43 C 116/2022

Plný text

Okresní soud Brno – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované adresa pro doručování adresa o určení vlastnictví

I. Připouští se změna žaloby, učiněná u jednání dne 11. 5. 2023, kterou žalobce navrhuje, aby bylo určeno, že žalovaná byla dne 4. 3. 2020 vlastníkem osobního motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN kód.

II. Určuje se, že žalovaná byla dne 4. 3. 2020 vlastníkem osobního motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN kód.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 18. 5. 2022 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým soud určí, že žalovaná s žalobcem dne datum platně uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaná nabyla datum do svého vlastnictví osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka, VIN kód, současně aby byla žalované uložena povinnost k náhradě nákladů řízení.datum 2. Žalobce poukázal na svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť vozidlo je v registru silničních vozidel nadále evidováno na jeho osobu, proto obdržel pokutu od správního orgánu vozidla se týkající, následně požádal o přepis vozidla na žalovanou nabyvatelku, avšak byl správním orgánem vyzván k doložení nezbytných podkladů, mj. rozsudku o určení vlastnictví. Vzhledem k tomu, že nemá povědomí o tom, zda vozidlo nebylo žalovanou v mezidobí převedeno na další osobu, formuluje petit žaloby na určení platného převodu vlastnického práva, nikoli na prosté určení vlastnictví žalované.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7. 2. 2023, které bylo konáno v nepřítomnosti žalované, byly provedeny listinné důkazy kupní smlouvou, výzvou MÚ obec, odbor dopravy, k úhradě pokuty za zákaz zastavení, předžalobní výzvou, usnesením MÚ obec, výzvou k zápisu změny do RSV, sdělením MÚ obec, lustrací RSV, sděleními České pošty, ÚP ČR, ČSSZ, OÚ obec, PČR, OOP obec. Jednání bylo následně odročeno na 30. 3. 2023, kdy v mezidobí se podařilo dopátrat faktického pobytu žalované na adrese adresa, na této žalobě byla žalovaná obeslána, k odročenému jednání se dostavila i se svým otcem jméno příjmení, narozen datum. U jednání byl proveden listinný důkaz kartou vozidla, dále připojenými spisy 8 C 41/2023 a 42 C 189/2022. Poté bylo jednání odročeno na 11. 5. 2023, u kterého byl proveden důkaz kupní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou coby prodávající a jméno příjmení coby kupujícím.

4. K opakovanému odročení jednání bylo přistoupeno za účelem umožnit mimosoudní řešení věci, na základě návrhu obou stran, přičemž však v soudem k dispozici daném časovém prostoru se toto nezdařilo, nezbylo tak než ve věci rozhodnout autoritativně.

5. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle § 2079 odst. 2 občanského zákoníku neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

8. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím závěrům.

9. Soud předně konstatuje, že žalobce prokázal naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva za situace, kdy ani přes veškerou snahu nebyl schopen dosáhnout svého výmazu z rejstříku silničních vozidel coby vlastníka vozidla, současně v důsledku trvající evidence jeho osoby prokázal dotčení práv spočívající v ukládání pokut spojených s vozidlem jeho osobě, přestože již není vlastníkem vozidla, jeho vlastnické právo bylo převedeno na žalovanou, což právě žádá vyslovit projednávanou určovací žalobou.

10. Okolnosti dokládající naléhavý právní zájem žalobce byly prokázány komunikací žalobce se správními orgány, rovněž aktuálním výpisem z registru silničních vozidel, ve kterém je žalobce nadále veden jako vlastník vozidla.

11. Bylo prokázáno a mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce byl vlastníkem vozidla značka automobilu, uvedeného ve výroku rozsudku, byl jako vlastník a provozovatel vozidla rovněž řádně zapsán v registru silničních vozidel. Dne datum byla mezi žalobcem coby prodávajícím a žalovanou coby kupující uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě byla při podpisu smlouvy ze strany kupující uhrazena na místě sjednaná kupní cena 3000 Kč, současně téhož dne přešlo na žalovanou vlastnické právo k vozidlu, žalovaná se stala výlučným vlastníkem vozidla.

12. K tomu soud dodává, že se neztotožnil s argumentací žalované, učiněné prostřednictvím jejího otce u jednání dne 11. 5. 2023, v závěrečném návrhu bezprostředně před vyhlášením rozsudku, kdy žalovaná zpochybnila platnost smlouvy s ohledem na to, že smlouva byla fakticky uzavírána otcem žalované, toliko za použití občanského průkazu žalované.

13. Soud nemá pochybnosti o platnosti kupní smlouvy a platném převodu vlastnického práva k vozidlo na žalovanou za situace, kdy sama žalovaná u jednání soudu opakovaně potvrdila uzavření kupní smlouvy a převod vlastnictví na svoji osobu, následně sama žalovaná soudu předložila k důkazu kupní smlouvu, kterou uzavřela dne datum coby prodávající a kterou vozidlo převedla na kupujícího jméno příjmení, narozen datum, bytem adresa. Sama žalovaná v této následně uzavřené kupní smlouvě, kterou vozidlo po nabytí od žalobce převedla na kupujícího příjmení, výslovně prohlásila s podpisem smlouvy stvrdila, že je výlučným vlastníkem vozidla.

14. Pokud bylo prokázáno, že kupní smlouva byla fakticky uzavírána otcem žalované jméno příjmení, který se při podpisu kupní smlouvy prokázal občanským průkazem své dcery s tím, že vozidlo je kupováno jako dar k osmnáctým narozeninám, pak tento způsob uzavření kupní smlouvy nemůže mít vliv na platnost kupní smlouvy za situace, kdy vozidlo bylo bezprostředně poté předáno žalované, ta akceptovala nabytí vozidla, akceptovala rovněž využití svého občanského průkazu k uzavření kupní smlouvy, což výslovně potvrdila i u jednání soudu, i pokud otci k uzavření kupí smlouvy předem nevystavila plnou moc k uzavření smlouvy.

15. Že žalovaná přijala vozidlo do svého vlastnictví, i pokud snad bylo vozidlo zakoupeno jako dar a bez jejího předchozího vědomí, je zjevné i z následně uzavřené kupní smlouvy, kterou vozidlo převedla na kupujícího příjmení, tuto smlouvu již sama podepsala a ve smlouvě výslovně prokázala, že je výlučným vlastníkem vozidla, jak uvedeno již výše.

16. K tomu soud toliko pro úplnost dodává, k okolnosti, že vozidlo bylo na kupujícího příjmení převedeno dne datum, tedy ještě téhož dne, kdy vozidlo nabyla na základě kupní smlouvy v projednávané věci, že soud akceptoval vysvětlení žalované, aniž by bylo třeba dále zkoumat jeho věrohodnost, že se tak stalo z důvodu nezkušenosti žalované s řízením motorového vozidla, se kterým bezprostředně po předání vozidla otcem havarovala, vozidlo bylo poškozeno, proto jej bezprostředně poté kupní smlouvou převedla na kupujícího jméno příjmení, který projevil zájem o vozidlo s tím, že vozidlo opraví a zprovozní.

17. Pokud by soud akceptoval obranu žalované a za prokázaného skutkového stavu vyslovil neplatnost kupní smlouvy, jednal by v rozporu s ustanovením § 574 občanského zákoníku, podle kterého na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Pro úplnost lze poukázat rovněž na § 579 občanského zákoníku, podle kterého způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Žalované nepřísluší dodatečně uplatňovat neplatnost kupní smlouvy za situace, kdy měla dle svého vlastního tvrzení tuto neplatnost způsobit sama tím, že kupní smlouva měla být uzavřena otcem žalované a bez jejího předchozího vědomí a výslovného zplnomocnění.

18. Vyslovení neplatnosti kupní smlouvy za okolností prokázaných by se příčilo základním zásadám, na nichž stojí tzv. nový občanský zákoník, který oproti původnímu občanskému zákoníku z roku 1964, který byl platný a účinný do konce roku 2013, akcentuje smluvní volnost, posiluje bezformálnost právního jednání, současně nezbytnost důsledného výkladu právních jednání, akcentuje odpovědnost za vlastní právní jednání.

19. Výrokem I. rozsudku proto byla nejprve podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připuštěna změna žaloby, kdy po poučení a k dotazu soudu ohledně ne zcela jednoznačného a srozumitelného formulování žalobního petitu žalobce upřesnil, že navrhuje určení vlastnictví vozidla žalované ke dni 4. 3. 2020. Takto provedená úprava petitu žaloby neměla žádný vliv na použitelnost výsledků dosavadního řízení a dokazování, jednalo se spíše o formulační úpravu.

20. Výrokem II. bylo žalobě vyhověno, bylo určeno, že žalovaná byla ke dni 4. 3. 2020 vlastníkem vozidla značka automobilu, registrační značka, neboť bylo prokázáno, že k onomu dni nabyla žalovaná vlastnické právo k vozidlu na základě kupní smlouvy uzavřené s žalobcem coby prodávajícím, současně nebylo možno rozhodnout o určení vlastnictví – a žalobce to ani nenavrhoval – ke dni vyhlášení rozsudku, tím spíše, že byl prokázán další následný převod vozidla žalovanou – již jako prodávající – na třetí osobu jako kupujícího, který nebyl účastníkem řízení, nebyly prokazovány ani případné další následné převody, neboť to nebylo předmětem řízení.

21. K tomu soud pro úplnost dodává, že neshledal překážku pro vyhovění žalobě spočívající v určení vlastnictví nikoli k době rozhodování soudu, ale k datu v minulosti, kdy takový výrok byl navrhován žalobcem, prokázal naléhavý právní zájem na takovém výroku, s ohledem na povahu věci je právě takový výrok s to zajistit ochranu práv a oprávněných zájmů žalobce.

22. Naopak pro určení vlastnictví vozidla k datu rozhodování soudu nebyly naplněny zákonné podmínky a nebylo to ani předmětem řízení, a to i s ohledem na specifickou povahu řízení, které se týká určení vlastnictví k motorovému vozidlu, v návaznosti na zápis vozidla v registru silničních vozidel, rovněž s ohledem na výsledky dokazování, kdy vozidlo bylo v mezidobí prokazatelně dále převedeno na třetí osobu jméno příjmení, který nebyl účastníkem řízení, žalovaná u jednání soudu navíc zmiňovala možný následný potenciální převod na dalšího nabyvatele, který rovněž nebyl účastníkem řízení.

23. Žalobce byl v řízení úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. Výrokem III. proto byla žalobkyni uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení, a to v rozsahu uhrazeného soudního poplatku 2000 Kč, v souladu s návrhem žalobce, který náhradu případných dalších účelně vynaložených nákladů neuplatňoval.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované na náhradě nákladů řízení ukládána k zaplacení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost uloženou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jejího soudního výkonu nebo exekuce.