42 C 148/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 58 117,92 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 58 117,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58 117,92 Kč od 9.3.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11.3.2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 58 117,92 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 9.3.2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč. Žalobce uvedl, že se žalovaným v pozici podnikatele uzavřel dne 27.2.2020 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě, které mu poskytl na účet uvedený ve smlouvě zápůjčku ve výši 30 000 Kč, a to dne 27.2.2020. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, proto v souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Nová jistina zápůjčky sestávající z nesplacené jistiny a běžného úroku činila 54 876 Kč. Zesplatnění zápůjčky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17.6.2020. Žalovaný se v čl. 6.7. smlouvy zavázal pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny zápůjčky až do jejího úplného zaplacení. Žalobce zahájil soudní řízení ohledně nesplněných závazků ze smlouvy o zápůjčce, kdy věc byla u zdejšího soudu projednávána pod sp. zn. , spisová značka, . Rozsudkem ze dne 29.11.2021 soud potvrdil mimo jiné to, že žalovaný je povinen hradit žalobci smluvní pokutu dle bodu 6.7. smlouvy ve výši 8 177,12 Kč. Byla tak přiznána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny za dobu do 29.3.2021. Rozsudkem bylo mimo jiné co do nároků na smluvní pokutě zcela vyhověno. Prodlení žalovaného se zaplacením smluvní pokuty však i nadále trvalo. Žalobce tak žalovaného výzvou ze dne 21.2.2024 vyzval k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny od 30.3.2021 do 21.2.2024, kdy jde o částku 58 117,92 Kč. Žalovaný mu však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhá zaplacení této částky na smluvní pokutě, úroku z prodlení i nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. Soud ve věci nařídil jednání na den 11.11.2024. Žalovaný se k jednání bez řádné omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalobce u jednání navrhnul, aby soud žalobě zcela vyhověl.

3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne 27.2.2020 soud zjistil, že uvedeného dne žalobce jako zápůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli tuto smlouvu. Žalovaný vystupoval v pozici podnikatele, podnikající fyzické osoby, když z živnostenského rejstříku bylo ověřeno, že v dané době jako fyzická osoba podnikal. Touto smlouvou se žalobce zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal ji spolu s úrokem ve výši 24 876 Kč splatit ve 12 měsíčních splátkách po 4 573 Kč. Žalobce tvrdil a žalovaný to nikterak nezpochybnil, že zápůjčka byla poskytnuta žalovanému na jeho účet dne 27.2.2020. Soud tak měl tuto skutečnost za prokázanou, a to i s ohledem na výsledek řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, . V čl. 6.3. smlouvy bylo ujednáno, že v případě neuhrazení dvou splátek řádně a včas nebo v případě prodlení s jednou splátkou či její části delším než 60 dnů dojde automaticky k zesplatnění zápůjčky. V čl. 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že v případě zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok zápůjčky, stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu zápůjčky je vydlužitel povinen zaplatit nejpozději v den následující po dni, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo. V čl. 6.6. smlouvy pak bylo ujednáno, že v případě neuhrazení nové jistiny zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne zesplatnění, vzniká vydlužiteli povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty dle čl. 6.1. smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky. Dle čl. 6.7. smlouvy pak v případě neuhrazení nové jistiny zápůjčky ani v den následující po zesplatnění, vzniká vydlužiteli povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlen až do zaplacení, a to i v případě vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6.5. smlouvy. Z oznámení ze dne 17.6.2020 soud zjistil, že jím žalobce oznámil žalovanému zesplatnění zápůjčky, vyzval jej k úhradě dlužné částky 54 876 Kč (nové jistiny) do 10 dnů. Upozornil na případné nároky na zaplacení smluvních pokut. Žalobce nepředložil doklad o odeslání tohoto oznámení. Z předžalobní upomínky ze dne 21.2.2024 spolu s podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval k úhradě dlužné částky na smluvní pokutě. Z rozsudku , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto ve věci týchž účastníků, bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci celkem částku 76 772,12 Kč spolu s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč. Z odůvodnění rozhodnutí je přitom prokázáno, že v dané věci bylo rozhodováno o nárocích žalobce ze stejné smlouvy o zápůjčce uzavřené se žalovaným dne 27.2.2020. Soud s ohledem na skutečnost, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání považoval veškerá skutková tvrzení žalobce za nesporná. Měl tak za prokázané uzavření smlouvy o zápůjčce za tvrzených podmínek odpovídajících ujednání ve smlouvě předložené v této věci, poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč žalobcem žalovanému, zesplatnění zápůjčky ke dni 17.6.2020 a vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobci na nové jistině částku 54 876 Kč. Dále byl přiznán oprávněný nárok na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 21 896,12 Kč, kdy v částce 13 719 Kč šlo o smluvní pokutu dle čl. 6.5. smlouvy o zápůjčce, tj. 25 % z nové jistiny. V částce 8 177,12 Kč šlo o nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6.7. smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za období od 1.11.2020 do 30.3.2021, kdy v období od 1.5.2020 do 31.10.2020 nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikal.

4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o zápůjčce zápůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

5. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění po novele uskutečněné zákonem č. 186/2020 Sb. ze dne 16.4.2020, s účinností ke dni 24.4.2020, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

6. Podle § 122 odst. 5 tohoto zákona se odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

7. Podle čl. II bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. Dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když smlouva byla uzavřena přede dnem nabytí účinnost tohoto zákona.

8. S ohledem na výše uvedené soud po právní stránce zjištěný skutkový stav hodnotil následovně. Soud má z předložených listin a rozsudku ve věci sp. zn. , spisová značka, za prokázané, že účastníci tohoto řízení v souladu s § 2390 a násl. občanského zákoníku uzavřeli dne 27.2.2020 smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a ten se ji zavázal splatit za podmínek dle uzavřené smlouvy. Žalovaný při uzavření této smlouvy jednal jako fyzická osoba podnikatel. Soud má dále za prokázané, že s ohledem na porušení smluvních ujednání při splácení zápůjčky došlo ke dni 17.6.2020 v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění celé zápůjčky, kdy žalovaný byl povinen uhradit žalobci tzv. novou jistinu v částce 54 876 Kč tvořenou dosud dlužnou jistinou a úroky. Tato byla splatná v den následující po zesplatnění zápůjčky. V případě neuhrazení této nové jistiny v uvedené lhůtě, byla mezi smluvními stranami sjednána povinnost hradit smluvní pokuty, a to jednak jednorázovou smluvní pokutu ve výši 25 % z nové jistiny (čl. 6.6. smlouvy) a jednak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny hrazenou za každý den prodlení až do úplného zaplacení (čl. 6.7. smlouvy). Žalovaný je v prodlení s úhradou nové jistiny splatné v den následující po zesplatnění (17.6.2020) delším než 90 dnů. Do tohoto prodlení se dostal po dni účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., kterým došlo ke změně úpravy obsažené v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s výše citovaným přechodným ustanovením zákona č. 186/2020 Sb. se tak na danou věc (nárok na zaplacení smluvní pokuty) uplatní zákon o spotřebitelském úvěru ve znění po novele uskutečněné uvedeným zákonem, ačkoliv smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena před jeho účinností. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se přitom odst. 1, 2 a 4 tohoto zákona použijí i na zápůjčku, kde dlužník, který je fyzickou osobou, není spotřebitelem a je v prodlení delším než 90 dnů, což je situace žalovaného daná v tomto řízení. Platí přitom omezení, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše zápůjčky. Za situace, kdy zápůjčka dle smlouvy uzavřené mezi účastníky činila 30 000 Kč a v řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, bylo již na základě téže smlouvy o zápůjčce přiznáno žalobci vůči žalovanému právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 21 896,12 Kč, kdy šlo o smluvní pokuty vzniklé po zesplatnění, z důvodu dluhu na nové jistině vzniklého po účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., pak již není možné s ohledem na výše uvedené zákonné omezení po žalovaném další částky z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty požadovat.

9. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítnul, když nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty v požadované výši není dán.

10. Ve výroku II. pak o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.