41 C 47/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 47 275,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12,75% úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky , částka, , 14,75% úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do částky , částka, a žalovaný se úvěr zavázal splácet ve splátkách, včetně sjednaného úroku ve výši 0,8 8% denně z nesplacené části jistiny, tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, a to do , datum, . Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Dále uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, v částce , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla, což žalovanému oznámila dne , datum, . Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, , představované nesplacenou jistinou ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úroku v částce , částka, . Současně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze částku , částka, . Dále požadovala po žalovaném uhrazení smluvní pokuty v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované, tzn. za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, .

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o úvěr a poskytnutím údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný následně potvrdil správnost svých identifikačních údajů žalobkyni ve smlouvě a smlouvu odsouhlasil podpisem. Smlouva byla uzavřena elektronicky.

3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr (příjem žalovaného byl ověřen z výpisů z účtu žalovaného a výplatních pásek), dále žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík) a registru bankovních a nebankovních klientských informací.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvním úrokem dle čl. VII. smlouvy. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli nebyly zjištěny žádné skutečnosti. Stejně tak z listiny nazvané „BankID“. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . nemohly být zjištěny žádné skutečnosti, neboť např. u kolonky identifikovatelné příjmy nebyla uvedena žádná částka, apod. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne , datum, . Z výplatních pásek za měsíc 10, 11, 12/2023 byla zjištěna výše příjmu žalovaného.

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl vedený na jméno žalovaného a dne , datum, na něj byla pod variabilním symbolem , var. symbol, připsána částka , částka, od žalobkyně.

7. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše , částka, , součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti a sazebník. Žalovaný měla úvěr uhradit společně se sjednaným poplatkem a smluvním úrokem. Na bankovní účet žalovaného byla připsána částka , částka, od žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru. Žalobkyně prověřovala příjem žalovaného.

8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

9. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

16. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

18. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od , datum, , jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

19. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje a přihlásil se do klientského profilu, tam odsouhlasil předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a následně odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána.

20. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení poplatků, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

21. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, a to s ohledem na prověření pouze příjmové stránky žalovaného a spolehnutí se na údaje uvedené žalovaným. Soud konstatuje, že žalobkyně k výzvě soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nepředložila žádný důkaz o tvrzených příjmech a výdajích žalovaného.

22. Pokud výpisem z bankovního účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka , částka, od žalobkyně na základě neplatné smlouvy, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, (tzn. částky, ponížené o úhradu ve výši , částka, ) a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, což vyplývá z předžalobní výzvy ze dne , datum, (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.