42 C 50/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti manželovi: osobní údaje manžela zastoupený advokátem údaje o zástupci o rozvod manželství

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení] a manžela [celé jméno manžela] uzavřené dne [datum] před [anonymizováno], se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh manželky na rozvod manželství účastníků, který byl podán u zdejšího soudu dne [datum]. Manželka uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], z manželství se nenarodily žádné děti. Doplnila, že manželství bylo zpočátku spokojené, postupem doby však došlo k úplnému citovému odcizení, manželství měla za hluboce a trvale rozvrácené, když neplní biologickou ani hospodářskou funkci. Vyjádřila se tak, že obnovení manželského soužití není možné a žádný z manželů si to nepřeje.

2. Manžel ve vyjádření k návrhu manželky potvrdil, že manželství je bezdětné, bylo uzavřeno z důvodu vzájemné citové náklonnosti. Následně však došlo k partnerským a názorovým neshodám, když měli zcela odlišný pohled na institut manželství. Rovněž měl za to, že manželské soužití již nelze obnovit, tvrdil, že manželé spolu nežijí a netvoří společnou domácnost. K návrhu na rozvod manželství se tak připojil.

3. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizováno]. Ze shodných tvrzení účastníků i systému Centrální evidence obyvatel a Informačního systému základních registrů má soud za prokázané, že z manželství se nenarodily žádné děti, oba manželé mají děti z předchozích vztahů. Manželka vypověděla, že zpočátku byl jejich vztah v pořádku, v posledním roce však dospěla k tomu, že ve vztahu již nechce pokračovat. Před dvěma měsíci se tak odstěhovala ze společné domácnosti, od té doby bydlí manželé odděleně, společně nehospodaří, nestýkají se ve volném čase, již před třemi měsíci ukončili intimní soužití. Manželství měla za trvale rozvrácené, neměla zájem o obnovení manželského soužití, když to považovala za nemožné. Za příčinu rozvratu manželství označila chování manžela k ní i k jejím dětem. Manžel se vyjadřoval tak, že zpočátku byl jejich vztah dobrý, brali se z důvodu citové náklonnosti. Poté, co se jim podařilo přivézt manželčiny děti, se však jejich vztah změnil. Chování dětí k němu, manželce i okolí měl za neslušné, označil je za příčinu rozvratu jejich manželství. Potvrdil odstěhování manželky ze společné domácnosti i ukončení společného hospodaření a intimního soužití. Doplnil, že k prvnímu odstěhování manželky došlo již v roce 2020, kdy následně společné soužití obnovili. I on měl manželství za trvale rozvrácené, neměl zájem na obnovení manželského soužití. K příčinám rozvratu manželství doplnil, že on, manželka i její děti mají zcela odlišný pohled na život i vztahy mezi nimi, což bylo důvodem rozvratu jejich manželství.

4. Soud se s ohledem na to, že manželka je občankou [země], zabýval nejprve svou pravomocí k vedení tohoto řízení o rozvod manželství a rozhodným právem, které má být ve věci použito. V souladu s čl. 30 odst. 2 a 4 Smlouvy České republiky s [země] o právní pomoci v občanských věcech č. 123/2002 Sb.m.s. pak dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů k vedení řízení o rozvod tohoto manželství, když rozhodným právem je český právní řád.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé již nežijí ve společné domácnosti, manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Žádný z manželů již o společné soužití nejeví zájem, když ani po návratu manželky do společné domácnosti po předchozím odstěhování v roce 2020 nedošlo k nápravě jejich vzájemných vztahů. Manželství účastníků tak již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku). Soud byl povinen v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťovat příčiny rozvratu, když vyšel z výpovědí obou manželů. Příčiny rozvratu manželství tak soud spatřuje v odlišných povahových vlastnostech manželů, v jejich odlišném pohledu na společný rodinný a manželský život, přístup k dětem manželky z předešlého vztahu, které s nimi sdílely společnou domácnost. Tyto odlišnosti pak vedly k hádkám a konfliktům mezi manželi, které se jim dlouhodobě nepodařilo ukončit, nebyli schopni své odlišné postoje upravit tak, aby to umožňovalo pro oba snesitelné soužití. Následně tak došlo ke vzájemnému odcizení, kdy nedobrá situace v manželství vyústila v odchod manželky ze společné domácnosti, ukončení společného soužití a definitivní rozvrat již ne zcela funkčního manželství. Soud proto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl, když ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem některého z manželů.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když navíc žádný z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.