41 C 7/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 72 860,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 330 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně od 14. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 530,81 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 5 017,72 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 9 823,69 Kč, 15 % úroku z prodlení ročně z částky 63 381,74 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a 29,79 % úroku ročně z částky 62 481,74 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne 3. 9. 2024, ve znění doplnění žaloby ze dne 10. 2. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 381,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela dne 17. 2. 2023 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 70 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se je zavázal uhradit ve splátkách, a to společně s poplatky a náklady. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení, celkem uhradil jen částku 18 670 Kč. Dále uvedla, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 62 481,74 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny ve výši 9 479,07 Kč, úroku ve výši 29,79 % ročně z dlužné jistiny od 23. 10. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 9 823,69 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z aktuálně dlužné částky od 23. 10. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 5 017,72 Kč, 29,79 % úroku ročně z částky 62 481,74 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 63 381,74 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Závěrem tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty (a to jak ohledně výše příjmů, tak i výše měsíčních výdajů) a dále z veřejně dostupných databází, prověřovala insolvenční rejstřík a také znala majetkovou situaci z výpisů z bankovního účtu žalovaného.

3. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že poskytla žalovanému úvěr elektronicky, žalovaný o úvěr požádal online dne 14. 2. 2023 a poté mu byl zaslán PIN k přihlášení do účtu. Po vyhodnocení dokladů od žalovaného právní předchůdkyně návrh na uzavření úvěrové smlouvy akceptovala a oznámila toto žalovanému potvrzující SMS zprávou v účtu Creditea žalovaného. Smlouva byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2023 do jeho účtu Creditea a žalovaný se s ní seznámil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční částku70 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal částku hradit minimální měsíční platby, a to doby uhrazení celého úvěru, včetně úroku ve výši 48 % ročně.

6. Z kopie výpisu z interního systému žalobkyně (bez data či autorizace) soud nezjistil žádné skutečnosti ohledně uzavření smlouvy.

7. Z kopie potvrzení transakce soud zjistil, že dne 17. 2. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. , č. účtu, částku 70 000 Kč.

8. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, za prosinec 2022 soud zjistil, že žalovaný opakovaně online sázel, výše jeho příjmu činila 32 130 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a z výpisu z tohoto účtu bylo zjištěno, že dne 17. 2. 2023 byla na účet poukázána částka 70 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně. Z výpisu z tohoto účtu soud také zjistil, že žalovaný v měsíci únoru 2023 přijal půjčku ve výši 20 000 Kč od Creamfinance s. r. o. dne 13. 2. 2023 a současně vynakládal značné částky na online sázení (casino – kartac.cz).

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

10. Výzvou ze dne 7. 10. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne 29. 7. 2024.

11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla 70 000 Kč. Na bankovní účet žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyní s označením Creditea půjčka od , právnická osoba, poukázána dne 17. 2. 2023 částka 70 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala z jeho výplatní pásky a nahlédnutím do veřejných registrů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

13. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

14. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

18. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

20. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

21. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

22. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

23. V posuzovaném případě však nebylo prokázáno, že by, k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný uzavřel smlouvu zadáním zaslaného SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefon žalovaného), došlo. Ke svému tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ačkoliv byla usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 7. 2024, č. j. , spisová značka, vyzvána.

24. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k úhradě poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

25. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval.

26. Soud konstatuje, že výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 70 000 Kč, žalobkyni náleží z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení nárok na zaplacení částky 51 330 Kč (částky ponížené o úhradu žalovaného ve výši 18 670 Kč) a úrok z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítaného od lhůty, která byla žalovanému stanovena v předžalobní výzvě (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně, zamítl (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 70 % a procesní úspěch žalovaného 30 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 40 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem 27 679 Kč představované uhrazeným soudním poplatkem v celkové částce 2 536 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 25 143 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 4,5 úkony právní služby, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání dne 20. 3. 2025 a dne 20. 5. 2025 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), poloviční odměna byla přiznána za předžalobní výzvu (§ 11 odst. 2 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon činí částku 4 020 Kč. Výše odměny je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za úkony právní služby, učiněné do 31. 12. 2024, byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč a za 2 úkony právní služby, učiněné po 1. 1. 2025, byl zástupci přiznán režijní paušál ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem bylo zástupci žalobkyně přiznáno 19 890 Kč.

28. Dále byla zástupci žalobkyně přiznána požadovaná náhrada cestovného k soudnímu jednání v částce 589 Kč. Cestovné bylo přiznáno za použití vlastního osobního automobilu na trase , adresa, a zpět při ujetí celkem , hodnota, km (2 x 35 km). Bylo vycházeno z toho, že automobil měl průměrnou spotřebu 7,3 l BA na 100 km a z vyhláškové ceny BA na 1 litr 35,80 Kč. Účtovaná částka je v souladu s vyhláškou č. 475/2024 Sb. Výpočet cestovného představuje náhradu za použití vozidla k jednání soudu dne 20. 5. 2025 v částce 406 Kč (70 km x 5,80 Kč) a náhradu za pohonné hmoty v celkové částce 183 Kč (70 km x 0,073 x 35,80). Dále mezi náklady právního zastoupení náleží náhrada za ztrátu času v souvislosti s jednáním, které proběhlo mimo sídlo zástupce žalobkyně, ve výši 300 Kč (2 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu).

29. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 20 779 Kč (18 090 + 900 +900 +300 +589) navýšeny o 21 % DPH ve výši 4 364 Kč na částku 25 143 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 11 040 Kč (tj. 40 % z částky 27 679Kč).