42 C 144/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 040 Kč za dobu od 16. 10. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 373 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 1. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce uvedl, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy sdělila a doložila, že v předmětném období vlastníkem vozidla již nebyla, resp. že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný. Žalobce tak uplatnil svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděl. Žalovaný jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 22. 12. 2023 do dne 9. 5. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo nepojištěno 140 dní. Žalobce uvedl, že pro období do 31. 3. 2024 vychází ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), pro období od 1. 4. 2024 vychází ze zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Povinnost sjednání pojištění odpovědnosti je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu ve výši 12 040 Kč, který se určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému dne 1. 8. 2024 výzvu k úhradě příspěvku, která mu byla doručena dne 16. 8. 2024, splatnost příspěvku nastala ke dni 15. 10. 2024. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 12 040 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužné částky, byť jen zčásti, uhradil. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem souhlasil již v návrhu na zahájení řízení a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.

3. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení , právnická osoba, a karty vozidla soud zjistil, že provozovatelem a vlastníkem vozidla značky , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , je od 16. 1. 2014 dosud evidován , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , vozidlo je dosud vedeno jako provozované.

4. Z kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2022 uzavřené mezi , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl prodej a koupě vozidla značky , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to za kupní cenu , částka, , kterou kupující uhradil v hotovosti při podpisu smlouvy, podpisem smlouvy přešlo na kupujícího vlastnické právo k vozidlu. Dle čl. V smlouvy byl kupující povinen na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel.

5. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 1. 8. 2024 žalobce vyzval žalovaného jakožto vlastníka a provozovatele výše uvedeného vozidla k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 22. 12. 2023 do 9. 5. 2024 v částce 12 040 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle informací o zásilce byla zásilka doručena žalovanému dne 5. 8. 2024, žalobce však považuje za den doručení až 16. 8. 2024, tj. patnáctý den po odeslání, a lhůta k zaplacení příspěvku tedy uplynula nejpozději dnem 15. 10. 2024. Žalovaný tak byl ode dne 16. 10. 2024 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 12 040 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl i nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkou ze dne 23. 10. 2024. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právní zástupkyní (upomínka ze dne 5. 12. 2024 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne a informací o podané zásilce).

6. Od 1. 4. 2024 je účinný zákon č. 30/2024 Sb., kterým byl zrušen zákon č. 168/1999 Sb. V řízení jde však o nárok žalobce i za období předcházející účinnosti zákona č. 30/2024 Sb., soud tedy posuzoval nárok žalobce v období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb. a v období od 1. 4. podle zákona č. 30/2024 Sb.

7. Bylo tak prokázáno, že v rozhodném období byla v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla , jméno FO, , avšak z žalobcem předložené kupní smlouvy vyplývá, že již k datu 4. 7. 2022, tj. k datu účinnosti smlouvy, bylo vlastnické právo k vozidlu v souladu s § 2079 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, převedeno na žalovaného. Dále bylo prokázáno, že vozidlo bylo v rozhodném období vedeno jako provozované a žalovaný tak porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., když jako vlastník/provozovatel v době od 20. 2. 2024 do 5. 7. 2024 provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo uvedené vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. V souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona č. 168/1999 Sb. a § 46 zákona č. 30/2024 Sb. proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku. Výše příspěvku byla určena podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. Denní sazba příspěvku pro období do 31. 3. 2024 je určena v souladu s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (86 Kč), pro období od 1. 4. 2024 je denní sazba určena v souladu s § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. (86 Kč). Celkem tedy příspěvek činí 12 040 Kč (140 dní x 86 Kč). Žalovaný je v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byla žalovanému zaslána dne 1. 8. 2024, přičemž bylo prokázáno, že byla žalovanému doručena již dne 5. 8. 2024. Žalobce považuje ve prospěch žalovaného za den doručení až den 16. 8. 2024, nejpozději dne 15. 10. 2024 tak nastala splatnost příspěvku. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se po něm oprávněně domáhá jak částky 12 040 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání. Žalobce se dále oprávněně domáhá ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, když žalovaný ve lhůtě splatnosti nezaplatil peněžitý dluh.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z náhrady nákladů právního zastoupení ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni, kdy byl úkon učiněn (dále jen „AT“). Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b AT, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru, žalobce opakovaně podává žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobci pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis a podání žaloby) ve výši 2x300 Kč a 1x400 Kč, tj. 1 000 Kč. Podle § 14b odst. 5, resp. 6, písm. a) AT náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3x100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH (273 Kč). Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 373 Kč.