41 C 246/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19 185 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku ve výši 64,59% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,75% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,75% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění žaloby z , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , RČ, , na jejímž základě poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, na bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala finanční částku vrátit v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 19. v měsíci, počínaje zářím 2021. Úrok byl sjednán ve výši 64,59 % ročně. Součástí splátek jistiny úvěru a úroku z úvěru byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši , částka, .

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to e-mailu, do kterého měla povolen vstup pouze žalovaná. Ověření totožnost žalované vyplývá z technického podpisu. Dále uvedla, že žalovaná požádala o úvěr, komunikovala v této věci s poradcem, když poskytla své údaje a následně byla ověřována úvěruschopnost žalované. Žalované byly zaslány dokumenty společně s potvrzovací SMS na telefonní číslo, které uvedla v žádosti. Následně byl žalobkyní vygenerován jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého je odeslána na uvedený účet žadatele částka ve výši , částka, a jako variabilní symbol je uveden jedinečný kód. Dále je žadateli zaslána další SMS zpráva, kterou má i za pomoci jedinečného kódu potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších dokumentů. Pokud poskytovatel úvěru souhlasí s návrhem smlouvy o úvěru podepsaným žadatelem, pak jej podepíše. Schválení úvěru je žadateli oznámeno na emailovou adresu, následně je úvěr vyplacen.

3. Žalobkyně tvrdila, že do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku , částka, . Tvrdila, že v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky č. , hodnota, , 5, 7 a 8 jí vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši , částka, a dle 6. 2. smlouvy právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, . Dále uvedla, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o délce 65 dnů. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni , datum, . Dále uvedla, že podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.

4. Dále tvrdila, že dle 6. 5. smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v posuzované věci od , datum, , neboť žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění.

5. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky , částka, představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou ve výši , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, dle bodu 6.1. smlouvy a náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v částce , částka, , částky , částka, představované neuhrazenou smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru od , datum, do dne podání žaloby a 64,59% úroku ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 11,75% ročně z částky , částka, od , datum, zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky , částka, Závěrem tvrdila, že žalovaná svůj závazek neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy.

6. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovanou poskytnuty a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezhotovostně úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 64,58 % ročně a pojištění. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí návrhu smlouvy byl dodatek č. , hodnota, , včetně návrhu na pojištění schopnosti splácet a informací o pojištění. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalované dne , datum, .

9. Žalované byly poskytnuty informace o úvěru a předsmluvní formulář.

10. Kopií z interního systému žalobkyně a výpisem z účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, bylo zjištěno poukázání částky , částka, na účet č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

11. Poskytnutí , částka, dne , datum, na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo zjištěno z interního výpisu žalobkyně. Z interního systému žalobkyně bylo zjištěno také zaslání SMS kódu, stejně tak informace sdělené žalovanou (identifikace)

12. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své měsíční příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, měsíčně, z toho náklady na bydlení měly činit částku , částka, a životní minimum , částka, . Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, výpisu z účtu vedeného na jméno žalované, z něhož bylo zjištěno, že má žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně.

13. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, .

14. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, byl úvěr zesplatněn.

15. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána dne , datum, .

16. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout na bankovní žalované účet finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 64,58% ročně a pojištění. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Podle čl. 6. 3. smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. pro případ prodlení s novou jistinou zápůjčky po zesplatnění vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí návrhu smlouvy byl dodatek č. , hodnota, , včetně návrhu na pojištění schopnosti splácet a informací o pojištění. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalované dne , datum, . Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

18. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

19. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

20. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

23. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

25. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

26. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

27. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od , datum, , jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

28. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná požádala o úvěr emailem, sdělila identifikační údaje žalobkyni, žalobkyně jí zaslal potvrzovací , částka, na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaná uvedla a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaná souhlasila s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycuje a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena a že projevila vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána.

29. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

30. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně nijak neprokázala, že žalovaná předmětný úvěr převzala, neboť z předložené listiny – kopie bez podpisu a data, zřejmě výpisu z databáze žalobkyně, nazvané „doklad o vyplacení úvěru“ se převzetí úvěru nijak nepodává. Z tohoto předloženého důkazu soud nemohl mít za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované tvrzené finanční prostředky a žalovaná je čerpala. Uvedená listina nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listině uvedeny. Soud doplňuje, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána k označení důkazů ohledně převzetí úvěru žalovanou V případě, že žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne , datum, opětovně označila jako důkaz prokazující převzetí částky , částka, žalovanou kopii výpisu z účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , pak ani z tohoto důkazu nemohl soud vzít za prokázané, že žalovaná úvěr skutečně převzala tak, jak to tvrdila žalobkyně.

31. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, neboť v řízení nebylo prokázáno jednak uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dále ani převzetí uváděné finanční částky žalovanou. Vzhledem k tomuto právnímu závěru se soud již nezabýval blíže platností smlouvy z hlediska řádného prověření úvěruschopnosti žalované, ani otázkou přiměřenosti jednotlivých smluvních nároků žalobkyně.

32. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku).