42 C 150/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci manželky: celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa manželky zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec proti manželovi: celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení] a manžela [celé jméno manžela] uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh manželky na rozvod manželství účastníků, který byl podán u zdejšího soudu dne [datum]. Manželka uvedla, že manželství účastníků bylo asi po tříleté známosti uzavřeno dne [datum], ještě před uzavřením manželství se manželům narodily dvě dosud nezletilé děti, dcera [jméno] a syn [jméno]. Po narození druhého dítěte se jejich vztah začal zhoršovat, docházelo ke sporům. Ty se týkaly především bydlení, kdy se tehdy přestěhovali do domu ve [obec], který zakoupili za účelem rekonstrukce. Manžel však zajistil opravu pouze jedné místnosti, kde i spolu s dětmi pobývali, od roku [rok] pak na nemovitosti žádné rekonstrukce neprováděl. Problémem přitom nebyla finanční stránka, ale přístup manžela, který rekonstrukci odmítal řešit, večery trávil s přáteli v restauračních zařízeních, vracel se domů pozdě v noci pod vlivem alkoholu. Pokud byl doma, čas trávil u počítače, nikoliv s manželkou a dětmi. Netrávili společně ani dovolené, manžel o rodinný život neprojevoval zájem. Situace, kdy bydleli v podstatě na staveništi, netrávili společně volný čas, vedla k hádkám mezi manželi, došlo ke vzájemnému citovému ochlazení. Na jaře roku [rok] se proto manželka ze společné domácnosti spolu s dětmi odstěhovala. V srpnu téhož roku podala návrh na zahájení řízení ve věci rodičovské odpovědnosti, manžel v listopadu [rok] podal návrh na rozvod manželství. Vzájemné vztahy se vyhrotily, poměr manžela k manželce se stal až nepřátelským. Řízení ohledně rodičovské odpovědnosti tak trvalo téměř pět let, kdy se manžel v jeho průběhu snažil manželku před soudem dehonestovat. Obnovení manželského soužití se tak stalo vyloučeným. Poté, co bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o péči o nezletilé, vzal manžel nepochopitelně dříve podaný návrh na rozvod manželství zpět, kdy manželce učinil návrh na obnovení jejich vztahu. Ta jeho jednání hodnotila jako účelové, vedené snahou nehradit dlužné výživné uložené mu k úhradě v opatrovnickém řízení. Manželka měla další soužití manželů za nemožné, manželství za pouze formální svazek.

2. Manžel se k návrhu manželky vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí, k návrhu se nepřipojuje. Potvrdil, že od doby, kdy se manželka spolu s dětmi dne [datum] odstěhovala ze společné domácnosti, žijí odděleně. Rozporoval tvrzení manželky o neobyvatelnosti domu ve [obec] i její tvrzení o tom, že požíval často alkoholické nápoje, když by to nebylo slučitelné s jeho profesí. K domu ve [obec] doplnil, že dům mají s manželkou ve spoluvlastnictví, ani ona se na rekonstrukci nepodílela. Důvody pomalosti oprav domu odůvodňoval finančními problémy. Měl za to, že manželka komplikovala a znemožňovala snahy o řešení manželských problémů, což dokládal zprávou z rodinné poradny. Ohrazoval se i proti tvrzení manželky o tom, že společně netrávili volný čas, kdy dokládal fotografie dovolených s dětmi. Měl za to, že děti by měly zájem bydlet s oběma rodiči. Dodal, že rozvodem manželství nedojde ke zlepšení komunikace manželky ohledně dětí, ani k započetí řádné starosti o společný majetek, kdy manželka dosud blokuje refinancování úvěru k opravě jejich společné nemovitosti.

3. U nařízeného jednání manželka setrvala na návrhu na rozvod manželství, zdůraznila, že manželé spolu již pět a půl roku nežijí, takový stav vzaly za svůj i děti. Rozvod manželství tak neměla v rozporu s jejich zájmy. Rozvrat manželství označila za trvalý, kdy nelze očekávat obnovení manželského soužití. Poukázala na to, že manžel si neplní uloženou vyživovací povinnost. Závěrem navrhla, aby soud manželství rozvedl, když jsou pro to splněny zákonné podmínky, nesouhlas manžela označila za účelový. Manžel závěrem navrhnul, aby byl návrh na rozvod manželství zamítnut.

4. Po skutkové stránce zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Ještě před uzavřením manželství se manželům narodily dvě dosud nezletilé děti, a to dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [příjmení] O poměrech nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto, a to rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne [datum]. Ze zprávy [stát. instituce], odboru sociálního, oddělení péče o děti ze dne [datum] nebyly zjištěny žádné skutečnosti na straně nezletilých dětí, které by bránily rozvodu manželství.

5. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že vztah účastníků byl zpočátku pohodový, poté došlo v krátkém sledu k narození obou dětí, s manželem koupili na hypotéku dům. Manžel však již v září roku [rok] ustal se započatou rekonstrukcí domu, kdy všichni obývali pouze jednu místnost, nebyla dodělaná střecha. Manžel navíc odmítal s manželkou intimně žít, večery trávil mimo dům v restauracích. Na Vánoce roku [rok] pak došlo k vyhrocení vztahu i s rodiči manžela, jejich vzájemný vztah se nelepšil. Na jaře roku [rok] se tak rozhodla ze společné domácnosti odejít, když měla dojem, že manželovi na jejich vztahu nezáleží. Tehdy si myslela, že by ještě bylo možné obnovit manželské soužití, jejich vztah se však po jejím odchodu spíše vyhrotil, manžel jí začal napadat i při předávání dětí. Již na podzim roku [rok] ohledně problémů ve vztahu vyhledala odbornou pomoc, poradnu opakovaně navštívila i s manželem. Akcentovala to, že v rámci opatrovnického řízení jí manžel napadal, že patří do blázince, následně stáhnul žádost o rozvod, čemuž nerozumí. Neměla zájem setrvat ve vztahu, ve kterém není žádnému z nich dobře. Po jejím odchodu ze společné domácnosti již společné soužití nikdy neobnovili, pokud s manželem v květnu [rok] odjela na výlet na [anonymizováno], pak to bylo z důvodu dřívější dohody, nespali tehdy v jedné místnosti, nedošlo k intimnímu styku. Tehdy ještě ukončení vztahu neměla za definitivní, avšak k nápravě nedošlo. Pokud v roce [rok] navštěvovali rodinnou poradnu [anonymizováno], pak sezení se týkala zejména řešení věcí okolo dětí, kdy se tehdy nebyli schopni na ničem dohodnout. Na jejich vzájemný vztah tato sezení neměla žádný pozitivní vliv. Za příčiny rozvratu manželství označila nedostatek vzájemné komunikace, to, že do všeho rychle spadli, nedostatek úcty manžela vůči ní.

6. Manžel ve své účastnické výpovědi potvrdil, že s manželkou nežijí od [anonymizováno] roku [rok], i to, že se pokoušeli problémy řešit v manželské poradně. Měl za to, že v poradně byly prvotně řešeny problémy v jejich komunikaci, výsledkem mělo být zjištění, že příčinou těchto problémů je manželka. V rámci sezení v poradně však nebyly řešeny jejich manželské problémy. Potvrdil, že od odchodu manželky ze společné domácnosti žijí odděleně, nestýkají se intimně, společně nehospodaří. O obnovení soužití měl zájem, nabídl proto v květnu [rok] manželce společný výlet na [anonymizováno], jejich soužití se však obnovit nepodařilo. I on měl manželství za trvale rozvrácené, když za posledních pět let žádná státní instituce neměla zájem, aby došlo k nápravě jejich vztahu. Nejprve se o nápravu snažil, činil nějaké návrhy manželce poslední 4 roky, následně však z důvodu jejího nezájmu od těchto snah upustil. Měl za to, že obnovení soužití z důvodu nezájmu manželky není možné, děti by si to však přály. Za příčinu rozvratu manželství označil odchod manželky ze společné domácnosti, kdy jí označované důvody pro tento odchod označil za zavádějící. Potvrdil, že asi tři měsíce před odchodem byly mezi nimi problémy v intimním soužití, kdy to bylo dáno povahou a zvyky manželky, které mu vadily a bránily v intimním styku. Šlo např. o drobky v posteli. Odtažitý vztah k manželce odůvodňoval i tím, že jej stále z něčeho obviňovala, což mu vadilo. K důvodům, pro které by mělo být zachováno manželství, se vyjádřil tak, že děti chtějí, aby byli šťastná rodinka, bydleli spolu. Žádné mimořádné okolnosti či zvláštní důvody na straně nezletilých dětí, které by svědčily pro zachování manželství, manžel netvrdil, uvedl, že takové skutečnosti na straně dětí nejsou. Za další důvod pro zachování manželství označil i společný majetek s manželkou, který nabyli před uzavřením manželství.

7. Z odůvodnění uvedených rozsudků ve věci péče o nezletilé děti soud zjistil, v daných řízeních bylo zjištěno, že manželé ukončili společné soužití dne [datum]. Manžel v daných řízeních napadal výchovnou způsobilost manželky, došlo ke znaleckému zkoumání obou manželů, jeho tvrzení o manželce nebyla prokázána (viz znalecké posudky ve věci výchovné způsobilosti rodičů, znalecký posudek z oboru [anonymizováno]). V řízeních bylo prokázáno, že manželé spolu nekomunikují, nedokážou se dohodnout na nejzákladnějších věcech souvisejících s péčí, výživou a stykem s dětmi. Vztah manželů byl hodnocen jako konfrontační a vyhrocený. Nedostatečná komunikace mezi manželi a neschopnost se na čemkoliv dohodnout vyplývá i z návrhů, které oba v rámci řízení ve věci péče o nezletilé podávali (návrhy na předběžná opatření ve věci úpravy styku, návrh manželky na nahrazení souhlasu manžela s nástupem povinné školní docházky ohledně nezletilé [jméno], návrh na nahrazení projevu vůle manžela ohledně přijetí nezletilého [jméno] ke školní docházce).

8. Manžel předkládal k důkazu řadu listinných důkazů, kterými se snažil podpořit tvrzení o chování manželky, příčinách rozvratu manželství. Z emailové zprávy ze dne [datum] je zřejmé, že v něm manželka vyjadřuje lítost nad tím, že manžel má za to, že trpí zřejmě nějakým [anonymizováno] poruchy osobnosti. Vyjadřuje se k příčinám svého odchodu ze společné domácnosti, kdy poukazuje na nedobrý stav domu, v němž manželé bydleli. Uvědomuje manžela o místě svého pobytu s dětmi. Z listiny z července roku [rok] je pak zřejmé, že manželé se snažili o určitou dohodu ohledně styku manžela s dětmi poté, co došlo k ukončení rodinné domácnosti. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vypracovaném ohledně výchovných předpokladů obou manželů soud zjistil, že manžel měl před znalkyní uvádět, že s manželkou má špatné zkušenosti, zprotivila se mu, měla vykonávat blíže nespecifikované zvláštní aktivity. Manželka se tehdy měla vyjadřovat tak, že věří v obnovení vztahu, nepořádek v domě vyčítaný manželem odůvodňovala nedostatkem úložných prostor. Ze zprávy zaměstnavatele manžela [právnická osoba], kterým se snažil podpořit své tvrzení o tom, že není pravdou, že by ve vyšší míře požíval alkohol, soud zjistil, že k jeho pracovní činnosti nejsou žádné výtky. Z emailové zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tento informoval manžela o tom, že manželka opakovaně odmítla spolupráci s ním, není zřejmé, ohledně čeho bylo manželka ke spolupráci vyzývána. Jaké záležitosti měly být prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] mezi manželi řešeny. Ze zprávy manželské a rodinné poradny [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci opakovaných sezení v této poradně byla řešena především špatná komunikace mezi manželi ve věcech týkajících se dětí. Rodinná poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se vyjadřovala tak, že u manželky je patrná jistá vnitřní rozpolcenost, která brání věcné a srozumitelné komunikaci s manželem. Tuto skutečnost pak potvrdila i v emailu ze dne [datum] adresovaném manželovi. Z emailových zpráv této poradkyně z [datum] a [datum] je pak zřejmé, že manželka neměla zájem na dalším pokračování konzultací manželů v poradně. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z odboru péče o děti [stát. instituce] ze dne [datum] je zřejmé, že tento se vyjadřoval k nezájmu manželky účastnit se dalších aktivit týkajících se komunikace manželů ohledně záležitostí dětí. Soud z této zprávy má za prokázané, že vztahy mezi manželi a jejich vzájemná komunikace ani v této době nebyla dobrá. Pokud manžel předkládal k důkazu korespondenci, kterou označoval za dopis adresovaný manželce jejím bývalým přítelem, pak soud jej k důkazu neprovedl, když z listiny není vůbec zřejmé, kdo je jejím pisatelem, komu je určena, kdy byla napsána, jakým způsobem se tato listina dostala do dispozice manžela. Pokud manžel k důkazu předkládal listiny týkající se hypotečního úvěru, který si manželé zřejmé sjednali ohledně koupě společné nemovitosti či týkající se smlouvy o úvěru, který si manžel zřejmě sjednal k uhrazení dlužného výživného, pak soud tyto důkazy nijak blíže nehodnotí, když na jeho rozhodnutí ve věci neměly žádný vliv. Pokud manžel k důkazu předkládal fotografie zachycující společné aktivity manželů a jejich dětí v období od roku [rok] do května [rok], pak tyto nejsou v rozporu se shodnými tvrzeními manželů o ukončení společného soužití k [datum] a absolvování jednoho společného výletu na [anonymizováno] v květnu roku [rok].

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé již spolu od konce března roku [rok] ve smyslu ust. § 758 občanského zákoníku nežijí, neboť od té doby žijí odděleně (manželka se ze společné domácnosti spolu s dětmi odstěhovala), společně nehospodaří, intimně se nestýkají, netráví spolu volný čas (když jeden společný výlet krátce po odchodu manželky ze společné domácnosti na tomto závěru nemůže ničeho změnit), vzájemně se nepodporují. Oba manželé se vyjadřovali tak, že obnovení manželského soužití již není možné. Pokud v tomto směru manžel odkazoval na to, že on sám by ještě o obnovení soužití měl zájem, avšak je si vědom nezájmu ze strany manželky, kdy pro něj pak hodnotil obnovení manželského soužití jako nepravděpodobné, pak soud má za to, že ze zjištěného skutkového stavu lze zcela jednoznačně konstatovat, že obnovení manželského soužití již nelze očekávat. Soud vycházel především z toho, že manželé ukončili společné soužití již více než před pěti lety, kdy, ač vyvinuli určitou snahu o zlepšení vzájemného vztahu, tak se jim to po celou dobu z převážné míry nepodařilo. Z opatrovnického spisu je zřejmé, že vztah manželů zůstává konfliktní, nejsou schopni se dohodnout prakticky na žádné závažnější skutečnosti ve vztahu ke svým dětem. Úpravu poměrů k nim řeší formou návrhů podaných k soudu, stejně jako opakovaně podávají návrhy, kdy rozhodnutím soudu má být nahrazen souhlas manžela s nástupem dětí ke školní docházce. Při vědomí takového nesouladu mezi manželi je pak obnovení manželského soužití dle názoru soudu nemožné. Manžel se v opatrovnickém řízení o manželce, jejích zvycích a jejích výchovných schopnostech opakovaně vyjadřoval velmi negativně. Je tak pochopitelné, že manželka případné návrhy manžela ohledně obnovení jejich soužití bere jako účelové, kdy se nezakládají na manželově kladném poměru k ní. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí a společně nepečují o děti z manželství narozené (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku).

10. V souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku se soud zabýval příčinami rozvratu manželství, na kterých se manželé neshodli, když manželka akcentovala komunikační problémy mezi manželi a problémy, které nastaly po přestěhování do nového domu vyžadujícího rekonstrukci, manžel za příčinu rozvratu manželství označoval odchod manželky ze společné domácnosti. Soud přitom na základě provedených důkazů, zejména pak účastnických výpovědí, dospěl k závěru, že příčiny rozvratu manželství je třeba spatřovat u obou manželů, v jejich odlišných povahových vlastnostech, odlišných představách o společném manželském a rodinném životě. Tyto osobnostní rozdíly se přitom prohloubily a více projevily v zátěžových situacích společného soužití, po narození dětí, po koupi domu, jenž vyžadoval rekonstrukci. Tehdy manželé i z důvodu špatné vzájemné komunikace, nebyli schopni vzniklé problémy společně řešit, nedokázali si vzájemně sdělovat, jaké přístupy každého z nich jim vadí, nebyli schopni své chování případně modifikovat v souladu se zájmem druhého z manželů, zájmem celé rodiny. Docházelo tak ke konfliktním situacím, postupnému odcizení, ukončení intimního soužití. Vzniklá situace pak vyústila v definitivní rozvrat manželství účastníků, odchod manželky ze společné domácnosti. Takový stav v manželství se již následně manželům i přes určité snahy nepodařilo zvrátit, když vzájemný nesoulad a problémy v komunikaci se i vzhledem k vedenému řízení ve věci péče o nezletilé děti spíše prohloubily.

11. V souladu s ustanovením § 755 odst. 3 občanského zákoníku bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k dosud nezletilým dětem pro dobu po rozvodu tohoto manželství. Soud proto toto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl. Soud ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí. Pokud se manžel odvolával na to, že děti se mají vyjadřovat tak, že by chtěly, aby byli„ šťastná rodinka“, pak soud k tomu podotýká, že stav, kdy manželé žijí odděleně je již dlouhodobý, trvá více než pět let. Během této doby se již jistě stabilizoval vztah dětí ke vzniklé situaci, prostředí, ve kterém po tu dobu žijí, se již pro ně stalo stabilním. Došlo i ke stabilizaci vzájemného styku mezi dětmi a manželem (jejich otcem). Za situace, kdy vztah mezi manželi je i nadále konfliktní, provázený nedostatečnou komunikací, neschopností manželů se na čemkoliv dohodnout, pak nelze předpokládat, že by tito byli schopni vytvořit pro děti stabilní a bezkonfliktní prostředí, které pro svůj zdárný vývoj jistě potřebují. Soud tak nemá za to, že by obnovení manželského soužití za takového stavu bylo v zájmu nezletilých dětí. Jiné závažné důvody na straně nezletilých dětí, které by svědčily pro zachování manželství, pak manžel netvrdil, ani neprokazoval, v řízení nebyly zjištěny.

12. S ohledem na to, že manželé spolu již nežijí více než pět let i na to, že příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně obou manželů, se soud nezabýval tím, zda by případně rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela, když by to bylo s ohledem na právní úpravu v § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku za tohoto stavu irelevantní. Manžel k tomu navíc ničeho netvrdil, ani neprokazoval.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když navíc žádný z manželů náhradě nákladů řízení ničeho nepožadoval.