42 C 229/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 899,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.052 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 13.052 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 11.847,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.915,04 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 218,88 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou k [název soudu], kdy z důvodu místní příslušnosti byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí zdejšímu soudu, ve znění doplnění žaloby domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 24 899,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 967,04 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal takové prostředky žalobci vrátit spolu s úroky ve výši 34,33 % ročně a poplatky, a to ve splátkách po 760 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci, kdy jde o minimální splátku. Podpisem smlouvy měl žalovaný přistoupit i ke smlouvě o skupinovém pojištění, kdy měl žalobci hradit pojistné ve výši 0,65 % měsíčně z aktuálního dluhu. Součástí smlouvy byla i dohoda o vydání a užívání platební karty. K uzavření smlouvy doplnil, že byla uzavřena výhradně elektronicky, žalovaný sám na webových stránkách žalobce požádal o kalkulaci nabídky, vyplnil základní údaje v žádosti. Následně mu měly být na email zaslány informace o spotřebitelském úvěru s konkrétní nabídkou podmínek smlouvy o úvěru. Žalovaný se musel aktivně přihlásit do systému žalobce, kde mu byl prezentován konkrétní návrh smlouvy, k podpisu došlo pomocí SMS kódu, který mu byl zaslán. Poté byla smlouva podepsána žalobcem. K prověření úvěruschopnosti žalovaného doplnil, že tento měl podpisem ve smlouvě stvrdit, že jeho příjem činí 19 500 Kč, bydlí v nájemním bytě, nemá žádné srážky ze mzdy a exekuce – závazky po splatnosti. Náklady na bydlení mají činit částku 2 000 Kč měsíčně, neměl mít žádnou vyživovací povinnost, byl svobodný. Žalobce měl prověřit výdaje žalovaného telefonicky, dle výpisu z účtu a vlastního statistického modelu. Existenční výdaje tak stanovil na částku 3 750 Kč, zohlednil splátku nového úvěru ve výši 760 Kč, náklady na bydlení 2 000 Kč a náklady na splátky jiných úvěrů, leasingů a půjček ve výši 13 287 Kč, což mělo být zjištěno při prověřování v CRIF. Příjem měl být ověřen z výplatního lístku a výpisu z účtu na částku 19 938 Kč. Po odečtení všech uvedených výdajů včetně nové splátky tak mělo žalovanému zůstat 141 Kč. Žalobce tak neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

2. Žalobce žalovanému úvěr poskytl na účet uvedený v žalobě dne [datum] ve výši úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný však neplnil a nehradil jednotlivé splátky úvěru, kdy se opakovaně dostal do prodlení. V doplnění žaloby žalobce uvedl všechny uhrazené splátky i způsob jejich započtení na jistinu, pojistné, úroky a náhrady nákladů. Celkem žalovaný žalobci uhradil částku 6 948 Kč, kdy poslední platbu učinil dne [datum]. Žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním odstoupil dopisem odeslaným dne [datum] od uzavřené smlouvy, když žalovaný byl v prodlení se splátkou splatnou dne [datum] a dne [datum]. Žalovaná částka 24 899,77 Kč se skládá z poskytnutých nevrácených prostředků (jistiny) ve výši 18 967,04 Kč, z dlužných splátek pojištění ve výši 847,20 Kč, z dlužných úroků ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 2 585,53 Kč, z nákladů na ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a z nákladů na upomínky ve výši 1 000 Kč. Žalobce v doplnění žaloby zcela jednoznačně specifikoval výpočty jednotlivých nárokovaných částek, případně za co byly účtovány požadované náklady a poplatky. Žalobce před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýval.

3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Z nikým nepodepsané listiny – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] soud zjistil, že jde o informace pro spotřebitele ohledně úvěru poskytovaného žalobcem, kdy jde o neúčelový revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč, minimální měsíční splátka je uvedena v částce 760 Kč, výše splátky závisí na výši dluhu na počátku měsíce a činí 3 nebo 3,8 % z čerpaného úvěru. Roční úroková sazba je uvedena ve výši 34,33 %. Jako související náklad je uvedeno pojištění schopnosti splácet, kdy při produktu [anonymizováno] jde o pojistné ve výši 0,65 % z aktuálního dluhu. K podmínkám pojištění je připojena další listina obsahující informace o pojistném produktu, která rovněž není nikým podepsána. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou uvedeni žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr ve výši úvěrového limitu 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 34,33 %. Výše minimální měsíční splátky činila 760 Kč bez platby za pojistného. V části 1 smlouvy se uvádí, že jejím podpisem žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě tam specifikované, kdy měsíční platby na pojistné činí 0,65 % z výše aktuálního dluhu a jsou splatné stejným způsobem jako splátky úvěru. V části 4 písmeno O smlouvy bylo stanoveno, že žalobce může písemně od smlouvy odstoupit v případě prodlení klienta s úhradou více než dvou splátek, anebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupením smlouva zaniká a celý nesplacený úvěr a veškeré další peněžité závazky se stávají splatnými a klient je povinen je žalobci okamžitě v plné výši uhradit. V části 5 odst. 3 smlouvy je stanoveno, že podepsáním smlouvy klient potvrzuje, že si před podpisem smlouvy přečetl sazebník žalobce, který je nedílnou součásti smlouvy. Na konci smlouvy je místo vyhrazené pro podpis smluvních stran. Na místě klienta je strojově vytištěno jméno žalovaného - [celé jméno žalovaného], a to že podepsal kódem [číslo] [datum] v 7:5 4:55 hod. Na místě určeném pro věřitele, tedy žalobce, je uvedeno, že digitálně podepsáno: [jméno] [příjmení] [datum] v 9:4 2:44 hod. – schvaluji tento dokument. Žalobce dále předložil nepodepsané listiny obsahující všeobecné pojistné podmínky, zpracování osobních údajů, sazebník, kdy s ohledem na právní hodnocení věci soud tyto listiny blíže nerozebírá.

6. Žalobce předložil dva snímky obrazovky počítače s názvem stav ověření podpisu, na jednom z nich je uvedeno: podpis je platný, podepsaný uživatelem [jméno] [příjmení], s uvedením emailové adresy, údaje, že dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil, identita autora podpisu je platná, kdy dále jsou obsaženy shodné údaje ohledně času podpisu jako na smlouvě. Na druhé listině je uvedeno: podpis je platný, podepsaný uživatelem [anonymizováno] [číslo], [email], údaje, že dokument se od aplikování tohoto podpisu nezměnil, identita autora podpisu je platná. Listina dále obsahuje údaje ohledně žalovaného, jak jsou uvedeny v místě pro jeho podpis na předmětné smlouvě. Z těchto listin nelze dovodit, jakým způsobem žalovaný předmětnou úvěrovou smlouvu podepsal, není zde zachyceno jeho jednání při podpisu smlouvy, jak jej žalobce popsal v žalobě. Pouhé vytištění jeho jména s určitým kódem a časem na smlouvě nemůže jednání žalovaného, které mělo odpovídat podpisu smlouvy prokázat, když není zřejmé, jak, kdy a kam byl případně takový kód žalovanému zaslán, jak jej tento vložil do systému žalobce s úmyslem podepsat smlouvu ve znění, jak byla předložena. Ze snímku obrazovky počítače je navíc zřejmé, že k podpisu žalobce je připojeno ověření, které má prokazovat podepsání zcela jinou osobou spojenou s osobou žalobce. Pokud žalobce k důkazu předložil kopii občanského a řidičského průkazu žalobce či výpis z účtu žalobce, pak to sice svědčí, že byl v kontaktu se žalovaným, který mu zřejmě prokazoval svou identitu, o vlastním podpisu smlouvy a seznámení se s dalšími listinami, jak je žalobce k důkazu předkládal, však tyto listiny svědčit nemohou.

7. Žalobce v doplnění žaloby popsal proces, jakým se žalobce měl přihlásit do jeho systému, jak měl požádat o uzavření smlouvy za konkrétních podmínek, seznámit se a případně odsouhlasit listiny, které se vztahovaly k podmínkám smlouvy o spotřebitelském úvěru, i to jakým způsobem měl být nahrazen jeho podpis na takové smlouvě. Ačkoliv žalobce uvedl, že veškerá jednání žalovaného jsou zaznamenávána v interním systému, pak k těmto svým tvrzením nepředložil dostatečné důkazy. Žalobce přitom nedostatečně tvrdil i prokazoval jednání žalobce ohledně seznámení se a odsouhlasení listin, jak je k důkazu předkládal. Nepředložil žádné konkrétní důkazy ke svým tvrzením o zaslání konkrétního SMS kódu, kterým měl žalovaný nahradit svůj podpis na smlouvě o úvěru za podmínek, jak jsou uvedeny v listině, kterou k důkazu předložil.

8. Poskytnutí částky 20 000 Kč žalobcem na účet žalovaného dne [datum] bylo prokázáno listinou zachycující obraty na účtu žalobce u [anonymizováno] banky, kdy z ní je zřejmé, že částka byla zaslána na účet č. [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc [anonymizováno] [rok] je pak zřejmé, že jde o účet žalovaného.

9. Žalobce tvrdil a žalovaný nerozporoval, že žalovaný žalobci uhradil ve splátkách celkem částku 6 948 Kč, kdy tato skutečnost vyplývá i z listin, které ohledně jednotlivých úhrad a zápočtů na dlužné částky předložil žalobce. S ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci, soud jednotlivé splátky a jejich zápočet na nárokované částky blíže nerozebírá, kdy pouze konstatuje, že má za prokázanou celkovou úhradu ve výši 6 948 Kč žalovaným.

10. Žalobce dále k důkazu předložil dvě upomínky ze dne [datum] a [datum], kterými je žalovaný vyzýván k úhradě splátky ze smlouvy o úvěru. Není zřejmé, jak a kdy byly tyto upomínky žalovanému zasílány či doručeny, žalobce k tomu žádný důkaz nepředložil. Z listin – Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo opakovaně zasíláno odstoupení od předmětné úvěrové smlouvy a byl vyzýván k úhradě celé dlužné částky, když v druhém případně výzvu činil právní zástupce žalobce. O odeslání těchto listin svědčí poštovní podací archy ze dne [datum] a [datum]

11. Ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny základní údaje o žalovaném, kdy dle tvrzení žalobce jde o informace získané od žalovaného. Jako způsob bydlení je uveden byt, kdy má jít o ubytování u rodičů. Žalovaný byl v dané době svobodný, což odpovídá předložené kopii občanského průkazu. Jako čistý měsíční příjem je uvedena částka 19 500 Kč, k výdajům je pak uvedena částka 2 000 Kč jako nájemné, nejsou uvedeny splátky jiných úvěrů, půjček, splátky po splatnosti. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za měsíc duben 2019 bylo zjištěno, že je zde uvedena splátka úvěru ve výši 466 Kč a ve výši 9 326 Kč, přičemž jde o čerpaný kontokorent. Rovněž další platby z účtu jsou strhávány formou řádně čerpaného kontokorentu. Z výpisu je patrný příjem od [právnická osoba], a.s. ve výši 19 938 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl ve výši - 16 969,71 Kč a konečný zůstatek ve výši – 22 223,95 Kč. Na počátku i konci měsíce tak byl účet v záporném výsledku v řádu dvou desítek tisíc. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že měl být proveden dotaz na centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík, a registr CRIF. Měl být zjištěn příjem žalovaného ve výši 19 938 Kč, kdy tato částka odpovídá výše uvedenému příjmu v měsíci dubnu 2019. Pokud jde o výdaje, pak měly být zjištěny splátky úvěrů ve výši 13 287 Kč. Ohledně ověření zjištěných skutečností je vyznačeno ověření z výpisu z bankovního účtu, příslušných databází a registrů. Je zřejmé, že nikterak nebyl ověřován pracovní poměr žalovaného, skutečná výše jeho příjmů, nebyl dále dotazován na své jiné závazky, nedokládal ničeho k tvrzeným výdajům na bydlení. Jeho tvrzení nebylo ověřováno. Úvěrová splátka je uvedena ve výši 894 Kč měsíčně. Žalovaný měl být shledán úvěruschopným.

12. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o (revolvingovém) úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem měly být před uzavřením tvrzené smlouvy žalovanému zpřístupněny informace o poskytovaném úvěru, pojistné podmínky, sazebník a další listiny, které předložil žalobce k důkazu. Není zcela zřejmé, jak žalovaný potvrdil, že se s takovými listinami seznámil a na podkladě tohoto seznámení přistoupil k uzavření smlouvy, jak jsou z ní nároky předmětem tohoto řízení. Předložení nikým nepodepsaných listin nemůže nedostatečná skutková tvrzení nahradit, případné seznámení se a odsouhlasení takových listin žalovaným prokázat. Žalobce pak zejména neunesl břemeno důkazní k tomu, jakým konkrétním způsobem žalovaný svým jednáním odsouhlasil smlouvu o úvěru o obsahu, jak jej žalobce k důkazu předložil. Pokud měl být dle tvrzení žalobce podpis na smlouvě nahrazen vložením unikátního SMS kódu, který měl být žalovanému zaslán, pak nebyly předloženy důkazy o tom, jaký kód byl žalovanému zaslán, kdy a jakým způsobem se tak stalo, ani to, že žalovaný svým jednáním nahradil podpis na smlouvě vložením takového konkrétního kódu. O uzavření tvrzené smlouvy pak nemohou svědčit k důkazu předložené žalovaným nepodepsané listiny, kdy podpis byl pouze vytištěn s uvedením určitého kódu a času, aniž by to korespondovalo s jinými důkazy potvrzujícími, že takový kód nahrazuje podpis žalovaného a že jím tento nahradil svůj podpis na této konkrétní smlouvě. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalovaného předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu a den uzavření takové smlouvy. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které by žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský (revolvingový) úvěr do výše úvěrového rámce 20 000 Kč za podmínek, jak je žalobce tvrdil.

13. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci mělo jednat o poskytnutí spotřebitelského úvěru, se soud zabýval rovněž tím, zda žalobce před tvrzeným uzavřením předmětné úvěrové smlouvy splnil svou povinnost dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zda tedy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr za daných podmínek splácet. Soud s ohledem na výše uvedená skutková zjištění přitom dospěl k závěru, že žalobce této své povinnosti nedostál, když i za situace, kdy z údajů, které získal od žalovaného, a které porovnal s údaji zjištěnými z dostupných registrů, musel dospět k závěru, že žalovaný o svých poměrech netvrdí všechny relevantní skutečnosti. I za této situace, však nepřistoupil k pečlivějšímu ověření poměrů žalovaného a uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalobce především vyšel z nikterak neověřeného příjmu žalovaného ve výši 19 938 Kč měsíčně, když zohlednil pouze údaje z jediného poskytnutého výpisu z účtu žalovaného. Sám žalovaný měl přitom tvrdit nižší čistý příjem ve výši 19 500 Kč, jak je uvedeno ve smlouvě. Žalovaný i přes rozpory nepřistoupil k ověření příjmu žalovaného, neověřil nikterak pracovní poměr žalovaného ani telefonicky, nepožadoval předložení pracovní smlouvy či více výpisů či výplatních pásek. Při hodnocení poměrů žalovaného tak vyšel ze zcela neověřené výše jeho příjmů. Žalovaný při sdělování údajů žalobci před uzavřením smlouvy zcela zamlčel, že by měl jiné závazky, že by měl povinnost hradit jiné splátky. Sám žalobce přitom z jiných zdrojů zjistil, že žalovaný má povinné splátky ve výši přes 13 tisíc Kč měsíčně. Ani za této situace se u žalovaného nikterak o jeho další závazky nezajímal. O nedobré finanční situaci a zřejmé neschopnosti hradit závazky přitom svědčil i jediný žalovaným poskytnutý výpis z účtu, kdy na začátku měsíce měl žalovaný záporný zůstatek na účtu bezmála 20 000 Kč a na konci měsíce pak záporný zůstatek přes 22 000 Kč. I z výpisu jsou patrny splátky jiných závazků, kdy tyto jsou hrazeny z kontokorentu. I za této situace žalobce od žalovaného nepožadoval doložení skutečných výdajů, když tvrzené výdaje na bydlení a nulové další náklady neodpovídaly realitě skutečných výdajů jednotlivce v dané době. Je sice pravdou, že žalovaný při výpočtu disponibilního zůstatku žalovaného zohlednil minimální výdaje na bydlení, další splátky i minimální výši výdajů vycházející z částky životního minima, avšak tyto odečetl od příjmů uvedeného na jediném výpise, který nebyl dále ověřen a neodpovídal ani příjmu tvrzenému žalovaným. Pokud by totiž tyto částky odečetl od žalovaným tvrzeného příjmu, dostal by se žalovaný do záporného zůstatku. Jen stěží by pak šel učinit závěr o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Za situace, kdy žalobce nesplnil svou povinnost s odbornou péčí prověřit schopnost žalovaného splácet úvěr a tento i přes existující důvodné pochybnosti žalovanému poskytl, byla by případná úvěrová smlouva (jejíž uzavření však soud nemá za prokázané) dle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úřední povinnosti (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. PL. ÚS 3/20). I tehdy, kdy by tedy soud dospěl k tomu, že bylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, nebyla by tato platná a žalovaný by byl povinen v přiměřené lhůtě vrátit žalobci poskytnutou jistinu.

14. Za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením, případně nedostatečných tvrzení a důkazů k prověření úvěruschopnosti žalovaného, poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem řádně doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.).

15. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného dne [datum] částku 20 000 Kč, k této platbě však došlo bez právního důvodu, když nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, případně taková smlouvy by byla neplatná. Soud proto tuto platbu považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil, tedy žalobci. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobci dosud uhradil pouze částku 6 948 Kč. Dosud mu tak nevydal bezdůvodné obohacení ve výši 13 052 Kč. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván v dopise ohledně odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne. Žalovaný se tak do prodlení mohl dostat nejdříve po doručení oznámení o postoupení pohledávky, neboť odeslání žádné dřívější výzvy k úhradě nebylo prokázáno. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne [datum], má se tedy za to, že došla žalovanému dne [datum], ode dne následujícího, tedy od [datum], tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ode dne [datum], pak k tomuto dni již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

16. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 052 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky od [datum], a to ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy k tomuto datu byl již žalovaný v prodlení se zaplacením této částky.

17. Ve výroku II. rozsudku žalobu zamítnul ohledně nároku na zaplacení částky 11 847,77 Kč, kdy jde o nárok vyplývající ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno, případně šlo o smlouvu neplatnou. Dále pak soud zamítl žalobu ohledně nároku na zaplacení úroku z prodlení jdoucího nad rámec úroku z prodlení z přiznané částky, když takový nárok žalobce není dán.

18. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 52 % předmětu řízení a ohledně 48 % úspěch neměl. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 4 %. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 116 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny advokáta ohledně úkonů do podání žaloby včetně ust. § 14b AT, když žalobce obdobné návrhy podává opakovaně, skutková tvrzení obsažená v návrzích jsou obměňována pouze s ohledem na konkrétně tvrzené podmínky uzavřených smluv, v řízení jde o částku nepřesahující 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 3 000 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši á 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 2 bod 1 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu a odměna ve výši á 2 100 Kč za 1 úkon právní služby – doplnění žaloby dle § 7 AT), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT a 1 režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 756 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 5 472 Kč. Dle míry úspěchu tak žalobci náleží 4 % z takto vynaložených nákladů, tedy částka 218,88 Kč, kterou je mu žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).