41 C 145/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 352 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 5 352 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 000 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 491 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 25. 3. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne 20. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se úvěr zavázal vrátit, včetně sjednaného příslušenství. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dále uvedla, že žalovaný úvěr nesplatil do sjednaného data splatnosti a ode dne 20. 6. 2024 se dostal do prodlení. Současně uvedla, že žalobkyni vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Závěrem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na , právnická osoba, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč (nesplacená jistina úvěru), 2 880 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), 240 Kč (úrok), 2 232 Kč (smluvní pokuta) a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení. Následně tvrdila, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný se zaregistroval na stránkách www.pujckaplus.cz, při registraci uvedl údaje jako emailovou adresu a číslo bankovního účtu, následně mu byl umožněn přístup do systému LeaderFin, kde požádal o poskytnutí úvěru a svou žádost, včetně znění smlouvy o úvěru, potvrdil pomocí elektronického kódu, který byl žalovanému zaslán pomocí SMS. Následně právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutím úvěru byla smlouva o úvěru uzavřena.

3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s úrokem ve výši 240 Kč, poplatkem za úvěr ve výši 2 880 Kč do 19. 6. 2024. Celkem se zavázal uhradit 11 120 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a informace pro spotřebitele. Z potvrzení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že z účtu, vedeném na jméno právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 19. 4. 2024 odeslána částka 8 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Z interního výpisu ze systému žalobkyně – posouzení úvěruschopnosti nemohly být zjištěny žádné skutečnosti. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 31. 1. 2025.

4. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2024 uzavřenou mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a , právnická osoba, jako postupníkem byla postoupena pohledávka za žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, za období od 1. 2. 2024 do soud zjistil, že dne 15. 2. 2024 byl žalovanému poskytnut úvěr od , právnická osoba, ve výši 250 000 Kč.

6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti. Žalovaný měl úvěr uhradit společně se sjednanými poplatky za zvolené služby a úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč odeslala na bankovní účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. Žalovaný před poskytnutím úvěru převzal úvěr ve výši 250 000 Kč od , právnická osoba, . Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

8. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

16. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

17. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

18. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje a přihlásil se do klientského profilu, tam odsouhlasil předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a následně odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne 8. 7. 2025, č. j. , spisová značka, vyzvána.

19. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení poplatků, smluvního úroku a k vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

20. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, neboť žalobkyně k výzvě soudu ze dne 8. 7. 2025, č. j. 41 C 145/2025-13, žádný důkaz o prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila. Soud konstatuje, že z výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo, mimo jiné, zjištěno, že žalovaný dva měsíce před úvěrem od právní předchůdkyně žalobkyně převzal úvěr ve výši 250 000 Kč.

21. Pokud výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 8 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítanému ode dne předžalobní výzvy (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 60 % a procesní úspěch žalovaného 40%. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 20 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem 7 455 Kč představované uhrazeným soudním poplatkem v celkové částce 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 6 655 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 2,5 úkony právní služby, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), poloviční odměna byla přiznána za předžalobní výzvu (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon činí částku 1 660 Kč. Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za 3 úkony právní služby pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 5 500 Kč navýšeny o 21 % DPH ve výši 1 155 Kč na částku 6 655 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 1 491 Kč (tj. 20 % z částky 7 455 Kč).