42 C 145/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal na náhradě škody zaplacení částky 50.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 12 342 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Břeclavi, kdy z důvodu místní příslušnosti byla následně věc k projednání postoupena soudu zdejšímu, se žalobce po žalovaném domáhal náhrady škody ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Uvedl, že se žalovaným uzavřel v [anonymizováno] roku [rok] ústně příkazní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal za úplatu, jakožto účetní, zastupovat žalobce a činit za něj veškeré právní úkony jeho jménem v jednání s [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] (dále také jen„ finanční úřad“), o čemž svědčí generální plná moc ze dne [datum], udělená na dobu určitou do [datum]. Tvrdil, že se jednalo o službu poskytovanou za úplatu, což prokazují faktury vystavené v daném období společností [právnická osoba], ve které je žalovaný jediným společníkem a jednatelem. Žalovaný měl pro účely zastupování zřízen i přístup do datové schránky žalobce, dle plné moci byly písemnosti zasílány do datové schránky žalovaného. Do datové schránky žalovaného byla dne [datum] doručena finančním úřadem výzva k podání kontrolního hlášení. Žalovaný tento dokument žalobci nepředal, neinformoval jej o něm. Protože žalobce nepodal kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, o níž neměl povědomí, byla mu finančním úřadem uložena platebním výměrem pokuta ve výši 50 000 Kč. Platební výměr byl doručen do datové schránky žalovaného dne [datum]. Žalobce se o platebním výměru dozvěděl až z vyrozumění finančního úřadu ze dne [datum] o převedení přeplatku na dani na úhradu výše uvedené pokuty. Žalobce požádal o zaslání opisu platebního výměru, zjistil, že již není možné podat odvolání. Vznikla mu tak škoda ve výši 50 000 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě této částky, ten však jeho výzvě nevyhověl. Žalobce měl za to, že nepředání informace o doručení zpráv finančního úřadu do jeho datové schránky, je ze strany žalovaného neúplnou informací dle § 2950 občanského zákoníku, kdy k takové činnosti byl žalobcem zmocněn. Žalovaný zastupoval žalobce před finančním úřadem coby účetní, v tomto směru poskytoval žalobci své služby. Přihlásil se k odbornému výkonu tohoto povolání, dal najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí. V této záležitosti však jednal bez odborné péče. Žalovaný porušením požadavku odborné péče způsobil žalobci škodu ve výši 50 000 Kč, kterou je mu povinen nahradit. S ohledem na to, že ji neuhradil ani na výzvu, domáhá se žalobce i zaplacení úroku z prodlení.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. K žalobě se vyjádřil tak, že není ve věci pasivně legitimovaný. Připustil, že si žalobce tehdy pod názvem [právnická osoba] sjednal poskytování služeb spojených s vedením účetnictví včetně zastupování před příslušnými orgány, smlouva však byla uzavřena se společností [právnická osoba], nikoliv se žalovaným jako fyzickou osobou. Smlouva byla uzavřena ústní formou, spolupráce trvala od roku [rok] do února [rok], kdy bylo účetnictví kompletně předáno žalobci a jeho nové účetní. Poslední činností společnosti [právnická osoba] bylo podání daňového přiznání za rok [rok], následně si již účetní služby zajišťoval žalobce sám. V období spolupráce byla úplata za vedení účetnictví společností [právnická osoba] fakturována žalobci, poslední faktura byla vystavena v únoru [rok], za březen [rok] již žalobce služby nečerpal. Automaticky vystavená faktura za březen byla následně stornována. Ve věci je nerozhodné, že žalovaný byl a je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], a že byl jako zástupce této společnosti zmocněn k jednání s Finančním úřadem, když zmocnění právnické osoby v této věci není možné, za takovou společnost jedná pověřený zaměstnanec nebo přímo jednatel. Sám se žalobcem nebyl v žádném právním vztahu, nebyl osobou poskytující mu odborné služby. Popřel uzavření jakékoliv příkazní smlouvy, uvedl, že jako fyzická osoba či podnikatelský subjekt ([jméno] [celé jméno žalovaného]) nikdy od žalobce neobdržel žádnou úplatu. Ukončením právního vztahu v únoru [rok] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] zanikla i veškerá zmocnění, za 1. kvartál roku [rok] žalovaný ani společnost [právnická osoba] za žalobce daňové přiznání za DPH nezpracovávala, ani nepodávala. Povinnost podat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc vyplývá pro daňový subjekt přímo ze zákona o DPH, kdy je třeba jej podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud žalobce tuto povinnost za duben [rok] nesplnil, byla mu uložena pokuta za nesplnění povinnosti, jíž si musel být vědom, nyní se snaží přenést odpovědnost za nesplnění povinnosti na jiného. V souvislosti s ukončením spolupráce žalobce a společnosti [právnická osoba] byl žalobce vyzván ke zrušení všech přístupů a oprávnění, pokud žalobce neupozornil v tomto směru správce daně, jde to na jeho účet. I z komunikace s jednatelkou žalobce vyplývá, že žalovaný nikdy ve vztahu k žalobci nejednal svým jménem, ale za [právnická osoba]

3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného zdůraznil, že plná moc byla udělena žalovanému jako fyzické osobě, nikoliv jako statutárnímu orgánu právnické osoby, kdy toto z plné moci nevyplývá. K tvrzení žalovaného o uzavření příkazní smlouvy se společností [právnická osoba] dodal, že by se jednalo o nepřikázané jednatelství, protože k němu nebyla společnost oprávněna. Žalovaný se dle něj snaží vyhnout odpovědnosti, což odporuje korektivu dobrých mravů a zásadám poctivosti. Měl za to, že by se mělo přihlédnout k tomu, že žalovaný jako jediný společník [právnická osoba] měl sám příjmy z této společnosti, kterou si založil pro generování příjmu z činnosti své osoby jako účetního. Poukázal na to, že žalovaný má živnostenský list pro poskytování činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, má tak odbornou způsobilost. To, že předkládal žalobci k úhradě faktury vystavené společností [právnická osoba], by mělo jít k jeho tíži. Pokud žalovaný tvrdí ukončení smluvního vztahu, měl v tomto směru sám informovat příslušný finanční úřad. Skutečnost, že finanční úřad doručoval žalovanému, svědčí o tom, že žádnou další plnou moc žalobce v dané době neevidoval, když zmocnění žalovaného i nadále trvalo, proto nebyla obeslána jiná účetní společnost. Neprokazuje se tak domněnka žalovaného o tom, že tento k vedení účetnictví zmocnil jinou firmu. Žalovaný tak je za škodu odpovědný, kdy jeho argumentace je zcela účelová, snaží se těžit ze svého nepoctivého jednání, kterého se dopustil jako fyzická osoba poskytující účetní služby a je jen snahou vyhnout se odpovědnosti a obejít povinnost jednat s odbornou péčí. I kdyby jednal jménem právnické osoby, měl jednat s odbornou péčí. Setrval tak na podané žalobě.

4. U nařízeného jednání žalobce uváděl, že pokud jde o smluvní vztah účastníků, tak šlo minimálně o nepřikázané jednatelství, porušení povinnosti žalovaného spočívalo v opomenutí ve vztahu k žalobci něco učinit, když jej neupozornil na výzvu doručenou do jeho datové schránky, případně měl tehdy žalobci tvrdit, že smluvní vztah už netrvá. K výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně uzavření smlouvy mezi účastníky, ohledně obsahu této smlouvy, trvání smluvního vztahu v době doručení výzvy k podání kontrolního hlášení, žalobce doplnil, že smlouva byla uzavřena ústně mezi nepřítomnými v den, kdy byla odeslána plná moc finančnímu úřadu, a to telefonicky v hovoru mezi žalovaným a jednatelkou žalobce [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy bylo zastoupení, právní jednání před finančním úřadem, úplata za tuto činnost byla zahrnuta ve fakturaci společnosti [právnická osoba] žalobci v odměně za vedení účetnictví. Závěrem navrhnul, aby soud žalobě vyhověl, když žalovaný akceptoval plnou moc, kterou se zavázal zastupovat žalobce ve všech právních jednáních před finančním úřadem. Plná moc byla účinná vůči správci daně, když nebyla vypovězena či odvolána žádnou ze smluvních stran. Finanční úřad se proto důvodně domníval, že žalovaný zastupuje žalobce a doručoval mu písemnosti. Žalovaný porušil povinnost informovat žalobce o doručených listinách, v důsledku čehož byla žalobci způsobena škoda.

5. Žalovaný u jednání zpochybňoval tvrzení žalobce o existenci smluvního vztahu mezi účastníky, odkazoval na předchozí vyjádření. Závěrem navrhnul zamítnutí žaloby, kterou měl za nedůvodnou, zejména z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného. Opětovně odkázal na předchozí smluvní vztah mezi žalobcem a společností [právnická osoba], který trval do počátku roku [rok]. Měl za to, že pokud byl ukončen smluvní vztah, měla být odvolána i plná moc, jako daňový subjekt si měl žalobce zajistit další řádné doručování písemností. Pokud tak neučinil, nemůže to jít k tíži žalovaného. V roce [rok] neexistoval žádný právní vztah mezi žalobcem a žalovaným ani mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Žalovaný ani tato společnost tak v dané době neměli vůči žalobci žádné povinnosti.

6. Soud ve věci provedl k důkazu listiny předložené účastníky, z nichž zjistil následující skutečnosti. Žalobce k důkazu o existenci smluvního vztahu mezi účastníky předložil k důkazu prostou kopii listiny označené Generální plná moc pro jednání s [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. Dle textu této plné moci jí měl žalobce zmocnit pana [celé jméno žalovaného] (žalovaného) označeného trvalým bydlištěm, kontaktní adresou, rodným číslem a ID datové schránky – xaeejje, jako zmocněnce, aby žalobce v plném rozsahu zastupoval a činil veškeré právní úkony za žalobce a jeho jménem v jednání s [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. Platnost plné moci je uvedena do [datum]. Na plné moci je uvedeno datum [datum], text„ výše uvedené zmocnění přijímám“, pod nímž je vytištěno jméno žalovaného a parafa podpisu. Listina neobsahuje podpis osoby jednající za zmocnitele – žalobce. Žalovaný se u jednání k podpisu na listině vyjádřil tak, že by mohlo jít o jeho podpis, uvedl, že v rámci smluvního vztahu mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byly opakovaně takové plné moci vystavovány, když finanční úřad po určitou dobu požadoval časové omezení takových plných mocí. Z platebního výměru vydaného [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že byl vystaven žalobci na pokutu za nepodání kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou ve výši 50 000 Kč. Z platebního výměru je zřejmé, že k uložení pokuty došlo z důvodu nepodání kontrolního hlášení žalobcem za duben [rok] ve stanovené lhůtě do [datum] ani v náhradní lhůtě dle výzvy doručené dne [datum] do jeho datové schránky, která uplynula dne [datum]. Opis uvedeného platebního výměru byl k žádosti žalobce tomuto zaslán finančním úřadem dne [datum], což vyplývá ze sdělení o zaslání této listiny. Z vyrozumění o převedení přeplatku vyhotoveného týmž správcem daně dne [datum] soud zjistil, že jím bylo žalobci sděleno, že jeho přeplatek na dani z přidané hodnoty a přeplatek na dani silniční byly převedeny na úhradu výše uvedené pokuty 50 000 Kč. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že na adresu „auditingeznam.cz“ byla z finančního úřadu pracovnicí Ing. [jméno] [příjmení] zaslána zpráva ve věci žalobce, kdy bylo sdělováno, že výše uvedený platební výměr na pokutu za nesplnění povinnosti byl doručen adresátovi, kterým byl [celé jméno žalovaného], dat schránka č.: xaeejje dne [datum], výzva k podání kontrolního hlášení za duben 2020 byla doručena témuž adresátovi do téže datové schránky. Zpráva obsahuje i přesné informace o doručení platebního výměru do datové schránky žalovaného, dodání zprávy, přihlášení oprávněné osoby. Žalobce k tvrzením o úplatnosti smluvního vztahu se žalovaným předložil 3 faktury vystavené společností [právnická osoba] dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy na částku 2 178 Kč, kdy u všech faktur je dodávka označena jako zpracování účetnictví a zpracování mezd, jako odběratel je označen žalobce. Faktura z března [rok] je označena [číslo]. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba], [IČO] má soud za prokázané, že jejím jediným společníkem a jednatelem je žalovaný, jako předmět činnosti je uvedena i činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, společnost vznikla dne [datum]. Z výpisu ze živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že žalovaný má mimo jiné živnostenské oprávnění pro činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, kdy podniká jako fyzická osoba pod IČem: [číslo] Tyto skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně doručenky ohledně doručení datové zprávy má soud za prokázané, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzýval k zaplacení žalované částky.

7. Žalovaný k tvrzením o existenci smluvního vztahu mezi žalobcem a společností [právnická osoba] a jeho ukončení počátkem roku [rok] předložil jednak faktury vystavené touto společností žalobci (dříve ještě pod názvem [právnická osoba]), a to fakturu z [datum], jejímž předmětem bylo vyúčtování ekonomických služeb – účetnictví a mzdy na částku 3 751 Kč a fakturu z [datum], jejímž předmětem bylo vyúčtování dodávky – zpracování účetnictví a mezd na částku 2 178 Kč (shodnou fakturu předložil i žalobce). Dále pak předložil emailovou komunikaci mezi společností [právnická osoba], která je takto pod uvedením jmena žalovaného jako pisatele na všech zprávách označena, žalovaný komunikoval z emailové adresy [email] a jednak [jméno] [příjmení] (email: [email], kdy tento email byl použit i pro komunikaci s finančním úřadem ohledně informací o doručení předmětného platebního výměru vystaveného žalobci, kdy dle tvrzení žalobce u jednání tato osoba jednala za žalobce se žalovaným ve věci vedení účetnictví a jednak s [jméno] [příjmení], což je jednatelka žalobce (email: [email]). Ze zprávy od [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato sdělovala žalovanému, že mluvila s novou paní účetní, která prosí o zaslání ve zprávě uvedených dokladů. Uvádí, že se staví pro šanony, případně se staví [jméno]. V reakci na tuto zprávu žalovaný uvedl zprávou z téhož dne, že doklady nachystá a pošle, měl se domlouvat s novou účetní, že DPH je dořešeno, zpráva je v datovce. Sděluje, že nyní je už možné je odstřihnout od datovky, banky a předat to dál. Zpráva je opatřena označením společnosti [právnická osoba] Zprávou ze dne [datum], s předmětem zprávy – upomínka od [právnická osoba] – úhrada faktury [číslo] [jméno] [příjmení] sděluje žalovanému, že reaguje na připojenou upomínku, kterou je urgována společností [právnická osoba] úhrada faktury [číslo] za ekonomické poradenství v březnu [rok]. Uvádí, že tehdy již administrativu, mzdy, DPH zpracovávala nová firma, nevidí důvod, proč hradit. Zprávou z [datum] žalobce za společnost [právnická osoba] sděluje, že upomínka odešla automaticky, faktura byla vytvořena dříve, než se dohodli na ukončení spolupráce. Sděluje, že ji stornuje. Žádá o zrušení přístupu do banky, datové schránky, zasílání výpisů z banky do mailu, kdy vše je dosud zasíláno jim, tedy zcela zřejmě společnosti. V reakci na tuto zprávu [jméno] [příjmení] téhož dne sděluje, že vše zařídí. Ohledně zrušení přístupu do datové schránky a do banky, zrušení zasílání výpisů se vyjadřovala ve zprávě označené shodným předmětem – upomínka od [právnická osoba] – úhrada faktury [číslo] zasílané žalovanému na výše uvedený email i [jméno] [příjmení].

8. Soud skutková zjištění shrnuje následovně. Z předložených listin ve spojení se skutečnostmi uváděnými účastníky nemá soud za prokázané, že mezi nimi byla uzavřena na konci roku 2018, blíže nespecifikovaného dne ústně nějaká smlouva o konkrétním obsahu, když žalobce i přes výzvy soudu svá tvrzení ohledně toho, co konkrétně bylo předmětem takové smlouvy, jaká byla práva a povinnosti smluvních stran, k jakým povinnostem se žalovaný měl ve vztahu k žalobci konkrétně zavázat, případně jaká úplata byla za takové sjednané jednání žalovaného mezi účastníky sjednána, nedoplnil, když pouze uvedl, že předmětem bylo zastoupení, právní jednání před finančním úřadem žalovaného jako účetního, kdy úplata byla zahrnuta ve fakturaci společnosti [právnická osoba] žalobci. Za této situace pak soud nemá za prokázané, že by nějaký smluvní vztah mezi účastníky trval i v době, kdy do datové schránky žalovaného byly prokazatelně ze strany finančního úřadu doručeny písemnosti pro žalobce – výzva k podání kontrolního hlášení a platební výměr. Pokud žalobce k důkazu o existenci smluvního vztahu mezi účastníky předložil kopii plné moci s datem [datum] a s uvedením, že zmocňuje žalovaného, aby v plném rozsahu zastupoval a činil veškeré právní úkony za žalobce a jeho jménem v jednání s [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] s platností do [datum], pak z této listiny nelze existenci smluvního vztahu o konkrétním obsahu mezi účastníky dovodit. Z žalovaným předložené emailové komunikace a faktur předložených oběma účastníky lze mít za prokázané, že smluvní vztah, jehož předmětem bylo vedení účetnictví a mezd společnosti žalobce, v minulosti (od roku [rok]) pravděpodobně do konce února roku [rok] existoval mezi žalobcem a společností [právnická osoba], kdy šlo o úplatný vztah. Je rovněž prokázáno, že žalovaný byl a je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], sám má živnostenský list se shodným předmětem podnikání. Skutečnost, že by předložená plná moc měla svědčit o smluvním vztahu žalobce se žalovaným jako účetním, tedy fyzickou osobou podnikající, pak nevyplývá ani z toho, že žalovaný je na této plné moci označen jen rodným číslem, nikoliv IČem, pod kterým jako fyzická osoba podniká. Byla-li tedy plná moc udělována žalovanému nikoliv jako podnikateli, pak to spíše svědčí pro tvrzení žalovaného o tom, že i v rámci smluvního vztahu žalobce a společnosti [právnická osoba] byly takové plné moci vždy pro určitou dobu vystavovány, kdy časové omezení bylo vyžadováno finančním úřadem. Udělení plné moci pro žalovaného pak souviselo s jeho postavením ve společnosti [právnická osoba], která v rámci smluvního vztahu se žalobcem obstarávala správu jeho účetnictví a mezd a ohledně toho pak jednala s finančním úřadem. Soud má rovněž za prokázané, že žalobci byla ze strany finančního úřadu uložena platebním výměrem pokuta za nepodání kontrolního hlášení za měsíc duben [rok] ve lhůtě dané zákonem ani ve lhůtě dle výzvy. Výzva i platební výměr byly finančním úřadem doručovány do datové schránky žalovaného označené na předmětné plné moci, je tak zřejmé, že v dané době byla na finančním úřadu založena. Za situace, kdy žalobce nedostatečně tvrdil skutečnosti ohledně existence a obsahu smluvního vztahu mezi účastníky, pak soud neprováděl žalobcem navržené důkazy výslechem jednatelky žalobce, když nelze nedostatečná skutková tvrzení takovým důkazem nahrazovat. Rovněž tak neprováděl výslech [jméno] [příjmení], když žalobce netvrdil, že by byla přítomna uzavření smlouvy mezi účastníky, ale pouze to, že se žalovaným komunikovala ve věci účetnictví, kdy tato skutečnost vyplývá z elektronické komunikace předložené žalovaným, není mezi účastníky sporná. Rovněž tak neprovedl důkaz výzvou na finanční úřad k předložení u něj založené plné moci pro žalovaného, když žalobce uváděl, že jde o totožnou plnou moc jak je její kopie ve spise a další informace ohledně existence smluvního vztahu mezi účastníky by takový důkaz nepřinesl. Žalovaný vystavování takových plných mocí v rámci smluvního vztahu mezi žalobcem a společností [právnická osoba] nezpochybnil.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně, kdy se zabýval tím, zda zjištěný skutkový stav lze podřadit pod konkrétní zákonná ustanovení, zda ze zjištěného skutkového stavu lze učinit právní závěr o tom, že žalovaný je odpovědný za škodu tvrzenou žalobcem a je tedy povinen ji žalobci uhradit.

10. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. 1 občanského zákoníku příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

11. Podle § 2439 občanského zákoníku vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

12. Podle § 441 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odst. 2 tohoto ustanovení zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

13. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

14. Podle § 2950 občanského zákoníku kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

15. Podle § [číslo] vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé.

16. Soud po provedeném dokazování především konstatuje, že povinností žalobce ve sporném řízení je dostatečně tvrdit rozhodné skutečnosti, označovat ke svým tvrzením důkazy k jejich prokázání. Jde o povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Žalobce dle názoru soudu v tomto řízení i přes poučení soudu neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným existoval v určitém období úplatný smluvní vztah o konkrétním obsahu, když především dostatečně netvrdil, co bylo předmětem takového smluvního vztahu, jaké konkrétní práva a povinnosti z něj pro smluvní strany vyplývaly, jaké povinnosti měl ve vztahu k žalobci žalovaný. Pokud nejprve uváděl, že šlo o příkazní smlouvu, následně pak snad, že šlo o smlouvu o zastoupení, kde žalovaný vystupoval jako osoba mající určité profesní dovednosti jako účetní, pak takové skutečnosti z jeho tvrzení a označených důkazů nevyplynuly, když dostatečně netvrdil, k čemu se konkrétně žalovaný měl tvrzenou smlouvou vůči žalobci zavázat, jaké povinnosti mu ze smlouvy plynuly. Pokud mělo jít o smlouvu úplatnou, pak neuvedl, jaká odměna byla sjednána, když pouze tvrdil, že byla součástí částek účtovaných žalobci společností [právnická osoba] Nebylo tak dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že mezi účastníky byla pro konkrétní období sjednána příkazní smlouva, když ze skutkových tvrzení žalobce není zřejmé, jakou záležitost měl případně žalovaný dle takové smlouvy pro žalobce obstarat. Pokud by snad mělo jít o smlouvu o zastoupení v určité záležitosti na základě smlouvy jiného typu či smlouvy nepojmenované, na základě jiné dohody mezi účastníky, pak žalobce netvrdil, ani neprokázal, jaká konkrétní práva a jaké povinnosti pro žalobce a žalovaného z takové jiné dohody (smlouvy) vyplývaly. K jakým konkrétním činnostem za žalobce se žalovaný zavázal, co konkrétně měl za žalovaného činit. Pokud žalobce k důkazu o existenci konkrétního smluvního vztahu předkládal plnou moc, z níž vyplývá zmocnění žalobce pro žalovaného k zastupování před finančním úřadem a činění veškerých úkonů jeho jménem, pak k takové plné moci soud uvádí, že plná moc je dle občanského zákoníku jakýmsi osvědčením o existenci právního zastoupení, které vymezuje rozsah zástupčího oprávnění zmocněnce pro třetí osobu. Má funkci průkazu při jednání vůči třetí osobě, ohledně možnosti jednat za zmocnitele. Udělení plné moci je judikaturou i teorií považováno za jednostranné právní jednání, kdy tato je udělována zastoupeným vůči zástupci nebo třetí osobě, týká se však vnějšího vztahu, samotným vystavením plné moci nevzniká zástupci povinnost jednat nějakým způsobem. Plná moc nenahrazuje smlouvu, je jen jedním z dokladů, že smlouva byla sjednána. Pro obligační závazek zmacněnce je rozhodující smlouva, nikoliv obsah plné moci.

17. Za situace, kdy žalobce neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně existence smluvního vztahu mezi účastníky o konkrétním obsahu, ohledně toho, že taková smlouva trvala i v době, kdy prokazatelně byly do datové schránky žalovaného doručeny listiny od finančního úřadu, tedy i platební výměr ohledně pokuty za nepodání kontrolního hlášení v dubnu 2020 žalobcem, kdy žalobci tak měla vzniknout škoda ve výši 50 000 Kč, pak nelze dovozovat, že by žalovanému vznikla dle § 2913 občanského zákoníku povinnost nahradit žalobci škodu, k níž mělo dojít porušením smluvní povinnosti žalovaným, když existence žádné takové povinnosti žalovaného dle konkrétní smlouvy s žalobcem prokázána nebyla. Pokud se žalobce dovolával aplikace § 2950 občanského zákoníku, pak soud má za to, že toto ustanovení na zjištěný skutkový stav nedopadá, když nebylo zjištěno, že by žalovaný jako osoba vystupující jako odborník za úplatu poskytl žalobci nějakou nesprávnou či neúplnou informaci, kdy v důsledku tohoto jednání vznikla žalobci škoda. Bylo sice prokázáno, že žalobce sám je osobou vykonávající jako podnikající fyzická osoba dle živnostenského zákona činnost v oblasti účetnictví a daňové evidence, avšak nebylo zjištěno, že by v době, kdy žalobci vznikla povinnost zaplatit pokutu za nepodání kontrolního hlášení, jakkoliv jednal formou poskytnutí nějaké neúplné či škodlivé rady žalobci, když sám žalobce tvrdil, že žalovaný nejednal, nepředal mu zprávy doručené do jeho datové schránky finančním úřadem, navíc nebylo prokázáno, že by kdykoliv, tedy i v dané době pobíral žalovaný od žalobce za nějakou svou odbornou činnost jakoukoliv úplatu, když k důkazu předložené faktury vystavené společností [právnická osoba] nikoliv žalovaným takovou skutečnost prokázat nemohou. Konečně odkazoval-li žalobce na ustanovení § 3006 občanského zákoníku o nepřikázaném jednatelství, pak vůbec netvrdil a neprokazoval, jak by se žalovaný měl neoprávněně vmísit do jeho záležitostí a tím mu způsobit škodu, když sám tvrdil, že žalovaný měl jednat na základě existujícího smluvního vztahu. Pokud tak snad měla jednat [právnická osoba], se kterou existenci smluvního vztahu popíral, pak ta nebyla účastníkem tohoto řízení.

18. Jen na okraj soud s ohledem na skutková zjištění doplňuje, že z provedených důkazů lze spíše učinit závěr o dlouhodobé existenci smluvního vztahu mezi žalobcem a společností [právnická osoba], jejímž předmětem bylo provádění účetnictví a mezd pro žalobce touto společností, kdy v souvislosti s touto činností uvedená společnost za žalobce jednala i s finančním úřadem, k čemuž byly opakovaně udělovány plné moci pro žalovaného, avšak v rámci smluvního vztahu se společností [právnická osoba] Je sice pravdou, že zmocnit formou plné moci lze i právnickou osobu, za kterou následně jedná statutární orgán či osoba pověřená, avšak není nikterak neobvyklé, když v rámci smluvního vztahu s právnickou osobou je plná moc druhou smluvní stranou udělena přímo nějaké fyzické osobě, kdy to souvisí s výkonem určité činnosti dle uzavřené smlouvy právě touto osobou. Záleží vždy na obsahu smluvního ujednání, kdy zmocnění pak pouze z tohoto smluvního ujednání vyplývá, je jeho odrazem. Pokud bylo v řízení prokázáno, kdy žalobce toto ani zcela nerozporoval, že smluvní vztah mezi žalobcem a společností [právnická osoba] skončil v únoru roku 2019, pak bylo především na žalobci obstarat si své záležitosti ve vztahu k finančnímu úřadu tak, aby nedocházelo k případným problémům při doručování žalobci. Žalovaný sám dle předložené plné moci ve vztahu k finančnímu úřadu nikterak nejednal, případné opomenutí ze strany žalobce, které mohlo vést k nepodání kontrolního hlášení v dodatečné lhůtě dle výzvy finančního úřadu, případně k nepodání odvolání proti platebnímu výměru, nemůže jít k tíži žalovaného, ohledně kterého žádné povinnosti vyplývající z konkrétního smluvního vztahu se žalobcem v řízení prokázány nebyly.

19. Vzhledem k výše uvedenému právnímu hodnocení soud ve výroku I. žalobu v celém rozsahu zamítnul, když povinnost žalovaného k náhradě škody vůči žalobci v požadované výši nebyla v řízení prokázána.

20. Ve výroku II. soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti žalobce v plném rozsahu nahradit ve věci zcela úspěšnému žalovanému náklady řízení, které vynaložil, a to k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalovaného přitom spočívají v nákladech na právní zastoupení vypočítaných podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 9 300 Kč (právnímu zástupci žalovaného byla přiznána odměna ve výši po 3 100 Kč za 3 úkony právní služby dle § 7 bod 5 AT, a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, tedy celkem 900 Kč. Dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 2 142 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 12 342 Kč.