42 C 83/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 121,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 121,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 121,30 Kč za dobu od 8. 1. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moc tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno – venkov na soudním poplatku částku 1 000 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 121,30 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 1 121,30 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že dne datum se žalovaný na výzvu příslušníků stát. instituce podrobil odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního rozboru moči bylo pozitivní zjištění na amphetaminy. Vymáhání nákladů za úkony provedené dne datum žalobce uplatňuje ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. nemocnice uhradil žalobce za odběr biologického materiálu žalovaného na základě daňového dokladu číslo ze dne datum částku ve výši 181,50 Kč. nemocnice uhradil žalobce za imunochemické vyšetření biologického materiálu žalovaného na základě faktury číslo ze dne datum částku ve výši 800,80 Kč Náklady vynaložené dne datum na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení byly dle technického průkazu služebního vozidla vyčísleny částkou 139 Kč. Po žalovaném tedy žalobce požaduje uhrazení nákladů v celkové výši 1 121,30 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky žalobcem písemně vyzván dne datum, žalobci však ničeho nezaplatil.

3. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou nemocnice, bylo zjištěno, že dne datum bylo u žalovaného provedeno vyšetření na přítomnost návykových látek. Za provedení vyšetření byla žalobci nemocnice vyúčtována k zaplacení částka 181,50 Kč, a to daňovým dokladem číslo ze dne datum s datem splatnosti datum. Z protokolu o imunochemickém vyšetření moči při ovlivnění návykovou látkou nemocnice ze dne datum bylo zjištěno, že výsledek laboratorního rozboru moči byl pozitivní na amfetaminy. Za provedení imunochemického vyšetření byla žalobci příjmení nemocnicí u jméno v obec vyúčtována k zaplacení částka 800,80 Kč, a to fakturou číslo ze dne datum, se splatnostní dne datum. Z protokolu o převozu osoby bylo zjištěno, že k převozu žalovaného z obec do nemocnice na vyšetření dne datum bylo využito služební vozidlo anonymizováno, registrační značka, kdy bylo najeto 24 km Z protokolu o vyčíslení náhrady žalobce za použití služebního dopravního prostředku ze dne datum bylo zjištěno, že náklady převozu byly v souladu s § 1 a § 4 vyhlášky č. 333/2018 Sb. vyčísleny na celkovou částku 139 Kč. Soudu byl předložen rovněž velký technický průkaz od služebního vozu, se kterým byla vykonána cesta, tedy doprava žalovaného z místa obec do nemocnice. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve celkové výši 1 121,30 Kč nejpozději do datum.

5. Dle ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

6. Dle ustanovení § 24 odst. 3 výše uvedeného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

7. Provedeným dokazováním byla prokázána důvodnost podané žaloby, neboť žalovaný byl dne datum příslušníky stát. instituce dopraven služebním vozidlem stát. instituce do zdravotnického zařízení, kdy zkouška na přítomnost omamných látek byla u žalovaného pozitivní. Z tohoto důvodu vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na provedení zkoušky a náklady na přepravu do nemocnice ve smyslu § 24 odst. 2 a 3 zákona o ochraně zdraví. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal nesprávnost vyúčtované výše nákladů, ani to, že by tuto částku byť jen zčásti žalobci uhradil. Žalovaný žalobci dosud ničeho nezaplatil, ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku je tak v prodlení s úhradou dluhu a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přísluší právo domáhat se ode dne datum úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud shledal celý nárok žalobce důvodným.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náklady řízení přitom představují paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za předžalobní upomínku a sepsání žaloby.

9. Podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno – venkov soudní poplatek, neboť procesně zcela úspěšný žalobce je od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osobně osvobozen a poplatková povinnost tak přechází na žalovaného. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného nebo prostřednictvím soudního exekutora.