41 C 141/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 609,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 15 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky částka s 15 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení a 30 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby z datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum částku ve výši částka na bankovní účet a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit v 12 měsíčních splátkách ve výši částka (zahrnující poskytnuté peněžní prostředky, úroky a poplatky za sjednané pojištění), a to počínaje měsícem únor 2023.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (elektronicky), a to tak, že dne datum byla právní předchůdkyní žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka částka s variabilním symbolem var. symbol a z telefonního čísla žalovaného 604639038 byla odeslána na telefonní číslo tel. číslo předchůdkyně žalobkyně tel. číslo textová zpráva obsahující kód Anonymizováno. Tím došlo k podepsání úvěrové smlouvy, včetně jejího dodatku č. hodnota ověřením jedinečného kódu Anonymizováno.

3. Žalobkyně tvrdila, že do data zesplatnění úvěru (tzn. do dne datum) žalovaný uhradil žalobkyni řádně pouze 1 splátku ve výši částka, a proto se dostal do prodlení se splátkami, splatnými dne datum, datum a datum. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky č. hodnota a 3 jí vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty dle článku 6. části B) ve výši částka za každou dlužnou splátku a v důsledku prodlení žalovaného jí vzniklo právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek déle než 65 dnů. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni datum. Dále uvedla, že podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem částka a částka byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále tvrdila, že dle článku 6. části B) smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v posuzované věci od datum, neboť žalovaný neuhradil po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění a současně jí vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od zesplatnění (datum) do zaplacení.

4. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky částka představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou, smluvní pokutu ve výši částka (představované smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně do zesplatnění a z dlužné nové jistiny ve výši částka od zesplatnění do datum) a dlužný poplatek za pojištění ve výši částka. Závěrem tvrdila, pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

5. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Příjem žalovaného byl zjištěn ve výši částka, měsíční výdaje činily částka, přičemž bylo počítáno i s částkou životního minima ve výši částka.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum a dodatku k návrhu č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 12 měsíčních splátkách ve výši částka společně s úrokem ve výši 90,31 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí návrhu smlouvy byl dodatek č. hodnota, včetně návrhu na pojištění schopnosti splácet a informací o pojištění. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne datum.

8. Z výpisu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně soud nezjistil odeslání částka na účet žalovaného, ani poukázání částku částka na účet žalovaného, stejně tak ani potvrzení SMS zprávou (akceptaci návrhu smlouvy žalovaným).

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši částka a výdaje ve výši částka měsíčně, z toho náklady na bydlení měly činit částku částka (včetně inkasa) a životní minimum částka. Žalovaný splácel u právní předchůdkyně žalobkyně částku částka měsíčně. Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, účtu vedeného na jméno žalované, z něhož bylo zjištěno, že má žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši částka měsíčně.

10. Dne datum byl úvěr zesplatněn.

11. Výpisem z účtu č. č. účtu, vedeného na jméno žalovaného, za období od datum do datum bylo zjištěno, že dne datum byla na tento účet poukázána částka částka od žalobkyně. Současně bylo z výpisu zjištěno, že dne datum byla na účet poukázán úvěr ve výši částka od právnická osoba a dne datum částka částka od právnická osoba., když žalovaný již splácí měsíčně částku částka právní předchůdkyni žalobkyně.

12. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne datum.

13. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne datum.

14. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně učinila žalovanému návrh smlouvy o úvěru, tento návrh akceptovala a zavázala se poskytnout na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách ve výši částka společně s úrokem ve výši 90,31 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne datum. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smlouvy o úvěru a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

16. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

23. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

24. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

25. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od datum, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

26. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně mu zaslala potvrzovací částka na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaný souhlasil s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycuje a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

27. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

28. Dále soud dospěl k závěru, že výpisem z účtu č. č. účtu vedeného na jméno žalovaného bylo prokázáno, že na tento účet žalovaný přijal dne datum částku částka od právní předchůdkyně žalobkyně. Pokud tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný na svůj bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku částka bez právního důvodu (na základě neexistující smlouvy), je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud je toho názoru, že bezdůvodným obohacením je částka částka, tedy částka poskytnutá (částka), ponížená o částku, která byla žalovaným právní předchůdkyni žalobkyni uhrazena (částka).

29. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky částka a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které dle názoru soudu začalo běžet po uplynuté lhůty, stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě (10 dnů), tzn. od datum (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně činí 56 % a procesní úspěch žalovaného 44 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 12 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku ve výši částka a z náhrady za právní zastoupení ve výši Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po částka, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony) pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši částka (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce částka (částka + 1 200) navýšeny o 21 % DPH (v částce částka) na částku částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku částka (tj. 12 % z částky částka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.