41 C 27/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B zastoupení advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 120 302,67 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně částku částka s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinen nahradit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně náklady řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem v Brně.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, se žalobce a) a žalobkyně b), dále jen „žalobci“, domáhali po žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení, a to z důvodu nezaplacení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu č. 1509/6 v katastrálním území adresa. Žalobu odůvodnili tím, že dne datum uzavřeli s žalovanou nájemní smlouvu, na základě které dali žalované do pronájmu byt č. 1509/6, tento byt žalovaná užívala do datum. Dále tvrdili, že žalovaná neuhradila žalobcům nájemné a platby za služby, spojené s užíváním bytu, v celkové výši částka a dne datum žalovaná svůj dluh uznala a zavázala se jej zaplatit ve splátkách, první splátka měla být uhrazena dne datum. Tuto splátku žalovaná neuhradila, a proto se dluh stal splatný celý. Závěrem uvedli, že žalovaná neuhradila žalobcům ani jednu ze sjednaných splátek, ačkoliv byla žalobci vyzvána i předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Žalovaná byla v řízení pasivní, soud proto usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla současně znovu zaslána. Žalovaná byla vyzvána, aby v písemném vyjádření uvedla, zda uplatněný nárok uznává, nebo neuznává, pokud by nárok neuznávala, byla vyzvána, aby vylíčila rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří, ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude soud mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, v takovém případě soud rozhodne rozsudkem pro uznání.

3. Usnesení soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, společně se žalobou, bylo žalované doručeno do vlastních rukou, a to uložením v její datové schránce dne datum. V určené lhůtě, ani později se žalovaná k žalobě nevyjádřila a na usnesení soudu žádným způsobem nereagovala. Soud doplňuje, že pokud žalované bylo usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, doručeno dne datum, pak posledním dnem lhůty pro podání vyjádření bylo datum. Jak již soud uvedl výše, žalovaná v této 30 denní lhůtě na usnesení soudu nijak nereagovala.

4. Podle § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.).

5. V daném případě tedy byly splněny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. a současně se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít soudní smír. Z tvrzení účastníků a z listinných důkazů nevyplynulo, že by uznání odporovalo právním předpisům. Proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Soud doplňuje, že nárok na zaplacení vyplývá ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2201 a násl. nárok na požadované příslušenství vyplývá z § 1970 občanského zákoníku.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšným žalobcům byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce částka. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši částka a z náhrady za právní zastoupení žalobců ve výši částka. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Odměna za jeden úkon právní služby činí částka podle § 8 odst. 1 a § 7 odst. 5 advokátního tarifu. V případě společného zastupování žalobců a) a b) jde o společné úkony při zastupování více osob, je namístě odměnu pro druhou zastupovanou osobu podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od datum) snížit o 20 %, tj. na částku částka. Zástupkyni žalobců byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby (v případě žalobce a) činí 1 úkon částka a v případě žalobkyně b) činí jeden úkon částka), když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Za každý úkon právní služby pak byl zástupkyni žalobců přiznán režijní paušál ve výši částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobců osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce částka (14 850 + 11 880 +1350) navýšeny o 21 % DPH na částku částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Jelikož se jedná o rozsudek pro uznání, odvolacím důvodem mohou být pouze skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.), případně vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Proti výroku o nákladech řízení a části výroků, které se týkají lhůty k plnění, lze napadnout odvoláním bez shora uvedeného omezení. Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené tímto vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí.