41 C 145/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 352 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 5 352 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 000 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 491 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 25. 3. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (právnická osoba.) uzavřela s žalovaným dne 20. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se úvěr zavázal vrátit, včetně sjednaného příslušenství. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Dále uvedla, že žalovaný úvěr nesplatil do sjednaného data splatnosti a ode dne 20. 6. 2024 se dostal do prodlení. Současně uvedla, že žalobkyni vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Závěrem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovaným na právnická osoba a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč (nesplacená jistina úvěru), 2 880 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), 240 Kč (úrok), 2 232 Kč (smluvní pokuta) a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení. Následně tvrdila, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný se zaregistroval na stránkách www.pujckaplus.cz, při registraci uvedl údaje jako emailovou adresu a číslo bankovního účtu, následně mu byl umožněn přístup do systému LeaderFin, kde požádal o poskytnutí úvěru a svou žádost, včetně znění smlouvy o úvěru, potvrdil pomocí elektronického kódu, který byl žalovanému zaslán pomocí SMS. Následně právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutím úvěru byla smlouva o úvěru uzavřena.

3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s úrokem ve výši 240 Kč, poplatkem za úvěr ve výši 2 880 Kč do 19. 6. 2024. Celkem se zavázal uhradit 11 120 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a informace pro spotřebitele. Z potvrzení právnická osoba. bylo zjištěno, že z účtu, vedeném na jméno právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 19. 4. 2024 odeslána částka 8 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – posouzení úvěruschopnosti nemohly být zjištěny žádné skutečnosti. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 31. 1. 2025.

4. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2024 uzavřenou mezi právnická osoba. jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem byla postoupena pohledávka za žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

5. Z výpisu z účtu č. č. účtu, vedený na jméno žalovaného, za období od 1. 2. 2024 do soud zjistil, že dne 15. 2. 2024 byl žalovanému poskytnut úvěr od právnická osoba ve výši 250 000 Kč.

6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti. Žalovaný měl úvěr uhradit společně se sjednanými poplatky za zvolené služby a úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč odeslala na bankovní účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. Žalovaný před poskytnutím úvěru převzal úvěr ve výši 250 000 Kč od právnická osoba. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

8. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

16. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

17. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

18. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje a přihlásil se do klientského profilu, tam odsouhlasil předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a následně odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne 8. 7. 2025, č. j. spisová značka vyzvána.

19. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení poplatků, smluvního úroku a k vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

20. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, neboť žalobkyně k výzvě soudu ze dne 8. 7. 2025, č. j. 41 C 145/2025-13, žádný důkaz o prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila. Soud konstatuje, že z výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo, mimo jiné, zjištěno, že žalovaný dva měsíce před úvěrem od právní předchůdkyně žalobkyně převzal úvěr ve výši 250 000 Kč.

21. Pokud výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 8 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítanému ode dne předžalobní výzvy (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 60 % a procesní úspěch žalovaného 40%. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 20 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem 7 455 Kč představované uhrazeným soudním poplatkem v celkové částce 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 6 655 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 2,5 úkony právní služby, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), poloviční odměna byla přiznána za předžalobní výzvu (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon činí částku 1 660 Kč. Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za 3 úkony právní služby pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 5 500 Kč navýšeny o 21 % DPH ve výši 1 155 Kč na částku 6 655 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 1 491 Kč (tj. 20 % z částky 7 455 Kč). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.