42 C 163/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum trvale bytem adresa manželky a manžela, fakticky bytem adresa manželky a manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum trvale bytem adresa manželky a manžela, fakticky bytem adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení a manžela celé jméno manžela uzavřené dne datum před Městským úřadem Pohořelice, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Manželé jsou povinni společně a nerozdílně uhradit ČR – Okresnímu soudu obec – venkov na soudním poplatku 2.000 Kč ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl návrh manželů na rozvod manželství účastníků, který byl podán u u anonymizována tři slova obec dne datum, kdy z důvodu místní příslušnosti byl k projednání a rozhodnutí postoupen soudu zdejšímu. Manželé v návrhu uvedli, že manželství uzavřeli dne datum, z manželství se narodil dosud nezletilý syn jméno, o jehož poměrech pro dobu po rozvodu manželství již soud pravomocně rozhodl. Soužití manželů bylo zpočátku šťastné, kdy však následně manželé zjistili, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech na vedení domácnosti, nejsou jejich představy ohledně společné budoucnosti slučitelné. Došlo ke vzájemnému odcizení, přetrvávající problémy spolu neřešili. Ode dne datum pak spolu již manželé nežijí. Měli tak za to, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství.

2. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. Z manželství se dne datum narodil dosud nezletilý syn jméno celé jméno manžela. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že se s manželem brali asi po tří měsíční známosti, následně zjistila, že je těhotná. Společné soužití považovala s ohledem na krátkou předchozí známost za uspěchané, kdy se nestihli s manželem dostatečně poznat. Následně poznávali, že se nedokáží na ničem dohodnout, že to mezi nimi nefunguje. Situaci se pokoušeli napravit, avšak bezúspěšně. V roce 2017 se proto manželka ze společné domácnosti odstěhovala, kdy od té doby manželé bydlí odděleně, nestýkají se intimně, nehospodaří společně, nepečují společně o syna, netráví společně volný čas. Nejprve byl syn svěřen do péče otce, postupem doby se rozšiřoval styk manželky se synem a nyní jej má již ve své péči. Manželství měla za trvale rozvrácené, o obnovení soužití neměla zájem, když tvrdila, že oba již mají jiné partnery. Příčinu rozvratu manželství viděla v unáhleném rozhodnutí ohledně uzavření manželství, v následném poznání rozdílů mezi manželi, které vedly ke konfliktům, když se nedokázali na ničem shodnout. Manžel potvrdil ukončení společného soužití v roce 2017, i on měl manželství za trvale rozvrácené, neměl zájem o obnovení společného soužití, potvrdil navázání nového partnerského vztahu. K příčinám rozvratu manželství se vyjádřil obdobně jako manželka.

3. O poměrech nezletilého syna pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, kdy tímto rozsudkem byla schválena dříve uzavřená dohoda rodičů. Ze zprávy stát. instituce, Odboru sociálních věcí ze dne datum nebyly shledány žádné zvláštní důvody na straně nezletilého syna, pro které by byl rozvod manželů v rozporu s jeho zájmy.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé spolu dlouhodobě nežijí, žádný z manželů již o společné soužití nejeví zájem, oba již navázali nové partnerské vztahy. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí a společně nepečují o dítě z manželství narozené (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku) Příčiny rozvratu manželství, které byl soud povinen zjišťovat v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku, jsou spatřovány v odlišných povahových vlastnostech obou manželů, odlišných představách o manželském a rodinném soužití, kdy tyto se projevily krátce po uzavření manželství, do kterého manželé vstoupili po velmi krátké předchozí známosti. Odlišnosti obou manželů se pak projevovaly v konfliktech ohledně společného soužití, když manželé se nedokázali na ničem dohodnout, jen těžce dospívali ke kompromisům v základních věcech týkajících se jejich rodinného a manželského života. Manželé nedokázali vzniklé problémy řešit, došlo k postupnému odcizení, hlubokému rozvratu manželství, který vyústil v odchod manželky ze společné domácnosti. Obnovit společné soužití se již manželům nikdy nepodařilo. V souladu s ustanovením § 755 odst. 3 občanského zákoníku bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k dosud nezletilému synovi pro dobu po rozvodu tohoto manželství, ze zprávy opatrovníka nezletilého nebyly shledány žádné zvláštní důvody na straně nezletilého svědčící pro zachování manželství. Soud proto toto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl. Soud ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a), b) občanského zákoníku neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmy nezletilého syna či se zájmem některého z manželů.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když navíc žádný z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.

6. Ve výroku III. rozsudku pak soud uložil manželům, aby uhradili soudní poplatek splatný s podáním návrhu na uzavření manželství ve výši 2 000 Kč určené dle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno – venkov. Žádnému z manželů však již toto právo nenáleží, neboť se jej po vyhlášení rozsudku oba výslovně vzdali. Z tohoto důvodu tak rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 2 z.ř.s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.