41 C 152/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 33 680 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka s 15% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a to tak, že částka ve výši částka byla vyplacena na bankovní účet žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, částka částka byla vyplacena na účet žalované č. č. účtu a částka částka byla započtena na náklady žalobkyně dle čl. 4.

8. úvěrové smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila celkem částku ve výši částka (20 splátek po částka). Dále uvedla, že z důvodu prodlení žalované se splátkou, splatnou dne datum úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky, a to prostřednictvím emailové komunikace s žalovanou dne datum.

3. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost posoudila na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Tyto údaje ověřovala na základě dokumentů, které si vyžádala od žalované (občanský průkaz, výpis z bankovního účtu za poslední dva měsíce, potvrzení o příjmu). právnická osoba nahlížela do veřejných registrů, např. insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, nebankovního registru. Tvrdila, že žalovaná je zaměstnána, její příjem činí částka a příjem z důchodu činí částka měsíčně, je vlastníkem nemovitosti, její náklady činí částka a výše splátky při poskytnutí úvěru bude činit částka měsíčně.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu úvěrové smlouvy, emailové odpovědi žalované a úvěrové smlouvy č. hodnota bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka (čl. IV), a to tak, že částka ve výši částka bude vyplacena na bankovní účet žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, částka částka bude vyplacena na účet žalované č. č. účtu a částka částka bude započtena na náklady žalobkyně dle čl. 4.

8. úvěrové smlouvy. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců a žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši částka a dále sjednaný úrok v celkové výši částka. Celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku částka.

6. Poukázání částky částka z účtu žalované na účet č. č. účtu bylo zjištěno z výpisu z internetového bankovnictví právnická osoba. Z výpisu z internetového bankovnictví právnická osoba bylo zjištěno poukázání částky částka dne datum na bankovní účet č. hodnota 2412/2010 vedený na jméno žalobkyně a částky částka dne datum na účet č. hodnota 650/0300 vedený na jméno žalované.

7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné splátky úvěru dne datum a datum.

8. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne datum, současně byl úvěr zesplatněn.

9. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované výplatní páskou za období 10/2018, ze které byl zjištěn měsíční příjem žalované. Výpisem z účtu žalované za období 10/2018, z něhož byla zjištěna výše invalidního důchodu žalované. Výpisem z katastru nemovitostí, LV č. hodnota pro katastrální území adresa a obec adresa. Výpisem z insolvenčního rejstříku (lustrací).

10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla částku částka. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců a žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši částka a dále sjednaný úrok v celkové výši částka. Celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou, tyto ověřovala výplatní páskou, výpisem z účtu žalované a nahlédnutím do registrů.

11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

12. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

13. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

18. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

19. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

21. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od datum, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

22. V posuzovaném případě však nebylo prokázáno, že by, k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu emailovou komunikací a odeslání platby na účet žalobkyně), došlo. Ke svému tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila žádný důkaz (pouze výpis ze své interní databáze o zaplacení částka žalovanou), ačkoliv byla usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, vyzvána.

23. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k úhradě poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

24. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval.

25. Soud konstatuje, že výpisem z účtu žalobkyně u právnická osoba bylo prokázáno, že na účet žalované byla poukázána částka částka, pokud však dle tvrzení žalobkyně v žalobě žalovaná před podáním žaloby uhradila částku částka, pak na straně žalované bezdůvodné obohacení vzniknout nemohlo; zaplatila žalobkyni více než jí bylo fakticky poskytnuto, a proto soud neshledal žalobu důvodnou.

26. Vzhledem k výši uvedenému soud žalobu zcela zamítl (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.