41 C 52/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 31 820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 14,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky částka, 14,75 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem v Brně.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. č. účtu úvěr v částce částka a žalovaný se úvěr zavázal vrátit, včetně sjednaného úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalobkyně požadovala zaplacení částky částka, představované nesplacenou jistinou ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka. Současně tvrdila, že žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za období od prodlení dne datum do data odeslání předžalobní výzvy datum. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.rerum.cz vyplněním žádosti o úvěr, ve které si žalovaný zvolil požadované dostupné parametry. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částka, jako tzv. ověřovací platbu a k identifikaci veškerých plateb byl dohodnut variabilní symbol, a to rodné číslo žalovaného. Po poskytnutí údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní žádost o úvěr schválena a byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo.

3. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr (příjem žalovaného byl ověřen z výpisů z účtu a výplatních pásek), dále žalobkyně nahlédla do veřejně přístupných registrů (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík) a registru bankovních a nebankovních klientských informací.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka na bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr společně splatit s úrokem ve výši 40 % p. m. Přípisem ze dne datum žalobkyně úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne datum.

6. Z kopie výpisu z účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne datum odeslána částka částka na účet č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol. Z výpisu z účtu č. č. účtu, vedený na jméno žalovaného, bylo zjištěno, že dne datum byla na tento účet poukázána částka částka od žalobkyně s variabilním symbolem var. symbol.

7. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2023 soud zjistil, že zůstatek na účtu činil – částka, žalovaný splácel splátky úvěru od CFIG, jeho příjem činila částka částka (Anonymizováno Anonymizováno) a částka (Anonymizováno). Z výpisu z účtu žalovaného za období červen, červenec a srpen 2023 bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil Anonymizováno ve výši částka a splácel úvěr poskytnutý od CFIG. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl výši svého měsíčního příjmu částka a výši výdajů částka.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše částka. Žalovaný měl úvěr uhradit společně se sjednaným úrokem. Na bankovní účet žalovaného byla připsána částka částka od žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala na základě informací od žalovaného, výši příjmu ověřovala z výpisu z účtu žalovaného, nahlížela do veřejných registrů.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

10. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

17. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

19. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od datum, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. V posuzovaném případě však žalobkyně neprokázala, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zaslal žalobkyni své identifikační údaje, následně zaslal žalobkyni verifikační platbu na její bankovní účet a poté vložením kódu, který mu zaslala žalobkyně na uvedené telefonní číslo, smlouvu akceptoval) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán. Z popsaného jednání nelze usuzovat, že smlouva byla uzavřena ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona, tedy že žalovaný učinil právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Žalobkyně žádný další důkaz k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy nepředložila, ačkoliv byla usnesením soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, vyzvána.

21. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení sjednaného úroku, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

22. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, a to s ohledem na prověření pouze příjmové stránky žalovaného a spolehnutí se na údaje uvedené žalovaným. Soud konstatuje, že žalobkyně k výzvě soudu ze dne datum, č. j. spisová značka nepředložila žádný důkaz o tvrzených příjmech a výdajích žalovaného.

23. Pokud výpisem z bankovního účtu žalovaného bylo v řízení prokázáno, že na účet žalovaného byla poukázána částka částka od žalobkyně, je žalovaný povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky částka a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítaného od lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 63 % a procesní úspěch žalovaného 37 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 26 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem částka představované uhrazeným soudním poplatkem v celkové částce částka a z náhrady za právní zastoupení ve výši částka. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 2,5 úkony právní služby, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), poloviční odměna byla přiznána za předžalobní výzvu (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon činí částku částka. Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši částka (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce částka navýšeny o 21 % DPH ve výši částka na částku částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku částka (tj. 26 % z částky částka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.