42 C 127/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 3 669,86 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 605,47 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 64,39 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 15.7.2022 se žalobce po žalovaném nejprve domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ode dne 19.4.2022 do zaplacení. Uvedl, že se žalovaným jako dodavatelem jednal o zhotovení díla – hrubé stavby rodinného domu [obec] u [obec] (dále také jen„ hrubá stavba RD [obec]“) a o dodávce stavebního materiálu – cihel. Žalobce na účet žalovaného složil dne 29.3.2022 zálohu ve výši 100 000 Kč na zaplacení části odměny za dodávku cihel. Dopisem ze dne 8.4.2022 žalovaný žalobci sdělil, že nebude pokračovat v jednání o smlouvě či způsobu realizace díla, pokud jde o objednávku cihel, kde již byla zaplacena záloha, tak tu jsou ochotni zrealizovat, jelikož jsou cihly objednány s termínem dodání 2.6.2022. Požadují ovšem, s ohledem na to, že stavbu nebudou realizovat, platbu dopředu. Pokud se dohodnou, cihly v uvedeném termínu dodají, po zaplacení zálohové faktury na celou částku. V opačném případě by museli objednávku zrušit. Žalobce reagoval přípisem ze dne 13.4.2022 tak, že vyzval žalovaného, aby mu celou zálohu na cihly vrátil na jeho bankovní účet, a to do 3 pracovních dnů. Účastníci si tak těmito dopisy potvrdili, že nehodlají dále pokračovat v jednání o uzavření smlouvy o dílo a plnění dle smlouvy o dodávce stavebního materiálu. Důvod, pro který žalovaný držel zálohu, tak odpadl. Žalovaný se bezdůvodně obohatil, když zálohu žalobci dosud nevrátil. Nejpozději dne 18.4.2022 byl povinen žalobci zaplatit částku 100 000 Kč. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je tak povinen ode dne následujícího hradit úrok z prodlení.

2. Podáním ze dne 25.8.2022 vzal žalobce podanou žalobu zčásti zpět, a to ohledně částky 100 000 Kč, když dne 10.8.2022 mu žalovaný tuto částku uhradil. Trval však na zaplacení úroku z prodlení z této částky za dobu od 19.4.2022 do 10.8.2022, který vyčíslil na částku 3 669,86 Kč. Řízení tak bylo usnesením ze dne 21.9.2022 (s právní mocí ke dni 11.10.2022) co do částky 100 000 Kč zastaveno a nadále již probíhalo pouze ohledně zaplacení bagatelní částky 3 669,86 Kč.

3. Proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor. Vyjádřil se tak, že je nesporné, že jednal se žalobcem o zhotovení hrubé stavby RD [obec] i o dodávce stavebního materiálu – cihel. Jednání o zhotovení hrubé stavby nedospělo k uzavření smlouvy o dílo. Pokud jde o dodávku cihel, žalovaný se s žalobcem na dodávce dohodl, provedl poptávku a po schválení žalobcem učinil objednávku u [právnická osoba], [anonymizováno]. Poté, co byla potvrzena objednávka na dodání stavebního materiálu a žalobcem uhrazena záloha 100 000 Kč, uhradil zálohu uvedené společnosti. Neměl tedy tuto zálohu v držení, nikterak se o uvedenou částku neobohatil. Pokud žalobce vyzval žalovaného ke vrácení zálohy, pak žalovaný odkázal na objednávku materiálu u dané společnosti, kdy této uhradil zálohu, a to se souhlasem žalobce. Žalovaný tedy zálohu nedržel, hradil zálohu na materiál. Sám neporušil žádné povinnosti a nenastal tak důvod, pro který by žalobce mohl od smlouvy odstoupit. Nemohl tak požadovat vrácení zálohy. Žalovaný se jednáním se [právnická osoba] snažil věc vyřešit tak, aby záloha byla co nejdříve vrácena, jakmile se tak stalo, vrátil jí žalobci. Nedostal se do prodlení s vrácením zálohy, neboť jí bezdůvodně nedržel, nevznikla mu povinnost hradit úrok z prodlení. Navrhoval proto, aby byla žaloba zamítnuta.

4. V replice na vyjádření žalovaného žalobce na podané žalobě setrval. Ke smlouvě o dodávce stavebního materiálu sdělil, že má za to, že strany smlouvu nikdy neuzavřely, když nelze vyjít s čestného prohlášení ohledně složené zálohy, které bylo formulováno žalovaným. Šlo pouze o ujištění, že záloha bude užita na dodávku stavebního materiálu. Tvrzení, že se jednalo o uzavření smlouvy rozporuje i přípis z 8.4.2022 svědčící o tom, že strany o uzavření smlouvy ještě stále jednaly, což dovozoval z formulací:„ Pokud se tedy dohodneme“, či„ Prosím o vyjádření, zdali s tímto způsobem dodání cihel souhlasíte“. Alternativně tvrdil, že na základě výměny projevů vůle ze dne 8.4.2022 a dne 13.4.2022 bylo mezi stranami bez jakýchkoliv pochybností, že dodávku stavebního materiálu nechtějí realizovat. Jejich vyjádření lze případně vykládat jako uzavření dohody o zániku závazku (pokud by dříve skutečně vznikl). Případně by email žalobce ze dne 13.4.2022 bylo možné vykládat jako odstoupení spotřebitele od smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem mimo obchodní prostory podnikatele. Jisté přitom je, že po datu 13.4.2022 již strany žádným závazkem nebyly vázány, ani o žádném závazku dále nejednaly. Držení zálohy se tak stalo plněním, ke kterému neměl žalovaný právní důvod. O tom, že mezi stranami smlouva, resp. platný závazek nevznikl, svědčí i další faktické chování žalovaného. Žalovaný nikdy nesdělil žalobci údaje, které právní řád vyžaduje pro uzavření smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1811 odst. 2 občanského zákoníku, nevystavil mu potvrzení o obsahu závazku. Pokud jde o vztah žalovaného a [právnická osoba], [anonymizováno], pak to, že jí žalovaný případně svěřil zálohu, není vůči nároku žalobce jakkoliv relevantní. Poskytnutí prostředků této třetí osobě není důvodem, pro který by měl žalovaný právní důvod k držbě finančních prostředků žalobce. Žalobce tak setrval na podané žalobě.

5. Žalovaný následně své vyjádření doplnil tak, že jednání o uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky probíhala v únoru a březnu roku 2022. V té době byla již stavba RD [obec] zčásti zhotovena, žalovaný ji měl dokončit. Jednání probíhala emailem, telefonicky a na místě stavby, za žalovaného jednal zaměstnanec [jméno] [příjmení]. V té době s ohledem na válku na Ukrajině prudce stoupaly ceny stavebního materiálu. Žalobce a žalovaný se tehdy dohodli na dodávce těžkých asfaltových pásů a železné armatury a na dodávce cihel [příjmení]. Popsal sjednání smlouvy o dodávce asfaltových pásů a železné armatury, kdy účastníci jednali prostřednictvím SMS zpráv, následně žalovaný poslal žalobci cenovou nabídku. Po dodávce materiálu vystavil žalobci fakturu, kterou tento uhradil. K dodávce cihel sdělil, že na základě jednání účastníků dal [jméno] [příjmení] poptávku na vytvoření cenové nabídky u [právnická osoba] [anonymizováno]., poté emailem zaslal žalobci zprávu o následném zaslání cenové nabídky. Na tu žalobce reagoval. Žalovaný mu cenovou nabídku zaslal, informoval jej o době dodání cihel, připojil poptávku na zdivo. Žalobce si vybral cihly [příjmení], kdy nabídka obsahovala jejich přesnou specifikaci a množství, cenu bez palet a celkovou cenu dodávky. Žalobce s nabídkou souhlasil, následně byla vystavena faktura na částku 100 000 Kč, jako zálohu na dodávku cihel. Žalobce tuto částku uhradil, žalovaný potvrdil objednávku cihel a částku zaslal jako zálohovou platbu [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce chtěl uvedené potvrdit písemně, proto bylo dne 29.3.2022 vystaveno čestné prohlášení. Žalovaný měl za nepochybné, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o dodávce cihel. Žalovaný následně ukončil jednání o smlouvě o dílo, kontaktoval žalobce s požadavkem na změnu úhrady ceny za zdivo, a to emailem z 8.4.2022. Nešlo o jednání o uzavření smlouvy, ale o požadavek na změnu způsobu úhrady ceny za dodávku zdiva. Žalovaný reagoval požadavkem na vrácení zálohy do tří dnů. Tento požadavek nebyl žalovaným akceptován, když zálohu nedržel. Z obsahu emailu žalobce nelze dovozovat odstoupení od smlouvy, když se takto nevyjádřil, neměl k odstoupení důvod. Nesouhlasil s tím, že by došlo k dohodě o zániku smlouvy, když žalovaný návrh žalobce z 13.4.2022 neakceptoval. Žalovaný má za to, že jde o protinávrh k jeho návrhu z 8.4.2022. Následně probíhalo jednání o ukončení smlouvy, právnímu zástupci žalobce bylo sdělováno, že žalovaný nesouhlasí s vrácením bezdůvodného obohacení, bylo navrhováno uzavření dohody o narovnání, kdy byl zaslán její návrh, avšak žalobce přistoupil k podání žaloby.

6. Žalobce se následně podáním z 13.7.2023 k věci velmi obsáhle vyjádřil, když setrval na stanovisku o důvodně podané žalobě. Zopakoval a rozvedl předchozí právní argumentaci. Poukázal i na to, že žalobce byl ve vztahu se žalovaným v postavení spotřebitele, když s ohledem na nedostatky v poučení ze strany žalovaného vůči spotřebiteli, a na to, že případně byla smlouva uzavřena distančním způsobem, mimo prostory sloužící k podnikání, měl žalobce případně dány podmínky pro odstoupení od smlouvy. Shrnul, že tvrdil a doložil, že žalovanému poskytl částku 100 000 Kč, prokázal, že na základě emailů ze dne 8.4.2022, 13.4.2022, jakož i emailů žalovaného z 17. a 22.4.2022 a chování stran, již po datu 13.4.2022 neměl žalovaný právní důvod k držení zálohy, kdy buď došlo k ukončení jednání o uzavření smlouvy, či k jejímu zrušení dohodou či odstoupením žalobce. Žalobce neprokázal, že mu i nadále svědčilo právo k držení zálohy. Žalobce jej ke vrácení vyzval, žalovaný ve stanovené lhůtě zálohu nevrátil. Žaloba tak byla podána důvodně, vzniklo i právo na zaplacení úroku z prodlení.

7. Závěrem žalobce navrhnul, aby bylo žalobě vyhověno. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, v případě vyhovění návrhu pak nepřiznání žalobci náhrady nákladů řízení s ohledem na předčasnost podání žaloby, kdy z chování žalovaného bylo zřejmé, že záloha bude vrácena.

8. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými účastníky a výslechem navrženého svědka, kdy učinil následující skutková zjištění. Mezi účastníky nebylo sporné, že spolu jednali ohledně uzavření smlouvy o dílo týkající se dodávka hrubé stavby RD [obec], kdy to vyplývá i z žalobcem předložené emailové komunikace, kterou soud blíže nepopisuje. K tvrzení ohledně uzavření smluv mezi účastníky týkajících se dodávky stavebního materiálu žalovaný předložil SMS a emailovou komunikaci žalobce a žalovaného, kdy za něj jednal zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Ze zprávy ze 3.3.2022 je zřejmé, že žalobce se dotazoval na poptávku ohledně železa. Žalovaný sděloval, že poptávku učiní. Následně dne 14.3.2022 žalobce činil dotaz, zda se železo podařilo objednat, dotazoval se i na poptávku ohledně cihel, na smlouvu o dílo. Z emailu ze dne 14.3.2022 zaslaného žalovaným žalobci bylo zjištěno, že žalobci bylo sdělováno, že následující den bude mít žalovaný k dispozici nabídky zdiva, sděluje, že železo a hydroizolace jsou objednané. Z faktury [číslo] ze dne 22.3.2022 je zřejmé, že žalobci byly účtovány stavební práce na RD [obec] za dohodnutou cenu, kdy dle žalovaného šlo o dodávku železa a hydroizolace. K tomu předložil ještě stavební rozpočet, kde jsou však celkové náklady ve vyšší částce. Z výpisu z běžného účtu je zřejmé, že vyúčtovaná částka byla uhrazena.

9. K dodávce zdiva byl dále předložen email žalobce z 15.3.2022, kterým se žalovaného dotazuje na informace ohledně materiálu, žádá o sdělení, co kolik stojí, zda bude hradit žalovanému či přímo stavebninám. Žalovaný mu následujícího dne emailem zaslal nabídky na zdivo [příjmení] a [anonymizováno], kdy v případě [anonymizováno] byla doba dodání asi 8 týdnů, bylo možné hned objednávat. V příloze byla připojena listina označená jako stavební rozpočet, kdy zdivo [příjmení] bylo uvedeno za částku 470 073,80 Kč. Dne 17.3.2022 pak žalovaný žalobci zaslal cenovou nabídku zdiva [příjmení] označenou [číslo] z níž je zřejmé, že byla zpracována [právnická osoba] dne 4.3.2022, jako odběratel je na nabídce označen žalovaný, místo stavby [obec], okres [okres]. Celková cena včetně palet bez DPH je uvedena v částce 470 073,80 Kč, s DPH v částce 568 789,30 Kč. Z nabídky je patrno, jaké zdivo a v jakém množství je naceněno, je zřejmý i termín dodání. Z emailu žalovaného ze dne 24.3.2022 je zřejmé, že žalobci byla zasílána domluvená fakturace včetně zálohy na zdivo. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne 23.3.2022 je prokázáno, že žalovaným je žalobci účtována záloha ve výši 100 000 Kč. Z informace o odchozí platbě z účtu žalobce u [právnická osoba] je pak zřejmé, že tato částka byla žalobcem žalovanému uhrazena platbou z 29.3.2022. Z čestného prohlášení o dodání stavebního materiálu ze dne 29.3.2022 bylo zjištěno, že tato listina byla podepsána žalobcem a jednatelem žalovaného. Žalovaný označený jako dodavatel prohlásil, že dodá žalovanému jako investorovi objednaný stavební materiál na základě cenové nabídky [číslo] ze dne 4.3.2022 v plném rozsahu na jeho pozemek ve [obec] u [obec]. Investor vzal na vědomí, že je požadována záloha ve výši 100 000 Kč, kterou převede na účet dodavatele dle faktury [číslo].

10. Z emailu ze dne 8.4.2022 bylo zjištěno, že jím žalovaný žalobci sděloval, že nadále nebude pokračovat v jednání o smlouvě či způsobu realizace díla – hrubá stavba RD [obec] u [obec]. K dodávce zdiva je pak sdělováno:„ Co se týče dodávky cihel na základě objednávky (čestného prohlášení), kde jste již zaplatil zálohu, tak tu jsme ochotni samozřejmě zajistit a zrealizovat, jelikož jsou cihly objednány s termínem dodání do 2.6.2022. Požadujeme ovšem s ohledem na skutečnost, že dílo samotné realizovat nebudeme, platbu dopředu. Pokud se tedy dohodneme, tak Vám cihly v uvedeném termínu dodáme, ovšem požadujeme jejich úhradu dopředu, tudíž bychom Vám vystavili zálohovou FA a následně po jejich dodání vyúčtovací FA s nulovým doplatkem. V opačném případě bychom museli objednávku zrušit. Prosím tedy o vyjádření nejpozději do 14.4.2022, zdali s tímto způsobem dodání cihel souhlasíte a můžeme tedy vystavit zálohovou FA.“ Žalobce emailem ze dne 13.4.2022 žalovanému sdělil:„ Celou zálohu na cihly vraťte prosím na můj bankovní účet, ze kterého byla záloha zaplacena do 3 pracovních dnů.

11. Žalovaný následně emailem ze dne 17.4.2022 žalobci sděloval, že výrobce cihel neumožňuje zrušit objednávku, případně propadá záloha, zjišťují tedy alternativy, jakým způsobem žalovaný dostane uhrazenou zálohu zpět. Budou jej informovat, po obdržení zálohy jí do 3 pracovních dnů vrátí. Emailem z 22.4.2022 pak žalovaný žalobci sděloval, že se podařilo vyřešit zrušení objednávky cihel, její přesunutí na jiný subjekt. Stavebniny by měly zálohu vrátit do 6 týdnů, poté mu bude vrácena na účet.

12. Z emailové komunikace žalovaného se [právnická osoba] je zřejmé, že se žalovaný dotazoval na to, kdy by mohla být vrácena předmětná záloha za objednávku cihel pro žalobce, je zřejmé, že ohledně toho již mezi těmito osobami probíhala telefonická komunikace. V odpovědi je sdělováno, že zboží původně objednané pro žalovaného je dodáváno na jinou stavbu, po vyvezení bude vrácena záloha (emaily z 15.6.2022). Dne 4.7.2022 žalovaný opětovně situaci ohledně zálohy u této společnosti zjišťoval.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 15.6.2022 je prokázáno, že právní zástupce žalobce žalovaného vyzýval před podáním žaloby k uhrazení částky 100 000 Kč, kterou měl za bezdůvodné obohacení. Z emailu právního zástupce žalovaného ze dne 24.6.2022 je zřejmé, že na předžalobní výzvu žalovaný reagoval, nesouhlasil s tím, že by se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, navrhoval případně dodání zboží po vystavení faktury ohledně zbývající kupní ceny, eventuálně ukončení smluvního vztahu dohodou o narovnání. Zástupce žalobce mu sděloval, že žalobce trvá na zaplacení dané částky. Zástupce žalovaného pak sděloval, že věc projedná s klientem, následně zaslal návrh dohody, dotazoval se na postoj žalobce (emaily z 8.7.2022, 15. a 19.7.2022).

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalovaného, žalobce je kontaktoval ohledně zhotovení hrubé stavby. Následně se sešli na jiné stavbě, aby žalobce viděl jejich práci, pak se sešli na pozemku žalobce. Měli pokračovat ve stavbě, kterou započala jiná firma. Žalobce měl požadovat obstarání nějakého stavebního materiálu, ten oni poptali, dovezli, složili, vystavili fakturu, tu žalobce proplatil. Následně žádal o dodávku zdiva. Zdivo proto poptali u dvou společností, on žalobci poslal nabídky dodavatelů, shodli se na [právnická osoba]. Zdivo se objednalo. Společnost [příjmení] požadovala zálohu, proto žalovaný vystavil zálohovou fakturu, tu žalobce proplatit. Oni zaplacenou částku zaplatili [právnická osoba], kde bylo zdivo objednáno. O dodávce cihel jednali emailem a telefonicky, dohoda byla taková, že žalobci dodají zdivo od [právnická osoba] za cenu dle zaslané nabídky s dobou dodání 2 až 3 měsíce. S tím byl žalobce srozuměn. Telefonicky pak sděloval žalobci požadavek zálohy, kdy výrobce chtěl mít krytí odběru materiálu. Zálohovou fakturu zaslal žalobci emailem, on ji proplatil. K čestnému prohlášení sdělil, že jej formuloval žalobce, asi to poslal emailem, on mu podepsané prohlášení následně předal. K dodávce cihel sdělil, že následně diskusí ve firmě dospěli k tomu, že stavbu kapacitně nezvládnou, a tak stavbu zrušili. Odstoupili od ústní dohody se žalobcem. Řešili s žalobcem, zda chce cihly dodat, on je dodat nechtěl, a tak objednávka musela být nějak zrušena. Problém byl, že by asi propadla záloha. Domluvili se tedy se [právnická osoba], že cihly dodají na jinou zakázku, což se po nějaké době stalo. On již se žalobcem v této věci nekomunikoval, kdy s ním jednal bratr, který je oprávněn za žalovaného v těchto věcech jednat. Věděl o tom, že žalobce už cihly dodat nechtěl. Proto ani oni neuvažovali o tom, že by mu cihly dodali. Jen museli počkat, až [příjmení] cihly uplatní jinde, aby mohli vrátit žalobci zálohu. Z informace o příchozí platbě na účet žalobce je prokázáno, že žalovaný žalobci částku 100 000 Kč uhradil dne 10.8.2023.

15. Soud následně zjištěný skutkový stav po právní stránce hodnotil následovně.

16. Podle § 1732 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Dle odst. 2 má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit.

17. Podle § 1735 občanského zákoníku nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

18. Podle § 1740 odst. 1 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

19. Podle § 1981 občanského zákoníku stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

20. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud má po provedeném dokazování za to, že mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o dílo ohledně výstavby rodinného domu žalobce, tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné, vyplynuly z komunikace účastníků i výpovědi svědka [příjmení]. V rámci těchto jednání ještě před uzavřením smlouvy již v minulosti došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy ohledně dodávky stavebního materiálu na stavbu žalobce, kdy na základě nabídky učiněné na základě zájmu žalobce žalovaným, byl žalobci žalovaným dodán stavební materiál. Žalobce tento odebral, žalovaný mu za dodávku vystavil fakturu, kterou žalobce uhradil. Ve věci této dodávky jednání probíhala zejména ústně, případně formou komunikace přes SMS zprávy či email. Soud má dále za prokázané, že účastníci následně uzavřeli i smlouvu ohledně dodávky stavebního materiálu v podobě cihel [příjmení]. Tato skutečnost je prokázána předloženou emailovou komunikací, výpovědí svědka [příjmení] a zejména pak čestným prohlášením ze dne 29.3.2022 obsahujícím podpisy obou smluvních stran. Z těchto důkazů je přitom zřejmé, že účastníci se dohodli na dodávce konkrétního materiálu – cihel, jak byly specifikovány v cenové nabídce [právnická osoba], tuto měl žalobce k dispozici, byla mu zaslána emailem. Z ní zcela jednoznačně vyplynula sjednaná cena dodávky, specifikace dodávaného zdiva i doba dodávky, kdy tyto skutečnosti si účastníci emailem či telefonicky potvrzovali. Je zřejmé, že smluvními stranami byli účastníci tohoto řízení. Dle vystavené zálohové faktury zaplatil žalobce na účet žalovaného označeného v čestném prohlášení i faktuře jako dodavatel částku 100 000 Kč, kdy z čestného prohlášení je zřejmé, že jde o zálohu na dané cihly. K dodávce mělo dojít v řádu 8 týdnů, jak to žalovaný žalobci sděloval, je to patrno i v cenové nabídce. Konkrétní termín dodávky měl být upřesněn až po předání zboží dopravci, kdy žalobce s takto sjednanou dobou dodávky souhlasil, což vyplynulo z podpisu čestného prohlášení, jímž bylo potvrzováno uzavření smlouvy s předmětem dodávky dle konkrétně specifikované nabídky, úhrady dohodnuté zálohy. Bylo prokázáno, že dle poptávky žalobce, žalovaný učinil zasláním konkrétní nabídky návrh na uzavření smlouvy o obsahu dle této nabídky a žalobce takový návrh přijal, když podepsal listinu – čestné prohlášení, v níž je potvrzováno uzavření smlouvy a uhradil sjednanou zálohu (účastníci tak při uzavření smlouvy postupovali v souladu s výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku § 1732, 11735, 1740 občanského zákoníku). Byla tak uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Pokud žalobce namítal případné nedostatky v poučeních poskytnutých žalovaným žalobci jako spotřebiteli, pak tyto nejsou důvodem pro neplatnost uzavřené smlouvy.

22. Následně žalovaný dne 8.4.2022 žalobci sdělil, že nebude dále jednat o uzavření smlouvy o dílo. Žalobci nabídnul splnění dohodnuté dodávky cihel, kdy z formulace je zřejmé, že si byl vědom toho, že objednávka cihel ze strany žalobce byla uskutečněna v souvislosti s jednáním o smlouvě o dílo (je to patrno i z čestného prohlášení, kde je žalobce označen jako investor). Proto žalobci nabízel buď dodání těchto cihel za jiných než sjednaných podmínek, tedy po zaplacení celé kupní ceny, nebo ukončení smluvního vztahu zrušením dané objednávky žalobce. Soud přitom vyložil sdělení žalovaného ohledně dodávky cihel tak, jak by jej vnímal běžný spotřebitel. K tomu je třeba říci, že spotřebitel je ve smluvním vztahu s poskytovatelem, který je odborníkem v daném oboru, v postavení slabší strany, je mu tak poskytována větší ochrana, případné neurčitosti či nejasnosti ve smlouvách, v rámci právního jednání, je vždy třeba vykládat ve prospěch spotřebitele (§ 1812 občanského zákoníku). V tomto směru je tak třeba vykládat i jednotlivé úkony činěné žalovaným ve vztahu k žalobci jako spotřebiteli. Z reakce žalobce z 13.4.2022 je pak zcela zřejmé, že nechce dále pokračovat ve smluvním závazku s žalovaným, má zájem na dohodě o jejím zániku, nemá zájem o dodávku cihel, žádá vrácení zálohy.

23. Soud tak shrnuje, že úkon žalovaného uskutečněný emailem z 8.4.2022 hodnotí jednak jako návrh na změnu smlouvy, a v případě jeho nepřijetí jako návrh na uzavření dohody o zániku závazku, kdy volba je ponechána na žalobci, když žalovaný za situace, kdy by žalobce neuhradil sjednanou cenu před dodávkou, navrhoval zánik závazku. Žalobce pak emailem ze dne 13.4.2022 přijal nabídku žalovaného na uzavření dohody o zániku závazku. Tímto úkonem tak v souladu s § 1981 občanského zákoníku došlo k zániku smlouvy o dodávce stavebního materiálu – cihel (kupní smlouvy), když žalobce přijal předchozí nabídku žalovaného na uzavření dohody o zániku této smlouvy. Žalobci vznikl v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 občanského zákoníku nárok na vrácení toho, co již dle této smlouvy, která dohodou zanikla, plnil – vrácení zálohy, když nadále šlo o plnění z důvodu, který odpadl. Skutečnost, že žalovaný nechtěl nadále po obdržení emailu od žalobce z 13.4.2022 ve smluvním vztahu se žalobcem týkajícím se dodávky cihel pokračovat, vyplynula z výslechu svědka [příjmení], z následných emailů adresovaných žalobci (emaily ze 17.4 a 22.4.2022), je zřejmá z emailů žalovaného se [právnická osoba], u níž žalovaný cihly objednal a složil zálohu. V tomto případě (ohledně složení této zálohy) však šlo o vztah žalovaného a této společnosti, žalobce tohoto vztahu účasten nebyl. Jeho nárok ze zaniklého závazku na vrácení dříve uskutečněného plnění nebyl vázán na předchozí vrácení částky 100 000 Kč [právnická osoba] žalovanému.

24. Žalobce v rámci přijetí návrhu na uzavření dohody o zániku závazkového vztahu stanovil žalovanému lhůtu ke vrácení zaplacené zálohy, a to v délce 3 pracovních dnů. Žalovaný mu tuto částku nevrátil do podání žaloby, ačkoliv byl ohledně jejího zaplacení opakovaně vyzýván.

25. Soud tedy uzavírá, že žalobci v důsledku zániku závazku vzniklo právo na vrácení částky 100 000 Kč, kterou podle něj plnil, a to ve lhůtě, kterou určil, když jiná dohoda ohledně lhůty pro vrácení prokázána nebyla. Po uplynutí takto stanovené lhůty byl žalovaný v prodlení s vrácením peněžité částky, vznikl mu tak dle § 1968, 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Vzhledem k uvedenému soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl, co do částky 3 605,47 Kč, když přepočetl žalobcem nárokovanou výši úroku z prodlení. Vyšel přitom z toho, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení dané částky (bezdůvodného obohacení) ve lhůtě 3 pracovních dnů výzvou z 13.4.2022. Ohledně doručení této zprávy pak soud vychází z toho, že s ohledem že šlo o emailovou zprávu, byla doručena žalovanému téhož dne. Následně běžela lhůta 3 pracovních dnů k zaplacení dané částky a následně již byl žalovaný s její úhradou v prodlení. V daném případě přitom šlo o pracovní dny 14.4, 19.4 a 20.4.2022, kdy prodlení žalovaného nastalo následujícího dne, tedy dne 21.4.2022 a skončilo úhradou 10.8.2022. Pokud žalobce požadoval úrok z prodlení už od 19.4.2022, tak tehdy žalovaný ještě v prodlení nebyl, protože den 15.4.2022 byl Velký pátek, tedy nepracovní den, dny 16. a 17.4.2022 byly víkendem a den 18.4.2022 Velikonoční pondělí, tedy rovněž nepracovními dny, není je možno do běhu lhůty tří pracovních dnů započíst.

27. Soud jen na okraj dodává, že pokud žalobce jednání účastníků případně vykládal tak, že k uzavření smlouvy mezi nimi nedošlo, že následně případně došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, kdy k tomu odkazoval na příslušná ustanovení zákona týkající se uzavírání smluv se spotřebiteli, pak s ohledem na právní hodnocení věci i na to, že ve věci po částečném zastavení řízení jde již o bagatelní věc, se této jeho argumentaci již blíže nevěnuje. Výše je dostatečně objasněno, z jakých skutkových zjištění soud vyšel a jak tato právně hodnotil.

28. Ve výroku II. soud žalobu zčásti zamítnul, a to ohledně části úroku z prodlení za období, kdy žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ještě nebyl.

29. Ve výroku III. soud rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci všechny v řízení účelně vynaložené náklady. Postupoval přitom podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce měl neúspěch ve věci jen v nepatrné části. Důvodně podanou žalobu bral zpět pro chování žalovaného, který žalovanou částku uhradil až po podání žaloby (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Do částečného zpětvzetí včetně je přitom odměna právního zástupce počítána z tarifní hodnoty 100 000 Kč, následně po pravomocném zastavení řízení v této části z tarifní hodnoty 3 669,86 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 24 900 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši po 5 100 Kč za 4 úkony právní služby dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 AT, a to za přípravu a převzetí věci, kvalifikovanou předžalobní výzvu, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, dále odměna ve výši po 1 000 Kč za 4,5 úkonu právní služby dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 a 2 AT za vyjádření k odporu, účast u jednání soudu dne 29.5.2023, vyjádření z 13.7.2023, účast u jednání soudu dne 7.8.2023 a účast u vyhlášení rozsudku), dále byl přiznán 9 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 AT, tj. celkem 2 700 Kč Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 29 600 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Soud neshledal důvody pro postup dle § 150 o.s.ř., kdy žalovaný navrhoval, aby případně nebylo žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Soud má za to, že žalobce měl nárok na zaplacení žalované částky, žalovaného k její úhradě opakovaně vyzýval, neměl zájem o další jednání ve věci a uzavření dohody o narovnání. Od první výzvy k úhradě do podání žaloby pak uplynula lhůta několika měsíců. Jeho jednání tak nelze hodnotit jako nepoctivé či pro žalovaného překvapivé.