Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

41 C 47/2025

č. j. 41 C 47/2025-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-06 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2025:41.C.47.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Brno-venkov zamítl žalobu žalobkyně o vyplacení částky za úvěr, protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud se opřel o § 104 zákona o spotřebitelském úvěru a § 562 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž je pro platnost smlouvy vyžadována písemná forma a podepsání. Žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil vůli k uzavření smlouvy elektronickým způsobem s zachycením obsahu a určením jednající osoby. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit částku jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., a to s úrokem z prodlení v zákonné výši. Nárok na náhradu nákladů řízení byl zamítnut oběma stranám.

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 47 275,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 12,75% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky částka, 14,75% úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do částky částka a žalovaný se úvěr zavázal splácet ve splátkách, včetně sjednaného úroku ve výši 0,8 8% denně z nesplacené části jistiny, tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, a to do datum. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Dále uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum v částce částka na bankovní účet č. č. účtu. Uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla, což žalovanému oznámila dne datum. Žalobkyně požadovala zaplacení částky částka, představované nesplacenou jistinou ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a úroku v částce částka. Současně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze částku částka. Dále požadovala po žalovaném uhrazení smluvní pokuty v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované, tzn. za období od datum do datum ve výši částka. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o úvěr a poskytnutím údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný následně potvrdil správnost svých identifikačních údajů žalobkyni ve smlouvě a smlouvu odsouhlasil podpisem. Smlouva byla uzavřena elektronicky.

3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr (příjem žalovaného byl ověřen z výpisů z účtu žalovaného a výplatních pásek), dále žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík) a registru bankovních a nebankovních klientských informací.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvním úrokem dle čl. VII. smlouvy. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli nebyly zjištěny žádné skutečnosti. Stejně tak z listiny nazvané „BankID“. Z interního výpisu ze systému žalobkyně – listiny nazvané Výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. nemohly být zjištěny žádné skutečnosti, neboť např. u kolonky identifikovatelné příjmy nebyla uvedena žádná částka, apod. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne datum. Z výplatních pásek za měsíc 10, 11, 12/2023 byla zjištěna výše příjmu žalovaného.

6. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že účet č. č. účtu byl vedený na jméno žalovaného a dne datum na něj byla pod variabilním symbolem var. symbol připsána částka částka od žalobkyně.

7. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše částka, součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti a sazebník. Žalovaný měla úvěr uhradit společně se sjednaným poplatkem a smluvním úrokem. Na bankovní účet žalovaného byla připsána částka částka od žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru. Žalobkyně prověřovala příjem žalovaného.

8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

9. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

16. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

18. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od datum, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

19. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje a přihlásil se do klientského profilu, tam odsouhlasil předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a následně odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, vyzvána.

20. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení poplatků, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

21. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, a to s ohledem na prověření pouze příjmové stránky žalovaného a spolehnutí se na údaje uvedené žalovaným. Soud konstatuje, že žalobkyně k výzvě soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, nepředložila žádný důkaz o tvrzených příjmech a výdajích žalovaného.

22. Pokud výpisem z bankovního účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka částka od žalobkyně na základě neplatné smlouvy, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky částka(tzn. částky, ponížené o úhradu ve výši částka) a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, což vyplývá z předžalobní výzvy ze dne datum (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.