41 C 199/2021

Plný text

Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 384,68 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 384,68 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 754,52 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2 630,16 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 514 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 8. 8. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 384,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že při demontáži měřidla plynu na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a je v souladu se zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrného místa dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu a následně o neoprávněnou distribuci plynu, kdy vzniká škoda provozovateli soustavy, tj. žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neměl v den zjištění neoprávněného odběru uzavřenou platnou smlouvu, čímž se dopustil neoprávněného odběru podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovanému vyúčtovala náhradu škody za tento neoprávněný odběr plynu v souladu s vyhláškou č. 349/2015 Sb. a ve smyslu § 9 vyhlášky [číslo] vyúčtovala, a to v částce 3 384,68 Kč a dále tvrdila, že žalovaný tuto částku neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložila žalobkyně.

4. Z podnájemní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a [celé jméno žalovaného] jako podnájemcem bylo zjištěno, že tito mezi sebou uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu o podnájmu bytu velikosti [anonymizováno] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Z protokolu o demontáži měřidla vzal soud za prokázané, že dne 27. 2. 2019 byl zjištěn na odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] neoprávněný odběr plynu, a to dle stavu měřidla, kdy výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni 1. 2. 2018 stav 124 m3 a stavem měřidla ke dni 27. 2. 2019 v hodnotě [anonymizováno] Celkem se tak jedná o 66 m3 neoprávněně spotřebovaného plynu. Množství plynu bylo do jednotlivých období stanoveno rozpočtem dle přílohy vyhlášky č. 349/2015 Sb. a vynásobeno objemovým koeficientem a následně vynásobené hodnotou splatného tepla objemového pro zjištění hodnot.

5. Fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2019, splatnou dne 18. 3. 2019, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 630,16 Kč a fakturou [číslo] ze dne 22. 3. 2018, splatnou dne 5. 4. 2018, částku 754,52 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě [ulice a číslo], [obec].

6. Žalobkyně tak prokázala, že na adrese [adresa žalovaného], kdy žalovaný odebíral plyn bez řádně uzavřené smlouvy s dodavatelem plynu (žalobkyní) v období od 1. 2. 2018 do 27. 2. 2019. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě škody, kterou způsobil neoprávněným odběrem v celkové výši 3 384,68 Kč, ve lhůtě splatnosti svůj závazek nesplnil, je tak v prodlení s úhradou dluhu ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Nárok žalobkyně byl tak shledán v plné výši důvodným a soud mu proto vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 4 514 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobce ve výši 4 114 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobce byla přiznána odměna za 2 a půl úkon právní služby po 1 000 Kč, když odměna v plné výší byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21% DPH na částku 4 114 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).