41 C 20/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 39 731 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 850 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 6. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 8 881 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 41 831 Kč od 28. 6. 2022 do 19. 10. 2022 a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 39 731 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, částky 8 288,70 Kč a 64,62% úroku ročně z částky 34 834,64 Kč od 28. 6. 2022 do 21. 7. 2022, 11,75% úroku ročně z částky 34 834,64 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 6. 2022 dosáhne částky 118 080 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 846 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 24. 1. 2023, ve znění doplnění žaloby z 17. 2. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 731 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. 9103123402, na jejímž základě poskytla žalovanému dne 24. 2. 2022 částku ve výši 35 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 050 Kč, splatných vždy k 22. v měsíci, počínaje měsícem březen 2022. Úrok byl sjednán ve výši 64,62 % ročně.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to e-mailu, do kterého měl povolen vstup pouze žalovaný. Ověření totožnost žalovaného vyplývá z tzv. technického podpisu. Dále uvedla, že žalovaný požádal o úvěr, komunikoval v této věci s poradcem, když poskytl své údaje a následně byla ověřována jeho úvěruschopnost. Poté, co žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, zaslala mu dokumenty (smluvní dokumentaci) společně s potvrzovací SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Následně byl žalobkyní vygenerován jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého je odeslána na uvedený účet žadatele částka ve výši 1 Kč a jako variabilní symbol je uveden jedinečný kód. Dále je žadateli zaslána další SMS zpráva, kterou má i za pomoci jedinečného kódu potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších dokumentů. Pokud poskytovatel úvěru souhlasí s návrhem smlouvy o úvěru podepsaným žadatelem, pak jej podepíše. Schválení úvěru je žadateli oznámeno na emailovou adresu, následně je úvěr vyplacen.

3. Žalobkyně tvrdila, že do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 2 050 Kč. Tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky č. 2 a 3 jí vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč a dle 6. 2. smlouvy právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč. Dále uvedla, že žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. 2, splatné dne 22. 4. 2022, o délce 65 dnů. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni 26. 6. 2022. Dále uvedla, že podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem 40 433,18 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále tvrdila, že dle 6. 5. smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v posuzované věci od 28. 6. 2022, neboť žalovaný neuhradil po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění.

4. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 39 731 Kč představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou ve výši 38 333,18 Kč, smluvní pokutou ve výši 998 Kč dle bodu 6.1. smlouvy a náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v částce 400 Kč, částky 8 288,70 Kč představované neuhrazenou smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru od 28. 6. 2022 do dne podání žaloby a 64,62 % úroku ročně z částky 34 834,64 Kč od 28. 6. 2022 do 21. 7. 2022, úrok ve výši 11,75% ročně z částky 34 834,64 Kč od 22. 7. 2022 zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 118 080 Kč Závěrem tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

5. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovanou poskytnuty a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 11 497 Kč, měsíční výdaje činily 6 510 Kč, a proto byly určeny volné zdroje ke splácení ve výši 4 487 Kč. Ohledně výdajů tvrdila, že k uváděným výdajům žalovaného přičetla 1 000 Kč, když pracovala s částkou 3 860 Kč představovanou životním minimem.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 050 Kč společně s úrokem ve výši 64,62 % ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí návrhu smlouvy byl dodatek č. 1, včetně návrhu na pojištění schopnosti splácet a informací o pojištění. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalované dne 25. 2. 2022.

8. Žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru a předsmluvní formulář.

9. Kopií z interního systému žalobkyně a výpisem z účtu [číslo] [rok] [anonymizováno] zjištěno poukázání částky 35 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

10. Poskytnutí 1 Kč dne 24. 2. 2022 na účet č. [bankovní účet] bylo zjištěno z interního výpisu žalobkyně. Z interního systému žalobkyně bylo zjištěno také zaslání SMS kódu, stejně tak informace sdělené žalovanou (identifikace)

11. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši 11 497 Kč a výdaje ve výši 6 510 Kč měsíčně, z toho náklady na bydlení měly činit částku 2 650 Kč (včetně inkasa) a životní minimum 3 860 Kč. Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů [příjmení], z výpisu z nebankovního registru klientských informací, účtu vedeného na jméno žalované, z něhož bylo zjištěno, že má žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši 22 400 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno, že příjem žalovaného činí částka 11 497 Kč měsíčně, představovaná dávkou invalidního důchodu.

12. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 4 150 Kč.

13. Žalovaný byl žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu dne 23. 5. 2022 a 22. 6. 2022. Dne 26. 6. 2022 byl úvěr zesplatněn.

14. Výpisem z účtu č. č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného, ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2022 byla na tento účet poukázána částka 35 000 Kč od žalobkyně.

15. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 4. 1. 2023.

16. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně učinila žalovanému návrh smlouvy o úvěru, tento návrh akceptovala a zavázala se poskytnout na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 050 Kč společně s úrokem ve výši 64,62% ročně. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne 25. 2. 2022. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smlouvy o úvěru a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

18. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

19. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

20. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

23. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

25. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

26. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

27. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

28. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o úvěr emailem, sdělil identifikační údaje žalobkyni, žalobkyně mu zaslal potvrzovací 1 Kč na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaný souhlasil s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycuje a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

29. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

30. Dále soud dospěl k závěru, že výpisem z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného bylo prokázáno, že na tento účet žalovaný přijal dne 24. 2. 2022 částku 35 000 Kč od žalobkyně. Pokud tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný na svůj bankovní účet od žalobkyně částku 35 000 Kč bez právního důvodu (na základě neexistující smlouvy), je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud je toho názoru, že bezdůvodným obohacením je částka 30 850 Kč, tedy částka poskytnutá (35 000 Kč), ponížená o částku, která byla žalovaným žalobkyni uhrazena (4 150 Kč).

31. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 30 850 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které dle názoru soudu začalo běžet po uplynuté lhůty, stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě, tzn. od 6. 1. 2023 (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně činí 64 % a procesní úspěch žalovaného 36 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 28 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 20 877,70 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku ve výši 2 401 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 18 476,70 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 4,5 úkonu právní služby po 3 060 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne 13. 4. 2023 a 11. 5. 2023 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (5 úkonů) pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 15 270 Kč (13 770 Kč + 1 500) navýšeny o 21 % DPH (v částce 3 206,70 Kč) na částku 18 476,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 5 846 Kč (tj. 28 % z částky 20 877,70 Kč).