42 C 102/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moc tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem v návrhu na zahájení řízení výslovně souhlasil a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.

3. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč, neboť žalovaný cestoval v níže uvedený den vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaného písemně vyzval k zaplacení dlužné částky, tento však žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se proto s ohledem na prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení.

4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] informace pro cestující, předžalobní upomínky ze dne [datum] a potvrzení o odeslání písemnosti zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se dne [datum] v 9:25 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována tři slova] [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu autobusové linky 105, kdy kontrola proběhla na zastávce [anonymizována tři slova] v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný jízdné v částce 30 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce.

5. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 občanského zákoníku vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] ve spojení s tarifem. Ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalovanému právo, aby jej [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], přepravce, ve shora uvedených dnech přepravil do místa určení řádně a včas a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dopravci jízdné, vznikla mu dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě autobusové linky vychází z ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), § 18a odst. 3, § 18b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] ve spojení s tarifem. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč.

7. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.