42 C 152/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupena anonymizováno jméno příjmení, datum narození, bytem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení nemovité věci, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna vyklidit a odevzdat žalobci bytovou jednotku číslo v anonymizována dvě slova domu adresa na ulici obec v obec, nacházející se na pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec u obec, a zahrádku přináležející bytu o výměře 100 m2 na části pozemku parc číslo v k.ú. obec u obec, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 5.000 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.8.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku a zahrádku, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne 30.3.2022 uzavřel se žalovanou jako pronajímatel smlouvu o nájmu a pachtu pozemku, kterou jí do užívání přenechal předmětnou bytovou jednotku a zahrádku přináležející k bytu. Nájemní vztah byl ujednán na dobu určitou do 30.6.2022. Žalovaná i po ukončení nájemního vztahu nadále v předmětu nájmu pobývala. Žalobce jí proto vyzval k opuštění (vyklizení) bytu a zahrádky výzvou ze dne 13.7.2022 ve lhůtě do 1.8.2022, kdy tohoto dne mělo proběhnout předání pověřenými pracovníky žalobce. Součástí výzvy bylo i upozornění na to, že pokud k vyklizení nedojde, bude žalobce nucen se obrátit na soud. Uvedeného dne k vyklizení bytu a zahrádky pro nepřítomnost žalované nedošlo. Dne 2.8.2022 žalovaná osobně požádala žalobce o stanovení náhradního termínu k vyklizení a předání bytu a zahrádky, kdy však v dohodnutý den pro nepřítomnost žalované k předání opět nedošlo. Žalované nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitostí, v bytě však nadále setrvává. Žalobce se tak domáhá vyklizení bytu i zahrádky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 23.1.2023 v 9 hodin. Předvolání k jednání bylo žalované řádně doručeno dne 23.12.2022. Žaloba jí pak byla doručena již dne 11.11.2022. V předvolání byla žalovaná poučena o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. V den nařízeného jednání žalovaná telefonicky v 8:35 hodin na informační oddělení soudu sdělila, že se k jednání nemůže dostavit z důvodu, že nemá 30 Kč na lístek na autobus. Dostavit se chtěla, ale nepodařilo se jí sehnat celkem 60 Kč na cestu do Brna a zpět do Rosic. Žádala o odročení jednání s tím, že dne 1.2.2023 nastupuje do zaměstnání a k dalšímu jednání již finanční hotovost na cestu mít bude. Soudkyně jí následně telefonicky sdělila, že omluvu nepovažuje za včasnou a důvodnou, ve věci proto bude jednáno. Žalobce u jednání prostřednictvím pověřené osoby navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odstavec 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

4. V daném případě se soud zabýval tím, zda se žalovaná k jednání nedostavila bez řádné a včasné omluvy. Dospěl přitom k závěru, že pokud se žalovaná z nařízeného jednání omlouvala telefonicky asi půl hodiny před nařízeným jednáním, kdy důvodem jejího nedostavení se k jednání bylo, že si nebyla schopna obstarat 30 (respektive 60) Kč na cestu k soudnímu jednání a zpět, pak takovou omluvu nelze považovat za včasnou ani řádnou. Žalovaná především o termínu jednání věděla delší dobu, když předvolání k jednání jí bylo doručeno měsíc před jeho konáním. Musela si být vědoma toho, že bude třeba hradit jízdné na cestu k soudu, prostředky v řádu desetikorun si za tu dobu mohla jistě našetřit či jinak obstarat. Pokud by skutečně žalovaná byla v takové nouzi, že by si nebyla schopna uvedené prostředky na jízdné obstarat, pak jí jistě byla tato skutečnost známa již po obdržení předvolání k jednání, mohla tedy v tomto směru soud informovat dříve. Žádat o odročení jednání nikoliv až v den jeho konání. Důvod omluvy z jednání se tak soudu jeví jako nevěrohodný, svědčící spíše o snaze žalované vyhnout se projednání věci. V tomto směru soud poukazuje i na to, že žalovaná se k věci i přes výzvu soudu jakkoliv po doručení žaloby nevyjádřila, žalobce k důkazu předkládal listiny svědčící o tom, že se žalovaná již dříve vyhýbala domluveným termínům vyklizení nemovitostí. Soud tedy dospěl k závěru, že byly splněny všechny podmínky ustanovení § 153b odstavec 1, 2, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se bez řádné a včasné omluvy nedostavila k prvnímu nařízenému jednání, ač jí bylo předvolání i žaloba doručeny v zákonné lhůtě, byla poučena o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za nesporná.

5. Bylo tak prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 30.3.2022 uzavřena v souladu s ustanovením § 2235 a násl. a § 2332 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouva o nájmu bytu a pachtu pozemku, kdy tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30.6.2022. Uvedeného dne tak nájemní a pachtovní vztah skončil a žalovaná tak byla povinna byt i zahrádku přináležející k bytu vyklidit (§ 2292 občanského zákoníku) a předat žalobci. Žalobce v souladu s § 2285 občanského zákoníku žalovanou vyzval k opuštění bytu. Žalovaná však ani přes následnou dohodu o dalším termínu předání bytu a zahrádky, bytovou jednotku ani zahrádku nevyklidila a nepředala žalobci. Žalobce je tak oprávněn v souladu s ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku požadovat po žalované, aby mu věc vydala, nemovitosti vyklidila. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, nejedná se o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Vydání rozsudku pro zmeškání i ve věcech vyklizení nemovitosti je možné, neboť v této věci jde pouze o deklaraci stavu užívání nemovitosti bez právního důvodu, rozsudek nemá povahu konstitutivní (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1.2011, sp. zn. 26 Cdo 3443/2010). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem pro zmeškání žalobě vyhověl v plném rozsahu.

6. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že soud žalované uložil povinnost nahradit plně úspěšnému žalobci jím vynaložené náklady řízení, a to ve výši odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku, když žalobce náhradu dalších nákladů řízení nepožadoval.

7. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro určení delší lhůty. Proti rozsudku pro zmeškání (výrok I) je možno podat odvolání jen pokud by odvolacím důvodem měly být vady uvedené v § 205 odstavec 2 písmeno a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu. Proti výroku II je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu. Zmeškala-li žalovaná z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při kterém byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalované tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může žalovaná podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna žalovanou dobrovolně a včas, může se jí žalobce domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci