42 C 280/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21.200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21.200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.720 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a z částky 12.480 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.660 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 200 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Uvedl, že je dle příslušného zákona knihovnou poskytující veřejné knihovnické a informační služby. Dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu, na základě které byla oprávněna půjčovat si od žalobce knihovní jednotky, kdy obsah smlouvy je zachycen ve čtenářské kartě. Následně dne [datum] a dne [datum] uzavřel se žalovanou jednotlivé smlouvy o výpůjčce, kdy žalovaná si od žalobce vypůjčila celkem čtyři v žalobě specifikované knihovní jednotky, které jsou ve vlastnictví žalobce, a které se žalovaná zavázala vrátit ve výpůjční době do [datum], resp. [datum]. Žalovaná se ve čtenářské kartě zavázala dodržovat ustanovení knihovního řádu závazného ke ni uzavření smlouvy o půjčování knihovních jednotek. Zavázala se tak uhradit žalobci v případě prodlení s vrácením výpůjčky smluvní pokutu ve výši 5 Kč za jednotku a den, a to za celou dobu prodlení ode dne následujícího po dni výpůjční lhůty jednotlivých knih. Smluvní pokuta za nevrácení předmětných knihovních jednotek za období do [datum] byla předmětem předchozí žaloby, kdy byla žalobci přiznána rozsudkem ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná knihy dosud nevrátila, domáhá se žalobce zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. K úhradě byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum], žalobci však ničeho neuhradila. Žalobce se tak domáhá zaplacení celkové smluvní pokuty ve výši 21 200 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 8 720 Kč od [datum], kdy počátek prodlení odvozuje od zaslané výzvy k úhradě a z částky 12 480 Kč ode dne [datum], tedy dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty ve výši a za období, jak jsou předmětem tohoto řízení.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. K výzvě soudu se žalovaná k podané žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalovaná bez řádné omluvy nedostavila, žalobce se z jednání omluvil, souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z karty čtenáře podepsané účastníky dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy označené jako rámcová smlouva o výpůjčce. Žalovaná v ní potvrdila dohodu o tom, že je vázána knihovním řádem ve znění platném a účinném ke dni podpisu potvrzení o výpůjčce, kdy knihovní řád se stává součástí každé smlouvy o výpůjčce. Účastníci se v uzavřené smlouvě dohodli a žalovaná tak vzala na vědomí, že mezi sebou sjednali smluvní pokuty, které jsou v podrobnostech specifikovány v knihovním řádu. Z knihovního řádu žalobce [účinnost] má soud za prokázané, že jím jsou upraveny v podrobnostech smluvní vztahy mezi žalobcem a osobami – registrovanými uživateli knihovny. Knihovní řád obsahuje společná ustanovení o výpůjčkách, kde v bodě [číslo] je stanoveno, že smlouvy o výpůjčce se řídí právním řádem ČR a tímto knihovním řádem. V bodě [číslo] je obsažen závazek uživatele vrátit vypůjčenou knihovní jednotku ve stavu, v jakém si ji vypůjčil, a to v termínu uvedeném na jeho osobním čtenářském kontě. V bodě [číslo] je uvedeno, že podpisem výpůjčního lístku souhlasí uživatel s podmínkami knihovního řádu a dochází k uzavření smlouvy o obsahu tohoto knihovního řádu včetně dohody o smluvních pokutách a náhradě škody. Dle bodu [číslo] dochází podpisem každého výpůjčního lístku k uzavření samostatné smlouvy o výpůjčce, která se řídí ustanoveními tohoto knihovního řádu. Smlouva o výpůjčce končí mj. vrácením knihovní jednotky a dále je-li uživatel více než rok v prodlení s vrácením kterékoliv knihovní jednotky uvedené na výpůjčním lístku, a to po uplynutí tohoto roku prodlení. Dle bodu [číslo] po ukončení smlouvy o výpůjčce nadále trvají povinnosti uživatele vzniklé na základě této smlouvy, zejména povinnost k úhradě smluvních pokud a povinnost uhradit vzniklou škodu bez ohledu na sjednanou smluvní pokutu. V ustanovení„ Poplatky, náhrady, zálohy, kauce a náhrada škody“ knihovního řádu je v bodě [číslo] uvedeno, že pro případ, že registrovaný uživatel nevrátí ve stanovené lhůtě výpůjčku, sjednávají si žalobce a uživatel podle § 544 a násl. Občanského zákoníku smluvní pokutu ve výši uvedené v příloze tohoto řádu, Ceník placených služeb a poplatku. Povinnost hradit smluvní pokutu nastává dnem, který následuje po posledním dni stanovené výpůjční lhůty a vypočítává se za každou vypůjčenou knihovní jednotku a den prodlení po překročení výpůjční lhůty. Zaplacení smluvní pokuty nemá vliv na povinnost uživatele vypůjčenou knihovní jednotku vrátit. Z ceníku placených služeb a poplatků má soud za prokázané, že smluvní pokuta v případě výpůjček činila 5 Kč za jednu knihovní jednotku a den.

5. Z potvrzení o výpůjčce ze dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne si žalovaná od žalobce vypůjčila dvě knihovní jednotky, a to konkrétně 2 výtisky knihy [název] od [autor], vedené pod [číslo], [číslo] kdy tyto knihy se zavázala žalobci vrátit do [datum]. Z potvrzení o výpůjčce ze dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne si žalovaná od žalobce vypůjčila dvě knihovní jednotky, a to konkrétně knihy [název] a [název] od [autor], vedené pod [číslo], [číslo] kdy tyto knihy se zavázala žalobci vrátit do [datum]. Obě potvrzení obsahují vlastnoruční podpis žalované. Ze žalobcem předložených záznamů má soud za prokázané, že je vlastníkem uvedených knihovních jednotek.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo prokázáno, že žalované byla uložena povinnost vydat žalobci všechny výše uvedené knihovní jednotky a v případě nemožnosti takového vydání mu zaplatit částku 434 Kč (2x), částku 255 Kč a částku 301 Kč. Dále pak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na smluvní pokutě částku 20 470 Kč, kdy jde o sjednanou smluvní pokutu ve výši 5 Kč za den a jednotku za nevrácení čtyř knihovních jednotek ve sjednané lhůtě, a to za období ode dne následujícího po sjednané výpůjční lhůtě do [datum].

7. Z výzvy ke vrácení knih ze dne [datum] ve spojení s dodejkou má soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzýval k zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Skutečnost, že žalovaná byla žalobcem ke vrácení knih a úhradě smluvní pokuty za předešlé období vyzývána již dříve, je pak prokázána výzvami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum].

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 257/2001 Sb., knihovní zákon, tento zákon upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování.

9. Podle § 4 odst. 7 knihovního zákona provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.

10. Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

11. Podle § 659 obč. zák. smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Podle § 662 odst. 1 obč. zák. vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.

12. Podle § 544 odst. 1, 2 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

13. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

14. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení soud po právní stránce hodnotil zjištěný skutkový stav následovně. Soud má z předložených listin za prokázané, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu, která rámcově upravovala možnost žalované vypůjčovat si u žalobce jako knihovny dle knihovního zákona, knihovní jednotky, kdy tuto smlouvu soud hodnotil v souladu s § 51 obč. zák. jako tzv. smlouvu nepojmenovanou, když jednotlivé smlouvy o výpůjčce byly uzavírány podpisem potvrzení o výpůjčce při výpůjčkách jednotlivých knihovních jednotek. V souladu se smluvním ujednáním se součástí uzavřené rámcové smlouvy i jednotlivých smluv stal i knihovní řád žalobce vydaný v souladu s ust. § 4 odst. 7 knihovního zákona, jenž podrobněji upravoval smluvní vztah účastníků, stanovil práva a povinnosti smluvních stran i pro jednotlivé výpůjčky knih. Žalovaná při podpisu rámcové smlouvy výslovně potvrdila, že je si vědoma toho, že v knihovním řádu jsou upraveny i smluvní pokuty, rovněž smluvní pokuty týkající se opožděného vrácení vypůjčených knih. Jednotlivé smlouvy o výpůjčkách se pak řídily právní úpravou platnou a účinnou v době jejich uzavření (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se žalobcem uzavřela dne [datum] a dne [datum] v souladu s § 659 a násl. obč. zák a § 2193 a násl. občanského zákoníku smlouvy o výpůjčce knih, ve vlastnictví žalobce, které jsou výše jednotlivě specifikovány. Práva a povinnosti smluvních stran se přitom řídily jak jednotlivými potvrzeními o výpůjčce, kde byla sjednána výpůjční doba, tak výše citovanými zákonnými ustanoveními i knihovním řádem, který se v souladu se smluvním ujednáním stal součástí každé takové smlouvy. Mezi účastníky tak pro případ prodlení s vrácením knihovních jednotek ve sjednané době byla v souladu s § 544 a násl. obč. zák., případně § 2048 a násl. občanského zákoníku, sjednána smluvní pokuta ve výši, jak to bylo stanoveno v ceníku, který byl součástí knihovního řádu. K závěru o platnosti ujednání o smluvní pokutě soud dodává, že jí má danou i tím, že v knihovním zákoně je v § 4 odst. 7 výslovně upravena povinnost provozovatele knihovny (žalobce) vydat knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovních služeb. Nutnost vydání knihovního řádu je přitom dána charakterem činnosti, kterou knihovny vykonávají, kdy nelze předpokládat při každé jednotlivé výpůjčce uzavírání smlouvy s podrobnou úpravou práv a povinností smluvních stran. Je tak dána možnost a v podstatě i povinnost práva a povinnosti podrobně upravit právě v knihovním řádu. Výslovný odkaz v rámcové smlouvě o výpůjčce na takto vydaný knihovní řád je pak dostatečnou ochranou pro žalovanou, která si při jejím uzavření musela být vědoma toho, že případné nesplnění povinností z jednotlivých smluv o výpůjčce, zejména nevrácení knihovní jednotky řádně a včas, je spojeno se smluvní pokutou (sankcí), která je specifikována v knihovním řádu. V rámcové smlouvě je pak tato skutečnost jednoznačně uvedena. Soud doplňuje, že má za to, že taková skutečnost je ve společnosti, zejména pak mezi osobami navštěvujícími veřejné knihovny, notorietou, uživatelé knihovních služeb jsou si sankcí za nevrácení či opožděné vrácení vypůjčených knih zcela jednoznačně vědomi.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nevrátila žalobci ve lhůtě sjednané ve smlouvách o výpůjčce 4 vypůjčené knihovní jednotky. Nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto knihovní jednotky vrátila následně a to ani po vydání výše specifikovaného rozsudku zdejšího soudu, kterým jí byla uložena povinnost knihy vydat, v případě nemožnosti vydání zaplatit v rozsudku uvedené částky za každou knihovní jednotku. V souladu s výše citovanou zákonnou úpravou i smluvním ujednáním tak nevrácením vypůjčených knihovních jednotek řádně a včas vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci sjednanou smluvní pokutu ve výši 5 Kč za každou knihovní jednotku a každý den prodlení s jejím vrácením. Období, za které je žalobcem zaplacení smluvní pokuty požadováno, přitom následuje po období, za které již bylo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty soudem pravomocně přiznáno. Nebylo přitom prokázáno, že by žalovaná v tomto období žalobci vypůjčené knihy i přes upomínky zasílané žalobcem vrátila, či že by mu uhradila namísto jejich vrácení v rozsudku uložené částky. V období od [datum] do [datum] tak žalovaná byla v prodlení s vrácením 4 knih vypůjčených od žalobce. Za situace, kdy se jedná o 1 060 dnů, pak v souladu se smluvním ujednáním vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové částce 21 200 Kč.

17. Soud přitom smluvní pokutu ve výši, jak byla mezi účastníky sjednána, nepovažuje za zjevně nepřiměřenou, příčící se dobrým mravům, její sjednání tak nemá za neplatné. Žalobou nárokovaná výše smluvní pokuty je ovlivněna především dlouhodobým neplněním smluvní povinnosti žalovanou, respektive povinnosti uložené jí vykonatelným soudním rozsudkem. Soud přitom nemohl přistoupit ke snížení požadované smluvní pokuty, když dle právní úpravy platné do [datum] k tomu nebyl oprávněn, dle současné právní úpravy tak může učinit pouze k návrhu žalované (§ 2051 občanského zákoníku), která zůstala v řízení zcela pasivní. Soud se proto zabýval tím, zda v situaci, kdy pravomocným soudním rozsudkem již byla za určité (předcházející) období žalované uložena povinnost hradit sjednanou smluvní pokutu, není její vymáhání žalobcem za další období v rozporu s dobrými mravy (§ 3 obč. zák.), případně zjevným zneužitím práva (§ 8 občanského zákoníku), když tak činil z úřední povinnosti. V tomto směru pak zejména zvažoval poměr mezi výší škody, která byla žalobci porušením smluvní povinnosti žalovanou způsobena, když tato je dána obvyklou cenou žalovanou nevrácených knihovních jednotek, jak byla určena v rozsudku v předchozí věci. Dále však vzal v potaz i ochranu vlastnického práva žalobce, do nějž žalovaná svým jednáním protiprávně zasáhla, předmět činnosti žalobce, který je svou povahou veřejnou službou. Jde o činnost na poli kulturním a společenském, která nepřináší žalobci zisk. Žalobce, jako příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury ČR, svou činnost v podstatné míře hradí z veřejných prostředků. Porušení povinnosti žalované spočívající v nevrácení několika knihovních jednotek ve vlastnictví žalobce přitom představuje podstatný zásah do takové činnosti, přináší žalobci náklady nejen na pořízení nových knihovních jednotek, ale i s administrací vymáhaných pohledávek s tím spojených, je překážkou v řádném výkonu knihovnické činnosti, k níž byl žalobce zákonem zřízen. Soud si je vědom toho, že uložená smluvní pokuta dosud nevede k účelu, který by měla plnit, tedy k řádnému splnění závazku ze smluv o výpůjčce žalovanou, nicméně v této chvíli nelze její vymáhání mít vzhledem k uvedenému za zjevné zneužití práva či výkon práv v rozporu s dobými mravy, když je třeba chránit práva žalobce a hodnoty vznikající ve společnosti jeho činností.

18. Lze však mít za to, že vymáhání smluvní pokuty po žalované za další období (následující po období, které je předmětem tohoto řízení), po které by žalovaná případně nesplnila svou povinnost vrátit žalobci vypůjčené knihovní jednotky, by již s vysokou mírou pravděpodobnosti mohlo být soudem posuzováno jako výkon práv v rozporu s dobrými mravy. Zejména pak za situace, kdy žalobce má v rukou vykonatelný exekuční titul, na základě kterého by se již měl domoci vydání předmětných knih žalovanou, případně úhrady způsobené škody žalovanou. Za situace, kdy žalovaná nebude dlouhodobě ochotna dobrovolného plnění ani na základě vykonatelných exekučních titulů, bude zjevné, že další ukládání a vymáhání smluvních pokut žalované již nemůže vést k naplnění jejich účelu, tedy splnění povinnosti žalované ze smluv o výpůjčce.

19. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. rozsudku žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci žalobou požadovanou částku, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, když v řízení bylo prokázáno, že v období, za které je tento úrok požadován, byla žalovaná v prodlení s peněžitým plněním vždy v uvedené výši. Nárok na zaplacení úroku z prodlení přitom vychází z § 517 odst. 2 obč. zák. (resp. § 1970 občanského zákoníku), výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek v částce 1 060 Kč a paušální náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za předžalobní upomínku a sepsání žaloby. Celkem je tedy žalovaná povinna uhradit žalobci 1 660 Kč.