42 C 220/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 868 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 868 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moc tohoto rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 868 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 88 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, žalobce za den doručení výzvy žalovanému považuje 15. den po jejím odeslání, tj. den [datum], splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy ke dni [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 7 868 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 7 568 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 7 868 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění.

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] pak žalobce uvedl, že žalovaný se stal vlastníkem předmětného vozidla na základě kupní smlouvy dne [datum], kdy vozidlo bylo žalovanému prodáno vlastníkem dle registru silničních vozidel. Pokud k zápisu žalovaného do registru silničních vozidel došlo později, či nedošlo vůbec, pak tento zápis má pouze deklaratorní, nikoliv konstitutivní účinky. Pokud totiž osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobci sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděl. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak žalovaný. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že není osobou povinnou k zaplacení příspěvku, či že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradil. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek však byl vyhlášen veřejně.

4. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Žalobce žalovaného výzvou ze dne [datum] vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu celkem v částce 7 898 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem [datum], když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den [datum]. Žalovaný tak byl ode dne [datum] v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem z téhož dne s informací k zásilce ohledně dodání zásilky).

5. Ze sdělení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a karty vozidla soud zjistil, že v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] byl v době od [datum] do [datum] zapsán [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [jméno] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl prodej a koupě vozidla [značka automobilu], [VIN kód], a to za kupní cenu 37 500 Kč, s tím, že kupní cena byla zaplacena v hotovosti při převzetí vozidla. Byla sjednána povinnost kupujícího nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel a bezodkladně po podpisu smlouvy, nejpozději do 5 dnů, vozidlo pojistit.

6. Bylo tak prokázáno, že v rozhodném období byl v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka] [jméno] [jméno], avšak z žalobcem předložené kupní smlouvy vyplývá, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu bylo touto smlouvou ze dne [datum] převedeno na žalovaného. Z kupní smlouvy přitom soud zjistil, že kupní cena byla žalovaným uhrazena před podpisem smlouvy, žalovanému byly při podpisu smlouvy předány klíče od vozidla, velký a malý technický průkaz. S ohledem na to, že ve smlouvě nebylo ohledně přechodu vlastnického práva ujednáno ničeho jiného, v souladu s § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bylo vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedeno na žalovaného ke dni [datum] a počínaje tímto dnem byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Dále bylo prokázáno, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla porušil povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění platném a účinném v daném období (dále jen„ zákon“), když v době od [datum] do [datum], tj. 88 dní, provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci tak v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Předložením kupní smlouvy se totiž žalobci podařilo vyvrátit zákonnou domněnku stanovenou ustanovením § 4 odst. 2 zákona, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla, a tedy osobou povinnou k zaplacení příspěvku je žalovaný. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto příspěvku, jehož výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu (88 dní) a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 86 Kč. Výše příspěvku tak činí 7 568 Kč. Žalovaný byl v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byla zaslána žalovanému a splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastala dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se tak po něm oprávněně domáhá jak částky 7 568 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 7 868 Kč.

7. Protože žalovaný nezaplatil žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se tak po něm oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které je tento povinen zaplatit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Celkové náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady právní ho zastoupení přitom sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění), 3 režijních paušálů á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a z DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.