42 C 141/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 295 636,80 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 295 636,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 295 636,80 Kč za dobu od 6. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 35 574 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13.4.2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 295 636,80 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Uvedl, že žalovanému za pro něj provedené dopravy vystavil v žalobě uvedené faktury, kdy po částečných úhradách některých z nich činí celková dlužná částka 295 636,80 Kč. Žalobce přitom specifikoval sedm faktur, kdy u každé uvedl její číslo, splatnost, celkovou vyúčtovanou částku a částku, která zbývá k úhradě. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky do 5.4.2023, žalovaný však ničeho neuhradil. Proto se žalobce domáhá jak zaplacení dlužné částky, tak úroků z prodlení ode dne 6.4.2023 do zaplacení v zákonné výši.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor. Vyjádřil se tak, že je pravdou, že žalobce pro něj prováděl práce spočívající v dopravě, přesunu materiálu, ale vyjma nedoplatku faktury [číslo] ve výši 1 976,50 Kč, byly provedené práce zaplaceny, nebo zanikly vzájemným započtením. Uvedl, že žalobce prováděl na uvedené stavbě totožnou činnost i pro jiné subjekty, umísťoval zde odpady pocházející z jiných staveb, o čemž by mohl podat svědectví stavbyvedoucí [jméno] [příjmení]. Za žalovaného byl na stavbě přítomen v pozici strojníka a vedoucího staveniště pan [jméno] [příjmení], který byl jediný oprávněn u žalobce dopravu objednat. Z důvodu neuspokojivých výsledků byla spolupráce se žalobcem žalovaným nejen na předmětné stavbě ukončena. Následně doplnil, že žalobce žalovanému zaslal návrh dohody o vzájemném zápočtu pohledávek ke dni 18.1.2023, který však zahrnoval i faktury, které žalovaný neuznává, když byly vyúčtovány práce, které žalovaným nebyly objednány. Proto návrh této dohody neakceptovali a zaslali žalobci návrh jejich dohody o započtení ke dni 21.3.2023. Písemnou akceptaci od žalobce však neobdrželi. Vzhledem k tomu, že pohledávky žalovaného žalobce nezpochybnil, když je sám navrhoval k započtení, žalovaný provedl jednostranné započtení těchto svých pohledávek, a to k datu 21.3.2023. Oznámení o započtení žalovaný zaslal žalobci do jeho datové schránky dne 24.7.2023. Žalobou uplatněné nároky dle faktur [číslo] částečně [číslo] co do částky 24 545,85 Kč tak zanikly započtením. Ohledně ostatních vyúčtovaných částek setrval žalovaný na tom, že nejsou oprávněné.

3. K nařízenému jednání se žalobce, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. tak bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný u jednání uvedl, že pokud žalobce tvrdil, že na některé faktury bylo hrazeno, pak se tak skutečně stalo. Jde však o bezdůvodné obohacení na straně žalobce, když vyúčtované práce nebyly provedeny. Zcela uznal částky vyúčtované fakturami [číslo] kdy žalobce v tomto případě na stavbě byl. Nepracoval sice zcela tak, jak je účtováno, žalovaný však tyto částky uznává. Na vyúčtované částky však provedl zápočet, kdy částka zbývající k úhradě po započtení již byla uhrazena platbou ze 7.10.2022, kdy žalobci platbou bez variabilního symbolu uhradil žalovaný částku 75 000 Kč. Tuto částku si žalobce, aniž by to oznámil žalovanému, spolu s další platbou žalovaného ve výši 50 000 Kč započetl na fakturu [číslo] což žalovanému neoznámil. Žalovaný však hradil na fakturu [číslo], kdy tak byla uhrazena zbývající neuhrazená část faktury po provedeném zápočtu. Ve zbytku se pak platba netýká tohoto řízení. Závěrem žalovaný navrhnul, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

4. Žalobce k důkazu o existenci pohledávky vůči žalovanému předložil jím vystavené faktury, kdy žádná z faktur není potvrzena žalovaným, k žádné faktuře nebyl připojen dodací list potvrzený žalovaným. Všechny faktury jsou vystaveny žalobcem jako dodavatelem, žalovanému jako odběrateli. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 1.9.2022 se splatností dne 15.9.2022. Je vyúčtována autodoprava [anonymizováno] [obec] [ulice] za částku 22 808,50 Kč. Je uvedeno, že byla uhrazena částka 20 832 Kč, zbývá k úhradě částka 1 976,50 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 4.9.2022 se splatností dne 18.9.2022. Je vyúčtována přeprava strojů [obec] a půjčovné strojů [obec] celkem za částku 42 362,10 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 14.9.2022 se splatností dne 28.9.2022. Je vyúčtována autodoprava [anonymizováno] [obec] [ulice] za částku 61 516,40 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 14.9.2022 se splatností dne 28.9.2022. Jsou vyúčtovány zemní práce [anonymizováno] [ulice] za částku 260 575 Kč. Je uvedeno, že byla uhrazena částka 125 000 Kč, zbývá k úhradě částka 135 575 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 30.9.2022 se splatností dne 14.10.2022. Je vyúčtována autodoprava [anonymizováno] [obec] [ulice] za částku 68 643,30 Kč. Je uvedeno, že byla uhrazena částka 30 000 Kč, zbývá k úhradě částka 38 643,30 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 7.10.2022 se splatností dne 21.10.2022. Je vyúčtována kontejnerová doprava, dovoz materiálu [ulice] [obec] za částku 2 828,25 Kč. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 8.12.2022 se splatností dne 15.12.2022. Je vyúčtována kontejnerová doprava, manipulace [jméno] [příjmení] za částku 12 735,25 Kč. Shodné faktury i částečné úhrady jsou uvedeny i na listině – [příjmení] pohledávek za [anonymizováno] ke dni 17.3.2023, kde je uvedena celková výše pohledávek v částce 295 636,80 Kč. Z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne 28.3.2023 spolu s doručenkou datové zprávy je zřejmé, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě žalované částky, když uvedl, že jde o dluh z předložených faktur. Výzva byla žalovanému doručena téhož dne.

5. Z dohody o vzájemném zápočtu závazků a tvrzení žalovaného soud zjistil, že žalobce návrh dohody v tomto znění zaslal žalovanému. Na listině je obsaženo pouze razítko a podpis žalobce, v místě pro podpis žalovaného listina podepsána není. Je tak zřejmé, že návrh dohody o započtení nebyl žalovaným přijat. Z návrhu dohody je dále patrno, že žalobce měl vůli své pohledávky za žalovaným dle faktur [číslo] v celkové výši 53 652 Kč započíst na pohledávky žalovaného vůči žalobci dle faktur [číslo] ve stejné celkové výši. Z listiny – dohoda o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek a z tvrzení žalovaného soud zjistil, že žalovaný navrhnul žalobci zápočet vzájemných pohledávek ke dni 21.3.2023 ve výši 53 652 Kč, kdy na pohledávky žalovaného vůči žalobci z faktur [číslo] měly být započteny pohledávky žalobce vůči žalovanému z faktur [číslo] kdy druhé dvě faktury jsou předmětem tohoto řízení. Pohledávka dle faktury [číslo] měla po zápočtu zaniknout zcela, pohledávka z faktury [číslo] měla zaniknout ohledně částky 24 545,85 Kč, k úhradě mělo zůstat 17 816,25 Kč. Z listiny je zřejmé, že dohoda nebyla uzavřena, když neobsahuje podpis žádné ze stran dohody. Z oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ve spojení s dodejkou datové zprávy ze dne 24.7.2023 má soud za prokázané, že žalovaný učinil jednostranný zápočet vzájemných pohledávek účastníků tak, jak bylo navrhováno v předchozím návrhu dohody o zápočtu. Skutečnost, že provedl tento zápočet žalovanému oznámil nejpozději dne 24.7.2023. Dle tohoto zápočtu tak měla zaniknout pohledávka žalobce vůči žalovanému z faktury [číslo] v částce 22 808,50 Kč, tedy zcela. Pohledávka z faktury [číslo] měla zaniknout ohledně částky 24 545,85 Kč, k úhradě mělo zůstat 17 816,25 Kč. Všechny započítávané pohledávky byly splatné, splatnost nejpozději splatné pohledávky byla 18.11.2022. Dále měly zcela zaniknout další dvě pohledávky žalobce dle faktur, které nejsou předmětem tohoto řízení. Z tvrzení žalovaného, které žalobce, jenž se k jednání bez omluvy nedostavil, nerozporoval, soud vzal za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci platbou z 7.10.2022 bez variabilního symbolu částku 75 000 Kč, kdy touto částkou uhradil zbývající dluh vůči žalobci dle faktury [číslo] ve výši 17 816,25 Kč. Tuto platbu si přitom žalobce spolu s další platbou žalovaného ve výši 50 000 Kč započetl na částečnou úhradu faktury [číslo] což žalovanému dle jeho tvrzení neoznámil. Vyplývá to však i z žalobních tvrzení, kdy na uvedenou fakturu je započtena částka 125 000 Kč. Žalovaný však pohledávku žalobce dle této faktury neuznává.

6. Soud shrnuje zjištěný skutkový stav následovně. Soud nemá provedenými důkazy za prokázané, že by žalobce měl vůči žalovanému nárok na zaplacení částek vyúčtovaných fakturami, jak byly k důkazu provedeny, nad rámec faktur [číslo] když tento nárok žalovaný co do důvodu a výše výslovně uznal. Pokud jde o uhrazení částek vyúčtovaných žalobcem těmito dvěma fakturami, pak z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaný provedl na tyto faktury jednostranný zápočet faktur vystavených dříve žalobci, které sám žalobce v návrhu (neuzavřené) dohody o započtení navrhoval k započtení. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný provedl platbu ve výši 75 000 Kč a 50 000 Kč na účet žalobce, když tuto částku si žalobce započetl na jednu z faktur, ohledně níž žalovaný neuznává provedení vyúčtovaného plnění.

7. Po právní stránce soud hodnotil zjištěný skutkový stav následovně. Za situace, kdy žalovaný popíral provedení prací a výkonů, které žalobce vyúčtoval fakturami, které učinil předmětem řízení, bylo na žalobci, aby dostatečně tvrdil, ke každé vystavené faktuře, kterou žalovaný zpochybňoval, jaké dopravy, práce či jiné činnosti byly takovou fakturou žalobcem účtovány, na základě jaké dohody byly provedeny, jak byly případně žalovaným objednány, jaká byla dohoda účastníků o provedení takových činností, co konkrétně bylo předmětem dohody účastníků, zda, případně jakým způsobem byla dohodnuta cena za provedení těchto činností, kdy byly dohodnuté činnosti žalobcem provedeny. Ke svým tvrzením byl žalobce povinen označovat důkazy, které jeho tvrzení prokazují. Žalobce však v návrhu na zahájení řízení pouze uvedl, že vystavil žalovanému uvedené faktury za provedené přepravy, kdy tvrzení o vystavení faktur jejich předložením doložil. Ke svým tvrzením nepředložil žádný důkaz o provedení prací či jiných činností uvedených na fakturách, faktury nebyly potvrzeny ze strany žalovaného. Za situace, kdy se žalobce nedostavil k nařízenému jednání, nemohl být soudem v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen o břemeni tvrzení a břemeni důkazním, soud jej nemohl poučit, jaké skutečnosti je třeba tvrdit, k jakým skutečnostem je třeba označit důkazy. Takového poučení se totiž účastníku dostává pouze u nařízeného jednání, ke kterému se však žalobce, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Nedostatečná skutková tvrzení přitom nezpůsobovala neprojednatelnost žaloby, nebyl namístě postup dle § 43 o.s.ř.

8. Soud tedy uzavírá, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně toho, že by měl nárok vůči žalovanému na zaplacení částek vyúčtovaných fakturami [číslo] když nebylo zřejmé, provedení jakých doprav či jiných činností a za jakých podmínek bylo mezi účastníky dohodnuto, nebylo prokázáno provedení vyúčtovaných činností, ani to, že by vyúčtované částky odpovídaly dohodě mezi účastníky či rozsahu provedených činností. Pokud jde o částky vyúčtované fakturami [číslo] pak s ohledem na uznání žalovaného vzal soud za prokázané, že žalobce měl vůči žalovanému pohledávku z titulu provedení činností vyúčtovaných těmito fakturami v dané výši. V řízení však bylo prokázáno, že pohledávka žalobce dle faktury [číslo] zcela zanikla jednostranným započtením učiněným žalovaným v souladu s § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když bylo prokázáno, že prohlášení o započtení učiněném žalovaným bylo žalobci doručeno. Soud měl přitom za prokázanou existenci splatných vzájemných pohledávek účastníků uvedených v jednostranném zápočtu žalovaného, když shodné pohledávky žalovaného uvedl žalobce v návrhu dohody o započtení, která nebyla mezi účastníky uzavřena. Započítávané pohledávky žalobce pak byly uvedeny v návrhu dohody o započtení učiněném žalobcem a dvě z faktur byly i předmětem tohoto řízení. Uvedeným prohlášením o zápočtu pak zčásti zanikla i pohledávka žalobce dle faktury [číslo] to do částky 24 545,85 Kč. K zániku pohledávek započtením došlo ke dni následujícímu po splatnosti nejpozději splatné započítávané pohledávky, tj. ke dni 19.11.2022 (§ 1982 odst. 2 občanského zákoníku). Soud vzal rovněž za prokázané, že zbývající část této pohledávky ve výši 17 816,25 Kč zanikla uhrazením ze strany žalovaného, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný hradil žalobci částku 125 000 Kč, kterou si tento započetl na pohledávku z faktury, ohledně níž nebyla existence pohledávky žalobce vůči žalovanému prokázána. Navíc žalovaný tvrdil, že platbu ve výši 75 000 Kč učinil dne 7.10.2022 bez uvedení variabilního symbolu označujícího fakturu, na kterou je hrazeno. Pokud tedy žalovaný sám tvrdil, že bylo hrazeno na danou fakturu, tato faktura byla dříve splatná, než faktura, na kterou si úhradu započetl žalobce, když navíc oprávněnost jejího vystavení žalovaný zpochybňoval, pak je třeba tuto úhradu považovat za úhradu na fakturu, jak jí označil žalovaný. Žalobce tvrzní žalovaného o provedené platbě nerozporoval.

9. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnul, když žalobce zčásti neunesl ohledně svého nároku břemeno tvrzení a břemeno důkazní, zčásti byl v řízení prokázán zánik jeho pohledávek vůči žalovanému před podáním žaloby.

10. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozsudku rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že věci neúspěšný žalobce je povinen nahradit žalovanému jím účelně vynaložené náklady řízení, a to k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení ve věci vynaložené žalovaným spočívají v nákladech na právní zastoupení určených dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení činí odměna advokáta celkem ve výši 28 500 Kč (tj. 3 právní úkony á 9 500 Kč dle § 7 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, odpor a vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 1.11.2023), dále byl přiznán 3 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu celkem v částce 900 Kč a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů ve výši 6 174 Kč dle § 137 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 35 574 Kč. Soud žalovanému nepřiznal právo na náhradu za úkon – doplňující vyjádření, kdy nejde o účelný náklad, neboť dostatečné vyjádření k žalobě mohlo být učiněno pouze jedním úkonem, žalovaný nedoplňoval své vyjádření k výzvě soudu ani v reakci na vyjádření žalobce.