42 C 42/2022
č. j. 42 C 42/2022-29
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem: jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 325 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.325 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 906,48 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.560,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2.682,82 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2.560,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.089 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou dne [datum] k [název soudu], kdy z důvodu místní příslušnosti byla věc k projednání a rozhodnutí postoupena soudu zdejšímu, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 325 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2 682,82 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 906,48 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], kdy v důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala nástupcem této společnosti společnost [právnická osoba] – dnes [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] její nedílnou součástí byl i smluvní podmínky obsažené na její druhé straně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil schopnost žalovaného půjčku splácet, kdy údaje získané od žalovaného byly zaneseny do karty zákazníka. Po prověření zjištěných informací o žalovaném dospěl věřitel k závěru, že tento je schopen půjčku splácet. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému peněžní prostředky v částce 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, kdy šlo o úrokovou sazbu 23,72 % ročně, dále se zavázal uhradit odměnu za administrativní činnost v částce 2000 Kč a za hotovostní inkaso splátek v částce 4 000 Kč. Žalovaný měl původnímu věřiteli částku vzniklou součtem jistiny, úroků a poplatků uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný uhradil do postoupení pohledávky původnímu věřiteli celkem částku 14 075 Kč, kdy tato částka byla započtena na jistinu, úrok a poplatky. Žalobce zcela konkrétně uvedl, jak jednotlivé splátky započetl na pohledávky ze smlouvy o úvěru. Poslední platbu žalovaný učinil dne [datum]. Ode dne následujícího po sjednané splatnosti celého úvěru, tj. dne [datum] již byl v prodlení se všemi sjednanými zbývajícími splátkami. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Následně již žalobci ničeho neuhradil. Ke dni postoupení přitom pohledávka činila 3 325 Kč, kdy se sestávala z dlužné jistiny ve výši 2 560,84 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 764,16 Kč. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení celkové dlužné částky 3 325 Kč. Dále se po žalovaném domáhá zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny, který za období od [datum] do postoupení pohledávky dne [datum] kapitalizoval na částku 2 682 Kč a dále se jej domáhá ode dne [datum] do zaplacení. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se pak žalobce domáhá i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak za období od [datum] (tj. od uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední splátky) do [datum] kapitalizoval na částku 906,48 Kč a jednak se jej domáhá z jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobce a jeho právní zástupce se z jednání omluvili stejně jako žalovaný, souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o půjčce [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný podepsali tuto smlouvu, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala žalovanému poskytnout„ půjčku“ ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za její poskytnutí věřiteli poplatek za administrativní činnost v částce 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 400 Kč se zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, kdy v jejich čl. 1, bodě 1.2. bylo ujednáno, že v případě, kdy byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Bylo uvedeno, že úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3. věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. V čl. 9 smluvních podmínek není řešeno ničeho ohledně prodloužení trvání smlouvy. V čl. 9 smluvních podmínek pak bylo uvedeno, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Z přehledu plateb, který žalovaný jakkoliv nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na poskytnutý spotřebitelský úvěr celkem 14 075 Kč, kdy po provedených zápočtech byl ke dni postoupení dluh ve výši, jak jej v žalobě tvrdil žalobce.
4. Z karty zákazníka podepsané žalovaným a zástupkyní původního věřitele soud zjistil, že před uzavřením smlouvy došlo k ověření jeho totožnosti, je zřejmé, že žalovaný byl stávajícím zákazníkem s aktivní půjčkou, neměl jiné půjčky. Byl ověřen jeho způsob bydlení, zjištěno, že je zaměstnán na částečný pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizováno], pobírá invalidní důchod. Celkem tak byly zjištěny příjmy ve výši 20 700 Kč měsíčně. Celková výše výdajů, které byly specifikovány, byla určena ve výši 7 800 Kč. Dle záznamů měla společnost k dispozici listiny k ověření tvrzených příjmů a nákladů na bydlení. Soud s ohledem na tuto listinu i výši sjednaných splátek, následné splácení žalovaným má za prokázané tvrzení žalobce o tom, že před uzavřením smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.
5. Z obchodního rejstříku soud prověřil tvrzení o tom, že nástupcem původního věřitele, společnosti [právnická osoba], [IČO] je v důsledku fúze sloučením se dne [datum] společnost [právnická osoba] – dnes [právnická osoba], [IČO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], což je doloženo podacím lístkem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.
6. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o zápůjčce přenechává zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle ustanovení § 2392 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, která byla zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb. Smlouva byla uzavřena v povinné písemné formě, žalobce splnil i svoji informační povinnost ve smyslu § 5 zákona o spotřebitelském úvěru i povinnost danou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že obdržel částku 10 000 Kč a zavázal se právnímu předchůdci žalobce vrátit tuto částku spolu se sjednaným úrokem a poplatky v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Pokud jde o sjednaný úrok a poplatky, pak žalovaný byl s jejich výší v uzavřené smlouvě seznámen, byl seznámen s roční procentní sazbou nákladů. Výši úroků pak nelze považovat za nepřiměřenou. Rovněž pokud jde o sjednané poplatky, pak právní předchůdce žalobce dostatečně seznámil žalovaného s tím, za co jsou účtovány a žalovaný s jejich výší vyslovil souhlas, když je přitom zřejmé, že věřiteli s administrativním spravováním půjčky a hotovostním výběrem splátek vznikly náklady. Je sice skutečností, že výše poplatku za hotovostní inkaso splátek se může jevit jako poměrně vysoká, nicméně žalovaný byl s její výši zcela jednoznačně obeznámen, šlo o volitelnou položku, kdy mohl zvolit splácení úvěru bezhotovostním způsobem, který takovému poplatku nepodléhá. Při 58 splátkách pak výše poplatku ohledně jedné splátky činí přibližně 69 Kč, což dle názoru soudu není výše natolik excesivní, že by sjednání takového poplatku mohlo být považováno za ujednání v rozporu s dobrými mravy či zákonem. Aktivní legitimace žalobce je pak dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO] (jako právním nástupcem původního věřitele) a žalobcem. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku a žalovaný byl v souladu s ust. § 1882 občanského zákoníku o postoupení pohledávky prokazatelně postupitelem písemně informován. Přesto žalobci již následně na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by právnímu předchůdci žalobce ve sjednané lhůtě ani následně uhradil na splátkách více, než tvrdil žalobce. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 325 Kč představující nesplacenou část jistiny zápůjčky a nesplacenou část poplatků za hotovostní inkaso splátek. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat podle § 1970 občanského zákoníku též úroky z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce se proto po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po uplynutí sjednané doby pro splacení zápůjčky. Žalobce se tak oprávněně domáhá jak zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce 906,48 Kč, když v daném období byl žalovaný v prodlení se splacením jistiny i za období od [datum], když žádné úhradě dosud nedošlo. Nárok žalobce tak byl v této části shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, vyhověl.
8. Žalobce se dále domáhal po žalovaném zaplacení úroku ve výši 23,72 %, který jednak za období ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do dne postoupení pohledávky kapitalizoval na částku 2 682,82 Kč a jednak se jej domáhal z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Tento nárok pak dovozoval z uzavřené smlouvy o půjčce. Soud však dospěl k závěru, že žalobce nárok na zaplacení takového úroku nemá. Je sice skutečností, že smlouvou o zápůjčce lze sjednat vedle vrácení jistiny i hrazení úroků, kdy tyto pak jsou hrazeny do doby vrácení zápůjčky. Na druhou stranu, ale nelze odhlédnout od toho, že daná smlouva o zápůjčce byla sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele. Z textu úvěrové smlouvy přitom nelze dospět k závěru, že by mezi smluvními stranami bylo sjednáno placení úroku nad rámec úroku, jak byl sjednán v čl. 2 smlouvy, kde byl stanoven v souhrnné výši 1 400 Kč. Z čl. 1, bodu 1.2. smluvních podmínek je pak zřejmé, že tento úrok odpovídá výši 23,72 % ročně, kdy jde o pevnou výši stanovenou pro celou dobu trvání smlouvy. Je zde rovněž uvedeno, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy dle článku 9.3. smlouvy, nebude v tomto překračujícím období jistina úročena. V článku 9.3 smluvních podmínek přitom žádné ujednání ohledně možného prodloužení doby trvání smlouvy obsaženo není. Naopak z článku 9.7. smluvních podmínek vyplývá, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, kdy její účinnost trvá od podpisu do data splatnosti poslední splátky, tj. v tomto případě do [datum]. V případě prodlení se pak doba trvání smlouvy prodlužuje do řádného uhrazení dlužné částky. Toto ujednání ve spojení s čl. 1 smluvních podmínek tak nelze dle názoru soudu vykládat jinak, než že v době prodloužení účinnosti smlouvy pro neuhrazení celého dluhu, nemá žalovaný povinnost hradit úrok z dlužné částky, respektive bylo výslovně ujednáno, že v tomto období nebude jistina úročena. Soud v případě, že žalobce měl za to, že ujednání ve smlouvě umožňuje požadovat po žalovaném další hrazení úroku ve sjednané výši, odkazuje na ustanovení § 1812 občanského zákoníku, kdy v případě spotřebitele je dána povinnost provést výklad smluvních ujednání pro spotřebitele příznivějším způsobem. Soud má přitom za to, že žalovaný z textu této smlouvy musel dospět k závěru, že úrok je sjednán pouze v pevně stanovené výši pro období do data, kdy měl být celý spotřebitelský úvěr splacen. Soud přitom zohlednil i tu skutečnost, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byly sjednány nad rámec úroku i poměrně vysoké poplatky, které nesjednání úroku pro další období svým způsobem pro úvěrujícího kompenzovaly.
9. Vzhledem k uvedenému soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl v části, pokud se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 682,82 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny za období od [datum] [anonymizováno] do zaplacení, když pro tato období nebylo mezi smluvními stranami smlouvy o spotřebitelském úvěru placení úroku sjednáno.
10. Ve výroku III. pak o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci úspěšnému žalobci (neúspěch byl dán pouze ohledně části příslušenství pohledávky) přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce - spotřebitelském úvěru, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení i právní hodnocení je totožné, případně obdobné, když ve skutkových tvrzeních jsou měněny toliko údaje o žalovaném, datu uzavření smlouvy, výši splátek, období splácení, konečně předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovanou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.