42 C 254/2018

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/1 oba zastoupeni advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 o 38.720,- Kč s přísl. I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 38 720 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 38 720 Kč za dobu od 25.9.2018 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov na nákladech řízení, které hradila na znalečném, částku 49 304,39 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 62 995,30 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19.10.2018 se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně nahradili majetkovou újmu v částce 38 720 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne 25.9.2018 do zaplacení a nemajetkovou újmu v částce 50 000 Kč s příslušenstvím. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo řízení o náhradu nemajetkové újmy v této části zastaveno (usnesení ze dne 2.9.2020, č.j. , spisová značka, ). Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaní jsou pak podílovými spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to každý v rozsahu id. ½ tohoto pozemku. Žalobce na svém dnes již samostatném pozemku parc. č. , Anonymizováno, postavil rodinný dům, pozemek parc. č. , Anonymizováno, slouží jako zahrada k tomuto domu, má jít o místo pro hru dětí a volnočasovou aktivitu celé rodiny. Žalovaní na svém pozemku dům staví, kdy není dosud dostaven. Prováděli terénní úpravy, které podstatným způsobem změnili vzhled jejich pozemku i pozemku žalobce. V průběhu března roku 2016 totiž provedli výkopové práce nejen na svém pozemku, ale i na sousedním pozemku žalobce, kde došlo k výkopu v délce asi 12 m, který se dá rozdělit do dvou rozměrů, jak je žalobce specifikoval, celkem tak výkop na jeho pozemku zabírá rozlohu 17,6 m2, objem 19,6 m3, z čehož 8,8 m3 tvoří původní zemina. Prováděné terénní úpravy na pozemku žalovaných byly řešeny i stavebním úřadem v řízení o odstranění terénních úprav. Žalobce si žádné terénní úpravy na svém pozemku neobjednal, nedal k nim ani konkludentní souhlas, činností žalovaných, ať již tak učinili sami či prostřednictvím zhotovitele, došlo ke znehodnocení jeho pozemku. Zcela nenávratně byla změněna podoba pozemku. Vrácením zeminy do místa výkopu na pozemku, nedojde k obnovení původního stavu. Žalobce tak vyčíslil způsobenou škodu tak, že vyšel z prodejní ceny obdobných pozemků v místě, když za m2 jde o cenu 1 900 Kč. Z rozlohy výkopu na pozemku pak dovodil výši újmy v částce 33 440 Kč. Dále pak ohodnotil ztracenou ornici na částku 5 280 Kč, kdy tak celkem jde o škodu způsobenou jednáním žalovaných v částce 38 720 Kč. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvy, kde je vyzval k úhradě této částky, k úhradě však ve stanovené lhůtě nedošlo, ač si žalovaní výzvy převzali. Žalovaný 1) se měl vyjadřovat tak, že se necítí být odpovědný za tvrzenou škodu, když tato byla způsobena blíže nespecifikovanou stavební společností. Žalovaná se od tvrzené škody zcela distancovala. Žalobce pak měl za to, že žalovaní jsou odpovědni za případné jednání jimi objednané společnosti, i za případný exces takové společnosti z objednaného plnění.

2. Žalovaní se vyjadřovali tak, že jsou vlastníky dosud rozestavěného domu na pozemku, jak tvrdil žalobce. Pouze na svém pozemku provedli terénní úpravy, nikoliv na pozemku žalobce. Nemohou sdělit, kdo prováděl terénní úpravy na jeho pozemku, či na čí pokyn byly provedeny. Žalovaní nebyli přítomni realizaci terénních úprav na svém pozemku, jde o realizaci z roku 2016. Žalobce dosud nenamítal, že došlo k zásahu do jeho pozemku. Nemohou odpovídat za vzniklou škodu na cizím pozemku, na kterém nic neprováděli. Jde o pozemek žalobce, ten by měl prokazovat, kdo je škůdce. Z důvodu plynutí času nelze ani dovodit, že by úprava pozemku byla provedena současně se zásahem do pozemku žalobce. Žalovaný nárokuje škodu až poté, co oni upozornili stavební úřad na nezákonné stavby a činnosti na jeho pozemku. Žalobce mohl provést prevenci, nepostupoval řádně, když neučinil ničeho, aby škoda nevznikla. Pozemek žalobce měl být takto upraven už v roce 2016, tehdy neučinil žádné kroky k nápravě. Nesouhlasili se stanovením výše majetkové škody. Upozorňovali na jednání žalobce na jeho pozemku, která jsou v rozporu se stavebním zákonem, kdy stavební úřad jejich podněty neřeší.

3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaných doplnil, že je zřejmé, že zásah do jeho pozemku je důsledkem terénních úprav na pozemku žalovaných, kdy žalovaní byli při jejich provádění stavebníky. V průběhu řízení o odstranění terénních úprav nikdy netvrdili, že by je prováděl někdo bez jejich souhlasu. Z fotografií z místa vyplývá, že zásah do pozemku žalobce kopíruje terénní úpravy prováděné na pozemku žalovaných. Žalobce se může jen domnívat, že k zásahu do jeho pozemku došlo tím, že si žalovaní nezjistili přesný průběh hranice mezi pozemky, kdy výkopové práce tak zasáhly do pozemku žalobce. Odkázali na řízení o odstranění terénních úprav, kde byl prověřován jejich rozsah. Žalobce nemohl zásahu do svého pozemku zabránit, když nebyl přítomen provádění prací na pozemku žalovaných, v dané době navíc nebyla hranice přesně vytyčena. Ze strany žalovaných došlo k porušení prevenční povinnosti, jsou povinni nahradit vzniklou škodu, pokud tak žádá poškozený, pak i za situace, kdy lze navrátit původní stav, jsou povinni ji hradit v penězích.

4. Poté, co nebyla úspěšná jednání účastníků o mimosoudním vyřízení věci, žalobce dále doplňoval skutková tvrzení tak, že žalobce a žalovaný 1) si zakoupili sousední pozemky, na nichž měli postavit zrcadlově postavené stejné rodinné domy, žalovaný od počátku projekt nedodržoval. Následně podstatným způsobem snížil terén svého pozemku kolem rodinného domu, kdy ohledně těchto terénních úprav zahájil stavební úřad řízení o jejich odstranění. Dle informací žalobce měl na pozemek žalovaných přijet bagr, který začal provádět výkopy a odhrabávání zeminy. Tomu nebyli přítomni žádní geodeti. Nebyly zabezpečeny hranice pozemků, hranice terénních úprav. O plánovaných terénních úpravách žalobce žalovanými zpraven nebyl. Výkop byl proveden z pozemku žalovaných, když je to patrno z fotografií, žalovaní se nikdy nebránili tím, že by terénní úpravy neprovedli či k nim nedali pokyn, při šetření stavebního úřadu se nevyjadřovali tak, že provádějící osoba by překročila své oprávnění. K rozsahu a výši způsobené škody navrhl vypracování znaleckého posudku.

5. Žalovaní doplňovali svá tvrzení tak, že sám žalobce ze svého pozemku odebíral zeminu v srpnu 2016, provedl snížení svého pozemku po celé ploše, a to v březnu 2017. Po celou dobu výstavby se na místě pohyboval. Pozemky účastníků byly vyměřeny už v roce 2015, tvrdili, že na sporné části pozemku žalobce má být vybudováno oplocení s betonovým základem a betonové desky, k čemuž odkazovali na protokol stavebního úřadu o závěrečné prohlídce stavby z 10.4.2018, kdy součástí má být i zákres skutečného provedení stavby.

6. Žalobce doplnil, že předmětné sousedící pozemky účastníků mají společnou hranici, kde se nachází zahrady obou domů, pozemky nejsou oplocené, hranice tak není tvořena žádnou rozhradou, v březnu 2016 zde žádné oplocení nestálo. Opětovně specifikoval výkop na svém pozemku při hranici pozemků účastníků, který měl vzniknout v důsledku terénních úprav prováděných žalovanými na jejich pozemku. Výkop již není zcela čerstvý, zarostl přirozeným porostem, žádnou zeminou nebyl zavážen. Navrhnul zpracování znaleckého posudku k přesnému zaměření zásahu do svého pozemku.

7. Závěrem žalobce navrhnul, aby žalobě bylo vyhověno, když bylo prokázáno provádění terénních úprav na pozemku žalovaných, v té době nebyl pozemek oplocen, hranice nebyla tak patrná, aby nemohlo dojít k zásahu do pozemku žalobce. Nebylo prokázáno, že by v místě prováděl výkopové práce žalobce. Upozornil na velký terénní rozdíl pozemků účastníků, kdy v blízkosti výkopu má žalobce zbudovanou garáž. Pokud by chtěl budovat vjezd do ní, pak by spíše v místě navážel zeminu, nikoliv prováděl výkop. Bylo prokázáno, že bagrista jednající na pokyn žalovaných, provádějící na jejich pozemku terénní úpravy buď zasáhl za hranici pozemku žalovaných, případně došlo k provedení výkopových prací bez zajištění, následně pak došlo k sesuvu půdy a vzniku výkopu na pozemku žalobce. Bylo prokázáno, že uvedení do původního stavu by vyžadovala nejen závoz zeminy, ale i vybudování opěrné zdi, kdy tak bylo postaveno najisto, že by bylo třeba vynaložit částku, která je předmětem žaloby, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá.

8. Žalovaní závěrem navrhli zamítnutí žaloby, když se nedomnívali, že byla prokázána tvrzení obsažená v žalobě. Nebylo prokázáno, že by žalovaní prováděli jakékoliv terénní úpravy na pozemku žalobce, to nevyplynulo ani ze znaleckého posudku. Nezpochybňují provedení terénních úprav na svém pozemku v únoru 2016, kdy však došlo pouze k odstranění části zeminy z jejich pozemku, který byl vytyčen geometrickými body. Žalobce řízení zahájil až po 2,5 letech, kdy dle názoru žalovaných se tak stalo proto, že nebyl schopen dokončit svou stavbu, jak bylo naplánováno včetně oplocení. Svědkyně se staly vlastníky sousedních pozemků až v létě 2016, nemohly vypovídat o terénních úpravách v únoru 2016. Nebylo prokázáno provedení jakýchkoliv prací žalovanými či osobou jimi pověřenou na pozemku žalobce. Nebyl žádný důvod k tomu, aby vytvářeli výkop na jeho pozemku.

9. Soud ve věci provedl dokazování předloženými a vyžádanými listinami, fotografiemi předloženými účastníky, účastnickými výslechy žalobce a žalovaného 1), znaleckými posudky spolu s výslechem znalce, jimiž zjistil následující skutkový stav. Nahlédnutím do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jak jí tvrdil v žalobě a pozemku , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, o žalobcem tvrzené výměře, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , každý vlastní podíl v rozsahu id. ½ tohoto pozemku. Z kopie katastrální mapy i tvrzení účastníků je zřejmé, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, spolu sousedí, mají společnou hranici. Z ortofotomapy těchto pozemků je zřejmé, že na pozemcích účastníků jsou umístěny stavby domů, je patrno, že pozemek žalovaných v zadní části za domem má zčásti po celé šíři odstraněnu povrchovou zeminu. Mezi účastníky není sporné, že povrch pozemku žalovaných je ve vztahu k pozemku žalobce snížen. Z protokolu o vytyčení ze dne 18.9.2015 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, je zřejmé, že jeho firmou provádějící geodetické práce byly vytyčeny stavby rodinných domů žalobce a žalovaných, a to na základě projektové dokumentace, stavby byly vytyčeny dřevěnými kolíky. Není tak prokázáno, že by tehdy byla vytyčována hranice mezi pozemky, ta že by byla v terénu nějakými body či značkami vyznačena. Z geometrických plánů , tituly před jménem, , jméno FO, z neuvedeného data má soud za prokázané, že jím došlo k přesnému určení polohy domu na pozemku žalobce i domu na pozemku žalovaných. Ze situačního schématu výkopových prací vypracovaného , tituly před jménem, ze září roku 2020 je zřejmá poloha domů na předmětných pozemcích účastníků, kdy tyto jsou umístěny jednou stranou na hranici pozemků účastníků. Žalobce u jednání doplnil, že poloha pozemků žalovaných na uvedeném schématu vychází ze zákresu v katastrální mapě, neodráží skutečný stav. Ze zákresu je dále patrno, že žalobce má v části před domem zbudován vjezd do garáže, na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v zadní části za domem při hranici s pozemkem žalovaných je zaměřen výkop o celkové délce 12 m, kdy tento je tvořen dvěma částmi. Jednou o šířce 1 m a délce 4 m a jednou o délce 8 m a šířce 1,75 m.

10. Účastníci předkládali k důkazu fotografie zachycující průběh zaměření a výstavby pozemků. Soud přitom ne všechny fotografie v odůvodnění rozsudku specifikuje, když některé se netýkají předmětu řízení, nejsou důležité pro rozhodnutí. Z fotografie předložené žalobcem vyplývá stav v roce 2015 před započetím stavby, kdy v terénu není patrné žádné vytyčení pozemků, je zřejmá poloha jednoho z domů vytyčená provázkem (foto č. 1). Z další žalovanými předložené fotografie (foto č. 3), která má zachycovat stav v roce 2017, je patrný pohled z jejich rozestavěného domu na zadní části předmětných pozemků, je patrno terénní snížení předmětného pozemku žalovaných oproti pozemku žalobce, je patrno, že stěna vytvořená vykopáním zeminy na pozemku žalovaných není nijak zajištěna, je zčásti porostlá trávou. S ohledem na složený materiál na pozemku žalovaných není zcela zřejmý průběh stěny na hranici pozemků. Je však patrno, že jde o prakticky kolmou stěnu. Na fotografiích zachycujících stav v roce 2015 není patrný žádný výškový rozdíl mezi pozemky účastníků, na kterých jsou postupně umísťovány stavby domů. Žalovaní rovněž předložili fotografii pozemku žalobce z roku 2017 (foto a), kdy je patrno, odebrání části zeminy z povrchu tohoto pozemku. Účastníci se shodovali v tom, že směrem k pozemku žalovaných bylo odebíráno stále méně zeminy. Na fotografii je zachycen zejména stav na druhé straně pozemku, nikoliv při hranici s pozemkem žalovaných. Na další fotografii předložené žalovanými, kdy má jít o stav v roce 2017 (foto b), je zachycen pozemek žalovaných i část pozemku žalobce v zadní části za domy. Je zřejmé, že pozemek žalovaných je výškově níže oproti pozemku žalobce, kdy takové snížení je patrno v celé šířce, asi do poloviny délky zadní části pozemku žalovaných. Stěny výkopu na pozemku žalovaných jsou v zadní části kolmé. Stěna napravo od domu při hranici s pozemkem žalobce je v zadní části kolmá, asi z poloviny je patrný sesuv půdy na pozemek žalovaných, zborcení stěny vzniklé snížením terénů pozemku žalovaných. Na pozemku žalobce je patrno rozprostření tmavší hlíny po jeho povrchu v malé vrstvě. Ohledně provedeného výkopu a terénních úprav na pozemku žalovaných žalobce předložil k důkazu dvě fotografie, které měly být pořízeny v době, kdy byl na pozemku geodet, tedy zřejmě v roce 2020 (foto č.l. 17 a 18 spisu). Z fotografií je patrno snížení terénu pozemku žalovaných oproti terénu pozemků žalobce, je patrna vytvořená stěna na hranici mezi předmětnými pozemky, kdy tato je zčásti prakticky kolmá, zčásti je patrno její zborcení, a to v místě blíže k domům. Je zřejmé že ke zborcení došlo v části pozemku žalobce, když zborcená stěna je již za patou domu žalovaných směrem k domu žalobce. Stěna vzniklá výškovým zlomem mezi pozemky je porostlá náletovými rostlinami, trávou.

11. Žalovaní poměrně nejednoznačně tvrdili možnou existenci oplocení na hranici předmětných pozemků, které mělo být vybudováno v souladu s projektovou dokumentací k domu žalobce, když však zároveň tvrdili, že skutečnosti zjištěné v protokolu stavebního úřadu při závěrečné prohlídce stavby žalobce neodpovídají realitě. Z fotografií projektové dokumentace – změna stavby před dokončením + oplocení, vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, pro žalobce jako stavebníka na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je zřejmé, že mezi předmětnými pozemky účastníků v zadní části domů bylo v projektu navrženo oplocení z betonových desek výšky 200 m, z jeho návrhu je zřejmé, že projekt je z roku 2018. Ze záznamu z kontrolní prohlídky ze dne 10.4.2018 je zjištěno, že jejím předmětem byla závěrečná kontrolní prohlídka stavby žalobce – novostavba rodinného domu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, dle GP pro vyznačení budovy v k.ú. , adresa, . Je zřejmé, že bylo konstatováno, že stavba byla prohlédnuta, bylo zjištěno, že je provedena v souladu s vydaným společným souhlasem a projektovou dokumentací ověřenou v rámci povolení stavby. Zjištěné nedodělky nebrání užívání stavby, kdy jde o terénní a sadové úpravy a nátěr fasády. Z listiny není zřejmé, že by předmětem prohlídky bylo oplocení na hranici předmětných pozemků. Soud z těchto listin nemá prokázané, že by v dané době bylo v místě zbudováno oplocení z betonových desek, když je to v rozporu i se všemi účastníky předkládanými fotografiemi, na kterých se žádné takové oplocení nenachází, i situací v místě dnes, kdy žádný z účastníků existenci takového oplocení netvrdil.

12. Žalovaní k důkazu předkládali i další listiny týkající se stavební činnosti zejména žalobce v daném místě, kdy tato dle nich mohla mít vliv na vznik výkopu na jeho pozemku, jak jej žalobce v žalobě tvrdí. Pokud jde o sdělení , Anonymizováno, ze dne 20.8.2018 žalovaným, pak k projednávané věci se nevztahuje, když se jedná o vyjádření k podnětům žalovaných, kteří se vyjadřovali ke stavbě rodinného domu žalobcem, kdy mělo dojít k některým změnám oproti projektové dokumentaci. Námitky se netýkaly žádných staveb při hranici pozemků účastníků, či terénních úprav. Pokud jde o oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 13.1.2017, vydaného , adresa, , , Anonymizováno, , pak z listiny je zřejmé, že se jedná o stavbu opěrné zdi nikoliv na hranici pozemků účastníků, ale na jejich pozemcích a pozemcích parc. č. , Anonymizováno, při hranici se sousedními pozemky parc. č. , Anonymizováno, , jde o doposud nedokončený záměr stavby opěrné zídky, nemá souvislost s tímto řízením. Pokud jde o oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 13.10.2017, vydaného , adresa, , Anonymizováno, , pak je zřejmé, že jde o rozestavěnou stavbu oplocení na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (pozemku žalobce), umístěné asi 25 cm od hranice sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (jde tedy o hranici mezi pozemky účastníků), avšak v přední části domu, směrem od průčelí domu k přilehlé komunikaci. Netýká se tak nijak tohoto řízení. Z podnětu k prošetření věci – terénní úpravy na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (pozemek žalobce) ze dne 21.9.2018 je zřejmé, že žalovaní činili k , adresa, oznámení ohledně terénních úprav prováděných na pozemku žalobce, přikládaly fotografie těchto úprav. Žalovaní předkládali i další jimi činěné podněty ke stavební činnosti žalobce na jeho pozemku, kdy však tyto nesouvisí s předmětem řízení. Soud je tedy blíže nerozebírá, je z nich pouze zřejmé, že sousedské vztahy mezi účastníky nejsou dobré.

13. Pokud jde o terénní úpravy prováděné na pozemku žalobce, pak ze spisu , adresa, soud zjistil, že podnět k jejich prošetření činili žalovaní. Z protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 27.11.2018 je přitom zřejmé, že na pozemku žalobce je postavena novostavba rodinného domu, za stavbou se nachází rozestavěný bazén a stavba skladu. Kolem staveb je pozemek srovnán do jedné úrovně. V zadní části, zejména podél sousedního pozemku pacr. č. , Anonymizováno, byl pozemek snížen asi o 50 cm oproti původnímu terénu, kdy toto bylo provedeno v době zahájení výstavby domu, byla odtěžena ornice. V současné době je prováděna úprava pozemku do konečné podoby, kdy se pozemek dorovná asi na původní úroveň. Pro dané úpravy není třeba stavební povolení. Z uvedeného soud učinil závěr, že terénní úpravy na pozemku žalobce nebyly prováděny při hranici s pozemkem žalovaných, ale na opačné straně.

14. Pokud jde o terénní úpravy prováděné na předmětném pozemku žalovaných, pak ohledně nich byl proveden důkaz spisem , adresa, . V dané věci proběhla dne 22.8.2017 kontrolní prohlídka, žalovaní byli stavebníky ohledně těchto terénních úprav. Ve spise jsou založeny fotografie z uvedené prohlídky, kdy je z nich zřejmé snížení terénu předmětného pozemku žalovaných, je zachycena i rozestavěná zídka mezi pozemky účastníků, která se však nachází v přední části domů, nikoliv v místě za domy, jehož se týká toto řízení. Z protokolu o kontrolní prohlídce je zřejmé, že se jí účastnil právní zástupce žalovaných i , jméno FO, (zřejmě otec žalovaného 1, na základě plné moci). Vedle provedených terénních úprav se prohlídka vztahovala i k jinému výškovému osazení domu žalovaných na předmětném pozemku, v rozporu s vydaným rozhodnutím. K terénním úpravám bylo zjištěno, že byly realizovány v době po vybudování základové desky, tj. dle vyjádření , jméno FO, asi před rokem a půl. Terénní úpravy jsou vybudovány v hloubce 1,2 – 1,5 m, nejhlubší jsou v západní části. Dle provedení a vzhledu svahu terénní jámy je zřejmé, že provedení výkopu terénních úprav bylo v nedávné době upraveno, a to jak pata výkopu, tak horní hrana (zkrátka svahování), což má být patrno z dříve pořízené fotodokumentace 7.3.2017. , tituly před jménem, , jméno FO, - technický dozor investora uváděl, že stěny odkopu jsou stabilní ve svislé pozici. Ze sdělení o provedené kontrolní prohlídce je zřejmé, že okraj terénních úprav byl v nedávné době upraven a sejmutá vrstva ornice byla použita na dosypání dna stavební jámy. Je uvedeno, že celková šířka pozemku parc. č. , Anonymizováno, i terénních úprav je 20 m. Prakticky kolmé stěny výkopu jsou patrné i z fotografií. Další listiny v tomto spise se již týkají pouze právní kvalifikace provedených terénních úprav ve vztahu ke stavebnímu zákonu, kdy je řešena nutnost jejich ohlášení. Pro projednávanou věc tak nemají význam, soud je proto nerozebírá.

15. Ze spisu , Anonymizováno, , adresa, soud zjistil, že toto řízení bylo zahájeno z podnětu žalobce, kdy se dotazoval na to, zda terénní úpravy na předmětném pozemku žalovaných byly povoleny, a to dopisem z 19.2.2018. Uvádí, že se jimi cítí být ohrožen, když se bojí, že se svah utrhne a někdo přijde k úrazu, poukazuje na hloubku výkopu až 1,5 m. Z oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 28.2.2017 bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení o odstranění terénních úprav na předmětném pozemku žalovaných. Je konstatováno, že hloubka provedených terénních úprav v zadní části pozemku při hranici s pozemkem žalobce se pohybuje od 0 až po 1,55 m. Žalovaní žádali o dodatečné povolení stavby. Z dalších listin z tohoto spisu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro rozhodnutí v této věci.

16. K tvrzení žalovaných o tom, že žalobce v době provádění terénních úprav (tedy asi v únoru 2016) byl v místě stále přítomen, žalobce předložil k důkazu stavební deník. Z něj je patrno, že žalobce byl na počátku roku 2016 v místě přítomen dne 2.1.2016, dále pak dne 21.2.2016, kdy natíral lepení pod první „šár“ cihel, kopal základ pro budoucí plot vpředu před domem. Následně pak byl v místě až 11.3.2016, kdy byl pouze dovezen materiál, dne 14.3.2016, kdy zde byl celý den, dne 16.3.2016, kdy začali zdít první patro – vše dělali zaměstnanci firmy , Anonymizováno, , dne 29.3.2016, kdy mu bylo předáno první patro a dne 31.3.2016, kdy byly uloženy překlady a došlo k úklidu. Ze stavebního deníku tak není zřejmá (s výjimkou jednoho dne) přítomnost žalobce v místě v únoru 2016, ani jeho nepřetržitá přítomnost v následujícím měsíci, jak to tvrdili žalovaní.

17. Žalobce vypověděl, že pozemky na domy kupovali současně se žalovaným, nechali si vyprojektovat dvojdomek. Následně žalovaný s ohledem na svažitost pozemku učinil rozhodnutí, že svůj dům postaví níže, když po postavení základové desky žalobcem zjistil, že pro to, aby byla jeho deska v rovině, by musel svůj pozemek navýšit. V době, kdy pozemky kupovali, byly tyto vytyčeny kolíky, hranice mezi pozemky účastníků vykolíkovaná nebyla. V průběhu stavby mezi pozemky nebylo ani natažené lano, které tam měli, když si pozemky vyměřovali. V původním projektu nebylo navrženo oplocení, to si nechal nakreslit až v roce 2018, kdy mezi pozemky mělo být vybudováno z betonových desek. Projektant tehdy měřil pouze dům, asi nevěděl, že navržený plot je staticky nerealizovatelný. Následně si žalobce pozval firmu, kdy zjistil, že z důvodu podkopání nelze stavbu plotu provést. O terénních úpravách na svém pozemku se vyjádřil tak, že při nich směrem k pozemku žalovaných nedošlo k výškové změně terénu, šlo o úpravy u pozemku s číslem za lomítkem , Anonymizováno, . K terénním úpravám na pozemku žalovaných sdělil, že věděl, že budou snižovat terén asi o 80 cm, museli k tomu přistoupit před realizací základové desky. Tehdy do místa moc nejezdil. Někdy v březnu přijel na místo a výkop tam už byl. Viděl, že by to mohlo zasahovat i do jeho pozemku, ale tehdy byli se žalovanými přátelé, měl jinou práci, neřešil to. Začal se tím zabývat až při zaměření v roce 2017 nebo 2018, když chtěl stavět zahradní domek, chtěl dodržet vzdálenost od hranice pozemků, protože už měli se žalovanými spory. Tehdy zjistil zásah do svého pozemku, ale se žalovanými to osobně neřešil, protože proti němu činili řadu podání. Pak to sdělil právní zástupkyni a začali to řešit. Od března 2016 on, ani žalovaní žádné další práce v místě výkopu neprováděli. On neměl důvod tam něco kopat. Sděloval, že mu asi v roce 2017 sousedky , Anonymizováno, měly sdělovat, že když žalovaný prováděl výkop, že se ho ptaly, kam až to půjde, a to s ohledem na zeď mezi pozemkem žalovaných a jejich pozemky. On sám neměl informace o tom, že by sami žalovaní kopali na jeho pozemku či k tomu dali pokyn. Měl za to, že bagrista omylem zajel i do jeho pozemku, když tam nebylo žádné vytyčení.

18. Žalovaný potvrdil, že pozemky sháněli spolu se žalobcem, společně je zakoupili. Po vytyčení pozemků si měli natahovat provázky, aby věděli, jak jsou pozemky velké. Potvrdil následnou změnu výškového umístění svého domu, kdy dům byl pod terénem jen v zadní části. Změna byla schválena, řešily se i terénní úpravy. Potvrdil vytyčení pozemků i domů kolíky, vždy v rozích. K terénním úpravám sdělil, že základovou desku domu dělali v listopadu a prosinci 2015, terénní úpravy byly prováděny začátkem roku 2016 odbornou firmou. Došlo k odvozu zeminy, srovnání pozemku mírně pod základovou desku, úpravy byly prováděny v zadní části domu, po celé délce základové desky. Nevěděl o tom, že by tehdy došlo k předmětnému výkopu na pozemku žalobce. Odborná firma začala práce provádět v lednu 2016, úpravy trvaly několik dnů, v březnu se tam už nic nedělo. Terénní úpravy byly hotovy začátkem února. Sám žalobce měl terénní úpravy na svém pozemku provádět, a to asi v srpnu 2016, směrem k pozemku žalovaných odebral 5-10 cm zeminy. O terénních úpravách žalobce před jejich započetím věděl. Další úpravy pak už v místě žalovaní neprováděli. Uvedl, že má k dispozici svůj stavební deník, následně jej ale nepředložil. Doplnil, že sami, ani prostřednictvím třetí osoby neodstranili žádnou zeminu z pozemku žalobce, nedali k tomu pokyn. Žalobu měl za účelovou. Žalobce s ním před zasláním předžalobní výzvy nic neřešil. Mezi pozemky měli mít schválený drátěný plot, který tam však není.

19. Svědkyně , Anonymizováno, se vyjadřovala tak, že v daném místě bydlí asi 4,5 roku, kdy do postaveného domu se stěhovali asi v roce 2015, tehdy měli mít žalobce i žalovaný asi hotovu hrubou stavbu, nevzpomněla si, zda již tehdy byly provedeny terénní úpravy na pozemku žalovaných. K doplňujícímu dotaz uvedla, že se mohli stěhovat v březnu 2016. Mezi jejich pozemkem a pozemky účastníků již v době nastěhování byla zeď, kdy pozemek je ve svahu, a proto z domu zeď prakticky nevidí, vidí na pozemky účastníků. K terénním úpravám na pozemku žalovaných sdělila, že když byly prováděny, přítomna nebyla, věděla, že žalovaní mají hlouběji odkopán terén kvůli poloze jejich domu. Bagr na pozemku žalovaných viděla až v době, kdy byla většina jejich pozemku už odkopaná, něco tam prováděli v rámci toho výkopu. Tehdy se pohyboval u zmíněné zdi, bylo to asi před dvěma lety. Ona sama řešila jen tuto zeď, o jiné úpravy na pozemku žalovaných se nezajímala. Doplnila, že mezi pozemky účastníků nikdy nebyl žádný plot. Nevěděla o tom, že by mezi těmito pozemky byl někdy natažen nějaký provázek, že by hranice mezi nimi byla vykolíkována. Nevěděla, kdy vznikl výkop na pozemku žalobce, ale uvedla, že tam dlouhodobě je. Zda tam byl v době, kdy byli na prohlídce svého domu si nevzpomněla.

20. Svědkyně , Anonymizováno, vypověděla, že se do daného místa přistěhovali asi v červenci roku 2016, pozemek žalovaných je pod nimi, na levé straně je pozemek žalobce. Zda na pozemcích žalovaného byly v době jejich nastěhování nějaké úpravy si nevzpomněla. Věděla, že dům žalovaných je pod úrovní domu žalobce. Neviděla, když se prováděly terénní úpravy na pozemku žalovaných u pozemku žalobce, byla svědkem pohybu bagru na pozemku žalovaných, který se pohyboval směrem ke zdi, která je u hranice jejího pozemku. Tehdy jej se svědkyní , Anonymizováno, fotografovaly. Bagr potom zastavil. V té době bylo snížení terénu směrem k domu žalovaných už hotovo. K terénním úpravám na pozemku žalobce uvedla, že si pouze srovnával pozemek na setí trávy, kopal bazén na druhé straně pozemku, než je hranice s pozemkem žalovaných. Nikdy si nevšimla vytyčení hranice mezi pozemky účastníků, ani plotu v tomto místě. Domnívala se, že ke snížení terénu pozemku žalovaných došlo asi v létě 2016. Odkopat terén potřeboval s ohledem na polohu domu a francouzská okna žalovaný. Žalobce chtěl udělat zeď, měli se žalovaným řešit hranici. Nedokázala přesně určit, kdy na pozemku žalovaných viděla bagr, mělo se tak stát vícekrát. Terénní úpravy se žalobcem určitě někdy řešila. Nepotvrdila, že by viděla žalované v březnu 2016 provádět výkop na pozemku žalobce.

21. Ohledně existence výkopu na pozemku žalobce, jeho rozměrů a určení hranice mezi pozemky účastníků byl vypracován znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem z oboru geodézie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Ten v posudku č. , hodnota, ze dne 15.9.2021 shrnul postup při splnění zadaného znaleckého úkolu, určil hranici mezi pozemky účastníků. Z naměřených dat pak zjistil, jak plošné, tak prostorové hodnoty pravděpodobného odebrání zeminy z pozemku žalobce, kdy takto vzniklý „výkop“ na pozemku žalobce graficky v posudku znázornil (viz č.l. 43, 47-50 posudku), určil plochy a kubatury tohoto útvaru (viz tabulka tamtéž). Učinil přitom závěr, že celková plochu tohoto odkopu činí 16,02 m2 a kubatura je 6,43 m3. Vyjádřil se i k tomu, jaká část z této kubatury byla tvořena ornicí, když odhadl v souladu s průměrnou tloušťkou tmavé zeminy 0,36 m, že jede o kubaturu 5,77 m3.

22. S ohledem na to, že znalec nebyl vzhledem ke své odbornost schopen zodpovědět všechny soudem položené otázky, byl následně k jejich zodpovězení ustanoven znalecký ústav v oboru stavebnictví – , adresa, . Ten podal znalecký posudek ze dne 26.9.2022 pod č. , Anonymizováno, . Znalecký ústav provedl šetření na místě samém, obstaral si potřebnou projektovou dokumentaci, následně podal znalecký posudek. V něm uvedl, že zjistili, že v místě byly povoleny dva zrcadlově souměrné objekty, šlo o typové rodinné domy. Tyto domy jsou od sebe výškově odsazeny o cca 50 cm, což je záležitost, která hraje zásadní roli při modelaci navazujících terénů, jak před objekty, tak za nimi. Projektová dokumentace přitom tuto výškovou disharmonii neřeší. Vycházeli z dostupných spisových materiálů a skutkových zjištění při místním šetření, které bylo uskutečněno po značně dlouhé době od provedení zemních prací. Protože nebyly k dispozici žádné fotografie ani videozáznamy, které by pomohly objektivně určit, z jakého pozemku proběhly výkopové práce, nebylo možné se k takové otázce kategoricky vyjádřit. Znalecký ústav učinil závěr, že výkop na pozemku žalobce bylo možno provést ručním i strojním způsobem. Z fotodokumentace a místního šetření lze předpokládat, že výkop byl ručně zarovnán svisle na hranici obou pozemků a časem vlivem povětrnostních podmínek, jakož i na základě vnitřního třecího úhlu se tato část sesunula a vytvořila přirozenou šikminu na hranicích pozemků, přičemž horní hrana se sesunula (odklonila z hranice pozemku vyššího do nižšího). K možnosti uvedení pozemku žalobce do původního stavu se znalecký ústav vyjádřil tak, že jej lze dosáhnout navezením zeminy do místa provedeného výkopu. To je však nezbytně podmíněno provedením tzv. zápory pro zeminu, obecně nějaké opěrné konstrukce, kterou lze provést několika technickými řešeními, vždy s ohledem na pracnost, vzhled a finanční náročnost. Zástupcům znaleckého ústavu se přitom jako nejvýhodnější varianta jevilo provedení opěrné stěny z tzv. ztracených betonových dílců vyplněných betonovou směsí, kdy pro takovou konstrukci provedli kontrolní rozpočet, který cenu za takovou stavbu vyčíslil na částku 75 811,32 Kč.

23. Zástupce znaleckého ústavu při svém výslechu doplnil, že výkopové práce bylo možné provádět jak z horního (žalobcova), tak z dolního pozemku (žalovaných), když existují strojní systémy, které mohou takové práce provést. Tady se ukázalo, že následně došlo k nějakému ručnímu začištění hloubených vykopávek. Opětovně se vyjadřoval k možnosti uvedení pozemku žalobce od původního stavu, kdy zopakoval, že samotné navezení zeminy bez vybudování záporu (opěrné zídky) není možné, když každá zemina má své vnitřní tření. I ty, co vypadají na první pohled tvrdé, se po čase atmosférickými vlivy, klimatickými podmínkami, nějakým způsobem začnou dotvarovávat. K podílu ornice na odtěžené zemině uvedl, že jde o nějakou marginální část, oni nejsou oprávněni tuto přesně určit. V zásadě ale souhlasil se závěrem učiněným znalcem , jméno FO, a tento zohlednili při výpočtu nákladů na práce nutné pro uvedení pozemku do původního stavu. Uvedl, že stav zjištěný na pozemku žalovaných by mohl být výsledkem terénních úprav prováděných na pozemku žalovaného v únoru 2016, kdy tehdy došlo k vybagrování zeminy, snížení pozemku po celé jeho šířce. Uvedl, že zemina v místě vzniklých hran výkopů je v přirozeném stavu, není tam žádné zajištění proti sesuvu. Doplnil, že žádná zemina se dlouhodobě neudrží v kolmém stavu, běžně při výstavbách dochází k odsvahování. Uvedl, že pokud by chtěl žalobce na svém pozemku po provedeném snížení terénu pozemku žalovaných bez provedení nějakého záporu budovat oplocení, pak by jej musel zabudovat do nezámrzové hloubky. V případě vybudování oplocení na pozemku nahoře by hrozilo, že to po čase začne ujíždět, hrozilo by usmýknutí konstrukce. Uvedl, že jakoukoliv mechanickou manipulací na horním pozemku mohlo dojít k sesunutí hrany. K sesunutí by však došlo i bez ohledu na prováděné práce na horním pozemku, protože je přirozeným procesem zeminy se vytvarovávat, došlo by k dotvarování do vnitřního třecího úhlu. K nutnosti vybudování opěrné zídky a jejího rozsahu se vyjádřil tak, že ve výpočtu vycházeli z naměřené délky terénních úprav na pozemku žalovaných, ve výpočtu pracují s proměnnými, které je možno měnit. Výpočet počítá i s oceněním navezení hlíny do místa výkopu na pozemku žalobce. K dotazu žalovaného 1) sdělil, že dle fotografií nebylo dané místo po provedení terénních úprav odsvahováno do úhlu 45 stupňů. Vyjadřoval se k dalšímu pracování i případně odsvahovaného výkopu vlivem klimatických poměrů, kdy uvedl, že dochází k určitému kypření půdy, rozpojování s vrškem, následně by tak mohlo dojít k dalšímu sesunu o nějakých 10-15 cm. Vyjadřoval se i k teoretické otázce položené žalovaným ohledně případné možnosti dosypávání výkopu zeminou či jinou navážkou ze strany žalobce. K tomu uváděl, že hutnit ve svahu je značný problém, za pár dní by se vytvořila prasklina, vytvořilo by se tam to stejné, minimálně by to bylo vidět na hraně. Z fotografií i místního šetření však znalecký ústav učinil závěr, že se jedná o rostlý stav, nikoliv zasypaný. K ručnímu domodelování uváděl, že žádný stroj není schopen udělat ostrou kolmou hranu. Půlkruhovitý záběr udělaný strojem se následně ručně zarovná. Soud nepřipustil předkládání dalších fotografií žalovaným k tvrzení o dosypávání svahu ze strany žalobce, když šlo o nová tvrzení učiněná po koncentraci řízení.

24. Z předžalobní výzvy ze dne 31.7.2018 spolu s podacím lístkem je zřejmé, že žalobce žalovaného 1) před podáním žaloby vyzýval k náhradě vzniklé škody ve lhůtě do 7 dnů. Žalovaný 1) reagoval dopisem ze dne 27.8.2019, kdy uváděl, že deklarované škody se nedopustil, když výkopové práce na pozemku žalobce nerealizoval. Necítí se být za vznik škody odpovědný. Terénní úpravy na jeho pozemku realizovala odborná firma. Z předžalobní výzvy ze dne 10.9.2018 spolu s podacím lístkem je prokázáno, že před podáním žaloby byla k náhradě škody ve lhůtě 7 dnů vyzývána i žalovaná 2). Ta dopisem ze dne 21.9.2018 potvrdila doručení výzvy dne 17.9.2018, ani ona se necítila odpovědnou za vzniklou škodu. Uvedla, že žádné výkopové práce na pozemku žalobce nerealizovala, případná škoda tak žalobci nebyla způsobena její osobou, doporučovala, aby se obrátil na skutečného škůdce.

25. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Podle § 2926 občanského zákoníku, kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

27. Podle § 2951 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

28. Soud shrnuje skutkový stav zjištěný provedeným dokazováním tak, že v řízení bylo zjištěno, že počátkem roku 2016 byly na pozemku žalovaných těmito jako stavebníky prováděny terénní úpravy, když sám žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že to bylo v únoru roku 2016. Vyplynulo to i z připojené spisu stavebního úřadu týkajícího se terénních úprav na pozemku žalovaných, když při místním šetření v srpnu roku 2017 uváděl zástupce žalovaných (zřejmě otec žalovaného 1), že ke zjištěným terénním úpravám došlo asi před rokem a půl. Pokud žalobce tvrdil, že k terénním úpravám došlo v březnu roku 2016, pak soud nemá tuto skutečnost za podstatnou, když žalobce i dle předloženého stavebního deníku v únoru v místě prakticky nepobýval, terénní úpravy mohl zjistit i následně. Z výpovědí svědkyň pak vyplynulo, že tyto terénní úpravy – snížení pozemku žalovaných, se v místě již nacházely v době, kdy ony viděly se na pozemku žalovaných pohybovat bagr, což bylo zřejmě až v létě daného roku. Předmětné terénní úpravy na pozemku žalovaných přitom spočívaly ve snížení terénu pozemku žalovaných oproti terénu vedlejšího pozemku žalobce. Terénní úpravy byly prováděny strojně odbornou firmou, což vyplynulo z výpovědi žalovaného 1) a následně došlo k ručnímu začištění, kdy toto bylo zjištěno ze spisu stavebního úřadu i ze závěrů učiněných znaleckým ústavem. Jak vyplynulo z připojených fotografií, ze znaleckého posudku znaleckého ústavu i ze spisu stavebního úřadu výsledkem terénních úprav byl vznik prakticky kolmých stěn ve vztahu k pozemku žalobce. Nebylo prokázáno, že v době terénních úprav bylo při provádění těchto prací zasaženo v rozsahu, jak je to předmětem žaloby do pozemku žalobce. Nebylo prokázáno, že žalobce byl v době provádění terénních úprav v místě přítomen. Nebylo prokázáno, že v době provádění terénních úprav na pozemku žalovaných byla přesně vytyčena hranice mezi pozemky účastníků, když bylo pouze prokázáno, že v rozích jejich pozemků byly kolíky, v danou dobu ani nikdy následně nebyl v místě hranice zbudován žádný plot, nebyl zde natažen provázek. Je tak zřejmé, že případný zásah do svého pozemku žalobce objektivně nemohl zcela konkrétně v dané době zjistit, i kdyby byl v místě přítomen. Je tedy pravděpodobné, že takové zjištění mohl učinit až v době, kdy chtěl v místě zbudovat dle zpracovaného návrhu oplocení. I kdyby tedy žalobce byl v době provádění terénních úprav na pozemku žalovaných v místě přítomen, pak za situace, kdy nebyla v místě vytyčena hranice a nemohl tak případný zásah do svého pozemku jednoznačně určit, nemohl takovému zásahu objektivně zabránit. Navíc jeho přítomnost v místě zjištěna nebyla. Pokud při místním šetření prováděném stavebním úřadem v létě roku 2017 bylo konstatováno, že okraj terénních úprav byl v nedávné době upraven, je zřejmé, že i později docházelo ze strany žalovaných k zásahům do vzniklých stěn výkopů. Další pohyb bagru na již vykopaném pozemku žalovaných zaznamenaly i svědkyně. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázaný rozsah „výkopu“ na pozemku žalobce při hranici s pozemkem žalovaných. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu pak to, že pokud žalovaní neprovedli zajištění stěn provedených terénních úprav v podobě vykopání zeminy na svém pozemku formou nějakého záporu či odsvahování, pak je vysoce pravděpodobné, hraničící s jistotou, že vlivem působících třecích sil a klimatických podmínek dochází k sesuvu vzniklých hran výkopu. Zástupce znaleckého ústavu uvedl, že k takové situaci dle učiněných zjištění došlo na hranici pozemku žalobce a žalovaných, kdy pozemek žalobce byl po terénních úpravách provedených žalovanými výš než pozemek žalovaných. Pokud žalovaný 1) u posledního jednání tvrdil, že původní sklon stěn výkopu po provedených terénních úpravách byl v úhlu 45 stupňů, pak takové tvrzení je v rozporu jak s fotografiemi předloženými žalobcem, tak vyhotovenými stavebním úřadem při místním šetření v roce 2017, neodpovídá svahování sklonu stěn výkopu ani v dalších místech při hranici mezi pozemky účastníků. Pokud se žalovaní odvolávali na terénní úpravy prováděné v roce 2017 na pozemku žalobce, pak sám žalovaný uvedl, že při hranici pozemku účastníků se povrch pozemku žalobce snížil o 5-10 cm, což vyplývá i z šetření provedeného ohledně těchto terénních úprav stavebním úřadem. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce někdy prováděl nějaký výkop směrem k pozemku žalovaných. Navíc pokud došlo k terénním úpravám na jeho pozemku až v roce 2017, tedy po provedení terénních úprav na pozemku žalovaných, pak zástupce znaleckého ústavu se vyjadřoval tak, že za situace, kdy stěny vzniklé terénními úpravami prováděnými na pozemku žalovaných nebyly nijak zajištěné proti sesuvu (žalovaní nepopírali provedení terénních úprav na svém pozemku snížením jeho povrchu po celé jeho šíři), pak každý pohyb na horním, tedy žalobcově pozemku, mohl vést k sesunutí hrany vzniklé dříve provedenými terénními úpravami na pozemku žalovaných. Důvodem případného sesuvu tedy nebyla samotná činnost na pozemku žalobce, ale mohlo k němu dojít jen za situace vzniklé na hranici s pozemkem žalovaných po na něm terénních úpravách. Lze tedy shrnout, že bylo prokázáno provedení terénních úprav žalovanými na jejich pozemku jako stavebníky spočívající ve změně výšky jejich pozemku, jeho snížení, ve vztahu k pozemku žalobce. Nebylo prokázáno, že by žalobce v jakékoliv době prováděl na svém pozemku terénní úpravy spočívající v tom, že by při hranici s pozemkem žalovaných hloubil výkop dosahující minimálně několika desítek centimetrů. Znaleckým posudkem znaleckého ústavu bylo prokázáno, že s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou může vlivem fyzikálních sil dojít při nezajištění stěn vzniklých snížením povrchu pozemku ve vztahu k jinému pozemku k sesuvu zeminy ze vzniklé hrany, může dojít ke vzniku „výkopu“, jak byl zjištěn na pozemku žalobce. Jiná příčina jeho vzniku v řízení zjištěna nebyla.

29. Po právní stránce pak soud věc dle zjištěného skutkového stavu hodnotil tak, že žalovaní jako stavebníci byli v souladu s § 2900 občanského zákoníku při provádění terénních úprav na svém pozemku povinni si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. Pokud po provedení terénních úprav v podobě snížení povrchu svého pozemku oproti terénu pozemku žalobce nezajistili vzniklé stěny na hranici pozemků účastníků svahováním či jinými účinnými prostředky, pak tuto svou preventivní povinnost porušili. Podle § 2926 občanského zákoníku pak platí, že kdo byť oprávněně provádí či zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nahradí škodu takto vzniklou. V tomto případě jde tak v souladu s tímto zákonným ustanovením o odpovědnost žalovaných jako stavebníků, kteří prováděli či obstarali si provedení prací na svém pozemku v podobě terénních úprav, aniž by následně došlo k zajištění stěn vzniklých po snížení povrchu jejich pozemku těmito terénními úpravami, kdy v přímé příčinné souvislosti s tímto jejich jednáním došlo ke škodě na sousedním pozemku žalobce v podobě sesunutím zeminy vzniku výkopu či odkopu. Jedná se přitom o odpovědnost za vzniklou škodu objektivní, kdy není nutné dovozovat zavinění na straně žalovaných. Odpovědnost za vzniklou škodu přitom dle citovaného zákonného ustanovení přitom nedopadá jen na případy, kdy ke škodě došlo bezprostředně při činnosti škůdce (v tomto případě v době provádění terénních úprav při hranici s pozemkem žalobce), ale i na situace, kdy k ní dojde s časovým odstupem, jak tomu s vysokou mírou pravděpodobnosti bylo v tomto případě, kdy až následně došlo k sesuvu nezajištěné stěny vzniklé činností žalovaných jako stavebníků na hranici pozemků účastníků při provádění prokázaných terénních úprav. Soud ve vztahu k tomuto právnímu hodnocení odkazuje na závěry učiněné Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 24.5.2022, sp. zn. 25 Cdo 233/2022.

30. Žalobce tak má vůči žalovaným jako škůdcům nárok na náhradu škody, jak k ní v souvislosti s jimi prováděnými terénními úpravami na nemovitosti žalobce došlo (§ 2951 občanského zákoníku), kdy žádá-li to poškozený, jak tomu tak v případě žalobce je, jsou povinni tuto škodu uhradit v penězích. Znaleckým posudkem znaleckého ústavu byla přibližně stanovena cena materiálu a prací nutných k uvedení pozemku žalobce do původního stavu, tedy stavu před vznikem výkopu na jeho pozemku v důsledku provedených terénních úprav na pozemku žalovaných. Pokud žalobce z tohoto titulu požadoval zaplacení částky 38 720 Kč, pak tato částka je řádově nižší, než jak byla stanovena znaleckým posudkem a zcela zřejmě tak odpovídá (byť asi jen zčásti) škodě, která byla žalobci způsobena. Soud byl přitom při svém rozhodování vázán návrhem žalobce. Navíc kalkulace provedená znaleckým ústavem byla do jisté míry orientační, když obsahovala určité proměnné, které mohou mít na výslednou cenu vynaloženou na uvedení pozemku do původního stavu vliv. Na druhé straně je z této kalkulace zřejmé, že uvedení pozemku do předešlého stavu za cenu nižší, než na náhradě škody požadoval žalobce, možné není, a to i s ohledem na kalkulovanou délku zásahu odpovídající provedeným terénním úpravám, což potvrdili účastníci při výslechu zástupce znaleckého ústavu. Soud tak s ohledem na uvedené ve výroku I. žalobě v celém rozsahu vyhověl.

31. O nákladech řízení vynaložených státem bylo ve výroku II. rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků řízení tak, že k jejich náhradě jsou povinni společně a nerozdílně ve věci neúspěšní žalovaní. Stát na znalečném hradil znalci , tituly před jménem, , jméno FO, částku 14 743,49 Kč a znaleckému ústavu , adresa, 39 560,90 Kč, tedy celkem na znalečném uhradil částku 54 304,39 Kč. Po odečtení zálohy ve výši 5 000 Kč placené žalobcem tak celkové náklady státu vynaložené na znalečné činí 49 304,39 Kč.

32. Ve výroku III. soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti žalovaných nahradit ve věci zcela úspěšnému žalobci společně a nerozdílně jím účelně vynaložené náklady, a to k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení vynaložené v dané věci žalobcem přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 936 Kč, zaplacené záloze na znalecký posudek v částce 5 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení určených dle vyhl. 177/1996 Sb, advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení přitom činí odměna advokáta v částce 41 230 Kč za 15,5 úkonů právní služby á 2 660 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření ze dne 21.3.2019, účast u jednání dne 27.1.2020 a 11.5.2020, kdy jednání nebylo zahajováno a byla tak přiznána odměna ve výši 1/2, doplnění tvrzení ze dne 19.6.2020, účast u jednání dne 29.6.2020, kdy jednání nebylo zahajováno a byla tak přiznána odměna ve výši 1/2, účast u jednání dne 2.9.2020 přesahujícího dvě hodiny, doplnění tvrzení ze dne 1.10.2020, účast u jednání dne 16.12.2020 přesahujícího dvě hodiny, účast při jednání dne 3.2.2021, účast u jednání dne 30.1.2023, účast u dvou místních šetření znalců dne 13.9.2021 a 14.7.2022, dále byl přiznán 17 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, celkem tedy částka 5 100 Kč a náhrada za DPH dle § 137 o.s.ř. z odměny a paušálů v částce 9 729,30 Kč. Celkem tak žalobce vynaložil náklady řízení v částce 62 995,30 Kč.