41 C 150/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 346 665,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 239 963,28 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 6. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 106 702,06 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 6. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku v částce 20 110,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 20 135,59 Kč a 8,25% ročně z částky 342 798,34 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 17. 2. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 30. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 346 665,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 2. 2. 2019 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které žalované poskytla bezhotovostní úvěr ve výši 320 000 Kč, který zaslala dne 15. 7. 2018 na její bankovní účet a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 485 Kč, vždy k 20. dni v měsíci společně s úrokem ve výši 14,9% ročně a sjednanými poplatky. Dále uvedla, že poskytla žalované úvěr ve výši 320 000 Kč dne 2. 2. 2019, představované částkou ve výši 4 166 Kč na konsolidaci kontokorentního úvěru, částkou 239 812 Kč na konsolidaci splátkového úvěru a částku 50 352 Kč na revolvingový úvěr. Na splacení konsolidovaných závazků žalované poskytla žalobkyně celkem částku 294 330 Kč, zbývající část finančních prostředků byla dána k dispozici žalované. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila celkem splátky ve výši 80 036,72 Kč, neuhradila však splátku splatnou dne 20. 2. 2021, 20. 3. 2021 a 20. 4. 2021, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 6. 5. 2021. Tuto skutečnost žalobkyně žalované oznámila. Dále uvedla, že dlužná částka ve výši 346 665,34 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 342 798,34 Kč, úroku ve výši 8,25% ročně z částky 342 798,34 Kč za období od 6. 5. 2021 do 17. 1. 2022 v částce 20 110,30 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 342 798,34 Kč za období od 6. 5. 2021 do 17. 1. 2022 v částce 20 135,39 Kč a poplatků v částce 3 867 Kč. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena v elektronickém bankovnictví žalované. Tvrdila, že smlouva byla uzavřena tak, že žalovaná předložila žalobkyni návrh smlouvy v rámci služby SERVIS 24 Internetbanking, a to prostřednictvím internetové stránky SERVIS 24 a byl opatřen elektronickým podpisem klienta. Tímto elektronickým podpisem byl autorizační kód SMS, který byl zaslán žalobkyní na mobilní [číslo]. Přijetí návrhu bylo žalované oznámeno prostřednictvím internetové stránky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná při sjednávání úvěru vědomě zaškrtla, že se seznámila se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně pro poskytování úvěrů.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 320 000 Kč, a to ve výši 4 166 Kč na účet č. [bankovní účet], ve výši 239 812 Kč na účet č. [bankovní účet] a ve výši 50 352 Kč na účet č. [bankovní účet]. Zbývající část je vedena na úvěrovém účtu žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíční splátkou ve výši 5 485 Kč vždy 20. den v měsíci, počínaje 20. 3. 2019. Splatnost úvěru byla sjednána nejpozději do 21. 2. 2028. Výše úroků byla sjednána 14,9% ročně. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník.

5. Výše závazku žalované a jeho složení (jistiny a příslušenství) byla zjištěna z výpisu z interního systému žalobkyně.

6. Přihlášení žalované do internetového bankovní pomocí aplikace [jméno] bylo zjištěno z výpisu z databázového logu.

7. Poskytnutí úvěru žalobkyní na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalované dne 2. 2. 2019 bylo zjištěno z výpisu z tohoto účtu.

8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila celkem částku 80 036,72 Kč.

9. Výzvou ze dne 8. 5. 2021 žalobkyně úvěr zesplatnila.

10. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne 19. 1. 2022.

11. Výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2018 do 28. 2. 2019 byla zjištěna majetková situace žalované.

12. Prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyní bylo zjištěno jednak z výpisu z interního systému žalobkyně, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 19 096 Kč, a výši výdajů uvedla žalovaná v částce 0 Kč měsíčně. Žalobkyně proto stanovila výši měsíčních výdajů žalované na částku 6 871 Kč. Informaci o výši příjmu žalované žalobkyně prověřovala nahlédnutím do osobního účtu žalované, vedeného u žalobkyně a stanovila výši jejich příjmů částkou 16 423 Kč měsíčně. Žalobkyně ověřovala informace získané od žalované nahlédnutím do veřejných registrů (v centrálním registru dlužníků, nebankovních registrech NRKI i bankovních registrech BRKI), žalobkyně zjišťovala informace o úvěrovém zatížení žalované a zjistila, že žalovaná má tři nesplacené úvěry (ty byly poskytnutou částkou konsolidovány).

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla 320 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíční splátkou ve výši 5 485 Kč vždy 20. den v měsíci, počínaje 20. 3. 2019. Splatnost úvěru byla sjednána nejpozději do 21. 2. 2028. Výše úroků byla sjednána 14,9% ročně. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník. Výzvou ze dne 8. 5. 2021 žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou, tyto informace ověřovala nahlédnutím do bankovního účtu žalované vedeného žalobkyní, dále nahlédnutím do veřejných registrů a prověřovala úvěrové zatížení žalované u žalobkyně, ale i u jiných bankovních a nebankovních subjektů.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

15. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

24. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

25. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu zadáním zaslaného SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo žalované) došlo. Výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycuje a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazuje. Z výpisu z databázového logu žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena a že projevila vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána.

26. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

27. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval.

28. Pokud tedy výpisem z účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na svůj bankovní účet obdržela od žalobkyně částku 320 000 Kč, je povinna tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud je toho názoru, že bezdůvodným obohacením je částka 239 963,28 Kč, tedy částka poskytnutá (320 000 Kč), ponížená o částku, která byla žalovanou uhrazena (80 036,72 Kč).

29. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 239 963,28 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 69 % a procesní úspěch žalované 31%. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 38 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 56 398,50 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 13 867 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 42 531,50 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po 9 700 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne 15. 11. 2022 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony) pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 35 150 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 42 531,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 21 431 Kč (tj. 38 % z částky 56 398,50 Kč) výrok III.