42 C 108/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 031 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 246 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 246 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 13 785 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 031 Kč od 31. 10. 2021 do 29. 8. 2022 a z částky 13 785 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28.2.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21 031 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne 31.10.2021 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.6.2022 nabyl od společnosti [právnická osoba] pohledávku za žalovaným, kdy postoupení pohledávky mu bylo oznámeno předžalobní výzvou. K pohledávce žalobce uvedl, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zadáním osobních údajů zaregistroval, bylo mu přiděleno klientské číslo [anonymizováno], které bylo dle dohody variabilním symbolem pro všechny platby. Po dokončení registrace vzniklo žalovanému právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce. Pro ověření totožnosti zaslal žalovaný původnímu věřiteli kopii svého občanského průkazu. Před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr, když posoudil, zda rozdíl mezi celkovými měsíčními příjmy žalovaného a jeho měsíčními výdaji je vyšší než předpokládaná měsíční splátka. Ověřil, zda se žalovaný nenachází v Centrální evidenci exekucí, nemá záznam v insolvenčním rejstříku či v dalších dostupných evidencích dlužníků. Následně původní věřitel s žalovaným uzavřel dne 1.6.2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnil žalovanému průběžně čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 8 000 Kč. Žalovaný pak dílčí úvěry průběžně čerpal a splácel. Dílčí čerpání bylo žalovanému vypláceno na jeho bankovní účet, který žalobce specifikoval. V současnosti zbývá na úhradu jistiny úvěru 8 000 Kč, úhrada kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 9 531 Kč a úhrada smluvní pokuty za prodlení s vrácením ve výši 4 000 Kč, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s dlužnou částkou. Celková dlužná částka tak činí 21 031 Kč Smlouva o revolvingovém úvěru byla ukončena automaticky dne 30.10.2021 v důsledku dlouhodobého prodlení žalovaného s úhradou. Žalovaný měl úvěr zcela splatit do 30 dnů anebo jej splácet měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úrok byl sjednán tak, že při úhradě do 30 dnů byl v nulové výši, následně pak ve výši 22 % měsíčně z jistiny úvěru. Při prodlení delším než 90 dnů byla výše úroku rovna zákonnému úroku z prodlení. Kapitalizovaný úrok byl vypočten ke dni 5.8.2022, dále již žalobce úrok nepožaduje. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu uzavřené smlouvy, domáhá se žalobce zaplacení poskytnuté jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 16.8.2023, žalobce, jeho právní zástupce ani žalovaný se k jednání, ač řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, a které k návrhu žalobce vyžádal soud, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listinu – smlouva o uživatelském účtu, kde jako provozovatel je uvedena společnost [právnická osoba] jako klient pak žalovaný, identifikovaný jménem, příjmením, bydlištěm, číslem občanského průkazu, elektronickou adresou pro doručování a číslem bankovního účtu. Není uvedeno žádné konkrétní telefonní číslo žalovaného. Listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, v zápatí smlouvy je vytištěno jeho jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum 2021 -05-30 a čas 10:21, dále je uvedeno číslo 37.188.167.

254. S ohledem na právní hodnocení věci soud nerozebírá konkrétní obsah této smlouvy. Dále žalobce k důkazu předložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kdy obsahem listiny jsou podmínky poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč společností [právnická osoba], listina neobsahuje žádný podpis. Dále žalobce k důkazu předložil listinu – smlouva o revolvingovém úvěru, jako úvěrující je uvedena společnosti [právnická osoba], jako klient žalovaný s uvedením osobních údajů shodných jako na smlouvě o uživatelském účtu. Dle úvodních ustanovení na základě této smlouvy se úvěrující zavázal poskytnout klientovi na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky až do částky v rozsahu úvěrového rámce, kdy bližší podmínky mají být stanoveny v čl. 3 smlouvy. Tento článek konkrétní ujednání ohledně výše úvěrového rámce, podmínek splácení, výše úroku neobsahuje. Jde o popis způsobu, jak má být případně žádáno o jednotlivá čerpání. V čl. 8 smlouvy je zmíněna poskytnutá jistina úvěru 8 000 Kč s dobou splatnosti 30 dnů. Listina neobsahuje podpis žalovaného. V zápatí smlouvy je vytištěno jeho jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum 2021 -05-30 a čas 10:21, číslo 37.188.167.

254. S ohledem na právní hodnocení věci soud obsah listiny podrobněji nerozebírá. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru za podmínek a obsahu, jak jej tvrdil žalobce, jak jsou obsahem předložených listin. Žalobce především dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k odsouhlasení každé ze smluv o předloženém obsahu ze strany žalovaného, když v žalobě pouze kusým způsobem popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele, jak ale konkrétně došlo k uzavření smlouvy o uživatelském účtu a smlouvy o revolvingovém úvěru žalobce netvrdil. nepopsal, jakým konkrétním úkonem byl nahrazen podpis žalovaného na předložených listinách, z čeho je patrno, že žalovaný konkrétním úkonem odsouhlasil k důkazu předložené smlouvy. Žalobce nepředložil žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by zachycovaly jednání žalovaného při uzavírání tvrzených smluv. Předložení listin, které obsahují pouze vytištěné údaje namísto podpisu žalovaného prokázat jednání žalovaného při jejich uzavírání nemohou. Rovněž tak tyto skutečnosti nemohou být prokázány kopií občanského průkazu žalovaného, když tato pouze svědčí o tom, že jí měl žalobce či jeho právní předchůdce k dispozici, není zřejmé, za jakým účelem a kdy se do jeho dispozice dostala. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.

5. Z výpisu z běžného účtu společnosti [právnická osoba] u [právnická osoba] [bankovní účet] má soud za prokázané, že z něj byla dne 1.6.2021 poukázána platba ve výši 8 000 Kč na účet [bankovní účet]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 16.5.2023 soud zjistil, že majitelem uvedeného účtu byl ke dni 1.6.2021 žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu pak bylo prokázáno, že dne 1.6.2021 na něj byla společností [právnická osoba] poukázána platba ve výši 8 000 Kč. Žalobce tvrdil, že smluvní vztah byl automaticky ukončen ke dni 30.10.2021. Z výpisů z účtu žalovaného do tohoto data není patrno, že by došlo k nějaké další platbě ze strany uvedené společnosti ve prospěch žalovaného.

6. Z listiny – profil uživatele bylo zjištěno, že obsahuje osobní údaje žalovaného, k čerpání půjčky obsahuje listina údaj o vyplacení částky 8 000 Kč dne 1.6.2021. Dále pak údaje o platbách žalovaného, kdy tento měl dne 16.7.2021 uhradit celkem částku 754 Kč, kdy v částce 254 Kč má jít o pokuty v částce 500 Kč o platbu na poskytnutou půjčku. Provedená úhrada je patrná i ve výpisu z účtu žalovaného.

7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek č. 2 ze dne 3.6.2022 má soud za prokázané, že touto smlouvou byly společností [právnická osoba] postoupeny na žalobce pohledávky specifikované v příloze, kdy z této přílohy vyplývá, že byla postupována i pohledávka za žalovaným, kdy jistina pohledávky činila 7 500 Kč. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno, což je prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23.8.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne.

8. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného před případným uzavřením smlouvy, pak žalobce v tomto směru pouze obecně uvedl, že byly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného, zjišťován rozdíl v těchto položkách. V předloženém profilu uživatele – žalovaného je pak uveden příjem zjištěný od klienta ve výši 20 000 Kč, příjem zjištěný z dokladů ve výši 0, celkové měsíční výdaje jsou bez bližšího odůvodnění uvedeny v částce 8 000 Kč. Zdroj příjmu je označen slovem„ jiné“. Soud tedy konstatuje, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr. Posuzoval při tom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a to jak uzavření smlouvy o uživatelském účtu, tak smlouvy o revolvingovém úvěru, jak byly k důkazu předloženy. Žalobce v žalobě pouze stroze popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele, kdy nebylo zřejmé, jakým konkrétním jednáním žalovaného došlo k odsouhlasení smluv o obsahu, jak byly k důkazu předloženy, jakým jednáním žalovaného byl nahrazen jeho podpis na těchto smlouvách. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon žalovaného nahrazující podpis předmětných smluv, zejména pak podpis smlouvy o revolvingovém úvěru. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru dne 1.6.2021, na základě které by žalobce poskytl žalovanému úvěr formou úvěrového rámce ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem ve výši, jak byl uveden v žalobě. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poukázala na účet žalovaného dne 1.6.2021 částku 8 000 Kč, nebylo však prokázáno, z jakého důvodu se tak stalo.

10. Soud jen na okraj dodává, že i za situace, kdy by snad bylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, nemohla by tato být platně uzavřena, když žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. K těmto skutečnostem žaloba obsahovala pouze stručné zcela nekonkrétní tvrzení, z předložených důkazů je pak zřejmé, že právní předchůdce žalobce neověřoval případné tvrzení o výši příjmů žalovaného, neměl ohledně něho žádné doklady, není vůbec zřejmé, z čeho by tyto příjmy měly pocházet. K výdajům žalobce pak byla v listině předložené žalobcem uvedena pouze částka 8 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, o jaké výdaje jde a jak byly zjištěny a ověřeny. Nebylo tak prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případná úvěrová smlouva by tak dle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úřední povinnosti (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. PL. ÚS 3/20).

11. Soud jen pro úplnost dodává, že za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil, nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a prověření schopnosti splácet úvěr a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebyla tak významná, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.).

12. Za situace, kdy mezi právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem – společností [právnická osoba]) a žalovaným nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, pak soud platbu této společnosti na účet žalovaného ve výši 8 000 Kč považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinna vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno, na žalobce, kdy na jistině byla postupována pohledávka ve výši 7 500 Kč. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný původnímu věřiteli hradil celkem částku 754 Kč, kdy pokud mělo jít zčásti na úhrady pokut dle smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno, případně šlo o smlouvu absolutně neplatnou, pak celá úhrada byla platbou na poskytnutou jistinu. Pokud právní předchůdce žalobce bez právního důvodu poskytl žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný mu uhradil (vydal) 754 Kč, pak výše bezdůvodného obohacení činila 7 246 Kč.

13. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v předžalobní výzvě ze dne 23.8.2022, kdy měl hradit do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti úvěru, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl, neboť uzavření smlouvy o úvěru s tvrzenou splatností nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný se tak do prodlení mohl dostat nejdříve po doručení předžalobní upomínky, neboť žádná dřívější výzva k úhradě soudu žalobcem předložena nebyla. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne 23.8.2022, má se tedy za to, že došla žalovanému dne 26.8.2022, třídenní lhůta k úhradě uplynula dne 29.8.2022, ode dne následujícího, tedy od 30.8.2022, tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

14. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 246 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, k jehož vydání je žalobce proti žalovanému aktivně legitimován. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v předžalobní upomínce, tedy ode dne 30.8.2022, a to ve výši dle žaloby, když jeho výše dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla v době prodlení vyšší.

15. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu ve zbývající části zamítnul, kdy šlo o nároky jdoucí nad rámec bezdůvodného obohacení a o úroky z prodlení z částky přesahující bezdůvodné obohacení žalovaného, případně o úroky z prodlení ze žalované částky za období, kdy žalovaný ještě v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl.

16. O nákladech řízení bylo soudem ve výroku III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci většinově úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.