41 C 52/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 31 820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 14,75 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky , částka, , 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem v Brně.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr v částce , částka, a žalovaný se úvěr zavázal vrátit, včetně sjednaného úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, , představované nesplacenou jistinou ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, . Současně tvrdila, že žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za období od prodlení dne , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, . Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, .

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.rerum.cz vyplněním žádosti o úvěr, ve které si žalovaný zvolil požadované dostupné parametry. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni , částka, , jako tzv. ověřovací platbu a k identifikaci veškerých plateb byl dohodnut variabilní symbol, a to rodné číslo žalovaného. Po poskytnutí údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní žádost o úvěr schválena a byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo.

3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr (příjem žalovaného byl ověřen z výpisů z účtu a výplatních pásek), dále žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík) a registru bankovních a nebankovních klientských informací.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s úrokem ve výši 40 % p. m. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne , datum, .

6. Z kopie výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne , datum, odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na tento účet poukázána částka , částka, od žalobkyně s variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2023 soud zjistil, že zůstatek na účtu činil – , částka, , žalovaný splácel splátky úvěru od CFIG, jeho příjem činila částka , částka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a , částka, (, Anonymizováno, ). Z výpisu z účtu žalovaného za období červen, červenec a srpen 2023 bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil , Anonymizováno, ve výši , částka, a splácel úvěr poskytnutý od CFIG. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl výši svého měsíčního příjmu , částka, a výši výdajů , částka, .

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše , částka, . Žalovaný měl úvěr uhradit společně se sjednaným úrokem. Na bankovní účet žalovaného byla připsána částka , částka, od žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala na základě informací od žalovaného, výši příjmu ověřovala z výpisu z účtu žalovaného, nahlížela do veřejných registrů.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

10. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

17. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

19. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od , datum, , jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje, následně zaslal žalobkyni verifikační platbu na její bankovní účet a poté vložením kódu, který mu zaslala žalobkyně na uvedené telefonní číslo, smlouvu akceptoval) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána.

21. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení sjednaného úroku, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

22. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, a to s ohledem na prověření pouze příjmové stránky žalovaného a spolehnutí se na údaje uvedené žalovaným. Soud konstatuje, že žalobkyně k výzvě soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nepředložila žádný důkaz o tvrzených příjmech a výdajích žalovaného.

23. Pokud výpisem z bankovního účtu žalovaného bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka , částka, od žalobkyně, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítaného od lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne , datum, (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 63 % a procesní úspěch žalovaného 37 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 26 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem , částka, představované uhrazeným soudním poplatkem v celkové částce , částka, a z náhrady za právní zastoupení ve výši , částka, . Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 2,5 úkony právní služby, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), poloviční odměna byla přiznána za předžalobní výzvu (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon činí částku , částka, . Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši , částka, (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce , částka, navýšeny o 21 % DPH ve výši , částka, na částku , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku , částka, (tj. 26 % z částky , částka, ).