41 C 175/2021
č. j. 41 C 175/2021-249
V PLATNOSTIOkresní soud Brno-venkov zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k dvěma pozemkům a vypořádal jejich spoluvlastnictví rozdělením pozemku o výměře 2 131 m². Soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně nově vzniklý pozemek o výměře 1 209 m² a do výlučného vlastnictví žalovaného pozemek o výměře 922 m² včetně stavby. Rozdělení bylo provedeno podle znaleckého posudku, který prokázal možnost příčného rozdělení s přístupem z obecní cesty. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v prospěch žalobkyně, protože žalovaný projevil pasivitu a obtížilo přístup k nemovitosti.
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem: pozemku p. č. hodnota o výměře 294 m2, jehož součástí je stavba adresa, č. p. 96, rod. dům a pozemku p. č. hodnota o výměře 2 131 m2, vše zapsané na LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov.
II. Nemovitost, zapsaná u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov, vedená na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, a to pozemek p. č. hodnota o výměře 2 131 m2 se rozděluje mezi účastníky tak, že do vlastnictví žalobkyně se přikazuje nově vzniklý pozemek p. č. Anonymizováno/6 o výměře 1 209 m2 dle Geometrického plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota-206/2024 pro rozdělení pozemku ze dne datum, schváleného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov PGP-3907/2024-703 dne datum a do vlastnictví žalovaného se přikazuje nově vzniklý pozemek p. č. Anonymizováno/5 o výměře 922 m2, dle Geometrického plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota-206/2024 pro rozdělení pozemku ze dne datum a pozemek p. č. hodnota o výměře 294 m2, jehož součástí je stavba adresa, č. p. 96, rod. dům. Přílohou a nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č. hodnota-206/2024 pro rozdělení pozemku ze dne datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem v Brně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu adresa-venkov na náhradě nákladů státu částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu adresa-venkov na náhradě nákladů státu částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem – pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č.p. 96, rod. dům a pozemku p. č. hodnota v katastrálním území a obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, a to každý id ½ nemovitostí, současný stav je pro žalobkyni nevyhovující, nemá možnost nemovitosti užívat, a proto podala předmětnou žalobu, když se snažila s žalovaným uzavřít dohodu, což se nepodařilo. Navrhla, aby soud zrušil spoluvlastnictví k nemovitostem a spoluvlastnictví vypořádal tak, že dojde k rozdělení pozemku p. č. hodnota a žalobkyni bude nově vzniklý pozemek přikázán do výlučného vlastnictví a žalovanému bude přikázána druhá část takto nově vzniklého pozemku, a to včetně pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č.p. 96, rod. dům. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně navrhla, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a žalobkyni byl přikázán do výlučného vlastnictví nově vzniklý pozemek, vzniklý rozdělením pozemku p. č. hodnota o takové výměře, aby hodnota takto nově vzniklého pozemku byla shodná s hodnotou pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a druhou částí nově vzniklého pozemku z pozemku p. č. hodnota, které by byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovanému. Žádnému z účastníků by pak nebylo uloženo hradit vypořádací podíl.
2. Žalovaný v podání ze dne datum uvedl, že se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, nesouhlasil však s navrhovaným vypořádáním. V podání ze dne datum uvedl, že s rozdělením pozemku nesouhlasí.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo řízení přerušeno. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení k návrhu žalobkyně.
4. Skutková zjištění soud učinil z provedených důkazů.
5. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č. p. 96, rod. dům a pozemku p. č. hodnota v katastrálním území a obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, když spoluvlastnický podíl žalobkyně i žalovaného činí shodně id ½ nemovitostí. Z části C) výpisu z LV č. hodnota bylo zjištěno zřízení zástavního smluvního práva k spoluvlastnickému podílu žalovaného na nemovitostech pro společnost právnická osoba, IČ: IČO.
6. Z korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobkyně se snažila o uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se žalovaným, když navrhla uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
7. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření dohody, která by zrušila a vypořádala.
8. Ze znaleckého posudku č. 04/2022, vyhotoveného znalcem tituly před jménem jméno FO dne datum, bylo zjištěno, že pozemek p. č. hodnota je možné rozdělit příčným způsobem, a to tak, že nově vzniklý pozemek o výměře 1 600 m2 na severní straně bude přístupný z obecní cesty p. č. hodnota a zbývající část pozemku bude mít přístup z pozemku p. č. hodnota. Součástí znaleckého posudku je geometrický plán pro rozdělení pozemku č. hodnota-60/2022.
9. Obvyklá cena nově vzniklých pozemků p. č. Anonymizováno/3 a p. č. Anonymizováno/4, vzniklých rozdělením z pozemku p. č. hodnota, byla zjištěna ze znaleckého posudku č. hodnota-251/2022, vypracovaného znaleckou kanceláří právnická osoba., IČ: IČO, ke dni datum. Cena pozemku p. č. 259/3 o výměře 531 m2 byla zjištěna ve výši částka a pozemku p. č. Anonymizováno/4 o výměře 1 600 m2 byla zjištěna ve výši částka. Ze znaleckého posudku č. č. účtu, vyhotoveného znaleckou kanceláří právnická osoba., IČ: IČO, ke dni datum byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí – rodinného domu č. p. 96, jež je součástí pozemku p. č. hodnota, pozemku p. č. hodnota a vedlejší stavby na pozemku p. č. hodnota a venkovních úprav na pozemku p. č. hodnota, a to v celkové výši částka. Z obsahu znaleckého posudku bylo soudem zjištěno, že místní šetření muselo být znalcem provedeno 4 x, žalobkyně se vždy dostavila, žalovaný se nikdy nedostavil a až při čtvrtém šetření se žalobkyni podařilo nemovitost zpřístupnit (dne datum). Při třetím místním šetření dne datum bylo znalcem poté, co jim byl umožněn přístup přes pozemek souseda, zjištěno, že je možná pouze prohlídka dvora u domu, neboť dvůr byl zaskládán nepotřebnými věcmi a odpadem, do domu nebyl možný žádný přístup.
10. Ze znaleckého posudku č. 05/2022, vyhotoveného znalcem tituly před jménem jméno FO dne datum, bylo zjištěno, že pozemek p. č. hodnota je možné rozdělit příčným způsobem, a to tak, že nově vzniklý pozemek p. č. Anonymizováno/6 o výměře 1 209 m2 na severní straně bude přístupný z obecní cesty p. č. hodnota a zbývající část pozemku p. č. Anonymizováno/5 o výměře 922 m2 bude mít přístup z pozemku p. č. hodnota. Součástí znaleckého posudku je geometrický plán pro rozdělení pozemku č. hodnota-206/2024.
11. Obvyklá cena pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa a nově vzniklého pozemku p. č. 259/5 o výměře 922 m2 byla zjištěna ve výši částka a obvyklá cena nově vzniklého pozemku p. č. 259/6 o výměře 1 209 m2 byla zjištěna ve výši částka, a to ze znaleckého posudku č. č. účtu, vypracovaného znaleckou kanceláří právnická osoba., IČ: IČO, ke dni datum.
12. Ze sdělení zástavního věřiteli právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že dluh žalovaného z úvěrové smlouvy byl zcela uhrazen a potvrzení o výmazu zástavního práva bylo žalovanému odesláno dne datum.
13. Částečným výpisem z účtu žalobkyně byla zjištěna její majetková situace.
14. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý ve výši id ½ nemovitostí. Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebyla uzavřena. Znaleckým posudkem o rozdělení pozemku p. č. hodnota bylo zjištěno, že je možné pozemek rozdělit příčným způsobem, a to tak, že nově vzniklý pozemek p. č. Anonymizováno/6 o výměře 1 209 m2 na severní straně bude přístupný z obecní cesty p. č. hodnota a zbývající část pozemku p. č. Anonymizováno/5 o výměře 922 m2 bude mít přístup z pozemku p. č. hodnota a ze znaleckého posudku znalecké kanceláře právnická osoba. bylo zjištěno, že obvyklá cena nově vzniklého pozemku p. č. Anonymizováno/6 o výměře 1 209 m2, který připadne do výučného vlastnictví žalobkyně a obvyklá cena druhého nově vzniklého pozemku p. č. Anonymizováno/5 o výměře 922 m2, včetně pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu, je shodná.
15. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
16. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
17. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
18. Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví [srov. § 1140 a § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)]. Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je (vždy) více než vítané a vhodné.
19. Zruší-li soud spoluvlastnictví, vydává následně konstitutivní rozhodnutí o způsobu jeho vypořádání, návrhy účastníků přitom není vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností podle § 1143 a násl. o. z. (rozdělení věci, přikázání věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě).
20. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, když oba projevili vůli spoluvlastnictví zrušit a žalobkyně i vypořádat. Sporným byl navrhovaný způsob vypořádání, když žalobkyně navrhla, aby pozemek p. č. hodnota byl rozdělen a nově vzniklý pozemek byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví a druhý nově vzniklý pozemek, včetně pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je rodinný dům, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovanému. Žalovaný s navrhovaným vypořádáním nemovitostí nesouhlasil, nenavrhl však jiné řešení a v řízení byl zcela pasivní.
21. Soud konstatuje, že volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku na úvaze soudu, účastník řízení nad ním fakticky nemá kontrolu. Svůj návrh soudu sdělit může i nemusí, v průběhu řízení jej může měnit (například podle výsledků provedeného dokazování, zejména znaleckého zkoumání, např. k (ne)dělitelnosti nemovité věci), aniž by změna návrhu žalobce byla považována za změnu žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., která by podléhala schválení soudu, co do způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví žalobce nedisponuje předmětem řízení volně jako například v případě žaloby na plnění. Žádný ze spoluvlastníků tak nadále nemá osud řízení zcela ve svých rukou.
22. Ohledně rozdělení pozemku p. č. hodnota bylo v posuzované věci znaleckým posudkem znalce tituly před jménem jméno FO prokázáno, že rozdělení pozemku je možné příčným způsobem, a to tak, že nově vzniklý pozemek p. č. 259/6 o výměře 1 209 m2 na severní straně, který by připadl do výlučného vlastnictví žalobkyně, bude přístupný z obecní cesty p. č. hodnota a druhý nově vzniklý pozemek p. č. 259/5 o výměře 922 m2, který by připadl do výlučného vlastnictví žalovanému, bude mít přístup z pozemku p. č. hodnota.
23. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru o vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že návrhu žalobkyně zcela vyhověl a zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem (výrokem I.), vypořádal je způsobem tak, jak navrhovala žalobkyně tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal nově vzniklý pozemek p. č. 259/6 o výměře 1 209 m2 a žalovanému přikázal do výlučného vlastnictví nově vzniklý pozemek p. č. 259/5 o výměře 922 m2, včetně pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům (výrok II.) Ani jeden z účastníků nemá povinnost zaplatit vypořádací podíl, neboť hodnota nemovitostí, které byly přikázány do výlučného vlastnictví byla zjištěna shodná, což bylo prokázáno znaleckým posudkem č. č. účtu, vypracovaného znaleckou kanceláří právnická osoba.
24. Soud zohlednil přitom zejména skutečnost, že žalobkyně tento způsob vypořádání od počátku navrhovala a z předložených znaleckých posudků bylo prokázáno, že takového vypořádání spoluvlastnictví je možné. Žalovaný sice uvedl, že s vypořádáním spoluvlastnictví nesouhlasí, neuvedl však důvody, proč tomu tak je, ani jaké jiné vypořádání spoluvlastnictví navrhuje. Žalovaný byl po celou dobu řízení byl pasivní. V řízení to byl právě žalovaný, který způsobil délku řízení tím, že pro velké množství odpadu, nacházející se na pozemku p. č. hodnota, nebylo možné realizovat místní šetření pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je rodinný dům znalcem, které bylo nezbytné pro stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Místní šetření se muselo z důvodu nesoučinnosti žalovaného konat 4x, a to i za požadované součinnosti obce a Policie ČR.
25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši (výrok III), když soud zohlednil nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2148/23. Soud shledal důvody pro aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. v nyní projednávané věci, neboť zde jsou dány zvláštní okolnosti, které soud spatřuje v obstrukčním chování žalovaného jako spoluvlastníka, jeho pasivitu v řízení, nezájem o konstruktivní vyřešení věci a současně neposkytnutí součinnosti při umožnění přístupu na pozemek p. č. hodnota, jehož součástí je rodinný dům a nevyklizení přístupu na pozemek a k domu, což bylo nezbytně nutné pro ocenění nemovitostí. Tento postup žalovaného shledal soud šikanózním výkonem práva, a proto se odklonil od pravidla, které dal Ústavní soud ve shora citovaném plenárním stanovisku, když s tímto názorem nemohl soud žalovaného seznámit, neboť žalovaný se k jednání opakovaně nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.
26. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a to za převzetí a přípravu zastoupení a poradu s klientem (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), žalobu ze dne datum (§11 odst. 1 písm. d) a. t.), účast na jednání soudu ve dnech datum, dne datum, dne datum a dne datum, za vyjádření žalobkyně ze dne datum a ze dne datum (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) a dále soud přiznal žalobkyni odměnu v poloviční výši, za vypracování předžalobní výzvy ze dne datum (§ 11 odst. 2 písm. h) a. t.), celkem tedy odměnu ve výši částka, dále paušální náhradu za uvedených 7 úkonů právní služby ve výši 5x částka, tj. částka a za 2 úkony učiněné po datum paušální náhradu ve výši částka dle § 13 odst. 1, 3 a 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálů ve výši částka ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak úspěšné žalobkyni přiznal soud na náhradě nákladů řízení vůči žalovanému částku částka (261 950 + 1500 + 900 + 55 513,50).
27. O náhradě nákladů řízení státu (výrok IV. a V.) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě byla míra úspěchu účastníků, dle názoru soudu stejná, a proto soud uložil povinnost nahradit státu náklady řízení oběma účastníkům ve shodné výši částka. Tímto nákladem státu je znalečné, které bylo dne datum vyplaceno znalci tituly před jménem jméno FO za vypracování znaleckého posudku č. 04/2022 ve výši částka, znalečné, které bylo dne datum vyplaceno znalecké kanceláři právnická osoba. za vypracování znaleckého posudku č. hodnota-251/2022 ve výši částka a znalečné, které bylo dne datum vyplaceno znalecké kanceláři právnická osoba. za vypracování znaleckého posudku č. č. účtu ve výši částka. Celkem bylo vyplaceno znalečné ve výši částka, jedna polovina tak činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.