42 C 44/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zaplacení 131 693,86 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 11.5.2019 do zaplacení a částku 7 260 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 74 433,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 11.5.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov 50 % nákladů řízení, které hradila na znalečném, při zohlednění zaplacené zálohy ve výši 4 000 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude výše těchto nákladů řízení stanovena.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov 50 % nákladů řízení, které hradila na znalečném, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude výše těchto nákladů řízení stanovena.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.3.2020 se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 124 433,86 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na slevu z kupní ceny a dále zaplacení částky 7 260 Kč jako nákladů vynaložených na ocenění oprav skrytých vad. Uvedli, že jako kupující uzavřeli dne [datum] se žalovaným kupní smlouvu, jejím předmětem byl převod vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [část obce], [adresa], bytový dům, postavené na pozemku parc. [číslo] ke specifikovaným spoluvlastnickým podílům na společných částech domu a na pozemcích, vše v k.ú. [obec] [část obce] (dále také jen„ předmětný byt“). Byt od žalovaného převzali dne 22.12.2017. Již první měsíc po převzetí bytu počali žalobci spatřovat na bytu vady, mimo jiné pohyb podlahy a nerovnosti na podlaze, kdy vznikl schod v prostoru před koupelnou. Žalobci na vady v lednu roku 2018 upozornili žalovaného ústně a následně emailovou komunikací ze dne 6.2.2018 s realitní makléřkou [anonymizována čtyři slova], která vystupovala i za jednatele žalovaného. Žalobci se opakovaně snažili se žalovaným spojit a věc vyřešit, žalovaný však zůstal nečinný. Na základě skrytých vad docházelo k rozpraskávání podlahy, kdy žalobci později zjistili, že důvodem je nesprávně provedený podklad pod plovoucí podlahou. Začaly se objevovat škvíry, docházelo k poklesu podlahy. Žalobci tak zhoršující se stav podlahy oznámili žalovanému dopisem ze dne 11.2.2019, zvolili i způsob řešení vadného plnění ze strany žalovaného, kdy ve smyslu § 2106 občanského zákoníku požadovali slevu z kupní ceny ve výši 150 000 Kč, když zjištěné vady měli za podstatné porušení smlouvy. Žalovaného vyzvali k úhradě této částky. Žalovaný na výzvu nereagoval, vyslal ke kontrole bytové jednotky pana [jméno], neoficiální cestou navrhnul opravu vad. Opětovně žalobci žalovaného vyzvali k zaplacení slevy z kupní ceny dopisem právního zástupce ze dne 25.4.2019. Žalovaný v reakci na tuto výzvu nabídl slevu z kupní ceny ve výši 13 321 Kč nebo opravu vad na jeho náklady. Žalobci však již o opravu zájem neměli, navrženou slevu měli za neadekvátní. Obrátili se proto na odborníka, který by mohl zhodnotit náklady na odstranění vad podlahy, a to společnost [právnická osoba], která po sestavení položkového rozpočtu dospěla k předpokládané ceně na odstranění vad podlahy v částce 124 433,86 Kč i s DPH. Žalovaný však takovou částku odmítl ve lhůtě poskytnuté mu žalobci, tj. do 11.5.2019, zaplatit. Žalobci se proto domáhají zaplacení této částky a úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty. S ohledem na to, že žalovaný porušil povinnost ze smlouvy, vznikla mu i povinnost k náhradě škody takto vzniklé. Ta dle žalobců spočívala v nákladech na ocenění nákladů na odstranění skrytých vad, které zaplatili společnosti [právnická osoba], kdy šlo o částku 7 260 Kč. Žalobci se proto domáhají zaplacení i této částky.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobci kupní smlouvou nenabyli vlastnické právo k novostavbě, ale k jednotce v bytovém domě, jehož stav odpovídá stáří a běžnému užívání s úpravami a opravami, které žalovaný před prodejem provedl. Šlo mimo jiné o položení nové podlahy, kdy tato byla položena na původní parkety. Ke srovnání podkladu došlo pouze v místech původního jádra a to s ohledem na změnu dispozice. Jakékoliv nerovnosti a propadliny, které měly původní parkety, tak nese i nově položená podlaha, a to od samotného momentu jejího položení. Jde tedy o stav, se kterým při vynaložení alespoň běžné laické obezřetnosti se mohli žalobci seznámit již při prohlídce bytu před uzavřením kupní smlouvy. Za situace, kdy žalobci měli možnost se seznámit s předmětem koupě před uzavřením smlouvy, prohlédnout si jej dle vlastního uvážení, měli možnost si s sebou vzít odborníka, vznést jakékoliv dotazy k předmětu koupě, nelze spatřovat porušení povinnosti žalovaného plnit řádně v existenci zjevné a viditelné vady, kterou předmět koupě nesl po celou dobu. Nekupovali-li žalobci novostavbu, museli počítat s tím, že stará jednotka ponese určitou míru opotřebení, které nelze odstranit dílčími úpravami v rozsahu, jak je provedl žalovaný. I v případě, že by se snad mělo jednat o vadné plnění, pak zjevné nerovnosti podlahy jsou beze sporu vadami zjevnými, které měli žalobci vytknout bez zbytečného odkladu, což neučinili. K tomu žalovaný odkazoval na dobu od převzetí bytu a do vytknutí vady až dopisem z 11.2.2019. Z tohoto důvodu žalobci nemohou své právo u soudu úspěšně uplatnit. Konečně s odkazem na judikaturu měl žalovaný za to, že sleva z kupní ceny se určuje na základě celé řady kritérií, kdy náklady na odstranění vad jsou pouze jedním z kritérií. Zpochybňoval i výši náklady na odstranění vad, jak je určil ve svém posouzení odborník oslovený žalobci, když zpochybňoval nutnost provedení některých prací, které toto ocenění předpokládalo. Sdělil, že ačkoliv od počátku odmítal svou odpovědnost za vady, nabídl žalobcům celou řadu alternativních řešení, provedení odstranění nerovností, následně poskytnutí slevy ve výši 18 000 Kč (kdy šlo o náklad, který sám žalovaný na pokládku podlahy vynaložil) a následně ve výši 50 000 Kč, což žalobci odmítli. Žádná z nabízených variant jimi nebyla akceptována. Navrhnul tak zamítnutí žaloby.

3. Žalobci v reakci na vyjádření žalovaného doplnili, že při prohlídce předmětného bytu před uzavřením kupní smlouvy podlaha žádné známky nerovností a propadlin nenesla, tyto vady počaly vznikat až na základě denního užívání bytu, postupně se zhoršovaly. Nešlo o vady zjevné. Poukázali i na to, že jednotka byla inzerována tak, že je po zcela nové rekonstrukci. Ke včasnosti uplatnění vad zopakovali, že již 6.2.2018 vady vytkly v emailové komunikaci s realitní makléřkou, která jednala i za jednatele žalovaného, komunikaci mu přeposílala. Nacenění oprav pak měli za odpovídající.

4. Následně měli účastníci vůli o věci ještě mimosoudně jednat, k dohodě mezi nimi však nedošlo. U prvního jednání nařízeného ve věci žalovaný opětovně nabízel žalobcům uhrazení částky 50 000 Kč jako slevy z kupní ceny, případně provedení opravy na náklady žalovaného, a to dle jimi zaslaných variant opravy. Žalobci však na jeho nabídky nepřistoupili, žalobce a) uváděl, že v této chvíli nemají prostor provádět rekonstrukci, byli by ochotni k ní přistoupit asi za tři roky, kdy pak nebudou žalovaného uhánět ohledně jejího provedení. Vyjádřil rovněž nedůvěru v technologické postupy žalovaného při odstranění vad.

5. Závěrem žalobci navrhli, aby soud žalobě zcela vyhověl, když jí měli za zcela důvodnou. Měla být prokázána existence skrytých vad podlahy, a to jak v předsíni, tak kuchyni, kdy tyto nebylo možno zjistit běžným náhledem či pochůzkou při prohlídce bytu před jeho koupí. Slevu z kupní ceny odpovídající nákladům na jejich odstranění, jak je stanovil jimi oslovený odborník, měli za adekvátní. Rovněž tak setrvali na požadavku náhrady škody spočívajících ve vynaložených nákladech na odborné zhodnocení vad, kdy ze strany žalovaného došlo k porušení smlouvy.

6. Žalovaný zdůraznil, že nebylo prokázáno, že by podlaha byla vadná vedle předsíně i v kuchyni. Vady v předsíni pak s ohledem na dobu od rekonstrukce bytu a jeho předání žalobcům měl za vady zjevné, které již před uzavřením kupní smlouvy museli žalobci při prohlídce bytu zjistit, když nerovnosti podlahy měly být patrny již na fotografiích bytu v inzerci, při běžném pochozu podlaha při prohlídkách skřípěla. Žalobci tak měli selhat ve své povinnosti provést řádnou prohlídku bytu, při níž by vady museli zjistit. To pak nelze klást k tíži žalovaného. Měl za to, že žalobci případné vady nevytkli včas a pozbývající tak nároků z vadného plnění. I za situace, kdy by takový nárok byl dán, pak s ohledem na znalecký posudek by se mohl týkat jen vad podlahy v předsíni, kdy zdůraznil, že případná sleva z kupní ceny není rovna nákladům na odstranění vad, je třeba zvažovat i další kritéria, kdy vlastní slevu z kupní ceny je třeba oproti nákladům na opravu třeba výrazně snížit. K nároku na zaplacení částky 7 260 Kč doplnil, že není možné se jí domáhat jako nároku na náhradu škody, když jde o nárok související s uplatněním reklamace, a takto měl být nárokován. Z tohoto důvodu navrhnul zamítnutí žaloby i v této části.

7. Soud ve věci provedl dokazování předloženými listinami, výslechem žalobců, navržených svědků i znaleckým posudkem, kdy zjistil ke skutkovému stavu následující skutečnosti. Z kupní smlouvy ze dne 30.11.2017 soud zjistil, že žalovaný jako prodávající a žalobci jako kupující uzavřeli tuto smlouvu uvedeného dne, kdy jejím předmětem byl převod předmětné bytové jednotky v [obec] [část obce] za kupní cenu ve výši 4 028 840 Kč. V čl. VIII bodě 1 smlouvy bylo uvedeno, že strana prodávající seznámila kupující s právním i faktickým stavem předmětu koupě, strana kupující prohlásila, že si jej prohlédla a s jeho stavem je řádně seznámena. V bodě 2 tohoto článku smlouvy se prodávající zavázal do doby předání udržovat předmět koupě ve stejném stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu smlouvy s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Předmět koupě měl být předán v řádném stavu způsobilém užívání, vyklizený od osob a věcí. Mezi účastníky nebylo sporné, že k předání bytu došlo v měsíci prosinci roku 2017. Z inzerce vztahující se k předmětnému bytu vytvořené realitní kanceláří označenou jako [anonymizována čtyři slova] je zřejmé, že byt byl inzerován jako světlý moderní byt 4+1 po zcela nové rekonstrukci, kdy v bytě mají být mimo jiné kuchyňská linka na míru a plovoucí podlahy. Inzerce obsahuje i fotografie jednotlivých místností v bytě, kdy je na nich patrné, že v celém bytě je položena plovoucí podlaha, fotografie nezachycují prostor předsíně, nejsou na nich patrny žádné zjevné vady podlahy. Ta se jeví jako nová, položená v rámci inzerované celkové rekonstrukce. Jako makléřka je na inzerci uvedena [jméno] [příjmení]. Ta ve své svědecké výpovědi uvedla, že v dané době i dosud pracuje v realitní kanceláři, jejímž majitelem je jednatel žalovaného. K prodeji předmětného bytu sdělila, že inzerci formulovala sama, se žalobci absolvovala prohlídku bytu, snažila se zodpovědět jejich dotazy, měla za to, že proběhla i další prohlídka a pak došlo k podpisu rezervační smlouvy. Při prohlídce jim sdělovala, co bylo v bytě zrekonstruováno, že je tam nová plovoucí podlaha, že je nově udělána. Měli se dotazovat na to, zda je podlaha nová v celém bytě. Od zadavatele měla informaci, že je položena nová plovoucí podlaha. Tvrdila, že když na prohlídku bytu chodila s různými klienty opakovaně, všimla si určitého zvlnění podlahy po bocích a toho, že podlaha při nášlapu praskala. Pokud se na to někdo dotazoval, vždy odpovídala, že je položena nová podlaha. Sama na tyto skutečnosti ohledně podlahy (praskání, zvlnění) nikoho neupozorňovala. Zda si praskání všimli žalobci, již nevěděla. Doplnila, že praskání se třeba v chodbě projevovalo jen na 1 m z celkových 4 metrů. Když se klienti do toho místa trefili, ozvalo se praskání. Ona sama si v bytě nevšimla žádného viditelného propadání podlahy či schodu. K předání bytu po podpisu kupní smlouvy se žalobci uvedla, že tehdy vytýkali jen nějaké drobné vady netýkající se podlahy, kdy k tomu měla uvádět, že domluva s majitelem je taková, že drobné vady budou odstraněny. Měla žalobcům předat i kontakt na firmu, která opravu prováděla. Vzpomněla si, že si volala či mailovala se žalobkyní ohledně nějakých vad v bytě, mělo však jít především o zprostředkování kontaktu na firmu provádějící opravy.

8. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a svědkyní [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 25.1.2018 žádala žalobkyni, aby jí dala dohromady všechny závady na novém bytě, kdy jí problémy moc mrzí. Email zasílala za ní i za pana [příjmení] (jednatele žalovaného). Z emailu ze dne 6.2.2018 soud zjistil, že jím žalobkyně kontaktovala svědkyni [jméno] [příjmení], jako realitní makléřku, ohledně vad a nedodělků v předmětném bytě. Mimo jiné k vadám uvedla, že před koupelnou je v podlaze schod, podlaha se pohybuje. Z emailu ze dne 7.2.2018 je pak zřejmé, že realitní makléřka žalobkyni sdělila, že obdržela její email a poslala jej dál. Vyjádřila se tak, že doufá, že se vše rychle vyřeší.

9. Z dopisu ze dne 11.2.2019 spolu s podacím lístkem soud zjistil, že jím žalobci kontaktovali žalovaného, kdy dopis je označen jako předžalobní výzva. S odkazem na uzavřenou kupní smlouvu ohledně předmětného bytu sdělují, že se na nemovitosti projevily skryté vady, kdy mimo jiné jde o rozpraskávání podlahy v důsledku špatně provedeného podkladového materiálu, na více místech jsou v podlaze škvíry mezi panely, podlaha při běžném používání na některých místech poklesla, v důsledku čehož vykazuje nadměrnou nerovnost i 18 mm na metr čtvereční. Odhadovaná cena opravy byla stanovena na částku 30 – 50 000 Kč. Žalobci vytýkali žalovanému i další skryté vady, kdy celkem uplatnili nárok na slevu z kupní ceny ve výši 150 000 Kč. Další výzva k úhradě slevy z kupní ceny pak byla zaslána žalovanému ze strany právního zástupce žalobců dopisem ze dne 24.4.2019 (+ podací lístek z 25.4.2019), v němž znovu uvádí skryté vady předmětného bytu, mimo jiné i praskání podlahy v bytě z důvodu špatně zpracovaného a provedeného podkladového materiálu, kdy podlaha je zvlněná, jsou na ní značné a zřetelné nerovnosti. Při zohlednění dalších vytčených vad (nikoliv pouze vad podlahy) žalobci požadovali zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 150 000 Kč do 10.5.2019.

10. Z listiny – stanovení ceny na rekonstrukci podlahového souvrství a navazujících konstrukcí ze dne 12.9.2019 soud zjistil, že jí zpracovala k žádosti žalobců společnost [právnická osoba], kdy zadáním bylo posoudit cenu na rekonstrukci podlahového souvrství a dotčených konstrukcí v předmětném bytě. Posudek počítal s předpokládaným souvrstvím. Měly být zaměřeny místnosti, kde došlo k sesednutí podlahy, a to předsíň a kuchyň. Je uvedeno, že aby mohla být podlaha vyrovnána, musí se současné podlahové souvrství odstranit a nově vybudovat. Je přitom zapotřebí demontovat další konstrukce, které s podlahou spolupůsobí, a to kuchyňská linka, vestavěná skříň a obložkové zárubně. Předpokládaná cena byla určena v částce 108 203 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že není známo současné podlahové souvrství, může se tato cena ještě zvýšit. Jednotlivé položky prací a materiálu na uvedenou opravu podlahy jsou pak stanoveny v listině – rekapitulace stavby, kdy je z ní patrna i celková cena opravy i s daní v částce 124 433,86 Kč. Z daňového dokladu č. 193179 ze dne 17.9.2019 je prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobcům za uvedené posouzení vyúčtovala částku 7 260 Kč, kterou uhradili dne 20.9.2019 (viz doklad o platbě z účtu žalobkyně).

11. K tvrzení o tom, že žalovaný vyčíslil cenu opravy na částku 18 540 Kč žalobci předložili vyčíslení hodnoty opravy vypracované [jméno] [jméno], kdy tato částka se netýká pouze vad podlahy. Ohledně podlahy je předpokládáno provedení vyrovnávací stěrky v chodbě, v kuchyni a chodbě pak dále dodávka a montáž laminátové podlahy.

12. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků předložené žalovaným je zřejmé, že tato probíhala od října 2019, kdy právní zástupce žalovaného sděloval, že nacenění předložené žalobci není efektivním a plnohodnotným provedením opravy, nemluvě o navrženém postupu, některé oceněné práce měl za nadbytečné. Sděloval, že opravu lze provést bez destrukcí již montovaného materiálu (viz email ze dne 15.10.2019). Z dalšího emailu ze dne 25.11.2019 je zřejmé, že žalovaný neuznával svou odpovědnost za tvrzené vady, měl však zájem věc mimosoudně vyřešit, nabízel zaplacení částky 50 000 Kč či provedení opravy na jeho účet. Žalobci nabídka nebyla akceptována (viz email ze dne 7.1.2020), navrhovali zaplacení částky 120 000 Kč. Žalovaný odmítnul zaplacení takové částky, měl však zájem oslovit několik zhotovitelů a„ vysoutěžit“ tak co nejlepší cenu opravy.

13. Žalobce vypověděl, že v roce 2017 proběhla prohlídka předmětného bytu, kdy v místě byla paní [příjmení] i žalobkyně. Ptali se na věci ohledně rekonstrukce, i na položení podlahy, tedy na to, zda jde položena na stávající povrch či jde o novou podlahu. Makléřka jim měla sdělit, že podlaha je kompletně nová. Protože si všimli, že pan [příjmení] je majitelem realitní kanceláře i jednatelem žalovaného, ptali se na důvod prodeje jednotky, kdy jim bylo sděleno, že původně byt rekonstruoval pro sebe. Během prohlídky si nevšimli žádných vad na podlaze, nebyli na žádné vady upozorněni. Stěhovali se pak začátkem ledna 2018, byt byl předán již na konci prosince 2017. Krátce po nastěhování si měli všimnout schodu na chodbě před koupelnou, objevila se spára asi 1 cm. Tuto vadu zmínili i v prvním emailu, kterým vady řešili. Poté přišel pan [jméno], který opravoval i jiné vady, měl se vyjádřit o podlaze tak, že jde o běžný jev, podlaha sesedá. Vada tehdy nebyla velká, proto to dále neřešili. Stejný problém se však následně objevil i jinde na chodbě, vytvořila se spára, došlo k propadu jednoho dílu plovoucí podlahy. Další problémy se objevily v kuchyni, vady se postupem doby zvětšovaly. Sepsali proto předžalobní výzvu, ozval se pan [jméno], který měl být pověřen panem [příjmení] k řešení věci. Tehdy měl v bytě uvádět, že by bylo možné podlahu vypodložit, žalobci však již požadovali slevu z kupní ceny. K dotazu, jak by reagovali, pokud by vady zjistili již při prohlídce bytu, žalobce uvedl, že by asi žádali jejich odstranění před koupí či slevu z kupní ceny. Sdělil, že byt obývají se třemi dětmi zcela běžným způsobem.

14. Žalobkyně vypovídala obdobně jako žalobce, potvrdila převzetí bytu v prosinci 2017, nastěhování v lednu 2018 Závady na podlaze se měly objevit asi po dvou týdnech užívání, kdy je emailem vytkli. Na prohlídce se přitom měla ptát výslovně na provedení podlah, když znala stav domu, vlastnila bytovou jednotku ve vedlejším vchodu. Tehdy jim bylo řečeno, že jde o kompletní rekonstrukci, nikoliv položení nové krytiny na starý podklad. Vytčení vad zasílali paní [příjmení], protože jim sdělila, že vady mají řešit s ní. Ve věci s nimi nadále komunikovala, na vady se přišel podívat pan [jméno]. Měl uvádět, že tomu nerozumí, že je normální, že si podlahy sedají. Tehdy již byla prasklina před koupelnou 1-2 cm. Jednání panem [jméno] jí tak bylo nepříjemné. Prasklina se následně zvětšovala, dnes má již 15-20 cm, vady se měly projevit i na jiných frekventovaných místech, zejména u linky. Dospěli tedy k tomu, že jde o skrytou vadu a tu žalovanému vytkli. I tehdy se ozvala paní [příjmení], ale žalobkyně jí sdělila, že již bude věc řešit jen s panem [příjmení]. Tehdy měl přijít pan [jméno] pověřený panem [příjmení] ohledně řešení vytčených vad podlahy, měl navrhovat nějaké řešení, způsob opravy, oni však od počátku žádali slevu z kupní ceny. Odmítali opravu panem [jméno], protože v něj neměli důvěru. Pokud by o vadě věděli před koupí bytu, pak by určitě požadovali snížení kupní ceny, protože to je na rekonstrukci podlah.

15. Svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že pro žalovaného prováděl rekonstrukci předmětného bytu, a to kompletní rekonstrukci včetně podlah. Po dohodě s majitelem se nová krytina pokládala na staré parkety, kdy je to jedna z možností, nikoliv neobvyklá. Nevzpomněl si, jak konkrétně podlaha po rekonstrukci vypadala, zda vykazovala nějaké nerovnosti. Měl však za to, že při pokládce na staré parkety, tam nějaká nerovnost asi byla. Vyjádřil se tak, že běžný člověk by si všimnul nově položené podlahy, případně by mohl zaznamenat spáru pod dveřmi, ale žádné problémy s otvíráním dveří by podlaha položená na starý povrch nezpůsobila. Ohledně vad podlahy se se žalobci v bytě na žádost žalovaného sešel, podlaha se mu jevila stejná jako na počátku po jejím dokončení. Řešila se nerovnost na třech místech, v obýváku, před koupelnou a v místě kuchyňské linky. Navrhoval, že podlahu sundá, zbrousí se to a vyrovná, ale žalobci to tak nechtěli. Pak se navrhovalo, že opravu provede jiná firma, což také odmítli. On sám odhadoval navržený způsob opravy na 18 – 20 000 Kč, šlo o jiný způsob, než navrhovala [právnická osoba]. Vyjádřil se tak, že od paní [příjmení] měl asi k dispozici nějaký seznam vad od žalobců.

16. Ustanovený znalec z oboru stavebnictví, stavby obytné Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval ohledně vad podlahy v předmětném bytě znalecký posudek ze dne 9.11.2022, č. 26/2022. V něm konstatoval, že viditelná, a tudíž i kontrolovatelná plovoucí podlaha byla v předsíni a v kuchyni, tam prováděl vizuální kontrolu a zaměření místní nerovnosti. Uvedl, že posuzoval, zda stav rekonstrukce předmětného bytu je souladný s požadavky právních předpisů a technických norem. Pokud podlaha v předsíni tedy vykazuje nestabilitu v podobě průhybu a mezní odchylky od místní rovinnosti dosahují více než dvojnásobek požadavku dle tabulky č. 1 ČSN 74 45505 a doporučených postupů [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], hodnotil skutečné provedení podlahy v předsíni jako vadu. Naopak provedení podlahy v kuchyni jako vadné znalec nehodnotil, když odchylka od místní rovinnosti oproti hodnotě uvedené normě vykazovala pouze v jednom z měření. V odpovědích na další otázky soudu znalec uváděl, že v celé bytové jednotce byla provedena podlaha, kdy však v místnostech pracovna, ložnice, dětský pokoj byla pokryta další nášlapnou vrstvou – kobercem, podlaha v těchto místnostech nebyla znalci zpřístupněna. Zopakoval, že posuzoval, zda stav po rekonstrukci bytu je souladný s požadavky právních předpisů a technických norem. Uvedl, že výsledek celého podlahového souvrství se projeví zejména v kvalitě a rovinnosti nášlapné vrstvy. Pokud je tedy např. jedna vrstva souvrství provedena vadně a není-li tato vada v další vrstvě souvrství odstraněna, tak se tato vada v konečném výsledku projeví v nášlapné vrstvě. Dle názoru znalce je to i případ této podlahy. Příčina vzniku vad podlahy v předsíni je důsledkem převzetí (vadné) stávající vrstvy podlahy. Příčinou vzniku vad plovoucí podlahy v předsíni je tak (s největší pravděpodobností) položení nášlapné vrstvy plovoucí podlahy na vadnou původní vrstvu podlahy (bez provedení vyrovnávací vrstvy). Příčina, pro kterou došlo ke vzniku zjištěných vad podlahy byla dána již v době uzavření kupní smlouvy dne 30.11.2017. Doplnil, že výskyt největších vad je v místech nejvíce zatížených – podlaha hlavního vstupu do bytu v předsíni, podlaha v předsíni u vchodu do koupelny a podlaha v kuchyni při vchodu z předsíně. Znalec přitom nenalezl stopy po nadměrném zatížení podlah. Konstatoval tak, že na vznik zjištěných vad neměl vliv způsob užívání bytu. Podlahu v předsíni měl za provedenou vadně, což se projevuje nestabilitou v podobě průhybu při vchodu do koupelny, prolomení jedné podlahové lamely tamtéž a mezními odchylkami od místní rovinnosti, které dosahují více než dvojnásobek požadavku dle tabulky č. 1 normy ČSN 74 4505. Stav podlahy v kuchyni pak nevyhodnotil jako vadný. Uvedl, že pro odstranění vad je potřeba odstranit položenou plovoucí podlahu. Tím je možno se dostat až k podkladové vrstvě, kterou je nutno vyrovnat tak, aby u nášlapné vrstvy bylo eliminované prohýbání a nerovnosti. Zjištěné vady je tedy možno odstranit tím, že napřed se odstraní nášlapná vrstva (plovoucí podlaha) a zjistí se stav spodní podlahové vrstvy. Poté bude nutno odstranit i původní lino buď přilepené anebo pouze položené na podkladním povrchu. Toto odstranění lina je nutné z toho důvodu, že na podkladní povrch je nutno aplikovat samonivelační vrstvu stěrky, která by na hladkém povrchu lina neměla dostatečný adhezní podklad. Dalším důvodem odstranění lina je, že je nežádoucí další zvyšování podlahy. Znalec pak specifikoval veškeré nutné stavební práce pro odstranění jím zjištěných vad podlahy v předsíni. Zdůraznil, že až po odstranění současné plovoucí podlahy a zjištění skutečného stavu podkladové vrstvy, bude možné rozhodnout o definitivním množství jednotlivých stavebních prací. Na základě sondy provedené pod ledničkou v kuchyni uvažoval znalec stejné souvrství jako v kuchyni i v předsíni. Specifikoval práce, které na základě provedené sondy není nutno provádět oproti položkovému rozpočtu provedenému [právnická osoba]. Uvedl, že neexistuje jiný možný způsob opravy tak, aby byly zjištěné vady podlahy odstraněny. Obvyklou cenu na stanovený způsob opravy zjištěných vad podlahy v předsíni stanovil na částku 71 365 Kč.

17. Při svém výslechu znalec doplnil, že při vypracování znaleckého posudku provedl místní šetření za účasti obou stran sporu, následně ještě něco doměřil za přítomnosti žalobce. Průzkum prováděl jen v předsíni a kuchyni, když žalobci nepožadovali provedení šetření v dalších místnostech. K vadám podlahy zjištěným v předsíni doplnil, že vizuálně není odchylka od rovinnosti patrná, maximálně při otvírání dveří. Měření provedl při nezatížené podlaze, kdy při jejím zatížením by odchylka byla ještě větší. Ke zjištěným vadám v předsíni uvedl, že existující průhyb podlahy by byl při chůzi poznat, bylo by zřejmé, že podlaha není pevná, prolomení lamely je pak zjevné. K tomu, jaký byl stav po položení podlahy na původní povrch uvedl, že běžný člověk by si po položení podlahy zjištěných vad nemohl všimnout, pokud je podlaha nová, chvíli vydrží, dokud není zatěžována. Užíváním bytu se situace zhoršuje, zvýrazní se nerovnosti podkladu, lamely se podkladu přizpůsobí. K tomu, že při stejném způsobu pokládky jako v předsíni nebyly zjištěny vady v kuchyni, doplnil, že má za to, že při výstavbě nebyla předsíni věnována taková pozornost, podklad zřejmě nebyl tak rovný jako v kuchyni. Vyjádřil se tak, že si nemyslí, že by po zjištění skutečného stavu podlahy po odstranění povrchové vrstvy došlo k navýšení ceny opravy vad, když při stanovení ceny opravy počítal se zjištěním nerovností a nutností provedení vyrovnání. Vyjádřil se tak, že nepředpokládá ani postupem doby změny u podlahy v kuchyni. Doplnil, že stavební náklady není možné komparovat s prodejní cenou.

18. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud postupoval dle úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když zohlednil jednak obecnou úprava závazkových vztahů a jednak speciální úpravu vztahující se ke kupní smlouvě.

19. Podle § 1916 odst. 1 občanského zákoníku dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

20. Podle § 1917 občanského zákoníku je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad.

21. Podle § 1921 odst. 1 občanského zákoníku nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Dle odst. 2 nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

22. Podle § 1923 občanského zákoníku je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

23. Podle § 1924 občanského zákoníku kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

24. Podle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

25. Podle § 2095 občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

26. Podle § 2131 občanského zákoníku v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

27. Podle § 2100 odst. 1 občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

28. Podle § 2103 občanského zákoníku kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

29. Podle § 2112 odst. 1 občanského zákoníku neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

30. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odst. 3 neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

31. Soud po provedeném dokazování a při zohlednění výše citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, kdy však výše slevy z kupní ceny, jak se jí žalobci touto žalobou domáhají, neodpovídá rozsahu skutečně zjištěných vad podlahy a dalším okolnostem, které na stanovení slevy z kupní ceny mají vliv. Soud má především na základě zjištěného skutkového stavu za to, že v řízení bylo prokázáno, že předmětný byt, který žalovaný jako prodejce kupní smlouvou převedl na žalobce, trpěl již v době přechodu nebezpečí škody na věci, tedy v době předání bytu žalobcům, vadami u plovoucí podlahy v předsíni. Tyto vady však nebyly vadami zjevnými, které by žalobci při zachování obvyklé míry opatrnosti museli již při prohlídce bytu, kterou před koupí uskutečnili, zjistit. Šlo tedy o vady skryté, které jsou dány způsobem provedení pokládky nové plovoucí podlahy na nedostatečně vyrovnaný podklad, kdy tak podlaha, její povrchová vrstva, postupem doby přejímá nerovnosti tohoto podkladu. Tyto skutečnosti přitom zcela jednoznačně vyplynuly ze znaleckého posudku a výslechu znalce. Znalec přitom doplnil, že vady podlahy po nějakou dobu po vadném provedení pokládky nebyly zjevné, začaly se projevovat postupem doby při zatěžování podlahy. Soud v tomto směru vzal v potaz i inzerci realitní kanceláře, která zprostředkovávala prodej předmětného bytu, kdy v ní byl tento byt inzerován jako byt po zcela nové rekonstrukci, ve kterém jsou plovoucí podlahy. Svědkyně [příjmení], realitní makléřka, která se zabývala prodejem předmětného bytu, komunikací se zájemci, uskutečňovala prohlídky, přitom ve své výpovědi uváděla, že zájemcům o koupi bytu sdělovala, že v bytě jsou nové podlahy. Ačkoliv si sama všimla, že podlaha na jednom místě při nášlapu praská, sama na to zájemce neupozorňovala. Soud rovněž nemá z předložených fotografií, které byly součástí inzerce, za prokázané, že je na nich patrná nerovnost podlah, když navíc nerovnost podlahy v předsíni, kde pouze byly vady zjištěny, z nich patrná být nemohla, neboť inzerce fotografie předsíně (chodby) neobsahuje. Odchylka od rovinnosti se přitom dle znalce časem zvětšovala, teprve užíváním a zatěžováním se vady více projevily. Z uvedené tak lze učinit závěr, že v době, kdy byly prováděny prohlídky předmětného bytu, což bylo po jeho rekonstrukci, od které byt nebyl nikým užíván, ještě nebyla podlaha v bytě natolik zatěžována, když klienti pouze bytem procházeli, aby se mohly skryté vady podlahy projevit. Teprve každodenním užíváním celého bytu k bydlení si tak žalobci mohli všimnout nerovností, pohybů či praskání podlahy a postupem doby v důsledku tohoto užívání pak došlo v prosinci roku 2017 ke vzniku schodu v podlaze předsíně před koupelnou. Nešlo tedy o zjevné vady, které měla podlaha již v době uskutečnění prohlídky žalobci před koupí bytu, či bezprostředně po předání bytu, ale vady, které se projevily postupným užíváním bytu, kdy však důvod jejich vzniku (nedostatečně vyrovnaný podklad pod vrchní vrstvou podlahy) existoval již v okamžiku prodeje a předání bytu. Lhůta pro uplatnění nároků z vad u prodávajícího – žalovaného tak mohla začít plynout až po předání bytu a zjištění vad. Žalobcům tak náleží práva z vadného plnění dle § 2100 občanského zákoníku.

32. Pokud v řízení bylo prokázáno, že žalobci byt od žalovaného převzali v prosinci roku 2017, pak za situace, kdy uplatnili zjištěné vady podlahy v předsíni emailem u žalovaného dne 6.2.2018, pak takové uplatnění má soud za včasné v souladu s výše citovaným ustanovením § 1921, respektive § 2112 občanského zákoníku, když odpovídá tomu, že vady se projevily a zhoršovaly až zatěžováním a užíváním podlahy. K uplatnění prvně se projevujících vad došlo včas krátce po započetí užívání bytu. Žalobci tak mají právo nároky z těchto vad uplatnit u soudu. Soud má navíc za to, že žalovaný nemá právo na případnou námitku nevčasnosti oznámení vad žalobci, když ve věci zjištěné vady jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, když měl povědomí o tom, že podlaha je položena na původní podklad, z čehož právě tyto zjištěné vady pramení. K tomuto závěru soud odkazuje na ustanovení § 2112 odst. 2 věta poslední občanského zákoníku, kdy stejný závěr lze dovodit z obecné úpravy v § 1921 odst. 2 věta poslední občanského zákoníku. Uplatnění vad na email realitní makléřky přitom soud pokládá za uplatnění vad u žalovaného, když v řízení bylo zjištěno zjevné personální propojení mezi realitní kanceláří a žalovaným, a to shodnou osobou jednatele dané realitní kanceláře a žalovaného, z emailové komunikace je zřejmé, že makléřka žalobci vytknuté vady ihned předávala žalovanému (jednateli žalovaného), ten na tyto výtky reagoval, kdy k prohlídce vad u žalobců vyslal osobu, která pokládku podlahy provedla.

33. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vytknuté vady neodstranil, žalobci proto přistoupili k volbě práva z odpovědnosti za zjištěné vady, kdy požadovali po žalovaném slevu ze zaplacené kupní ceny, a to konkrétně dopisem ze dne 11.2.2019 a následně ze dne 24.4.2019, ve kterých opětovně zjištěné vady podlahy, ohledně nichž slevu z kupní ceny požadují specifikovali. Soud má přitom žalobci uplatněný nárok na slevu z kupní ceny za oprávněný, kdy však na rozdíl od žalobců nemá zjištěné vady podlahy za podstatné porušení smlouvy, ale za porušení smlouvy nepodstatným způsobem, kdy nárok na slevu z kupní ceny je tak dán dle § 2107 občanského zákoníku. Postup žalobců je v souladu s úpravou obsaženou v tomto ustanovení zákona. Soud při tomto závěru vychází z toho, že podstatné porušení smlouvy je takovým porušením, o kterém by prodávající musel již v době uzavření smlouvy vědět, že při jeho znalosti by kupující smlouvu neuzavřeli. Žalobci jako kupující se však ve svých účastnických výpovědích vyjadřovali tak, že za situace, kdy by jim byly vady podlahy již v době uzavření smlouvy známy, pak by požadovali slevu z kupní ceny, případně opravu těchto vad. Nevyjadřovali se tak, že by za takové situace kupní smlouvu se žalovaným neuzavřeli. Dle názoru soudu je pak třeba při hodnocení povahy vady podlahy zohlednit i to, že vada se projevila pouze v předsíni bytu o velikosti 4+1 a výměře 80 m2, ačkoliv stejná plovoucí podlaha byla ve všech obytných místnostech bytu. I z tohoto důvodu pak nelze mít zjištěné vady podlahy v předsíni za podstatné porušení smlouvy. Při nepodstatném porušení smlouvy má přitom kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Žalobci jako kupující si přitom zvolili právě slevu z kupní ceny, a to nejpozději v dopisech ze dne 11.2.2019 a 24.4.2019, když ústně se tak vůči žalovanému měli vyjadřovat již dříve, když byly prostřednictvím osob zmocněných žalovaným vytčené vady v bytě hodnoceny, k jejich odstranění do doby uplatnění nároku na slevu nedošlo.

34. Pokud jde o výši slevy z kupní ceny, pak soud při znalosti judikatury ohledně jejího stanovení (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2019, sp. zn. 33 Cdo 4442/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008) při jejím určení hodnotil nejen výši nákladů určených znalcem na odstranění zjištěných vad podlahy v předsíni, ale také to, že se tyto vady projevily pouze v této jedné místnosti z celého bytu o podlahové ploše 80 m2, kdy ve čtyřech dalších místnostech, kde je rovněž položena plovoucí podlaha se takové vady neprojevily. Dále soud zohlednil to, že se nejedná o vadu, která by jakkoliv podstatným způsobem narušovala či znemožňovala užívání bytu, když žalobci předmětný byt od jeho předání v prosinci 2017, tedy po dobu několika let, užívají, aniž by jim tyto vady v tomto užívání bránily. Sami pak uváděli, že k rekonstrukci podlahy nechtějí přistoupit v této chvíli, ale až asi za tři roky, což závěr soudu o nikterak zásadním rušení v užívání bytu potvrzuje. Soud tak přiměřenou slevu z kupní ceny stanovil ve výši 50 000 Kč, kdy takovou částku také jako částku maximální slevy žalobci v písemných uplatněních nároků z vad podlahy u žalovaného požadovali. Tuto částku pak soud přiznal včetně požadovaného úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty, kterou žalobci žalovanému poskytli k zaplacení slevy z kupní ceny v zaslané výzvě, kdy výše úroku je určena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak ve výroku I. tohoto usnesení rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalovaným částku 50 000 Kč odpovídající slevě z kupní ceny spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení.

35. Soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobcům rovněž v souladu s § 1924 přiznal žalobcům i právo na náhradu nákladů vynaložených na odborné vyjádření vztahující se k vytčeným vadám předmětu koupě, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 7 260 Kč odpovídající těmto nákladům. Soud přitom vycházel z toho, že žalobci tento nárok uplatnili v rámci návrhu, kterým se domáhali svých práv z vadného plnění, a to s tvrzením, že tyto náklady vynaložili v souvislosti s oceněním opravy vad předmětu koupě. Soud tak nebyl vázán právním hodnocením žalobců ohledně tohoto nároku, kdy ti jej měli za nárok z titulu náhrady škody, když při právním hodnocení vyšel právě z žalobci tvrzených skutečností ohledně tohoto nároku.

36. Ve výroku II. pak soud žalobu zamítl ohledně částky, která šla nad rámec přiznané slevy z kupní ceny a příslušenství z této částky.

37. Ve výroku III pak soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem účastníků byl malý (13%), žalobci byli úspěšní ohledně 43 % předmětu řízení a žalovaný ohledně 56 %, když navíc výše přiznané slevy z kupní ceny závisela na znaleckém zkoumání a úvaze soudu. Soud v této věci nepostupoval podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a za situace, kdy výsledek řízení závisel i na znaleckém zkoumání nepřiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, když zohlednil to, že žalovaný měl od počátku snahu se se žalobci dohodnout, nabízel jim uhrazení částky 50 000 Kč jako slevy z kupní ceny, nabízel jim provedení opravy zjištěných vad na své náklady, a to i způsobem, jak byl určen v posouzení vad předloženém žalobci, navrhoval vysoutěžení subjektu k provedení opravy vad. Žalobci však na žádné návrhy žalovaného nepřistoupili a sami tak zapříčinili vznik dalších nákladů v tomto řízení.

38. Ve výrocích IV. a V soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. dle výsledku sporu rozhodl o povinnosti každé strany sporu uhradit 50 % nákladů státu spočívajících v nákladech na znalečné když zohlednil i zálohu uhrazenou žalobci. Vlastní výši nákladů státu pak soud určí samostatným usnesením, neboť v době vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto o celém znalečném, část znalečného v době rozhodnutí soudu nebyla vyplacena. Soud tak postupoval podle § 155 odst. 1 o.s.ř. a rozhodl tak pouze o základu náhrady nákladů řízení.