42 C 164/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec o náhrada škody

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 549 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 33 420 Kč.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 356 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov na nákladech řízení, které hradila na znalečném, částku 6 692,20 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov na nákladech řízení, které hradila na znalečném, částku 4 354,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 98 606 Kč z titulu nároku na náhradu vzniklé újmy. Uvedla, že dne [datum] byla žalovanou fyzicky napadena, kdy v důsledku napadení utrpěla zranění spojené s pracovní neschopností do [datum] a následnou rehabilitací. Tvrdila, že v důsledku napadení byla omezena jak v pracovní činnosti, tak v činnostech v domácnosti a svých zálibách. Navíc trpěla úzkostmi, má strach z dalších útoků žalované. Uvedla, že ve věci probíhalo trestní řízení, ke kterému se připojila s nárokem na náhradu škody, věc však byla postoupena k projednání [stát. instituce] v přestupkovém řízení. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení nákladů souvisejících s léčením v celkové výši 20 338 Kč spočívající v nákladech na použití automobilu k cestám k lékařům v částce 2 334 Kč a nákladech na rehabilitaci v částce 18 004 Kč, dále náhradu věcné škody v částce 33 518 Kč odpovídající nákladům na opravu rozbitých dveří, náhradu psychické újmy v částce 20 000 Kč a náhradu za vytrpěnou bolest celkem v částce 24 750 Kč.

2. Žalovaná se vyjadřovala tak, že žalobu má za nedůvodnou, když žalobkyni žádnou újmu nezpůsobila, tvrzené náklady měla za účelové. Vznesla námitku promlčení nároku, a to s odkazem na datum kdy mělo dojít k údajnému útoku či ukončení pracovní neschopnosti, když tříletá promlčecí doba tak již měla před podáním žaloby uběhnout. Uvedla, že v trestním řízení nebylo rozhodnuto, že by se žalovaná svým jednáním dopustila trestného činu, věc byla postoupena přestupkové komisi, která nevydala rozhodnutí, že se skutek stal. Poukázala na zjištění v trestním řízení ohledně účasti žalobkyně na volnočasových aktivitách v době po útoku a na to, že v lékařských zprávách popírala graviditu, kdy to nekoresponduje s tvrzeními žalobkyně o způsobených újmách. Podivovala se uzavření smlouvy o výprose automobilu v den tvrzeného útoku, poukázala na vysokou spotřebu tohoto vozu. Popřela účelnost vynaložených nákladů na rehabilitaci, když měla za to, žalobkyni nezpůsobila zranění, která by takovou péči vyžadovala, navíc rehabilitace mohla být případně hrazena ze zdravotního pojištění. V průběhu řízení pak rozporovala předepsání absolvování rehabilitací v dané době s poukazem na neúplnost předkládané lékařské zprávy a nevyúčtování takového úkonu zdravotní pojišťovně. S poukazem na vedený společenský život po tvrzeném útoku zpochybnila možnost psychické újmy u žalobkyně. Zpochybnila rovněž požadovanou částku vynaloženou na opravu dveří, když škoda na dveřích byla nejprve vyčíslena na částku 1 680 Kč a teprve v roce [rok] došlo k výměně celých dveří společností, jejímž jednatelem a společníkem je otec žalobkyně. Částku měla za neúměrně vysokou, rozporovala nutnost výměny celých dveří včetně zárubní. K požadovanému bolestnému pak uvedla, že daná zranění žalobkyni nezpůsobila, navíc bodové hodnocení neodpovídá lékařským zprávám.

3. Žalobkyně k námitce promlčení uvedla, že jí neuznává, a to s ohledem na uplatnění nároku na náhradu škody v adhezním řízení nejpozději dne [datum], do doby než vydal dne [datum] soud rozhodnutí v trestním řízení, se tak promlčecí doba stavěla, k promlčení tak dojít nemohlo. Nároky na rehabilitace a cestovné měla za oprávněné, když v danou dobu nebyly kapacity rehabilitací hrazených ze zdravotního pojištění, jiný automobil neměla k dispozici. Bodové hodnocení bolestného měla za adekvátní. Měla za to, že případné společenské aktivity nejsou v rozporu s tvrzenými újmami, odmítla, že by popírala v rámci léčení svou graviditu, když jí nahlásila při provádění rentgenového vyšetření. Ve společnosti jiných lidí cítila oporu, úzkosti pramenily z možného setkání se žalovanou o samotě. Měla za to, že bylo třeba vyměnit kompletně celé dveře. Upřesnila, že náklady za cestovné požaduje za cesty k rehabilitacím z [obec] do [obec] dne [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy šlo vždy o 57,4 km (celkem 229,6 km) při průměrné spotřebě 10, 16666667, což má tedy činit požadovanou částku 2 334 Kč. K nákladům na rehabilitace (dále také jen„ RHB“) doplnila, že poprvé jí byly indikovány dne [datum] [titul] [příjmení] z důvodu bolestivosti a poruchy dynamiky páteře v důsledku jednání žalované, a to v počtu 10 rehabilitací. Následně jí mělo být [titul] [příjmení] ústně sděleno, že v případě pojišťovnou hrazených RHB musí počítat s delší lhůtou, kdy ke zkrácení rekonvalescence má být přistoupeno k RHB co nejdříve. Všechny RHB pak podstoupila u [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum]. Následně při kontrole u [titul] [příjmení] jí mělo být indikováno dalších 10 RHB. Ke zraněním způsobeným jednáním žalované doplnila, že šlo o povrchové poranění vlasové části hlavy, zhmoždění a související poranění očního víčka a periokulární krajiny, erozi rohovky oka s podspojivkovým krvácením, zhmoždění očního bulbu s poúrazovým postižením sítnice, zhmoždění kolene, pohmoždění hřbetu ruky a podvrtnutí a natažení krční páteře. Výši bolestného odvíjela od bodového hodnocení provedeného dne [datum] [titul] [anonymizováno]. K psychické újmě doplnila, že po napadení žalovanou u ní přetrvával neklid, plačtivost, strach z dalšího napadení, špatný spánek s častým buzením, úzkostné stavy při zazvonění domovního zvonku nebo při zastavení motorového vozidla před domem. Nyní pak přetrvává stres při setkání se žalovanou, obavy z případného setkání o samotě. Obtíže měly přetrvávat přibližně do poloviny roku 2018, kdy došlo ke zlepšení a odeznění většiny obtíží.

4. Po vypracování znaleckého posudku ohledně bolestného vzala žalobkyně s ohledem na jeho závěry žalobu ohledně částky 1 119 Kč požadovanou na bolestném zpět. Usnesením ze dne [datum] tak bylo řízení v této části zastaveno. Následně podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně zpět žalobu v části, kterou se domáhala náhrady škody na dveřích v částce 33 518 Kč, kdy tato částka jí byla vyplacena pojišťovnou. Žalovaná se zpětvzetím žaloby v této části souhlasila, když setrvala na tom, že žaloba byla v této části od počátku nedůvodná. Žalobkyně tvrdila, že žaloba byla v této části důvodná, žalovaná se v trestním řízení neměla k tomu, že by způsobila nějakou škodu. Teprve v tomto řízení měla u jednání dne [datum] uvést, že do dveří kopla, kdy na základě tohoto vyjádření se žalobkyně obrátila na pojišťovnu, došlo k prošetření a výplatě pojistného. Ke zpětvzetí tak mělo dojít pro chování žalované. Soud s ohledem na toto částečné zpětvzetí řízení ohledně částky 33 518 Kč usnesením ze dne [datum] zastavil. Řízení tak nadále probíhalo ohledně nároku na zaplacení částky 63 969 Kč.

5. Závěrem žalobkyně navrhovala, aby bylo žalobě vyhověno, když měla za to, že byl prokázán tvrzený útok žalované na žalobkyni i zdravotní následky tohoto útoku u žalobkyně. Za oprávněné měla i nároky na indikované a podstoupené rehabilitace, cestovné k nim i nároky na náhradu psychické újmy, kdy zdůraznila i obavy žalobkyně o zdárný průběh svého těhotenství po útoku žalované.

6. Žalovaná závěrem navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když zpochybnila prokázání útoku žalované na žalobkyni, zdravotní následky tvrzené žalobkyní, vznik psychické újmy i nutnost absolvovat rehabilitace a s tím spojené cestovní výdaje. Opětovně uvedla, že žaloba nebyla v části týkající se škody na dveřích brána zpět pro chování žalované, vyjadřovala se o pochybnostech k důkazům předkládaným žalobkyní.

7. Soud ve věci provedl poměrně obsáhlé dokazování, kdy vyslechl účastnice řízení, navržené svědkyně, provedl důkaz trestním spisem i dalšími listinami, kdy dospěl k následujícím skutkovým zjištění. Soud předesílá, že s ohledem na to, že žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně nároku na zaplacení škody na dveřích a řízení v této části bylo zastaveno, nebude se podrobněji zabývat důkazy provedenými ohledně tohoto nároku, kdy pouze následně stručně při odůvodnění výroku o náhradě nákladů řízení se k těmto důkazům vyjádří.

8. Pokud jde o tvrzený útok žalované na žalobkyni dne [datum], pak soud provedl jednak dokazování trestním spisem, jednak k této věci vyslechl účastnice a navržené svědkyně. Z trestního spisu [anonymizováno] soudu, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Z usnesení PČR ze dne [datum] soud zjistil, že jím bylo zahájeno trestní stíhání žalované jako obviněné ze spáchání přečinu ublížení na zdraví, kterého se měla dopustit dne [datum] v době od [anonymizováno] do [anonymizováno] hod, kdy měla přijít do místa bydliště žalobkyně [adresa] [anonymizováno], kde poté, co jí žalobkyně otevřela dveře, jí měla bez varování fyzicky napadnout, udeřit jí pravou rukou sevřenou v pěst do obličeje na levé oko a přitom jí vulgárně nadávat („ ty pičo, ty budeš navádět moje děti proti mně“,„ já tě zabiju“), kdy následně jí měla uchopit na temeni hlavy za vlasy a cloumat s ní ze strany na stranu, kdy přitom hlavou narážela do špalety u dveří, kdy poté, co se z toho žalobkyně vymanila, zavřela a zamkla dveře. Žalovaná pak měla pěstí pravé ruky rozbít skleněnou výplň vstupních dveří. Tímto jednáním přitom měla žalobkyni způsobit zhmoždění levé jařmové krajiny s patrným otokem a hematomem podkoží, zhmoždění levé poriokulární krajiny, zhmoždění levého očního bulbu s podspojivkovým hematomem levého oka a oděrku dorsa pravé ruky a tím citelné omezení v obvyklém způsobu života přibližně po dobu krátce přesahující 7 dnů a škodu poškozením ve výši 1 680 Kč, kdy jde o škodu na skleněné výplni dveří. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 31 970 Kč, kdy ze spisu je zřejmé, že šlo o škodu na dveřích (viz čl. 66 spisu), kdy nemajetkovou újmu a ušlý zisk měla do spisového materiálu doplnit následně. Z odborného vyjádření na č.l. 68-69 spisu je zřejmé, že škoda na rozbité skleněné výplni dveří byla stanovena na 1 680 Kč. Z podání ze dne [datum] (čl. 76 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se jím jako poškozená připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 224 549,44 Kč s výhradou budoucího doplnění, kdy šlo o náhradu bolestného, náhrady za ztrátu na výdělku, léčebných výloh – výlohy na rehabilitace a léky, psychickou újmu, která měla být vyčíslena následně a náhradu za škodu na dveřích. Z návrhu ze dne [datum] (čl. 169 spisu) je zřejmé, že žalobkyně před konáním hlavního líčení svůj nárok upřesňovala a doplňovala, a to i ohledně nákladů na cestovné. Z úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná se k incidentu ze dne [datum] vyjadřovala tak, že původně chtěla navštívit matku žalobkyně, poté co jí jiná žena sdělila, že není doma a že může být u žalobkyně, zazvonila u žalobkyně. Té měla říci:„ Tak vy budete štvát moje děti proti mně“ a následně měla žalobkyně zabouchnout dveře, čímž se vysypala výplň dveří. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], syn žalované, vypověděl, že někdy před [anonymizováno] jel se žalovanou do [část obce] promluvit si s matkou žalobkyně, měl žalované ukázat dům, kde tato měla bydlet a zůstat v autě. Viděl, že se žalovaná baví s nějakou paní a potom jde směrem k domu žalobkyně. Z auta nic neviděl, ani neslyšel. Asi do minuty měla být žalovaná zpět u auta, když míjeli dům žalobkyně, všiml si rozbitého skla u vstupních dveří. Když se měla žalovaná vrátit do auta, bylo vidět, že je rozčílená, ale ulevovalo se jí. Jemu nic o tom, co se stalo, neřekla. Při návratu do auta si měla přidržovat kapesník na ruce, z ruky jí tekla krev, poté tam měla danou náplast. Z úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že policií bylo zjištěno, že ve skleněné výplni plastových vstupních dveří u domu žalobkyně v [část obce] byla oválná díra o uvedeném rozměru, kdy okolo ní byly prasklinky do dvou třetin výše skla, z vnitřní strany nebylo sklo poškozeno, dveře a zárubně poškozeny nebyly. Tyto skutečnosti vyplývají i z připojených fotografií a náčrtku. Na fotografiích rukou žalované pořízených policií dne [datum] není patrno žádné zranění. Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne v [anonymizováno] hod se dostavila se svou matkou k podání vysvětlení žalobkyně, kdy chtěla učinit oznámení ohledně fyzického napadení, které oznámila v [anonymizováno] hod téhož dne na linku 158. Měla si stěžovat, že jí není dobře a byla odkázána na zdravotní ošetření. Z úředního záznamu z [datum] je pak zřejmé, že došlo k oznámení napadení na uvedenou telefonní linku, na místo se měla dostavit hlídka, která vyfotografovala poškozené dveře, popis napadení je totožný, jak jej konstantně žalobkyně uváděla. Ohledně tvrzeného skutku byla na žalovanou podána dne [datum] ke zdejšímu soudu obžaloba. Z usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo téhož dne právní moci, má soud za prokázané, že skutek, pro který byla na žalovanou podána obžaloba byl postoupen k projednání přestupkové komisi při [anonymizováno] [obec]. Z odůvodnění rozhodnutí pak soud zjistil, že po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že z něj lze vyvodit jednoznačný závěr, a to že k vzájemnému konfliktu mezi žalobkyní a žalovanou došlo. Soud však rovněž dospěl k závěru, že z hlediska následku ve formě újmy na zdraví poškozené (žalobkyně v tomto řízení) nelze jednání obžalované (žalované v tomto řízení) kvalifikovat jako trestný čin, a to při posuzování charakteru zranění a narušení v obvyklém způsobu života. Na jednání žalované lze nicméně uplatnit ostatní deliktní úpravu, neboť čin spáchaný obžalovanou je možno posoudit jako delikt na úseku přestupků. Z usnesení [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že projednání předmětného incidentu, který byl tomuto orgánu postoupen zmíněným rozhodnutím zdejšího soudu, bylo odloženo, neboť odpovědnost za přestupky z důvodu uplynutí promlčecí doby zanikla.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] k událostem dne [datum] uvedla, že tehdy u nich zazvonila žalovaná, která jí měla naštvaně říci, že jí ukáže, co napsala dcera svědkyně dceři žalované. Následně zjistili, že si jí žalovaná spletla s matkou žalobkyně. Zeptala se proto svědkyně na její bydliště. Ta jí měla sdělit, že je to hned vedle, ale když viděla, že před domem není auto, upozornila žalovanou, že asi nejsou doma, ať zkusí branku. Potom měla žalovaná kolem ní prolétnout k domu žalobkyně, kde mělo stát auto. Nic dalšího už nezaznamenala, o napadení žalobkyně se dozvěděla až další den od matky žalobkyně, na její dům nevidí. Svědkyně si nevšimla žádného zranění, ranky či krvácení na rukou žalované, ani když jí ukazovala svůj mobil.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, vypověděla, že žalovanou viděla asi půl roku před incidentem, kdy tehdy nadávala na dceru, ponižovala ji, užívala dehonestující výrazy vůči ní. K incidentu v listopadu [rok] se vyjádřila tak, že tehdy přijížděla s přítelem z [obec], když jí žalobkyně volala, co se stalo. Přijeli k ní domů, dveře byly rozbité, žalobkyně plakala, byla v šoku. Měla jí sdělit, že dostala ránu pěstí, měla si vytáhnout vyškubnuté vlasy z hlavy. O incidentu jí žalobkyně řekla to, že žalovaná zazvonila, žalobkyně jí otevřela, dostala ránu pěstí a následně jí žalovaná chytla za hlavu a třískla s ní o futro. Potom se jí měla vymanit, zabouchnout dveře, kdy poté ještě žalovaná rozbila sklo u dveří. Už před tím byla na místě policie. Potom se žalobkyní odjeli na vyšetření do [anonymizována dvě slova], kde byli na chirurgické ambulanci, RTG, dostala doporučení na oční a neurologii. Nevzpomněla si, že by měla žalobkyně nějaké zranění kolene. K podstoupené léčbě uvedla, že ona sama s ní byla na očním vyšetření, na neurologii, následně byla žalobkyně na neschopence. Měla podstoupit RHB, když v nemocnici měli narváno a tak chodila do IBC, kam jí měl vozit přítel matky žalobkyně. Nevzpomněla si, na kolik rehabilitací jí vezl. Vyjádřila se tak, že žalobkyně stěží jezdila na rehabilitace sama. K následkům po incidentu uváděla, že žalobkyně trpěla bolestmi hlavy, měla problémy s okem, měla psychické problémy, které má dosud. Projevovalo se to tak, že měla strach, zamykala se, nechávala klíče v zámku, vždy se dívala z okna, kdo jde.

11. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi popsala svůj vztah k žalované před incidentem, kdy žalovaná k ní měla mít negativní vztah od doby, kdy zjistila, že je partnerkou jejího bývalého manžela. Zakazovala jí styk s dětmi, nechtěla, aby se účastnila společných akcí. Měla jí slovně vulgárně napadat, obdobně se vyjadřovat v mailové či SMS komunikaci. K předmětnému incidentu se vyjádřila tak, že toho dne jí po poledni volala dcera žalované [jméno], že je nemocná, je doma v [obec], měla se jí svěřovat. Domluvily se, že jí přiveze čokoládu, to udělala a odjela domů, kde pracovala. Ve tři hodiny někdo zazvonil, přes skleněnou výplň nepoznala, kdo tam stojí. Otevřela a žalovaná jí udeřila pěstí, kdy měla křičet„ ty pičo, já tě zabiju, nebudeš navádět děti proti mně“. Dále jí měla chytit za vlasy a lomcovat jí hlavou ze strany na stranu, kdy narážela do špalet dveří. Potom se vymanila a dveře zamkla. Žalovaná prorazila skleněnou výplň pěstí. Následně volala policii, policisté přijeli, nafotili dveře, potom volali, že žalovanou v místě bydliště nenašli. Následně volala matce a informovala jí o tom, co se stalo, měla jí sdělovat, že bude potřebovat lékaře. Proto jí matka s přítelem odvezli do [anonymizována dvě slova], kde je vedena. Čekali na pohotovosti, pak byla na RTG, kde měla nahlásit těhotenství, o kterém věděla z testu. Následující den byla na očním vyšetření a na neurologii. Při potyčce se měla udeřit do kolene, závažnější bylo ale oko a krční páteř. Na koleni měla modřinu, léčila jej klidovým režimem. Pak byla měsíc na neschopence, měla předepsaný krční límec, analgetika. RHB jí měla předepsat [titul] [příjmení] k rozcvičení zatuhlé krční páteře. Nejrychlejší variantou bylo jejich absolvování u paní [příjmení], když nemocnice měly plno. Další RHB měl ústně doporučit [titul] [příjmení], když je měl dopsat zpětně. Vyjádřila se tak, že na RHB jí nejprve vozil přítel matky, pak jezdila sama vozem přítele, neboť svůj dne [datum] prodala. Ke své graviditě uváděla, že před incidentem jí vyšel pozitivní těhotenský text, poté si dělala další test, který byl negativní, dle [titul] [příjmení] otěhotněla [datum]. K psychickým obtížím uváděla, že pociťovala strach ze žalované, který cítí dodnes. Psycholožka jí měla doporučovat, ať jí partner vodí mezi lidi. Intenzívnější psychické problémy pociťovala asi půl roku.

12. Žalovaná se ve své účastnické výpovědi vyjadřovala tak, že dne [datum] jela za matkou žalobkyně do [část obce], se kterou se potkala asi půl roku před tím. Měla již za sebou nějakou konverzaci se žalobkyní prostřednictvím internetu, kdy měla za to, že s ní se na ničem nedomluví. Chtěla proto požádat o pomoc její matku, chtěla jí ukázat zprávy žalobkyně psané dceři žalované. Nejprve mluvila se sousedkou, pak si uvědomila, že si jí spletla s matkou žalobkyně. Sousedka jí měla sdělovat, kde matka žalobkyně bydlí, i to že pokud nebude doma, může být u žalobkyně. Kde bydlí žalobkyně, to věděla. Šla k domu žalobkyně, zaklepala či zazvonila, žalobkyně otevřela, zvláštně se usmála. Měla na ní křiknout, že není možné takovým způsobem děti poštvávat proti ní, žalobkyně se měla leknout, pověsit se na dveře a zavřít je. Žalovaná pak do dveří kopla. K fyzickému kontaktu nedošlo. Všimla si, že se vysypalo sklo dveří, kdy měla na žalobkyni houknout, že jí ho zaplatí, když k vysypání skla mohlo dojít kopnutím do dveří. Uváděla, že kapesník na ruce si držela už při příjezdu do [část obce], když se měla pořezat o lyže. Zpochybňovala psychické problémy žalobkyně. Připustila, že ještě před incidentem nechtěla tak častý styk žalobkyně s jejími dětmi, komunikaci se žalobkyní přes email, to, že jí jednou poslala„ do oněch míst“, i to, že jí psala, že„ si zaslouží pár facek“, že je zlodějka a lhářka. Uvedla, že žalobkyni nemá ráda. Tvrdila, že v daný den v domě žalobkyně hledala její matku, potom, jak se žalobkyně zatvářila, se jí však už na matku neptala. Uvedla, že po incidentu již žalobkyně k nim domů vracet děti s jejím bývalým manželem nejezdila nebo podstatně méně než dřív.

13. Ke zdravotním následkům u žalobkyně v důsledku napadení žalovanou soud provedl k důkazu jednak znalecký posudek [titul] [příjmení] založený v trestním spise, kdy zohlednil i lékařské zprávy, které tento posudek uvádí, které rovněž tvoří součást trestního spisu. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství ze dne [datum] soud zjistil, že znalkyně z vyžádaných lékařských zpráv zjistila, že žalobkyně byla dne [datum] ošetřena na chirurgické ambulanci [anonymizována dvě slova] [obec], kde byla zjištěna zranění: zhmoždění levé lícní krajiny s patrným otokem a krevním výronem v podkoží, zhmoždění krajiny kolem levého oka, zhmoždění levého očního bulbu s podspojivkovým krevním výronem a oděrka hřbetu pravé ruky. Podle RTG lebky, dutin a očnic, krční páteře nedošlo k traumatickým změnám. Následně byla žalobkyně dne [datum] vyšetřena v neurologické ambulanci, kde byla konstatována porucha citlivosti v oblasti levé tváře v místě pohmoždění, lehce poklepově bolestivá hlava na temeni, omezení některých pohybů v krční páteři, zejména rotace doleva, byl jí vydán krční límec a doporučen klidový režim. Závěr byl – stav po traumatu hlavy a krční páteře. Téhož dne byla žalobkyně vyšetřena v oční ambulanci, kde byl učiněn závěr o poúrazovém poškození sítnice levého oka, zhmoždění levého oka a okraje očnice těžšího stupně a eroze rohovky levého oka. K mechanismu vzniku zranění ve vztahu k vylíčení skutkového děje žalobkyní se znalkyně vyjádřila tak, že její zranění odpovídají působení tupého násilí hladkým oblým předmětem na oblast levého oka a na levou lícní oblast. Působením tupého násilí došlo k náhlému neočekávanému pohybu v krční páteři. Poranění obličejové části lze vysvětlit úderem rukou. Stav po vytržení vlasů u žalobkyně nebyl popsán, kdy je popsána pouze subjektivní citlivost. Oděrka na hřbetu ruky pak mohla vzniknout nárazem na nějaký předmět i při obraně či náhodně. K průběhu léčení se vyjadřovala tak, že prvotním vyšetření proběhlo v den incidentu na chirurgické ambulanci, byl doporučen klidový režim, studené obklady, analgetika. Dne [datum] proběhlo vyšetření neurologem a očním lékařem, kdy neurolog ordinoval krční límec. Následné kontrola na oční ambulanci proběhla dne [datum] a dne [datum] bylo provedeno CT mozku bez patologického nálezu. Stejného dne pak proběhla kontrola na neurologii, kdy byla konstatována objektivně výrazně omezená dynamika krční páteře všemi směry, téměř blok celé rotace. Byly předepsány léky na bolest, doporučeno pokračovat v nošení límce. Kontrola na chirurgické ambulanci pak proběhla dne [datum], kdy bylo konstatováno zhojení krevních výronů a oděrek, žalobkyně byla převedena k obvodnímu lékaři. Psychologická intervence proběhla dne [datum] a dne [datum], kdy další intervence již nebyla třeba. Dle kontroly na oční ambulanci dne [datum] došlo ke zhojení zranění, závěrečná kontrola na oční ambulanci proběhla dne [datum], kde již žalobkyně uváděla pouze subjektivní citlivost. Pracovní neschopenka byla vystavena na chirurgické ambulanci (dne [datum]), dne [datum] byla převedena k praktickému lékaři a praktickým lékařem ukončena dne [datum]. Dle znaleckého posudku a v něm založených zpráv byl další záznam ohledně potíží s krční páteří až s odstupem ze dne [datum], kdy byla žalobkyně vyšetřena na neurologické ambulanci [anonymizována dvě slova], byla konstatována lehčí porucha dynamiky. V té době byla žalobkyně ve 21. týdnu těhotenství. Další záznam ohledně vyšetření krční páteře pak měla žalobkyně předložit až z [datum], kdy byla doporučena rehabilitace. Znalkyně měla za to, že u potíží s krční páteří uváděných v březnu [rok] již nelze prokázat souvislost s daným incidentem, když mohou mít příčinu i v těhotenství a následné péči o novorozence. Síly, které na poškozenou mohly působit při předmětném incidentu, nebyly takové intenzity, aby prokazatelně mohly způsobit závažnější poškození krční páteře s dlouhodobějšími projevy. Znalkyně uvedla, že v popisu objektivních příznaků z chirurgické ambulance nejsou popsány žádné potíže s kolenem, žádné konkrétní poranění kolene, ani pohmatová citlivost či omezení hybnosti, tuto diagnózu tak neměla za prokázanou. K žalované uvedla, že není pravidlem, že osoba, která jinou osobu udeřila pěstí do obličeje, se musela poranit na hřbetu ruky.

14. K lékařským zprávám, které jsou součástí trestního spisu, a byly podkladem pro výše uvedený znalecký posudek, soud pouze dodává, že v trestním spise není založena žalobkyní tvrzená a v tomto civilním řízení přeložená zpráva neuroložky [titul] [příjmení] ze dne [datum], ve které jí měly být předepsány rehabilitace krční páteře v počtu 10. V trestním spise je založena pouze zpráva z [datum] [titul] [jméno] [příjmení], která konstatuje omezení dynamiky krční páteře, kdy z tohoto důvodu je vydán žalobkyni krční límec, doporučen klidový režim, vzhledem k možné graviditě nebylo zatím indikováno CT mozku. Následuje pak zpráva z [datum], která již konstatuje provedení CT mozku dne [datum], je konstatováno váznutí dynamiky krční páteře všemi směry. Opětovně je doporučován klidový režim, na krční páteř suché teplo, krční límec, který byl vydán minule. Tato zpráva se nikterak nezmiňuje o dalším ošetření dne [datum], kdy by měly být doporučeny rehabilitace. Jediná zpráva založená v trestním spise, kde je doporučována rehabilitace krční páteře v počtu 10, je tak až z [datum] Tyto skutečnosti pak korespondují i s vyúčtováním provedeným [anonymizována dvě slova] za léčbu žalobkyně, kdy s tímto nárokem se přihlásila do trestního řízení (viz čl. 42 a 44-45 trestního spisu), kdy cílené vyšetření neurologem je dne [datum] účtováno pouze jedno, kontrolní vyšetření pak dne [datum]. Pokud jde o lékařské zprávy ohledně dalších zranění žalobkyně, pak ze zprávy chirurgické ambulance [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] je zřejmé, že v jejím záhlaví je sice vedle zhmoždění očního víčka a periokulární krajiny, jiného povrchového poranění víčka a periokulární krajiny, krvácení do spojivky a povrchního poranění zápěstí a ruky zmíněno i zhmoždění kolena a povrchní poranění vlasové části hlavy, v objektivním nálezu však již tato dvě zranění nejsou nikterak zmiňována, není v tomto směru uvedeno, v čem konkrétně by měla tato zranění spočívat, není doporučována žádná léčba. Takové skutečnosti nevyplývají ani z dalších lékařských zpráv předložených ohledně průběhu léčby zranění, která měla být žalobkyni způsobena jednáním žalované.

15. Žalobkyně ohledně výše bolestného nejprve předložila k důkazu lékařskou zprávu – ohodnocení bolesti vypracovanou [titul] [jméno] [příjmení], předsedou [anonymizována čtyři slova] [obec] dne [datum], kdy v této zprávě je určeno bolestné celkem ve výši 99 bodů po 250 Kč, tedy ve výši 24 750 Kč. Součástí hodnocených způsobených bolestí je i povrchové poranění vlasové části hlavy a zhmoždění kolena, a to bez bližšího odkazu na lékařské zprávy, které by tato poranění řešily. S ohledem na zpochybnění takto stanovené výše bolestného žalovanou, byl soudem ve věci ustanoven znalec [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo určit zdravotní následky, které žalobkyni prokazatelně vznikly následkem incidentu se žalovanou dne [datum] a tyto bodově ohodnotit. Znalec přitom v posudku ze dne [datum] dospěl k závěru, že následkem napadení žalovanou dne [datum] žalobkyně utrpěla tato zranění – povrchní poranění vlasové části hlavy, zhmoždění očního víčka a periokulární krajiny, zhmoždění oční koule a tkání očnice, poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa, zhmoždění kolena, podvrtnutí a natažení krční páteře a povrchní poranění ruky (analogie zhmoždění), kdy tato zranění bodově hodnotil na 92 bodů. Při zohlednění ocenění jednoho bodu pro rok [rok] pak stanovil výši bolestného na částku 23 631 Kč. U nařízeného jednání se znalec k tomu, zda poranění, jak je v posudku uvedl a bodově hodnotil, mohla vzniknout následkem skutkového děje, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, vyjádřil tak, že vycházel z lékařských zpráv, kde jsou tyto diagnózy uvedeny, pochybnosti měl ohledně poranění ruky a zhmoždění kolene, kdy taková poranění tomu mechanismu příliš neodpovídají. K poranění vlasaté části hlavy se vyjádřil tak, že k němu mohlo dojít úderem do futer dveří. Ohledně poranění ruky doplnil, že v lékařské zprávě je popsána oděrka ruky, kdy tato mohla vzniknout kontaktem s nějakým pevným předmětem nerovného povrchu, např. i od nehtů při úchopu. Takové zranění nevyžaduje žádnou léčbu, v dalších zprávách je již tedy nenašel. Ke zranění kolene uvedl, že jeho popis v žádné zprávě nenašel. K výši bodového ohodnocení se vyjádřil tak, že bodové hodnocení každého určeného zranění je ve výši, jak je uvedena v příloze B Metodiky, kdy neshledal žádný důvod pro navýšení s ohledem např. na komplikace při léčbě, jde tedy o body v základní výši.

16. Žalovaná ve věci předkládala k důkazu znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví různá se specifikací posudkové lékařství ze dne [datum]. Tento znalec vycházeje z předložených lékařských zpráv dopěl k závěru, že z nich vyplývají následující zranění žalobkyně: povrchové poranění vlasové části hlavy, zhmoždění levé jařmové krajiny (lícní oblast) s patrným otokem a hematomem podkoží, zhmoždění levého oka a očního okolí s krvácením pod spojivkou, lehké poškrábání (eroze) levé rohovky, posttraumatická retinopatie (otok sítnice levého oka), pohmoždění kolene, oděrka zápěstí pravé ruky a omezení dynamiky krční páteře, kdy tato poranění hodnotil jako lehká, nevyžadující delší dobu hojení. On sám by vystavil pracovní neschopnost na 7 dní. Zranění měl za objektivně zjištěná s výjimkou omezení dynamiky krční páteře, kdy tato mohla být účelově agravována. Rehabilitační léčbu krční páteře nepovažoval za nezbytně nutnou, když klinickým vyšetřením nebylo prokázáno významnější reflexní stažení krčního svalstva působící přechodné vyrovnání osy páteře, což po akutních traumatech při závažnějších obtížích bývá. Vyjadřoval se tak, že omezení hybnosti páteře objektivně popisovaná vychází ze subjektivních údajů vyšetřované osoby, které mohou být případně účelové. Z RTG ani z kliniky ale nelze prokázat zjevné známky závažnějšího ani středně těžkého poranění krční páteře. K rehabilitacím absolvovaným žalobkyní u [jméno] [příjmení] se znalec vyjadřoval tak, že dle jejich popisu na webových stránkách nejde o léčbu lege artis. K možné účasti žalované na střelecké soutěži po poranění krční páteře uváděl, že lze důvodně předpokládat, že v době střelby z pistole a pušky byla žalobkyně bez obtíží či její obtíže byly přítomny v tak malé míře, že jí v uvedené činnosti nebránily. K psychickým následkům uvedl, že dle zpráv z psychologických sezení by diagnóza ohledně následku u žalobkyně byla stanovena jako akutní reakce na stres. Diagnóza nebyla stanovena psychiatrem. Ke zranění kolene doplnil, že lékařské zprávy neobsahují podrobnější vyšetření kolene, není k dispozici nález odborného lékaře ortopeda.

17. Žalovaná se opakovaně vyjadřovala k případným následkům předmětného incidentu u žalobkyně tak, že tyto nebyly natolik závažné, aby jí bránili ve společenském životě, případně účasti na střeleckých závodech. K tomu odkazovala na důkazy založené v trestním spise, kdy šlo o fotografie ze sociálních sítí publikované žalovanou. Z nich je patrno, že žalobkyně byla v únoru [rok] na plese, pohybovala se na vysokých podpatcích, v srpnu [rok] pak na projížďce s koněm a kočárkem, blíže nezjištěného dne byla na zimní procházce s malým dítětem, kdy muselo jít nejdříve o období zimy [rok], v lednu [rok] byla na střelnici v [obec], v únoru a dubnu [rok] se účastnila střeleckých závodů. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastnicemi sporné, kdy žalobkyně ke společenským akcím uváděla, že byly pro ni rozptýlením v době, kdy trpěla psychickými obtížemi souvisejícími s útokem. Ohledně účasti na závodech ve střelbě dne [datum] předložila vyjádření [jméno] [příjmení], předsedy klubu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], ve kterém tento sděluje, že žalobkyni bylo ze zdravotních důvodů povoleno střílet z malorážné pistole, tedy lehčí zbraně s minimálním zpětným rázem, v průběhu závodu si měla stěžovat na bolest, závod nebyla schopna dokončit. K držení zbraně se vyjadřoval tak, že není nutno naklánět hlavu.

18. Pokud jde o tvrzenou psychickou újmu pak nad rámec skutečností zjištěných z účastnické výpovědi žalobkyně a výslechu svědkyně [příjmení] [anonymizováno] soud provedl k důkazu zápisy z krizové intervence [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [obec]. Z nich soud zjistil, že žalobkyně taková sezení absolvovala dne [datum] a dne [datum]. U prvního sezení je žalobkyně popisována jako neklidná a plačtivá, vyjadřující strach z opětovného ublížení žalovanou či toho, že tato ublíží svým dětem. Psycholožka žalobkyni motivovala k tomu, aby se pro překonání těchto obav opřela o dobré vztahy s přítelem, svým okolím, k tomu, aby se nedostávala do role oběti. U druhého sezení je pak konstatováno, že se žalobkyni podařilo emočně vrátit do normálu, zvládá běžně fungovat, stále však cítí nejistotu, bojí se o sebe i děti. Žalobkyně se vyjadřovala tak, že nemá potřebu dalšího sezení a psychologická intervence byla ukončena.

19. K podstoupení rehabilitací (dále také jen„ RHB“) a nákladům s nimi spojenými žalobkyně předložila dvě lékařské zprávy, kterými měly být RHB indikovány. Šlo jednak o zprávu ze dne [datum] obsahující razítko a podpis [titul] [jméno] [příjmení] z neurologické ambulance [anonymizována dvě slova] [obec], kdy tato zpráva oproti jiným zprávám z téže neurologické ambulance neobsahuje nejprve shrnutí všech dřívějších zpráv a vyšetření, obsahuje pouze část označenou„ [příjmení]“, kde je konstatován stav po traumatu hlavy a krční páteře dne [datum]. Je konstatováno provedení RTG C páteře a CT mozku (kdy jak popsáno výše toto vyšetření objektivně proběhlo až [datum]). Konstatováno, že při dnešním kontrolním neurologickém vyšetření (ačkoliv jak bylo výše zjištěno dne [datum] bylo provedeno teprve první neurologické vyšetření [titul] [jméno] [příjmení]) přetrvává bolestivost a porucha dynamiky C páteře, ostatní neurologický nález v normě. Doporučeno je RHB C, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Soud i s ohledem na výše uvedené a rozebírané důkazy (bod 14 odůvodnění rozsudku) nemá takto předložený důkaz za věrohodný, když nekoresponduje s dalšími předloženými důkazy – lékařskými zprávami, ani vyúčtováním provedeným [anonymizováno]. Zejména pak by bylo s podivem, že by žalobkyně v jeden den podstoupila na stejném pracovišti (neurologické ambulanci Vojenské nemocnici) dvě stejná vyšetření u dvou různých lékařek s odlišným závěrem či doporučením, kdy první zprávou MUDr. Horké je doporučován klid, krční límec, není s ohledem na možnou graviditu doporučováno CT a druhou zprávou by doporučení bylo zcela odlišné, odkazovalo by na předchozí CT vyšetření, které objektivně proběhlo až za čtyři dny, nebyl by doporučován klid, ale provedení rehabilitací. Tato druhá zpráva pak vůbec není zmíněna ve zprávě téže lékařsky ([titul] [příjmení]) z [datum], kterou je opětovně doporučován klidový režim, suché teplo, krční límec, léky na bolest. Soud tedy nemá za prokázané, že by žalobkyni byly v souvislosti se zraněním krční páteře indikovány dne [datum] rehabilitace v počtu 10 cvičení. K nutnosti absolvování dalších deseti rehabilitací pak žalobkyně předložila lékařskou zprávu ze dne [datum] z neurologické ambulance [anonymizována dvě slova], když tvrdila, že dříve byly tímto lékařem ([titul] [příjmení]) doporučeny rehabilitace ústně. Z předložené zprávy pak přímé doporučení rehabilitací nevyplývá, když žalobkyně byla pouze poučena o cvičení a práci s fyzioterapeutkou. Pokud se žalobkyně podanou žalobou domáhala náhrady za prostředky vynaložené za RHB v období od [datum] do [datum], pak předložený důkaz z roku [rok] nemůže indikaci rehabilitací v tomto období prokázat. Z lékařských zpráv založených v trestním spise je přitom zřejmé, že zdravotní dokumentace žalobkyně obsahovala jedinou zprávu ze dne [datum], kde je indikována rehabilitace krční páteře v počtu 10. Tato zpráva však nemůže prokázat indikaci rehabilitací pro období, kdy měly být dle tvrzení žalobkyně a předložených dokladů o úhradách za ně, provedeny. Ohledně úhrad za rehabilitace žalobkyně přeložila paragony vystavené [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] [část obce], [IČO] v období od [datum] do [datum], kdy součet všech úhrad dle uvedených dokladů, kdy je účtováno za regeneraci pohybového aparátu, činí částku 18 004 Kč, jak jí požaduje žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že soud nemá za prokázané, že by v daném období byla rehabilitace krční páteře žalobkyni v souvislosti se zdravotními následky předmětného incidentu indikována, nejsou jednotlivé daňové doklady a účtované částky v jednotlivých dnech blíže rozebírány. Soud proto ani nepovažuje za potřebné blíže rozebírat důkazy předložené žalobkyní k tomu, že v daném období nebyla dána kapacita pro rehabilitace hrazené ze zdravotního pojištění, ať již v místě bydliště či ve [anonymizována dvě slova] [obec]. Konečně dále není nutné rozebírat důkazy předkládané žalovanou ohledně toho, jaké metody rehabilitací provádí paní [jméno] [příjmení]. K tomu soud pouze pro úplnost provedl důkaz z živnostenského rejstříku, kdy bylo zjištěno, že od [datum] má tato živnostenské oprávnění pro masérské služby, kdy jde o ohlašovací živnost vázanou.

20. Žalobkyně se dále domáhala náhrady za jízdné k rehabilitacím, kdy přesně označila, že jde o jízdy uskutečněné dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Na jízdném požadovala uhradit částku 2 334 Kč, kdy ani po doplnění tvrzení není zcela zřejmé, jak k výši této částky dospěla, když částku odvozovala pouze od počtu ujetých kilometrů a průměrné spotřeby použitého automobilu. S ohledem na skutečnost, že soud nemá za prokázané, že by žalobkyni byly v daném období indikovány v souvislosti s utrpěným zraněním následkem jednání žalované rehabilitace, není možné považovat za účelně vynaložené prostředky k cestám k regeneraci pohybového aparátu, kterou dle předložených daňových dokladů v těchto dnech podstoupila u [jméno] [příjmení]. Soud tedy již podrobněji nerozebírá žalobkyní předloženou smlouvu o výprose ze dne [datum] a technický průkaz ohledně automobilu použitého k cestám k uvedeným regeneracím pohybového aparátu, ani námitky žalované vůči použitému vozidlu, možnosti žalobkyně použít jiný vůz, když s ohledem na skutková zjištění a právní hodnocení věci je podrobnější rozebírání předložených a k důkazu provedených důkazů nadbytečné.

21. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně, jak bylo výše uvedeno, vzala zpět žalobu v části, kdy se domáhala náhrady škody vzniklé v důsledku předmětného jednání žalované na dveřích domu žalobkyně, kdy v této části bylo řízení pravomocně zastaveno, soud rovněž neuvádí a nehodnotí důkazy předložené žalobkyní a žalovanou k této škodě a její výši. Žalobkyně za tuto škodu požadovala náhradu celkem v částce 33 518 Kč, kdy ke svým tvrzením předkládala listinné důkazy. Žalovaná od počátku výši škody zpochybňovala, když zejména tvrdila, že nebyla nutná výměna celých dveří včetně zárubní, jak to tvrdila žalobkyně. Dokazování v této věci nebylo před zpětvzetím a zastavením řízení v této části ukončeno. Soud přitom uvede jen krátké hodnocení tohoto nároku v části, kde bude hodnotit úspěch a neúspěch účastnic v řízení. Žalobkyně přitom žalobu v této části brala zpět z důvodu, že pojišťovna jí vyplatila pojistné plnění za poškození dveří, kdy u jednání doplnila, že teprve [datum] žalovaná ve své účastnické výpovědi připustila poškození dveří, což do té doby popírala, teprve tehdy tak mohla žalobkyně uplatnit nárok u pojišťovny. K důkazu pak předložila výpočet pojistného plnění [právnická osoba] ze dne [datum] na částku 41 400 Kč, což neodpovídá částce požadované v tomto řízení. Z listiny pak vyplývá, že jako datum vzniku škody je uvedeno [datum]. Dále pak předložila potvrzení o provedení platby, tedy o výplatě pojistného.

22. Podle § 2900 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

23. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. Podle § 2960 občanského zákoníku škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.

26. Podle § 619 občanského zákoníku odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

28. Podle § 636 odst. 1 občanského zákoníku právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

29. Podle § 648 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

30. S ohledem na výše popsaná skutková zjištění a po jejich podřazení pod citovaná zákonná ustanovení soud učinil následující právní hodnocení věci.

31. S ohledem na žalovanou uplatněnou námitku promlčení se soud nejprve zabýval tím, zda uplatněný nárok na náhradu újmy není promlčen. Soud přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že tomu tak není. K předmětnému jednání žalované, které mělo vést ke vniku uplatněných nároků na náhradu újmy došlo dne [datum], pracovní neschopnost žalobkyně trvala do [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nejpozději dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody v trestním řízení, kdy se k němu připojila s tímto nárokem, s výhradou jeho budoucího doplnění, jak byla výše škody zjišťována. Již tehdy specifikovala, jaké újmy jí měly být jednáním žalované způsobeny, kdy tyto korespondují s nároky následně uplatněnými v tomto řízení. Trestní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Žaloba o náhradu újmy byla u zdejšího soudu podána dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že ode dne kdy žalobkyně uplatnila nárok na náhradu újmy v trestním řízení (dne [datum]) do doby pravomocného skončení trestního řízení (dne [datum]) promlčecí doba v souladu s § 648 občanského zákoníku neběžela, do doby podání této žaloby nedošlo k uběhnutí tříleté subjektivní promlčecí doby dané v § 629 odst. 1 občanského zákoníku. Promlčecí doba totiž běžela nejdříve ode dne následujícího po předmětném incidentu dne [datum] do dne předcházejícího jejímu uplatnění v trestním řízení (do [datum]), následně se stavěla a opětovně běžela až od [datum], kdy ke dni podání žaloby nemohlo dojít uplynutí tříleté promlčecí doby. K závěrům o stavění promlčecí doby srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.5.2017, sp. zn. 23 Cdo 98/2017.

32. Soud se dále zabýval tím, zda bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se dopustila jednání, jehož následkem měly být újmy u žalobkyně, jak je v tomto řízení tvrdila. Soud přitom učinil jednoznačný závěr o tom, že dne [datum] došlo k fyzickému napadení žalobkyně žalovanou tak, že tato byla udeřena do levého oka žalovanou, následně došlo ze strany žalované k rozbití skleněné výplně dveří. Tento závěr soud učinil z výše popsaných provedených důkazů, kdy tyto hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Soud přitom vyšel jak z trestního spisu, který byl k důkazu navržen, tak z důkazů, které sám provedl. Závěr o tom, že došlo k fyzickému napadení žalobkyně žalovanou, přitom vyplynul jednak z účastnické výpovědi samotné žalobkyně, jak jí učinila v tomto řízení, i jak se vyjadřovala v řízení trestním, když její popis jednání žalované byl v obou řízeních zcela konstantní. Soud rovněž zohlednil výpovědi svědkyň [příjmení] a [příjmení] [anonymizováno], místní a časovou souvislost tvrzeného jednání žalované a žalobkyní tvrzených a prokázaných zdravotních následků majících v oporu v lékařských zprávách vyhotovených bezprostředně po incidentu a ve dnech, které po něm následovaly, oznámení daného skutku žalovanou na policii. Již ve výše specifikovaném trestním řízení soud po provedeném dokazování v hlavním líčení v konečném rozhodnutí o věci zcela jednoznačně konstatoval, že ke vzájemnému konfliktu mezi žalobkyní a žalovanou došlo, avšak jeho následky ve formě újmy na zdraví žalobkyně nebyly takového charakteru, nedošlo k takovému narušení v obvyklém způsobu života, aby toto jednání žalované bylo možno kvalifikovat jako trestný čin. Již soud v trestním řízení tak neměl pochybnost o tom, že k jednání žalované, jak bylo předmětem trestního řízení, ve vztahu k žalobkyni došlo, v důsledku tohoto jednání žalované došlo ke zdravotním následkům na straně žalobkyně, avšak jejich závažnost nebyla taková, aby jednání žalované bylo možné kvalifikovat jako trestný čin. Proto byla věc postoupena k projednání v přestupkovém řízení, kdy však pouze z důvodu promlčení a odložení věci, nebylo jednání žalované případně kvalifikováno jako přestupek, když trestní soud měl za to, že by toto jednání znaky přestupku mohlo naplňovat. Soud v tomto řízení pak tedy znovu ve věci vyslechl žalobkyni, která jednání žalované popsala shodně jako v řízení trestním, zohlednil výpověď svědkyně [příjmení], která popsala předchozí naštvanou náladu žalované, to že následně předmětného dne zamířila k domu žalobkyně, výpověď svědkyně [příjmení] [anonymizováno], která popsala jak po telefonickém upozornění od žalobkyně krátce po incidentu tuto vyzvedla v jejím domě, odjela s ní na vyšetření do [anonymizována dvě slova] v [obec], kde byly sepsány k důkazu provedené lékařské zprávy, kdy z časového hlediska je významná zejména zpráva z chirurgické ambulance ze dne [datum], kdy incidentu došlo, kde jsou popsána tehdy zjištěná zranění žalobkyně, je doporučován další plán vyšetření na jiných ambulancích a postup léčby. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že žalobkyně ihned po incidentu se žalovanou kontaktovala policii, v telefonátu popsala útok žalované bezprostředně poté, co k němu došlo, vyslaná hlídka zaznamenala stav žalobkyně, která sdělovala, že sama navštíví lékaře, bylo zdokumentováno poškození skleněné výplně dveří. Soud rovněž zohlednil výpověď syna žalované [jméno] [příjmení] v trestním řízení, který potvrdil, že žalovaná byla v době tvrzeného incidentu v místě bydliště žalobkyně, kdy tehdy si následně poté, co se žalovaná vrátila do automobilu, kde její syn seděl a čekal na ní, všiml poranění na ruce žalované, když svědkyně [příjmení], která s ní krátce před tím hovořila, žádné znamení nezaznamenala. Při průjezdu okolo domu žalobkyně zaznamenal i rozbitou skleněnou výplň dveří. Soud konečně při závěru o tom, že žalovaná předmětného dne fyzicky zaútočila na žalobkyni zohlednil i závěry učiněné ve znaleckých posudcích [titul] [příjmení] v trestním řízení a [titul] [celé jméno znalce] v tomto řízení, kdy tito se vyjadřovali k tomu, zda poranění, která byla u žalované bezprostředně po tvrzeném útoku žalované objektivně zjištěna, odpovídají svou povahou mechanismu vzniku, jak jej žalobkyně popisovala, když u skutečně diagnostikovaných a následně léčených poranění tomu tak bylo. Tvrzení žalované o tom, že daného dne došlo pouze ke slovní rozepři mezi ní žalobkyní, respektive, že tehdy pouze důrazně vytýkala žalobkyni její předchozí jednání vůči její dceři, fyzicky jí však nenapadla, kdy pouze připustila, že kopnutím do dveří mohla způsobit vysypání skleněné výplně, soud ve světle ostatních provedených důkazů měl za nevěrohodné. Jak již bylo popsáno vzhledem k místní a časové souvislosti zjištěných zranění u žalobkyně odpovídajících jejímu popisu jednání žalobkyně, měl soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni fyzicky napadla. Jen na okraj, když ohledně nároku na náhradu škody na dveřích byla žaloba vzata zpět, soud podotýká, že poškození skleněné výplně, jak je zachyceno na fotografiích pořízených policií, nemůže odpovídat kopnutí do dveří žalovanou, když skleněná výplň se nenachází ve spodní části dveří, kam by snad kopnutí mohlo směřovat. Tvar poškození skleněné výplně dveří odpovídá úderu do ní z venkovní části dveří. I z tohoto důvodu měl soud výpověď žalované a její popis incidentu za neodpovídající skutečnosti.

33. S ohledem na učiněný závěr o fyzickém napadení žalobkyně žalovanou předmětného dne se soud dále zabýval tím, jaké zdravotní následky byly žalobkyni tímto jednáním způsobeny. Žalobkyně ve svém návrhu přesně specifikovala jednotlivé újmy na zdraví, které jí měly v důsledku fyzického napadení vzniknout, když při jejich popisu, bodovém hodnocení a výši požadovaného bolestného vycházela z lékařské zprávy – ohodnocení bolesti ze dne [datum] [titul] [příjmení], jak jí předložila k důkazu. Následně pak v této části vzala žalobu zčásti zpět, když sice setrvala na tvrzení o tom, jaké zdravotní následky jí byly jednáním žalované způsobeny, avšak s ohledem na odlišné bodové hodnocení požadovala bolestné, jak bylo stanoveno ve znaleckém posudku vypracovaným [titul] [celé jméno znalce], znalcem ustanoveným soudem. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] byly bodově hodnoceny a oceňovány všechny zdravotní újmy, jak je žalobkyně v návrhu uplatnila. Soud ohledně toho, jaké zdravotní následky byly žalobkyni jednáním žalované skutečně způsobeny, znalce vyslechl, když v závěru o takových následcích zohlednil tuto výpověď znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a rovněž i znalecký posudek [titul] [příjmení] vypracovaný v rámci trestního řízení. Soud přitom dospěl k závěru, že z důkazů, jak byly v řízení provedeny, nebylo prokázáno, že by v důsledku jednání žalované došlo u žalobkyně ke všem tvrzeným zdravotním následkům, když neměl za prokázané, že by u žalobkyně došlo k poranění vlasové části hlavy a zhmoždění kolene. Soud především zohlednil tu skutečnost, že v žádné k důkazu provedené lékařské zprávě nejsou taková zranění žalobkyně výslovně popsána v tom smyslu, že by bylo uvedeno, v čem konkrétně taková zranění u žalobkyně spočívají, jak byla zjištěna a zda, případně jakým způsobem je nutná jejich následná léčba. Pokud jsou taková zranění zmíněna pouze v záhlaví první lékařské zprávy o ošetření na chirurgické ambulanci [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum], kdy ve vlastním popisu objektivních zjištění lékaře již o nich žádná zmínka není, pak soud nemůže mít taková zranění za prokázaná. Z dalších lékařských zpráv z chirurgické či jiných ambulancí, kde byla žalobkyně následně vyšetřována, rovněž léčba či sledování takových zranění není patrné. Za takový popis zranění ohledně poranění vlasové části hlavy pak soud nemohl považovat zmínku ze zprávy o ošetření v neurologické ambulanci dne [datum] o subjektivní lehké poklepové bolesti na temeni. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] ani z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] přitom jednoznačně nevyplynulo, že by taková zranění mohla vzniknout následkem skutkového děje, jak byl žalobkyní popisován a soudem brán za prokázaný. Pokud jde o žalovanou opakovaně zpochybňované poranění v podobě podvrtnutí krční páteře a toho, že nebylo objektivně zjištěno, pak soud s odkazem na oba znalecké posudky ([titul] [příjmení] i znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce] ve spojení s výslechem znalce u jednání), ze kterých vyplývá, že k takovému zranění mohlo zcela jednoznačně v důsledku úderu žalované do hlavy žalobkyně dojít, i na to, že z lékařských zpráv, jak byly k důkazu provedeny, vyplývá, že je v nich popisována omezená hybnost krční páteře, má za to, že vznik tohoto zranění v důsledku jednání žalované byl u žalobkyně v tomto řízení prokázán. Pokud jde o zpochybnění poranění v podobě povrchového zranění ruky, i toto má soud po provedeném dokazování za prokázané, když jednak je v lékařské zprávě z chirurgické ambulance ze dne [datum] popsáno, jednak je hodnoceno oběma výše uvedenými znalci jako zranění, jehož vznik lze mít za následek popsaného skutkového děje ve vztahu k jednání žalované, fyzickému napadení žalobkyně. Pokud žalovaná k důkazu předkládala znalecký posudek [titul] [příjmení], pak ten měl všechna zranění, jak je žalobkyně jako následek fyzického útoku žalované v žalobě označila, za objektivně v lékařských zprávách popsaná. Pokud jde o poranění krční páteře, pak toto pouze hodnotil tak, že jeho projevy byly popisovány pouze na základě subjektivních pocitů žalobkyně, jí popisovaných obtíží, když nález z RTG či CT byl negativní. S ohledem na následné fyzické aktivity žalobkyně měl za to, že nemohlo v tomto směru dojít k vážnému či středně těžkému poranění. Soud tedy nemá za to, že by tímto důkazem bylo vyvráceno, že u žalobkyně v důsledku jednání žalované došlo ke zraněním, které má soud za prokázaná, neboť jejich existence nebyla posudkem zásadně zpochybňována. Pokud jde o poranění krční páteře pak soud, jak je výše uvedeno, zohlednil to, že takové zranění dle dalších znalců odpovídá mechanismu jednání žalované vůči žalobkyni, když toto znalec [jméno] ve svém posudku ani nezpochybňoval, soud zohlednil objektivní popisy poranění páteře ve zprávách z neurologické ambulance i to, že toto zranění není znalcem [titul] [celé jméno znalce] při určení výše bolestného hodnoceno jako závažné, když tento uvedl, že vycházel pouze ze základní výše bodového ohodnocení všech zdravotních následků u žalobkyně, bodová hodnocení nikterak nenavyšoval. Tato skutečnost pak v podstatě odpovídá i závěru znalce [titul] [příjmení] o tom, že nešlo o závažné či středně těžké poranění. Pokud jde o účast žalované v únoru roku [rok] na střelecké soutěži, pak soud má za to, že ani lehké podvrtnutí krční páteře takovou aktivitu nevylučuje, když klidový režim byl žalobkyni naposledy doporučován dne [datum], následná návštěva neurologické ambulance v souvislosti s krční páteří je pak prokázána až v dubnu [rok]. Soud přitom zohlednil i vyjádření organizátora této soutěže o úlevách, které byly žalobkyni u závodů poskytnuty (lehčí zbraň, nedokončení soutěže). Soud tedy uzavírá, že má za v řízení prokázané, že u žalobkyně došlo v přímé příčinné souvislosti s fyzickým úrokem žalované k těmto zdravotním následkům: zhmoždění očního víčka a periokulární krajiny, zhmoždění oční koule a tkání očnice, poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa, podvrtnutí a natažení krční páteře a povrchní poranění ruky (analogie zhmoždění). Újma na zdraví v souvislosti s těmito zraněními přitom byla znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] na bolestném hodnocena 80 body, což s ohledem na hodnotu jednoho bodu v roce 2015 (256,86 Kč) činí po zokrouhlení na celé koruny částku 20 549 Kč.

34. Žalobkyně se dále domáhala náhrady za cenu, kterou musela uhradit za podstoupení 20 rehabilitací, kterým se měla podrobit v rámci léčby poranění krční páteře, které bylo v řízení prokázáno. Rovněž se domáhala náhrady za jízdné ke čtyřem těmto rehabilitacím, kdy tyto specifikovala a jsou výše uvedeny. K těmto tvrzením předložila k důkazu jednak lékařské zprávy, kde měly být RHB indikovány, daňové doklady prokazující požadovanou výši úplaty za tyto RHB, důkazy k tomu, že v dané době nebyly volné kapacity pro podstoupení RHB hrazených ze zdravotního pojištění. Tvrdila, že chtěla být brzy fit, aby mohla vykonávat svou práci, proto se podrobila RHB v soukromém zařízení. K vynaloženému jízdnému pak předkládala smlouvu o výprose automobilu a technický průkaz ke spotřebě tohoto vozidla. Soud přitom s ohledem na provedené dokazování nemá tento nárok žalobkyně za prokázaný, když prokázané podstoupení rehabilitací či nápravy pohybového aparátu u [jméno] [příjmení] nemá za náklad související s léčbou zdravotních následků vzniklých prokázaným jednáním žalované. Žalobkyně totiž neunesla břemeno důkazní k tomu, že ke zmírnění následků na zdraví (poranění krční páteře) způsobeného útokem žalované, měly v daném období, kdy rehabilitace podstoupila a jejich podstoupení prokazovala, takové rehabilitace přispět. Neprokázala tedy to, že vynaložené finanční prostředky na tyto RHB byly nákladem na léčbu zdravotních následků protiprávního jednání žalované. Žalobkyně tvrdila a prokazovala, že jí bylo podstoupení RHB předepsáno v počtu 10 ks dne [datum] [titul] [příjmení] v neurologické ambulanci [anonymizována dvě slova]. Soud přitom (jak je již výše uvedeno) hodnotil tento důkaz v kontextu dalších provedených důkazů, kdy dospěl k závěru, že předložená lékařská zpráva ze dne [datum] není hodnověrným důkazem, když byla předložena teprve v tomto řízení, nebyla součástí zdravotní dokumentace žalobkyně, která byla předložena v trestním řízení, ačkoliv již tam žalobkyně tento nárok uplatnila, je v rozporu s náklady na léčbu, jak byly vyčísleny [anonymizováno], když není mezi úkony, které byly pojišťovnou oceňovány. Je rovněž přinejmenším zvláštní, že z téhož dne je žalobkyní předkládána jiná lékařská zpráva z téže neurologické ambulance podepsaná jinou lékařkou, která žádné RHB nedoporučuje, když naopak ordinuje klid, krční límec, suché teplo, stejně jako lékařka ([titul] [příjmení]) dne [datum], ačkoliv tato stejná lékařka měla čtyři dny před tím žalobkyni doporučovat rehabilitace, ve zprávě z [datum] je pak vůbec nezmiňuje. Navíc předmětná lékařská zpráva z [datum] odkazuje na již provedené CT mozku, které však v té době ještě provedeno nebylo (došlo k němu až [datum]). Z k důkazu provedených lékařských zpráv a znaleckého posudku [titul] [příjmení] v trestním řízení naopak vyplývá, že poprvé byly žalobkyni [titul] [příjmení] [jméno] doporučeny až dne [datum]. Pokud jde o zprávu [titul] [příjmení] z [datum] pak tato potřebu rehabilitací k léčbě zranění krční páteře v počtu dalších 10 kusů vůbec prokazovat nemůže, když prokazované podstoupení rehabilitací se týká období od listopadu [rok] do prosince [rok]. Skutečnost dřívějšího ústního doporučení rehabilitací tímto lékařem nebyla v řízení prokázána. Navíc, pokud by snad byly žalobkyni doporučovány rehabilitace [titul] [příjmení] v roce [rok] (což z předložené lékařské zprávy ani explicitně nevyplývá), pak by se tak jen stěží dělo v souvislosti s poraněním krční páteře v důsledku jednání žalované v listopadu roku [rok], když ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] vyplývá, že intenzita útoku žalované nebyla taková, aby vedla k dlouhodobým obtížím. Již z těchto důvodů tak nemohl vzniknout nárok žalobkyně na úhradu nákladů za podstoupené rehabilitace v období od listopadu [rok] do prosince [rok], když nebyla prokázána jejich indikace v souvislosti s léčbou zdravotních následků u žalobkyně po fyzickém útoku žalované v období, kdy žalobkyně tyto rehabilitace podstoupila a platby vynaložila. Jen na okraj pak soud doplňuje, že [jméno] [příjmení], která měla u žalobkyně rehabilitace provádět, je osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění pro masérské služby, kdy obsahem této vázané živnosti je poskytování sportovních, rekondičních a regeneračních masáží, které jsou prováděny na zdravých jedincích a nenavodí léčebný proces (viz nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností). I za situace, kdy by žalobkyni v rámci léčby zranění krční páteře způsobeného žalovanou byly skutečně rehabilitace indikovány (což nebylo prokázáno), nebylo by možné tyto jako součást léčby podstoupit u [jméno] [příjmení]. I za takového stavu by pak náklady vynaložené na takové RHB nemohly být nákladem vynaloženým v souvislosti s léčbou újmy na zdraví, žalobkyně by nemohla být s takovým nárokem v tomto řízení úspěšná.

35. Za situace, kdy nebyla prokázána důvodnost podstupované léčby formou rehabilitací v daném období, pak soud nehodnotil náklady žalobkyně na cestovné k takovým rehabilitacím jako nárok vzniklý v důsledku újmy na zdraví způsobené žalobkyni žalovanou. Aniž by se vůbec zabýval požadovanou výší tohoto nároku, měl jej z uvedeného důvodu za nedůvodný.

36. Po zpětvzetí žaloby v části nároku na náhradu majetkové újmy – škody na dveřích se pak soud zabýval již pouze posledním nárokem uplatněným žalobkyní, a to nárokem z titulu psychické újmy, kterou utrpěla v důsledku fyzického útoku žalované. Žalobkyně z tohoto titulu požadovala zaplacení částky 20 000 Kč. Soud při hodnocení toho, zda u žalobkyně došlo k nějaké psychické újmě a v jaké výši by případně měla být satisfakce za újmu takto způsobenou, zohlednil jednak k důkazu provedené lékařské zprávy (bod 18 odůvodnění rozsudku). Z nich je zřejmé, že žalobkyně v důsledku fyzického útoku žalované podstoupila 2 sezení u psycholožky, kdy v prosinci roku [rok], tedy měsíc po útoku, již další schůzku nepožadovala. Její stav byl hodnocen jako emočně stabilizovaný, avšak byly shledány přetrvávající obavy u žalobkyně. Dále pak soud zohlednil výpověď žalobkyně, kdy tato tvrdila, že po jistou dobu měla úzkostné pocity, pocity strachu ze setkání se žalovanou o samotě, obavy z opakování fyzického útoku. Tyto skutečnosti pak ve své výpovědi potvrdila i svědkyně [celé jméno žalobkyně] st. (matka žalobkyně). Soud konečně ve svých úvahách zohlednil i těhotenství žalobkyně v době útoku či v době bezprostředně následující. Soud přitom dospěl k závěru, že fyzický útok žalované pro žalobkyni jistě představoval intenzivní negativní zážitek, kdy s ohledem na předchozí prokázané písemné vulgární a hrubé útoky žalované vůči žalobkyni (viz trestní spis), které sama žalovaná ve své výpovědi připustila, mohl u žalobkyně objektivně vyvolat obavu z dalších útoků. Skutečnost, že se musela v důsledku zranění způsobených fyzickým útokem žalované podrobit různým vyšetřením, včetně CT či RTG, kdy, ač třeba až následně, zjistila svou graviditu, mohla u žalobkyně objektivně vyvolat obavy o zdraví svého nenarozeného dítěte, kdy takové pocity jsou u nastávajících matek běžné a přirozené. Pokud žalovaná poukazovala na to, že žalobkyně se účastnila v době krátce po útoku společenských akcí, absolvovala dovolené, pak toto nemůže nic změnit na tom, že lze důvodně předpokládat, že žalobkyně po jistou dobu, zejména tehdy, když byla sama a nikoliv ve společnosti jiných lidí, trpěla při vzpomínkách na útok žalované obavami a úzkostmi. Soud tak má za to, že k psychické újmě u žalobkyně prokazatelně v souvislosti s útokem žalované došlo.

37. Soud s ohledem na uvedené postupoval v souladu s § 2900 a 2910 občanského zákoníku, když zjištěné jednání žalované, kterým se dopustila fyzického útoku proti žalobkyni, hodnotil jako jednání protiprávní, v důsledku něhož vznikla u žalobkyně škoda na zdraví a má tak vůči žalobkyni nárok v souladu s § 2958 občanského zákoníku na peněžitou náhradu vyvažující plně vzniklé bolesti a další nemajetkové újmy, případně též dle § 2960 občanského zákoníku na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví žalobkyně. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně má vůči žalované nárok na bolestné za utrpěné poškození zdraví, když za taková poškození měl zranění, jak jsou uvedena v bodě 33 odůvodnění tohoto rozsudku. Ohledně výše peněžité náhrady za vytrpěné bolesti vycházel ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a stanovil ji na částku 20 549 Kč. Satisfakci za způsobenou psychickou újmu pak soud stanovil ve výši 10 000 Kč, když zejména zohlednil tu skutečnost, že psychické problémy žalobkyně byly časově omezeny, nevyžadovaly dlouhodobější psychologickou podporu a vůbec pak psychiatrickou léčbu, či léčbu farmakologickými prostředky. Ve výroku I. rozsudku tak soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 30 549 Kč odpovídající náhradě za bolestné a psychickou újmu.

38. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu ve zbývající části, tedy ohledně částky 33 420 Kč zamítl, když v tomto rozsahu není nárok žalobkyně důvodný. Šlo jednak o část nároku na bolestném za tvrzená zranění v podobě povrchového poranění vlasové části hlavy a zhmoždění kolene, když vznik těchto zranění u žalobkyně v souvislosti s jednáním žalované nebyl v řízení prokázán. Nepřiznal tak bolestné v částce 3 082 Kč. Dále soud žalobkyni nepřiznal část nárokované satisfakce za způsobenou psychickou újmu ve výši 10 000 Kč, když, jak již bylo výše konstatováno, měl za dostatečnou satisfakci pouze ve výši poloviny nárokované částky. V tomto směru zejména zohlednil, že žalobkyně nepodstupovala delší léčbu, sama uváděla, že pocity úzkosti a strachu trvaly po omezenou dobu, psychická újma se neprojevovala v celém spektru života žalobkyně, když zejména kolektivních činností byla bez problémů schopna krátce po útoku žalované. Dále pak soud žalobu zamítl v části, pokud se domáhala úhrady nákladů na rehabilitace ve výši 18 004 Kč a nákladů na cestovné k některým z nich v částce 2 334 Kč, když nebyla prokázána důvodnost vynaložení takových nákladů v souvislosti s léčbou zdravotních následků u žalobkyně, nešlo tak o účelně vynaložené náklady.

39. Ve výroku III. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit ve věci většinově úspěšné žalované část jí účelně vynaložených nákladů řízení, když postupoval dle § 142 odst 2 o.s.ř. a 146 odst. 2 o.s.ř. Při hodnocení míry úspěchu žalované ve věci přitom soud vyšel z celé původně žalované částky, kdy hodnotil, v jaké části měla žalovaná úspěch v rámci konečného rozhodnutí ve věci, hodnotil její procesní zavinění při částečných zpětvzetích žaloby žalobkyní. Pokud jde o obě částečná zpětvzetí žaloby, pak soud neshledal, že by k nim žalobkyně přistoupila pro chování žalované, když ke zpětvzetí žaloby ohledně části nárokované náhrady na bolestném přistoupila po vypracování znaleckého posudku. Pokud jde o zpětvzetí žaloby ohledně nároku na náhradu škody na dveřích, pak důvodem tohoto zpětvzetí bylo poskytnutí plnění ze strany pojišťovny. Žalobkyně přitom tvrdila, že k uplatnění nároku u pojišťovny mohla přistoupit teprve poté, co žalovaná v tomto řízení připustila ve své účastnické výpovědi poškození dveří. Skutečnost, že by k pojistnému plnění došlo v nějaké souvislosti s jednáním žalované, však předloženými listinami ohledně pojistného plnění prokázáno nebylo. Z listin nikterak nevyplývá, že by k plnění došlo po nějakém vyjádření žalované v tomto řízení, že by toto bylo důvodem pro poskytnutí pojistného plnění. Navíc pojistné plnění bylo vyplaceno ve zcela jiné výši, než jak byla náhrada škody uplatňována v tomto řízení, datum vzniku pojistné události na listině od pojišťovny je uvedeno [datum], což nikterak nekoresponduje s jednáním žalované, jak je předmětem tohoto řízení. Nelze také odhlédnout od toho, že v řízení do částečného zpětvzetí žaloby nebyla prokázána důvodnost uplatněného nároku žalobkyní v této části, žalovaná po celou dobu tento nárok zpochybňovala, předkládala další důkazy, kterými rozporovala tvrzení a důkazy předkládané žalobkyní, kdy tyto prokazovaly účelovost žalobkyní předkládaných důkazů. Ani v této části tak soud nedospěl k závěru, že ke zpětvzetí žaloby došlo za situace, kdy šlo o důvodný nárok a že by se tak stalo pro chování žalované. Ohledně částečných zpětvzetí žaloby tak není dáno procesní zavinění žalované na zastavení řízení. Částky, které byly předmětem částečných zpětvzetí, tak soud zahrnul do neúspěchu žalobkyně ve věci. Soud tak určil, že žalobkyně byla úspěšná ve věci ve 31 % (ohledně částky 30 549 Kč) a neúspěšná v 69 % (ohledně částky 68 057 Kč), kdy v této části byla úspěšná žalovaná. Vzhledem k tomu, že míra úspěchu a neúspěchu se od sebe odečítá, má žalovaná nárok na náhradu 38 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení vynaložené v dané věci žalovanou přitom spočívají v nákladech na právní zastoupení určených dle vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení přitom činí odměna advokáta za 11 úkonů právní služby á 5 060 Kč (kdy v této části jde o úkony do 1. zpětvzetí žaloby, kdy výše odměny vychází z tarifní hodnoty 98 606 Kč) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu ve spojení s § 11 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast u jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast u jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], dále odměna advokáta za 1 úkon právní služby á 5 020 Kč (kdy v této části jde o úkon učiněný po 1. zpětvzetí žaloby, kdy výše odměny vychází z tarifní hodnoty 97 487 Kč) dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve spojení s § 11 advokátního tarifu za účast u jednání dne [datum] a 1,5 úkonů právní služby á 3 660 Kč (kdy v této části jde o úkony učiněné po 2. zpětvzetí žaloby, kdy výše odměny vychází z tarifní hodnoty 63 969 Kč) dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve spojení s § 11 advokátního tarifu za účast u jednání dne [datum] a účast u vyhlášení rozsudku, celkem tak jde na odměně advokáta o částku 66 170 Kč, dále byl přiznán 14 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, celkem tedy částka 4 200 Kč a náhrada za DPH dle § 137 o.s.ř. z odměny a paušálů v částce 14 777,70 Kč Celkem tak žalovaná účelně vynaložila náklady řízení v částce 85 147,70 Kč (soud nepřiznal náhradu za úkony právní služby – vyjádření ze dne [datum] a [datum], když tato vyjádření měl za nadbytečná, neboť mohla být učiněna až u nařízených jednání), kdy 38 % z této částky činí 32 356 Kč, kdy tuto částku je jí povinna převážně neúspěšná žalobkyně nahradit.

40. O nákladech řízení vynaložených státem bylo ve výrocích IV. a V. rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků řízení tak, že k jejich náhradě jsou povinny žalobkyně a žalovaná dle míry jejich neúspěchu ve sporu. Na znalečném soud celkem vynaložil částku 14 046,60 Kč, žalobkyně je tak povinna nahradit 69 % těchto nákladů, což činí 9 692,20 Kč. Žalobkyně na záloze na znalecký posudek již uhradila 3 000 Kč, je tak povinna zaplatit částku 6 692,20 Kč. Žalovaná je pak povinna uhradit státu na znalečném 31 % z vynaložené částky, tj. částku 4 354,40 Kč.