42 C 82/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalované o zaplacení 268.336 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 268 336 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 268 336 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 61 817 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.3.2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 268 336 Kč s úrokem z prodlení ode dne 1.12.2022 do zaplacení. Tvrdil, že účastníci byli dříve manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne 12.12.2016. Dne 18.10.2016 účastníci uzavřeli smlouvu o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, kterou si vypořádali majetek a závazky v rámci společného jmění manželů (dále také jen„ SJM“). Žalovaná se přitom mimo jiné zavázala uhradit dluh vůči věřiteli [právnická osoba] s příslušenstvím vzniklý na základě rozhodčího nálezu č.j. 135/2011 ze dne 9.1.2012, který byl součástí SJM. Za účelem uspokojení této pohledávky bylo vedeno exekuční řízení, kde byl v pozici povinného žalobce. S vědomím tohoto exekučního řízení byla mezi účastníky smlouva uzavřena. Žalovaná svou povinnost nesplnila, dluh neuhradila. V exekučním řízení v mezidobí na pozici oprávněného vstoupila společnost [právnická osoba] Exekuční řízení bylo na návrh oprávněného zastaveno rozhodnutím soudního exekutora ze dne 30.6.2021, následně bylo exekutorem vydáno oznámení o skončení exekuce. Na pohledávku bylo v exekuci celkem uhrazeno 278 142 Kč, kdy žalobce zajistil úhradu částky 268 336 Kč. Učinil tak v rámci vypořádání majetkových vztahů s [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) po skončení jejich společného soužití. Ta na účet exekutora zaplatila uvedenou částku namísto, aby ji hradila žalobci. Šlo tedy o prostředky, které náležely žalobci. Protože dluh měla dle smlouvy uhradit žalovaná, má žalobce vůči ní nárok na zaplacení toho, co na jeho úkor nemusela uhradit. Žalobce ji proto přípisem ze dne 21.11.2022 vyzval k zaplacení uvedené částky ve lhůtě do 7 dnů. Ačkoliv byla výzva žalované dne 23.11.2022 doručena, k úhradě ve stanovené lhůtě ani následně nedošlo.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který však byl z důvodu jeho nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. U nařízeného prvního jednání žalovaná k věci uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, muselo dojít k nějaké chybě při uzavírání předmětné dohody. Byla krátce po propuštění z výkonu trestu, měla dohled probační úřednice, kdyby dluh existoval a ona ho neuhradila, nedošlo by k ukončení probace. Namítala, že v dohodě nebyla vypořádána hypotéka. Smlouvu o hypotečním úvěru uzavírali v roce 2011, manželství se žalobcem uzavřeli v roce 2004, byl to žalobce, kdo smlouvu uzavřel. Měla za to, že má pohledávku za žalobcem z titulu hypotečního úvěru. Po žalobci dosud nic nechtěla, protože se stará o děti. Upřesnila, že má za žalobcem pohledávku, která vznikla ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 17.9.2008, kdy prvním dlužníkem byl žalobce, ona byla druhá, byli tam uvedeni i její rodiče, šlo o úvěr ve výši 1 420 561 Kč. Má potvrzení banky ze dne 28.11.2011 o neexistenci zástavy, hypotéka tak byla splacena. Se žalobcem nežili od května 2011. Tvrdí tedy jeho závazek vůči ní ve výši žalované částky.

3. Žalobce se vyjadřoval tak, že pokud by za trvání manželství vznikl závazek, tak po dobu trvání manželství neběžela promlčecí doba, ta opětovně začala běžet až po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Případný dluh je tak již promlčen. Konkrétně se k dluhu nevyjadřoval z důvodu nedostatečných tvrzení ze strany žalované. Měl však za to, že žádný takový dluh neexistuje.

4. Žalovaná uvedla, že v jiném řízení bude zpochybňovat uzavřenou dohodu o vypořádání. Žalobce se vyjadřoval tak, že případná námitka neplatnosti dohody, pokud by byla vznesena, pak z důvodu, že by šlo o relativní neplatnost, by možnost jejího uplatnění již byla promlčena.

5. Soud poučil žalovanou o nutnosti doplnit tvrzení ohledně existence závazku žalobce vůči ní, poskytl jí k doplnění tvrzení lhůtu. Žalovaná však tvrzení jakkoliv nedoplnila, k dalšímu ve věci nařízenému jednání se nedostavila. Žalovaný závěrem navrhnul, aby soud žalobě vyhověl.

6. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, kterými zjistil následující skutkový stav. Z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7.11.2016, č.j. 7 C 312/2016-10 soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 30.4.2004. V odůvodnění rozsudku se podává, že manželé se smlouvou ze dne 18.10.2016 s úředně ověřenými podpisy platně dohodli o vypořádání svých majetkových poměrů s účinky pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 12.12.2016. Ze smlouvy o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství ze dne 18.10.2016 soud zjistil, že tuto uvedeného dne uzavřeli účastníci, podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny. Účastníci si touto smlouvou upravili pro dobu po rozvodu manželství vzájemné majetkové vztahy. Výslovně prohlásili, že jejich společné jmění manželů tvoří ve smlouvě uvedený majetek a uvedené závazky, které jednomu nebo oběma společně vznikly za trvání manželství. V čl. I, bodě 1.3. písm. f) smlouvy přitom výslovně prohlásili, že činí nesporným, že závazkem nabytým za trvání manželství je i dluh vůči věřiteli [právnická osoba] ve výši 124 742 Kč s příslušenstvím, který vznikl na základě rozhodčího nálezu č.j. 135/2011 ze dne 9.1.2012 vydaného JUDr. Stanislavem Katrušákem, rozhodcem, který nabyl právní moci dne 5.2.2012 a je vykonatelný. Účastníci byli srozuměni s tím, že k uspokojení této pohledávky byla nařízena exekuce, a to na základě usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2.7.2013, č.j. 19 EXE 2532/2012-31, kdy exekuční řízení je vedeno u Exekutorského úřadu Brno, soudní exekutor JUDr. Petr Kocián pod č.j. 137 EX 10139/12. V čl. II smlouvy si pak účastníci dluhy tvořící společné jmění manželů vypořádali, kdy v bodě 2.1.2 smlouvy se dohodli, že z věcí, které náležely do SJM účastníků, připadnou do výlučného vlastnictví žalované tam uvedené dluhy, kdy pod písmenem D tohoto ujednání byl uveden i výše specifikovaný dluh u společnosti [právnická osoba] ve výši 124 742 Kč s příslušenstvím. Účastníci si ujednali, že závazky vyplývající z tohoto dluhu ponese po rozvodu manželství žalovaná.

7. Z usnesení soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, exekutorský úřad Brno ze dne 20.7.2021, č.j. 137Ex 10139/12-114 soud zjistil, že jím byla zastavena exekuce v rozsahu dosud neuhrazeného plnění, povinnému byla uložena povinnost nahradit exekutorovi náklady exekuce, které již byly vymoženy. Povinným v tomto řízení byl žalobce. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že exekuce byla vedena pro dluh, ohledně kterého se účastníci dohodli ve smlouvě o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, exekučním titulem byl rozhodčí nález č.j. 135/2011 ze dne 9.1.2012 vydaný JUDr. Stanislavem Katrušákem, rozhodcem, který nabyl právní moci dne 5.2.2012, kdy oprávněným je společnost [právnická osoba] Mezi účastníky nebylo sporné, že tato společnost byla procesním nástupcem společnosti [právnická osoba] K zastavení exekuce došlo na návrh oprávněného. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.7.2021. Z oznámení soudního exekutora ze dne 20.7.2021 je zřejmé, že tato exekuce pro celou vymáhanou pohledávku skončila. Celkem byla přitom vedena pro pohledávku oprávněného ve výši 275 757 Kč, z toho na jistině pro částku 124 742 Kč a dále pro náklady exekuce v celkové výši 52 332 Kč. Z přehledu úhrad této exekuce je prokázáno, že dne 28.6.2021 uhradila [jméno] [příjmení] částku 268 336 Kč s popisem„ Exekuce [celé jméno žalobce]“. Tato skutečnost je patrna i z vyčíslení exekutora ze dne 27.2.2023, je zřejmé, že v exekuci bylo vymoženo na jistině 124 742 Kč, na úrocích 100 224 Kč, na nákladech nalézacího řízení 6 845,10 Kč a na nákladech exekuce exekutora 46 330,90 Kč.

8. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] (kdy z výpisu z CEO je zřejmé, že její rodné příjmení je [příjmení]) ze dne 17.3.2023 soud vzal za prokázané, že tato do 13.5.2020 žila s žalobcem v partnerském vztahu. Po ukončení společného soužití se domluvili tak, že v rámci vypořádání vzájemných majetkových vztahů za žalobce zaplatí na účet soudního exekutora JUDr. Petra Kociána částku 268 336 Kč namísto toho, aby tyto prostředky poukázala přímo k jeho rukám, kdy exekuce byla vedena pod sp. zn. 137Ex 10139/12. Tuto částku tak dle dohody zaplatila dne 28.6.2021 na účet soudního exekutora, čímž byly vypořádány vzájemné vztahy se žalobcem. Úhrada částky 268 336 Kč na účet soudního exekutora dne 28.6.2021 je patrna z potvrzení o okamžité odchozí úhradě, je v ní uvedena zpráva pro příjemce„ Exekuce [celé jméno žalobce]“.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 21.11.2022 ve spojení s obálkou od zásilky je prokázáno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od doručení, zásilka byla uložena na poště dne 23.11.2022, následně byla vrácena jako nevyzvednutá. Je tak zřejmé, že nejpozději tohoto dne byl učiněn pokus o doručení zásilky žalované.

10. Podle § 737 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

11. Podle § 757 odst. 1 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.

12. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení občanského zákoníku dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

13. Podle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

14. Podle § 1876 odst. 1 občanského zákoníku uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Podle odst. 2 vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

15. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

16. Soud zjištěný skutkový stav právně hodnotil následovně. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci tohoto řízení byli manželé, v rámci řízení o rozvodu manželství uzavřeli dne 18.10.2016 dohodu o vypořádání majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství, kdy v souladu s ustanovením § 757 odst. 2 občanského zákoníku byly jejich podpisy na dohodě úředně ověřeny. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem s právní mocí ke dni 12.12.2016 Uzavřená dohoda tak nabyla účinnosti. Účastníci si přitom touto dohodou vypořádali majetek i dluhy, které byly součástí společného jmění manželů. Účastníci v uzavřené smlouvě učinili nesporným, že součástí společného jmění manželů je i dluh vzniklý vůči věřiteli [právnická osoba] ve výši 124 742 Kč s příslušenstvím (kdy příslušenstvím pohledávky jsou v souladu s ustanovením § 513 občanského zákoníku úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním). V dohodě specifikovali, že tento dluh vznikl na základě rozhodčího nálezu č.j. 135/2011 ze dne 9.1.2012 vydaného JUDr. Stanislavem Katrušákem, rozhodcem, který nabyl právní moci dne 5.2.2012 a je vykonatelný. Účastníci byli srozuměni s tím, že k uspokojení této pohledávky byla nařízena exekuce, a to na základě usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2.7.2013, č.j. 19 EXE 2532/2012-31, kdy exekuční řízení je vedeno u Exekutorského úřadu Brno, soudní exekutor JUDr. Petr Kocián pod č.j. 137 EX 10139/12. Dle uzavřené smlouvy o vypořádání se zavázala tento dluh včetně příslušenství uhradit v celém rozsahu žalovaná. V řízení bylo prokázáno, že na tento dluh uhradila [jméno] [příjmení], dnes [příjmení], soudnímu exekutorovi dne 28.6.2021 částku 268 336 Kč, tedy po uzavření předmětné dohody o vypořádání mezi účastníky. [jméno] [příjmení] úhradu provedla z toho důvodu, že shodnou částku měla hradit žalobci v rámci jejich dohody o vypořádání vzájemných závazků. Šlo tak o prostředky žalobce, které tato pouze namísto něj uhradila na úhradu předmětného dluhu exekutorovi. Žalobce tak hradil dluh spadající do zaniklého společného jmění manželů (účastníků tohoto řízení), který dle uzavřené dohody o vypořádání měla hradit v celém rozsahu žalovaná. Věřitel mohl přitom dluh i po uzavření dohody vymáhat po žalobci jako společně zavázanému dlužníkovi, když dohoda o vypořádání společného dluhu má účinky jen mezi manželi (§ 737 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce tak uhradil na dluh, který měla po uzavření dohody o vypořádání v celém rozsahu hradit žalovaná, částku 268 336 Kč a v souladu s uzavřenou dohodou i ustanovením § 1876 odst. 2 občanského zákoníku mu tak vznikl nárok vůči žalované na uhrazení této částky. Žalobce žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzval, tato však žalobci ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila. Žalobce se tak oprávněně domáhá jak zaplacení žalované částky, tak v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 občanského zákoníku i zaplacení úroků z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v předžalobní výzvě. Ohledně data doručení pak soud vychází z data, kdy byl učiněn poštovním orgánem pokus o doručení zásilky. Výše úroku z prodlení je pak dána v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud jen pro úplnost dodává, že neshledal žádné skutečnosti, pro které by měla být uzavřená smlouva o vypořádání majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství absolutně neplatná, žalovaná pak neplatnost této smlouvy nenamítala. V tomto směru případně v poskytnuté lhůtě ničeho nedoplnila. Pokud tvrdila existenci pohledávky vůči žalobci ve výši žalované částky mající původ ve smlouvě o hypotečním úvěru, pak ani po poučení soudu svá tvrzení jakkoliv nedoplnila a tato zůstala zcela nekonkrétní, žalovaná neoznačila ke svým tvrzením žádné důkazy, v řízení tak existence žádné pohledávky žalované vůči žalobci zjištěna nebyla. Žalovaná v tomto směru neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.

18. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. žalobě v celém rozsahu vyhověl, když jde o oprávněný nárok žalobce na zaplacení žalované částky včetně úroků z prodlení.

19. Ve výroku II. soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti žalované nahradit ve věci zcela úspěšnému žalobci jím účelně vynaložené náklady, a to k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení vynaložené v dané věci žalobcem přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 13 417 Kč a v nákladech na právní zastoupení určených dle vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení přitom činí odměna advokáta v částce 46 900 Kč za 5 úkonů právní služby á 9 380 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast u jednání soudu dne 7.8.2023 a 20.9.2023, dále byl přiznán 5 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, celkem tedy částka 1 500 Kč. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH. Celkem tak žalobce vynaložil náklady řízení v částce 61 817 Kč.