42 C 190/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem: . jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3 099 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.099 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.161 Kč a úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 3.099 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení úroku ve výši 12,95 % ročně z částky 3.099 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění dalších podání, kterými žalobu doplňoval a zčásti bral zpět, kdy v rozsahu těchto částečných zpětvzetí bylo řízení pravomocně zastaveno, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 099 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 1 161 Kč, úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky 3 099 Kč od [datum] do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 3 099 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že mezi společností [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] její nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 099 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou výši úvěru 4 260 Kč sestávající z jistiny a úroku ve výši 1 161 Kč uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 355 Kč splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem [datum] Smluvní stranou na straně věřitele se následně od [datum] stal právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba] s účinností k [datum] do společnosti [právnická osoba], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba] s účinností k [datum]. Žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila, zůstala tak v prodlení se splátkami za měsíce prosinec [rok] a leden až květen [rok]. Původní věřitel tak v souladu s odst. 7.3 písm. a) obchodních podmínek prohlásil ke dni [datum] úvěr za splatný, o čemž žalovanou písemně uvědomil. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na jistině v částce 3 099 Kč, na úrocích v částce 1 161 Kč (žalobce v doplnění žaloby provedl přesný výpočet této částky), na úrocích z prodlení v částce 164 Kč a na smluvní pokutě v částce 600 Kč, celkem tedy na částku 5 024 Kč. Následně byl vyúčtovaný úrok a smluvní pokuta žalované odpuštěna. Žalovaná se měla ve smlouvě zavázat hradit věřiteli úrok ve výši 61,08 % ročně, žalobce však po ní požaduje pouze zaplacení úroku v částce odpovídající obvyklé sazbě úroku dle ČNB ke dni uzavření smlouvy, tedy ve výši 12,95 %. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná žalobci již ničeho neuhradila. Žalobce se tak po ní domáhá zaplacení dlužné jistiny, dlužných sjednaných úroků ve výši 1 161 Kč, úroků ve výši 12,95 % z jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 5,5 % ročně z jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila.

3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání i přes řádné doručení předvolání bez omluvy nedostavila, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů poskytnutých žalobcem. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou (tehdy pod příjmením [příjmení], další příjmení bylo [příjmení], dnes [celé jméno žalované]) jako zákazníkem (dlužníkem) uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž poskytla uvedená společnost žalované úvěr v částce 3 099 Kč, a to na koupi ve smlouvě uvedeného zboží, mobilního telefonu. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovaná uvedla údaje o svých příjmech. Žalovaná se zavázala splatit věřiteli úvěr ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 355 Kč, celkem tedy měla uhradit částku 4 260 Kč. Splátky byly splatné každý 22. den v měsíci, počínaje [datum] Smlouva obsahuje odkaz na další ujednání v obchodních podmínkách a sazebníku, s nimiž se měla žalovaná seznámit. Smlouva neobsahuje žádné ujednání o výši smluvního úroku. Z celkové splatné částky a výše jistiny lze dovodit, že úrok na dobu trvání smlouvy činil 1 161 Kč. Z obchodních podmínek smlouvy o úvěru společnosti [právnická osoba], čl. 6 – důsledky porušení povinností stran, soud zjistil, že v bodě 6.2 bylo sjednáno, že pro případ porušení povinnosti zákazníka poskytnout řádně a včas peněžitá plnění v dohodnuté výši se sjednává úrok z prodlení ve výši dle aktuálního sazebníku. Dále vzniká věřiteli právo na smluvní pokutu a nahrazení nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Dle bodu 7.3 písm. a) podmínek byl věřitel oprávněn požadovat okamžité předčasné splacení veškerých částek dlužných zákazníkem v případě prodlení s placením více než tří splátek. Dle bodu 7.5 obchodních podmínek ukončení platnosti smlouvy nezbavuje zákazníka povinnosti uhradit v souladu se smlouvou všechny nezaplacené splátky za dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, výdaje věřitele spojené s ukončením smlouvy, smluvní pokutu a náhradu škody. V obchodních podmínkách tak není upraveno další hrazení úroků nad rámec úroků sjednaných na dobu trvání smlouvy, pokud by nebyla předčasně ukončena, ani jejich výše. Z výzvy k předčasné úhradě úvěru ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel z důvodu nehrazení splátek úvěr ke dni [datum] zesplatnil, žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Z platební historie je pak zřejmé, že žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky a přílohy k této smlouvě má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] jako právní nástupce původního věřitele (skutečnosti k právnímu nástupnictví tvrzené žalobcem v žalobě byly soudem ověřeny z výpisů z obchodního rejstříku) postoupila pohledávku za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy na žalobce. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena oznámením ze dne [datum], zaslaným na její adresu dne [datum], což je zřejmé z podacího lístku. Právní zástupce žalobce pak před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] žalovanou opětovně vyzýval k úhradě dlužné částky, když z podacího lístku je zřejmé odeslání výzvy k plnění dne [datum].

5. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by předmětnou úvěrovou smlouvu neuzavřela, či že by žalovanou částku zcela či zčásti splatila, když zůstala po dobu řízení zcela pasivní.

6. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V souladu s jeho ustanovením § 3028 odst. 3 se vznik závazkového vztahu mezi účastníky a práva a povinnosti z něj vzniklé řídí právní úpravou účinnou do konce roku 2013. V dané věci tak jde o úpravu obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákoně č. 40/1964 Sb., obč. zák.

7. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Smlouvu, kterou mezi sebou uzavřeli právní předchůdce žalobce (respektive původní věřitel) a žalovaná dne [datum] soud právně hodnotil jako smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku a zároveň jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Smlouva byla uzavřena v povinné písemné formě a právní předchůdce žalobce splnil i svoji informační povinnost ve smyslu § 4 zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr v částce 3 099 Kč na nákup zboží, který se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s úrokem obsaženým v jednotlivých splátkách, kdy měla celkem uhradit částku 4 260 Kč ve 12 splátkách po 355 Kč měsíčně. Úrok na dobu trvání smlouvy při řádném splácení tak činil částku 1 161 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by byla sjednána výše úroku z úvěru při případném předčasném ukončení smlouvy z důvodu nesplácení řádně a včas. Žalovaná na splacení úvěru původnímu věřiteli ničeho neuhradila a ten proto v souladu se smluvním ujednáním (bod 7.3 písm. a) smluvních podmínek) celý úvěr ke dni [datum] zesplatnil, o čemž žalovanou písemně informoval, vyzval jí k úhradě dlužné částky. Žalovaná mu však ničeho neuhradila. Aktivní legitimace žalobce ve sporu je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] uzavřenou mezi žalobcem a právním nástupcem původního věřitelem ve vztahu k této pohledávce, kdy skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky byla žalované prokazatelně písemně oznámena (§ 524 a násl. občanského zákoníku). Soud tak shledal nárok žalobce v části, pokud se domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 3 099 Kč a sjednaného úroku v kapitalizované výši 1 161 Kč zcela důvodným, proto ve výroku I. tohoto rozsudku v této části návrhu žalobce vyhověl. Soud přitom vyšel z tvrzení žalobce o neuhrazení žádné ze sjednaných splátek úvěru, neboť žalovaná v tomto směru ničeho netvrdila, ani neprokazovala. Žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu a žalobci tak ve smyslu ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku přísluší i právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 1 nařízení vlády číslo 142/94 Sb. Žalobce se proto po žalované oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny a soud jeho nároku na zaplacení úroku z prodlení, jak se jej žalobou domáhal, rovněž zcela vyhověl.

9. Žalobce se dále domáhal po žalované zaplacení úroku ve výši 12,95 % z jistiny za dobu ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení. Výši úroku přitom určil jako odpovídající obvyklé výši úroků u spotřebitelských úvěrů v době poskytnutí daného úvěru. Soud k tomuto nároku konstatuje, že z předložené smlouvy o úvěru ani smluvních podmínek povinnost žalované jako dlužníka hradit úrok v konkrétní výši nevyplývá. Ve smlouvě byl sjednán úrok v pevné výši na dobu trvání smlouvy při řádném splácení, který byl součástí jednotlivých splátek, kdy celkem šlo o částku 1 161 Kč, která byla žalobci ve výroku I. rozsudku jako oprávněný nárok přiznána. Z ujednání obsažených ve smluvních podmínkách, která se vztahují k případům předčasného ukončení smlouvy z důvodu nehrazení splátek, nevyplývá, že by dlužník byl následně povinen dále hradit úrok v určité výši. Z bodu 7.5 smluvních podmínek pak jednoznačně vyplývá, že v takovém případě je dlužník povinen uhradit všechny nezaplacené splátky za dobu, na kterou byla smlouva původně uzavřena. Ty v sobě obsahují i sjednaný úrok. Dále pak bylo sjednáno, že věřitel se případně může domáhat zaplacení smluvní pokuty ve výši dle sazebníku a náhrady škody. Rovněž se může domáhat zaplacení úroku z prodlení (bod 6.2. smluvních podmínek). Soud tak dospěl k závěru, že žalobce nárok na zaplacení úroku, jak se jej v žalobě domáhá, nemá. Je sice skutečností, že z obchodního zákoníku (§ 502) vyplývá povinnost dlužníka hradit věřiteli úrok ve sjednané výši, případně ve výši obvyklé, na druhou stranu, ale nelze odhlédnout od toho, že daná smlouva o úvěru byla sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele. Z textu úvěrové smlouvy přitom nelze dospět k závěru, že by mezi smluvními stranami bylo sjednáno placení úroku nad rámec úroku, jak byl sjednán v rámci splátek úvěru v souhrnné výši 1 161 Kč. Z obchodních podmínek pak nevyplývá povinnost hradit nad rámec takto sjednaných úroků v případě zesplatnění úvěru pro neplacení další úrok. Soud tak odkazuje na ustanovení § 55 odst. 3 obč. zák. a v něm obsažené ustanovení o tom, že v případě pochybností o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Soud tak má za to, že takovým výkladem je ten, který provedl shora, tedy že žalovaná jako spotřebitel nebyla po zesplatnění úvěru povinna hradit nad rámec pevně sjednaného úroku pro řádnou dobu trvání smlouvy žádný další úrok z dlužné jistiny úvěru.

10. Vzhledem k uvedenému soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl v části, pokud se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku ve výši 12,95 % ročně z jistiny za období od 22.6.2019 Kč do zaplacení, když pro tato období nebylo mezi smluvními stranami smlouvy o spotřebitelském úvěru placení úroku sjednáno.

11. Ve výroku III. pak o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci úspěšnému žalobci (neúspěch byl dán pouze ohledně části příslušenství pohledávky) přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení i právní hodnocení je totožné, případně obdobné, když ve skutkových tvrzeních jsou měněny toliko údaje o žalovaném, datu uzavření smlouvy, výši splátek, období splácení, konečně předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovanou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).