42 C 70/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 568 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 568 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 568 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moc tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno – venkov na soudním poplatku částku 400 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 568 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 568 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že dne datum provedl převoz žalovaného do anonymizováno v obec, když žalovaný toho dne ohrožoval vlastní život a zdraví, neboť v ebrietě upadl na ulici a rozbil si hlavu. Po ošetření v nemocnici obec byl žalovaný zadržen a převezen policií do anonymizováno v obec, kde byla žalovanému ošetřovatelem provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s výsledkem 2,16 ‰. Při převozu žalovaného bylo služebním vozem značka automobilu, registrační značka na trase obec a zpět do obec najeto 90 km. Náklady za převoz spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku byly žalovanému žalobcem vyúčtovány v celkové částce 568 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky žalobcem písemně vyzván dne datum, žalobci však ničeho nezaplatil.

3. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil podáním ze dne datum a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z protokolu anonymizováno ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobce uskutečnil dne datum v čase od anonymizováno hod do anonymizováno hod převoz žalovaného služebním vozem registrační značka z nemocnice obec do anonymizováno v obec. Převoz se uskutečnil za účelem dopravy žalovaného do záchytné stanice, neboť žalovaný v ebrietě upadl na ulici a rozbil si hlavu, kdy byl následně ošetřen v nemocnici obec. Při převozu bylo ujeto celkem 90 km. Ze záznamu anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl dne datum přijat na tuto záchytnou stanici, z důvodu ohrožování vlastního života a zdraví, kdy provedená dechová zkouška ukázala přítomnost alkoholu 2,16 ‰. Náklady na použití služebního dopravního prostředku byly vyčísleny v záznamu anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kdy z tohoto dokumentu je zcela zřejmý způsob výpočtu uvedené částky s ohledem na ujeté kilometry, spotřebu použitého automobilu a náhradu za 1 km jízdy dle příslušné vyhlášky. K zaplacení celkové částky 568 Kč byl žalovaný vyzván dopisem žalobce ze dne datum, kdy žalovaný měl uvedenou částku uhradit nejpozději do datum. Žalovaný vyúčtovanou částku žalobci neuhradil.

5. Podle § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o o specifických zdravotních službách“), osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

6. Podle § 89c odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 7. § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

9. Provedeným dokazováním byla prokázána důvodnost podané žaloby, neboť žalovaný byl dne datum příslušníky stát. instituce dopraven služebním vozidlem stát. instituce do záchytné stanice, kdy následně provedenou dechovou zkouškou byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu žalovaného. Žalovaný je tak povinen uhradit ve smyslu § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady převozu v žalobcem vyúčtované výši 568 Kč, když žalovaný netvrdil, ani neprokázal nesprávnost vyúčtované výše nákladů na převoz, ani to, že by tuto částku byť jen zčásti žalobci uhradil. Žalovaný žalobci dosud ničeho nezaplatil, ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku je tak v prodlení s úhradou dluhu a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přísluší právo domáhat se ode dne datum úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud shledal celý nárok důvodným.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náklady řízení přitom představují paušální náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za předžalobní upomínku a sepsání žaloby.

11. Podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu obec – venkov soudní poplatek, neboť procesně zcela úspěšný žalobce je od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osobně osvobozen a poplatková povinnost tak přechází na žalovaného. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného nebo prostřednictvím soudního exekutora.