41 C 141/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 609,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení a 30 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění žaloby z , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, na bankovní účet a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit v 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, (zahrnující poskytnuté peněžní prostředky, úroky a poplatky za sjednané pojištění), a to počínaje měsícem únor 2023.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (elektronicky), a to tak, že dne , datum, byla právní předchůdkyní žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, a z telefonního čísla žalovaného 604639038 byla odeslána na telefonní číslo , tel. číslo, předchůdkyně žalobkyně , tel. číslo, textová zpráva obsahující kód , Anonymizováno, . Tím došlo k podepsání úvěrové smlouvy, včetně jejího dodatku č. , hodnota, ověřením jedinečného kódu , Anonymizováno, .

3. Žalobkyně tvrdila, že do data zesplatnění úvěru (tzn. do dne , datum, ) žalovaný uhradil žalobkyni řádně pouze 1 splátku ve výši , částka, , a proto se dostal do prodlení se splátkami, splatnými dne , datum, , , datum, a , datum, . Žalobkyně tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky č. , hodnota, a 3 jí vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty dle článku 6. části B) ve výši , částka, za každou dlužnou splátku a v důsledku prodlení žalovaného jí vzniklo právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek déle než 65 dnů. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni , datum, . Dále uvedla, že podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem , částka, a , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále tvrdila, že dle článku 6. části B) smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v posuzované věci od , datum, , neboť žalovaný neuhradil po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění a současně jí vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od zesplatnění (, datum, ) do zaplacení.

4. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky , částka, představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou, smluvní pokutu ve výši , částka, (představované smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně do zesplatnění a z dlužné nové jistiny ve výši , částka, od zesplatnění do , datum, ) a dlužný poplatek za pojištění ve výši , částka, . Závěrem tvrdila, pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne , datum, , postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

5. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Příjem žalovaného byl zjištěn ve výši , částka, , měsíční výdaje činily , částka, , přičemž bylo počítáno i s částkou životního minima ve výši , částka, .

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, a dodatku k návrhu č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 90,31 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí návrhu smlouvy byl dodatek č. , hodnota, , včetně návrhu na pojištění schopnosti splácet a informací o pojištění. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne , datum, .

8. Z výpisu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně soud nezjistil odeslání , částka, na účet žalovaného, ani poukázání částku , částka, na účet žalovaného, stejně tak ani potvrzení SMS zprávou (akceptaci návrhu smlouvy žalovaným).

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, měsíčně, z toho náklady na bydlení měly činit částku , částka, (včetně inkasa) a životní minimum , částka, . Žalovaný splácel u právní předchůdkyně žalobkyně částku , částka, měsíčně. Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, účtu vedeného na jméno žalované, z něhož bylo zjištěno, že má žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně.

10. Dne , datum, byl úvěr zesplatněn.

11. Výpisem z účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného, za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na tento účet poukázána částka , částka, od žalobkyně. Současně bylo z výpisu zjištěno, že dne , datum, byla na účet poukázán úvěr ve výši , částka, od , právnická osoba, a dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., když žalovaný již splácí měsíčně částku , částka, právní předchůdkyni žalobkyně.

12. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne , datum, .

13. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne , datum, .

14. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně učinila žalovanému návrh smlouvy o úvěru, tento návrh akceptovala a zavázala se poskytnout na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 90,31 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne , datum, . Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smlouvy o úvěru a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

16. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

23. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

24. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

25. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od , datum, , jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

26. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně mu zaslala potvrzovací , částka, na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaný souhlasil s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycuje a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

27. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

28. Dále soud dospěl k závěru, že výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného bylo prokázáno, že na tento účet žalovaný přijal dne , datum, částku , částka, od právní předchůdkyně žalobkyně. Pokud tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný na svůj bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku , částka, bez právního důvodu (na základě neexistující smlouvy), je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud je toho názoru, že bezdůvodným obohacením je částka , částka, , tedy částka poskytnutá (, částka, ), ponížená o částku, která byla žalovaným právní předchůdkyni žalobkyni uhrazena (, částka, ).

29. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které dle názoru soudu začalo běžet po uplynuté lhůty, stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě (10 dnů), tzn. od , datum, (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně činí 56 % a procesní úspěch žalovaného 44 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 12 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku ve výši , částka, a z náhrady za právní zastoupení ve výši Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po , částka, , když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne , datum, (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony) pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši , částka, (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce , částka, (, částka, + 1 200) navýšeny o 21 % DPH (v částce , částka, ) na částku , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku , částka, (tj. 12 % z částky , částka, ).