41 C 199/2021

Plný text

Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 384,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 384,68 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 754,52 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2 630,16 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 514 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 8. 8. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 384,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že při demontáži měřidla plynu na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a je v souladu se zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrného místa dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu a následně o neoprávněnou distribuci plynu, kdy vzniká škoda provozovateli soustavy, tj. žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neměl v den zjištění neoprávněného odběru uzavřenou platnou smlouvu, čímž se dopustil neoprávněného odběru podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovanému vyúčtovala náhradu škody za tento neoprávněný odběr plynu v souladu s vyhláškou č. 349/2015 Sb. a ve smyslu § 9 vyhlášky číslo vyúčtovala, a to v částce 3 384,68 Kč a dále tvrdila, že žalovaný tuto částku neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložila žalobkyně.

4. Z podnájemní smlouvy uzavřené mezi jméno příjmení jako nájemcem a celé jméno žalovaného jako podnájemcem bylo zjištěno, že tito mezi sebou uzavřeli dne datum podnájemní smlouvu o podnájmu bytu velikosti anonymizováno na adrese ulice a číslo v obec. Z protokolu o demontáži měřidla vzal soud za prokázané, že dne 27. 2. 2019 byl zjištěn na odběrném místě ulice a číslo v obec neoprávněný odběr plynu, a to dle stavu měřidla, kdy výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla číslo na odběrném místě ke dni 1. 2. 2018 stav 124 m3 a stavem měřidla ke dni 27. 2. 2019 v hodnotě anonymizováno Celkem se tak jedná o 66 m3 neoprávněně spotřebovaného plynu. Množství plynu bylo do jednotlivých období stanoveno rozpočtem dle přílohy vyhlášky č. 349/2015 Sb. a vynásobeno objemovým koeficientem a následně vynásobené hodnotou splatného tepla objemového pro zjištění hodnot.

5. Fakturou číslo ze dne 4. 3. 2019, splatnou dne 18. 3. 2019, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 630,16 Kč a fakturou číslo ze dne 22. 3. 2018, splatnou dne 5. 4. 2018, částku 754,52 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě ulice a číslo, obec.

6. Žalobkyně tak prokázala, že na adrese adresa žalovaného, kdy žalovaný odebíral plyn bez řádně uzavřené smlouvy s dodavatelem plynu (žalobkyní) v období od 1. 2. 2018 do 27. 2. 2019. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě škody, kterou způsobil neoprávněným odběrem v celkové výši 3 384,68 Kč, ve lhůtě splatnosti svůj závazek nesplnil, je tak v prodlení s úhradou dluhu ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Nárok žalobkyně byl tak shledán v plné výši důvodným a soud mu proto vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 4 514 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobce ve výši 4 114 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobce byla přiznána odměna za 2 a půl úkon právní služby po 1 000 Kč, když odměna v plné výší byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21% DPH na částku 4 114 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.