42 C 253/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená dne Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 68 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od 23.8.2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 29 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 68 800 Kč od 30.4.2025 do 22.8.2025, z částky 29 800 % Kč 23.8.2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 39 000 Kč od 23.8.2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 672 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 27.8.2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 68 800 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne 30.4.2025 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce se žalovanou uzavřel dne 19.2.2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 39 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 29.4.2025. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobci v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobce nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobce požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru tak činí 27 300 Kč. Žalobce s odkazem na příslušná ustanovení smlouvy popsal možnost prodloužení splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je přitom pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 27 300 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 39 000 Kč. Žalobce popsal proces uzavření úvěrové smlouvy tak, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B žalobního návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření své totožnosti doložila kopii svého dokladu totožnosti, kdy žalobce provedl lustraci v databázi neplatných dokladů. V případě souhlasu zájemce je prováděno ověření majitele účtu, v případě nesouhlasu pak k tomuto ověření dochází prostřednictvím verifikační platby na účet žalobce. Jak tomu bylo v tomto případě, však žalobce neuvedl. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu, s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobce úvěr žalované vyplatil dne 19.2.2025 na bankovní účet uvedený v žalobě. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Žalovaná nevrátila žalobci úvěr k datu splatnosti, ani po zaslání předžalobní upomínky, na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobce uvedl, že se případně domáhá žalované částky v části jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla soudem řádně doručena, jakkoliv nevyjádřila.

3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 11.2.2026, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které byly soudu předloženy žalobcem, a které si soud k návrhu žalobce vyžádal. Právní zástupce žalobce ani žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili. Soud tak jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový vztah.

4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou měla být dne 19.2.2025 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobce, jako věřitel, zavázal poskytnout žalované jako podnikateli – fyzické osobě podnikající na základě živnostenského oprávnění úvěr ve výši 39 000 Kč, a to na 70 dní ode dne čerpání úvěru. Měli se dohodnout na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru až do jeho úplného splacení. Den konečné splatnosti úvěru byl stanoven k datu 29.4.2025, v čl. V. jsou uvedeny termíny a výše jednotlivých splátek. V čl. VII. smlouvy byly obsaženy možnosti prodloužení smlouvy tak, jak bylo konstatováno v žalobě. V čl. 8.1 smlouvy, byla stanovena smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky. V tomto článku byly obsaženy i další sankce. Úvěr měl být vyplacen na účet, který byl u žalované uveden v hlavičce smlouvy, pod číslem , č. účtu, . Pokud se jedná o podpis žalované na smlouvě, tento na listině chyběl, v místě pro podpis smlouvy „klientem“ bylo uvedeno datum 19.2.2025 a kód SMS verifikace: , Anonymizováno, . K tomu, jakým způsobem a kdy byl takový kód případně zaslán žalované, jakým jednáním pak žalovaná nahradila tímto kódem svůj podpis na předmětné smlouvě, co svědčí o tom, že jím došlo k odsouhlasení smlouvy právě o tvrzeném a předloženém obsahu, žalobce žádné důkazy neoznačil, ani nepředložil. Takové skutečnosti pak nemohou vyplynout z předložené kopie občanského průkazu žalované, ani listiny označené „Informace o platbách“ ohledně platby 1 Kč zřejmě žalovanou, když není zřejmé, kdy a za jakým účelem byla žalovanou taková platba případně provedena.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 19.2.2025 vyplynulo, že žalobce částku 39 000 Kč, zaslal tohoto dne na účet č. , č. účtu, , a to pod ID transakce , Anonymizováno, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 14.11.2025 bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu číslo , č. účtu, byla ke dni 19.2.2025 žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za únor 2025 bylo ověřeno, že na tento účet byla dne 19.2.2025 připsána částka 39 000 Kč pod ID transakce , Anonymizováno, , které bylo uvedeno i na výše označeném potvrzení o provedené platbě. Soud tak má za prokázané, že žalobce zaplatil uvedeného dne na účet žalované částku 39 000 Kč.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 12.8.2025 spolu s potvrzením o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce touto výzvou vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky dle tvrzené úvěrové smlouvy ze dne 19.2.2025, a to ve lhůtě do tří dnů. Zásilka byla dána k přepravě dne 14.8.2025.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi ním a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalované dne 19.2.2025 úvěr ve výši 39 000 Kč, a žalovaná se zavázala ve lhůtě do 29.4.2025 tento úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 1 % z dlužné částky. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. I v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, to je, že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy o obsahu, který odpovídal předložené smlouvě, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy žádným důkazem nedoložil. Nebylo totiž jakkoliv prokázáno jednání žalované, kterým by přijala nabídku na uzavření smlouvy o obsahu, jak byla k důkazu předložena, když nebylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná tuto smlouvu podepsala, jak byl její podpis nahrazen SMS kódem na smlouvě vytištěným. Soud má za to, že žalobce v tomto směru neunesl zejména břemeno důkazní, když k tvrzenému způsobu uzavření smlouvy nepředložil žádné důkazy, předložená nepodepsaná listina jeho tvrzení prokázat nemůže. Žalobce ve smyslu § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy ze svého elektronického systému, které by jednání žalované směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalované předmětné smlouvy o úvěru o tvrzeném a předloženém obsahu a den uzavření takové smlouvy. Nelze tak mít za prokázané, že by mezi účastníky řízení byla, způsobem popsaným v žalobě, uzavřena smlouva o úvěru.

10. Za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil, nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.).

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalované částku 39 000 Kč, tato částka byla na účet žalované řádně připsána. Žalovaná tedy přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval jakýkoliv právní důvod, když nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru, o jejímž uzavření bylo mezi účastníky zřejmě jednáno. Na straně žalované tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, když žalobce plnil žalované bez právního důvodu. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná, která obdržela od žalobce částku ve výši 39 000 Kč, je tudíž povinna tuto částku žalobci jako bezdůvodné obohacení vydat, když nebylo prokázáno, že by žalobci tuto částku vrátila, a to ani částečně. Žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzvána v předžalobní výzvě k plnění odeslané jí dne 14.8.2025. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti úvěru, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyla, neboť uzavření smlouvy o úvěru s tvrzenou splatností nebylo v řízení prokázáno. Žalovaná se tak do prodlení mohla dostat nejdříve po doručení předžalobní výzvy a uplynutí v ní stanovené lhůty k úhradě, neboť žádná dřívější výzva k úhradě soudu žalobcem předložena nebyla. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku, tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne 14.8.2025, má se tedy za to, že došla žalované dne 19.8.2025, poté započala běžet třídenní lhůta k úhradě, která marně uplynula dne 22.8.2025. Ode dne následujícího, tedy od 23.8.2025, tak již byla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

12. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 39 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalované s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 23.8.2025, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu zamítnul ohledně nároku na zaplacení částky jdoucí nad rámec bezdůvodného obohacení, úroku z prodlení z takové částky, úroku z prodlení za období, kdy ještě žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyla a úroku z prodlení přesahující výši zákonného úroku z prodlení, když v tomto rozsahu nárok žalobce není dán.

14. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozsudku rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když soud uložil žalované povinnost nahradit ve věci převážně úspěšnému žalobci jím účelně vynaložené náklady, a to dle míry jeho úspěchu ve věci. Žalobce byl v dané věci úspěšný v rozsahu 57 % (ohledně částky 39 000 Kč) a neúspěšný v rozsahu 43 % (ohledně částky 29 800 Kč). Za situace, kdy míra úspěchu a neúspěchu se od sebe odečítá, je tak žalovaná povinna nahradit žalobci 14 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 3 440 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném v době poskytnutí právní služby (dále jen „AT“). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 11 580 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši á 3 860 Kč za 3 úkony právní služby dle § 7 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 450 Kč dle § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 2 715,30 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 19 085,30 Kč. Dle míry úspěchu tak žalobci náleží 14 % z takto vynaložených nákladů, tedy částka 2 672 Kč, kterou je mu žalovaná povinna uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).