42 C 119/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 19 044 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od 11.4.2022 do 15.10.2023.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 24.10.2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 4 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 244 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 800 Kč od 16.10.2023 do zaplacení a z částky 12 000 Kč od 16.10.2023 do 23.10.2023.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 585,52 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.11.2023 ve znění podání ze dne 30.8.2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku 19 044 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč ode dne 11.4.2023 do zaplacení. Následně vzal žalobu částečně zpět ohledně zaplacení úroku z prodlení ode dne 11.4.2023 do 15.10.2023, když zohlednil datum odeslání předžalobní výzvy dne 15.10.2023, úrok z prodlení požadoval ode dne následujícího. Žalobce v žalobě uvedl, že poskytuje prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, úvěry. Žalovaný přitom uzavřel s žalobcem 25.8.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami prostředky komunikace na dálku. Ta proběhla v prostředí klientské zóny. Žalovaný se nejprve zaregistroval, vyplnil registrační formulář, když zadal osobní údaje včetně telefonního čísla, emailové adresy a bankovního spojení. Uvedl heslo pro přístup do uživatelského profilu. Souhlas s registrací byl podmíněn souhlasem s příslušnou smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného políčka formuláře s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného kódu z verifikační SMS zaslané na jím uvedené telefonní číslo. Žalovaný uzavřel smlouvu v prostředí klientské zóny chráněné heslem vložením kódu z verifikační SMS. Žalovaný tak vložil kód , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 25.8.2022 a tím byla smlouva uzavřena.

2. Úvěruschopnost žalovaného posoudil žalobce zejména lustrací veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit. Výdaje žalovaný doložil výpisem z účtu. Žalobce neměl z učiněných zjištění důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit, bylo tak vyhověno jeho žádosti o úvěr. Po schválení úvěru byla stranami odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalovanému byla na účet, který žalobce v návrhu uvedl, poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl splácet každý měsíc, a to vždy k druhému dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl opakovaně upomínán. V upomínce ze dne 7.4.2023 byl informován o zesplatnění celého úvěru, byl vyzván k jeho úhradě. Žalobce se tedy domáhá zaplacení částky 16 800 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč a smluvního úroku 40 % za první měsíc doby čerpání úvěru. Žalobce se dále v souladu se smluvním ujednáním domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne 11.4.2023 do 15.10.2023 ve výši 2 244 Kč. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení uvedené částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhá se žalobce úhrady jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.

3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 23.10.2024, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsanou listinu – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Jako smluvní strany jsou na listině uvedeni , Jméno zainteresované společnosti 0/0, jako „úvěrující“ a žalovaný jako „úvěrovaný“. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí spotřebitelského úvěru do výše 20 000 Kč, kdy jde o úvěrový limit. Úvěr má být úročen úrokovou sazbou 40 % p.m., úvěrovaný jej měl splácet každý měsíc nejpozději k 2. dni v měsíci tak, že uhradí přirostlý úrok za uplynulé období. Jistina úvěru mohla být splacena kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěr má podobu revolvingového úvěru. Smlouva obsahuje i další ujednání včetně důsledků prodlení klienta, kdy s ohledem na právní hodnocení věci soud tyto podmínky dále nerozebírá. Listina v místě pro podpis úvěrujícího a úvěrovaného není nikým podepsána, jsou zde vytištěna jména jednatelky žalobce a žalovaného. Na smlouvě není uvedeno žádné datum. V čl. X bodě 10.9. smlouvy je uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami. Podpisem úvěrovaného se rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o úvěr. Žalobce nepředložil žádný záznam ze svého interního systému, který by prokazoval jím tvrzený postup při uzavření smlouvy, ze kterého by bylo patrno odeslání SMS kódu za účelem podpisu smlouvy o předloženém obsahu, vložení takového kódu žalobcem, čímž by byl nahrazen jeho podpis na smlouvě. Z listiny neobsahující podpis žalovaného pak soud nemá tvrzení žalobce o jejím uzavření prokázáno.

6. Z potvrzení o platbě vydaného , právnická osoba, . má soud za prokázané, že z účtu č. , č. účtu, byla na uvedený účet žalobce zaslána dne , datum, platba ve výši , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z předložených výpisů z účtu , Anonymizováno, od , datum, do , datum, má soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu byl v daném období žalovaný. Z potvrzení o provedení transakce vydaného , Anonymizováno, . má soud za prokázané, že žalobce poukázal na účet žalovaného dne 25.8.2022 částku 12 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno: , datum, . Je tak prokázáno, že žalobce uhradil uvedeného dne na účet žalovaného částku 12 000 Kč.

7. K tvrzení o prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobce předložil kopii rodného listu žalovaného, listinu – žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, a výpisy z účtu žalovaného za období srpna 2021 a období od února 2022 do července 2022. Z kopie rodného listu soud v tomto směru neučinil žádné zjištění. V žádosti o spotřebitelský úvěr je ohledně žalovaného uvedeno jeho jméno, příjmení, kontaktní údaje, číslo občanského průkazu. Je uvedeno, že je svobodný, v domácnosti žije se třemi dalšími, blíže neidentifikovatelnými osobami s vlastním příjmem. Je uvedeno, že žije s rodiči či příbuznými. K jeho výdělkovým poměrům je uvedeno, že pracuje jako servisní technik průmyslového chlazení, a to od července 2019 s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši , částka, . Žalobce nepředložil žádné listiny, které by jakkoliv osvědčovaly výdaje žalovaného, tvrzený způsob bydlení, nákladů na něj. Nepředložil ničeho k tvrzení o tom, že provedl kontrolu ohledně případných závazků žalovaného v bankovních či nebankovních registrech. Toto tvrzení tak soud nemá za prokázané. Pokud jde o předložené výpisy z účtu žalovaného, pak je z nich zřejmé, že nikoliv ve všech měsících byl na tento účet připsán tvrzený příjem žalovaného, když v některých měsících kladné položky představují pouze převody z jiného účtu žalovaného. Takový příjem není ani ve výpisu z měsíce předcházejícího tvrzenému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z výpisů je dále zřejmé, že opakovaně vykazují záporné zůstatky, obsahují transakce svědčící o tom, že žalovaný opakovaně čerpal spotřebitelské úvěry od jiných společností, a to i ve vyšších částkách. Za situace, kdy měl žalovaný pravidelně měsíčně hradit žalobci na poskytnutý úvěr vysoký měsíční úrok ve výši 40 % a kdy měl vysoké měsíční výdaje ve výši 35 000 Kč, přitom bylo na místě, aby žalobce jako úvěrující poměry žalovaného dostatečně prověřil, a to jak na straně jeho příjmů, tak na straně jeho výdajů, ověřil existenci jiných závazků a platební morálku žalovaného. Již z výpisů z účtu žalovaného bylo přitom patrno, že s ohledem na nepravidelný příjem, záporné zůstatky i splátky jiných závazků jsou zde pochybnosti o jeho schopnosti úvěr řádně a včas hradit. Soud tak nemá za prokázané, že žalobce před tvrzeným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.

8. Skutečnost, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky nebyla prokázáno z listiny – zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3.12.2022, když žalobce nepředložil žádný doklad o jejím odeslání. Tato skutečnost je však prokázána předžalobní upomínkou ze dne 15.10.2023 spolu s podacím lístkem z téhož dne. Žalovaný byl vyzván k úhradě ve lhůtě do 3 dnů.

9. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl zejména břemeno důkazní. Nebyly předloženy důkazy, které by svědčily o jednání žalovaného, kterým by došlo k akceptaci smlouvy o úvěru, jak byla k důkazu předložena. O uzavření tvrzené smlouvy pak nemůže svědčit k důkazu předložená žalovaným nepodepsaná listina. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy ze svého elektronického systému, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalovaného předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu a den uzavření takové smlouvy. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 25.8.2022, na základě, které by žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, Anonymizováno, a žalovaný se zavázal tvrzeným způsobem splácet.

10. Soud jen na okraj dodává, že i za situace, kdy by snad bylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, nemohla by tato být platně uzavřena, když žalobce před jejím uzavřením s odbornou péčí neprověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, k tvrzením o takovém prověření nepředložil důkazy. Nebylo tak prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případná úvěrová smlouva by tak dle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úřední povinnosti (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. PL. ÚS 3/20).

11. Za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a zejména neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.). Soud navíc žalobce k takovému doplnění ještě před nařízením jednání vyzýval.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poukázal na účet žalovaného dne 25.8.2022 částku 12 000 Kč, nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by nedošlo k jejímu připsání na účet žalovaného. Ze zprávy pro příjemce je zřejmé, že k plnění došlo z důvodu tvrzené smlouvy o úvěru, jejíž uzavření nebylo prokázáno, případně která byla z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalovaného neplatná. Nebylo prokázáno, že by žalovaný cokoliv na tuto částku žalobci uhradil. Za situace, kdy mezi žalobcem a žalovaným nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, případně šlo o smlouvu neplatnou, pak soud tuto platbu považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil, tj. žalobci. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván v předžalobní upomínce zaslané žalovanému dne 15.10.2023, měl hradit ve lhůtě tří dnů od doručení. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti úvěru, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl, když se do něj mohl dostat až po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění v předžalobní výzvě. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne 15.10.2023, má se tedy za to, že došla žalovanému dne 18.10. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě ve lhůtě do 3 dnů, tj. do 23.10.2023. Ode dne následujícího, tedy od 24.10.2023, tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

13. Protože žalobce vzal žalobu zčásti zpět ohledně nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od 11.4.2022 do 15.10.2023, soud ve výroku I. rozsudku řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil.

14. Ve výroku II. rozsudku pak soud s ohledem na výše uvedené vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobcem ve výzvě k úhradě, tj. od.24.10.2023, a to ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ve výroku III. rozsudku soud žalobu zamítnul ohledně nároků žalobce jdoucích nad rámec nároku na vydání bezdůvodného obohacení, vycházejících ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno a dále ohledně nároku na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky za období, kdy ještě nebyl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a ohledně úroku z prodlení z částky, k jejímuž zaplacení žalovaný není povinen, když takové nároky žalobce nejsou dány.

16. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 63 % předmětu řízení (částka 12 000 Kč) a ohledně 37 % úspěch neměl (částka 7 044 Kč). Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 26 %. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen „AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny advokáta ust. § 14b AT, když žalobce obdobné návrhy podává opakovaně, skutková tvrzení obsažená v návrzích jsou obměňována pouze s ohledem na konkrétně tvrzené podmínky uzavřených smluv, v řízení jde o částku nepřesahující 50 000 Kč. Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 900 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 252 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2 252 Kč, když případná doplňování žaloby k výzvě soudu nemá soud za účelně vynaložené náklady, neboť dostatečná skutková tvrzení měla být již součástí žalobního návrhu. Dle míry úspěchu tak žalobci náleží 26 % z takto vynaložených nákladů, tedy částka 585,52 Kč, kterou je mu žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).