vozidla ze dne 20. 6. 2016 vzal soud za prokázané, že majitel poškozeného vozidla dostal do pronájmu po dobu od 20. 6. 2016 do 30. 6. 2016 náhradní pronajaté vozidlo tovární značky Škoda Octavia, když cena za pronájem byla sjednána ve výši 1 000 Kč bez DPH. Autoservis [obec] vyúčtoval [jméno] [příjmení] fakturou [číslo] splatnou dne 14. 7. 2016 částku za opravu vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] ve výši 54 127 Kč a fakturou [číslo] splatnou dne 30. 6. 2019 pronájem náhradního vozidla po dobu 10ti dnů v částce 12 100 Kč. Z kalkulace nákladů na opravu, provedené žalobkyní dne 21. 6. 2019 a z vyčíslení skutečné škody rozpočtem nákladů na opravu provedené likvidátorem, vzal soud za prokázané, že žalobkyně posoudila a přepočetla uplatněné náklady na opravu poškozeného vozidla tak, že tyto náklady ocenila částkou ve výši 38 856,46 Kč a půjčovné ve výši 11 414 Kč (když odečetla pevné náklady na provoz vozidla). Z oznámení o likvidaci pojistné události, které bylo zasláno majiteli poškozeného vozidla a majiteli vozidla, které řídila žalovaná, vzal soud za prokázané, že žalobkyně stanovila výši skutečně vzniklé újmy na celkovou částku 50 270 Kč, když tuto částku zaslala na účet [jméno] [příjmení].
26. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně plnila za žalovanou, když výši uplatněných nákladů na opravu ve výši 54 127 Kč a za pronájem náhradního vozidla ve výši 12 100 Kč posoudila a přepočetla na celkovou částku 50 270 Kč a tuto částku vyplatila majiteli poškozeného vozidla.
27. Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že výše vyplacené náhrady je nepřiměřeně vysoká, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně cenu za opravu, která byla vyúčtována autoservisem, jež fakticky opravu prováděl, a náklady spojené s nájmem náhradního vozidla posuzovala, když vycházela z ocenění databáze pojišťoven Audatex a následně stanovila výslednou cenu částkou 50 270 Kč, kterou vyplatila.
28. Ohledně námitky žalované, že nárok žalobkyně je již promlčen, má soud za to, že tato námitka není důvodná, neboť zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla sice výslovně neupravuje promlčení postižního práva pojistitele, protože však jde o právo majetkové, není důvodu, aby se nepromlčovalo. Podmínky občanskoprávní odpovědnosti za újmu a podmínky, za nichž vzniká pojistiteli odpovědnosti právo proti pojištěnému na náhradu částek, které zaplatil poškozenému z titulu povinného smluvního pojištění, se však liší, proto se postižní právo promlčuje v obecné 3leté promlčecí lhůtě (§ 619 a § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), nikoliv ve lhůtách daných pro uplatnění nároku na náhradu újmy (§ 636 o. z.), jež se vztahují na nároky poškozeného na náhradu proti tomu, kdo za újmu odpovídá; je tomu tak právě pro originární charakter postižního nároku pojistitele. Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno (uplatněno) poprvé, tedy ode dne, kdy právo bylo možno odůvodněně jako nárok uplatnit u soudu podáním žaloby. Pojistitel tak může postižní právo uplatnit nejdříve, až poskytne plnění poškozeným.
29. Za situace, kdy z listiny nazvané„ Vybrané poukazy“ bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala částku 50 270 Kč na účet majitele poškozeného vozidla dne 24. 6. 2019, pak promlčecí doba k uplatnění nároku pojistitele na postižní právo začala běžet nejdříve dnem 25. 6. 2019. Pokud žalobkyně uplatnila svůj nárok vůči žalované předmětnou žalobou u zdejšího soudu dne 27. 5. 2021, není její nárok promlčen, neboť zákonná tříletá lhůta dosud neuplynula.
30. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, a proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 50 270 Kč.
31. Za situace, kdy z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že žalovaná je od 30. 3. 2020 nemocná, z výpisu z účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že příjmem žalované jsou pouze nemocenské dávky v nejvyšší částce 19 189 Kč měsíčně, z lékařské zprávy [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a výše nákladů za bydlení, které žalovaná vynakládá činí částku [částka] měsíčně, stanovil soud žalované, že je oprávněna zaplatil žalobkyni částku 50 270 Kč ve splátkách. Soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro stanovení povinnosti žalované hradit uloženou povinnost ve splátkách, neboť žalovaná v řízení prokázala, že tomu odpovídá její majetková situace a zdravotní stav. Za daných okolností shledal soud za přiměřenou výši splátek 2 000 Kč měsíčně, po ztrátou výhody splátek, neboť lze důvodně očekávat, že takto bude žalovaná schopna dostát své povinnosti.
32. S ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyně postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 50 270 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení zastavil (výrok II.).
33. V případě požadované náhrady nákladů řízení dospěl soud k závěru, že námitka žalované, která poukazovala na nesprávné označení svého příjmení v zaslané předžalobní výzvě a následně i návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, není důvodná. Soud je toho názoru, že absence výzvy podle § 142a o. s. ř. není zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Není-li totiž dlužník ochoten existující dluh ve lhůtě odpovídající § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015, sp.zn. 29 Cdo 4388/2013, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). V dané věci nastala obdobná situace, když žalobkyně sice vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení dluhu, ve výzvě byla žalovaná nesprávně označena svým příjmením. Obdobná situace nastala i v případě podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, i v tomto případě byla žalovaná nesprávně označena. Dne 17. 6. 2021 byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, na němž již byla žalovaná správně označena a tento žalovaná převzala do vlastních rukou dne 18. 6. 2021. Ke dni vydání rozhodnutí ve věci samé žalovaná svůj dluh neuhradila, a to ani částečně. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že si nebyla vědoma toho, že způsobila dopravní nehodu a zavinila poškození vozidla [jméno] [příjmení], neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla shledána vinnou ze spáchání přestupku a rozhodnutí o přestupku ze dne 10. 8. 2016 jí bylo doručeno. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení je dán v plné výši, uložil však žalované, aby tuto náhradu žalobkyni zaplatila ve splátkách, a to z důvodů, které soud již specifikoval výše.
34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., v tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 20 923 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 2 011 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 18 912 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 4,5 úkony právní služby po 3 140 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu, vyjádření žalobkyně ze dne 13. 8. 2021 a v účasti u jednání dne 5. 10. 2021 (§ 11 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (5 úkonů) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 15 630 Kč (14 130 + 1 500) navýšeny o 21% DPH ve výši 3 282,30 Kč na částku 18 912 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.