43 C 13/2022

Plný text

Okresní soud obec – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: číslo sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu tohoto znění:</b> <b>SMLOUVA o zřízení věcného břemene č.: PV [číslo]</b> <b>[celé jméno žalovaného]</b> <b>bytem: č. ev. [anonymizováno], [PSČ] [obec]</b> <b>RČ (dat. nar.): [číslo]</b> <b>vlastnický podíl: 1/1</b> (dále jen„ Povinná“) na straně jedné <b>a</b> <b>[právnická osoba]</b> se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec] [IČO] DIČ: CZ [PSČ] [anonymizováno] zapsána: v OR vedeném [název soudu], spisová značka [číslo] zastoupená: [jméno] [příjmení], [název funkce], na základě Pověření ze dne [datum] bankovní spojení: [právnická osoba], pobočka [obec] číslo účtu: [bankovní účet] (dále jen„ Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako„ Smluvní strany“) uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: <b>Smlouvu o zřízení věcného břemene</b> č.: PV [číslo] (dále jen„ Smlouva“) k provedení (v souladu s ) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník <b>Článek I. - Úvodní ujednání</b> 1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrálním území] , [obec], [okres] (dále jen„ Pozemek“) 1.3. [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. 1.

4. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

5. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. <b>Článek II. - Předmět Smlouvy</b> 2.

1. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen„ věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. <b>Článek III. - Specifikace věcného břemene</b> 3.

1. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], příp. NN [název]“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - venkovní kabel NN, střešník, pojistková skříň (dále jen„ distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje: Geometrický plán č.: [číslo] zhotovený [právnická osoba], který ověřil (a) [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] a za [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] potvrdil (a) [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. <b>Článek IV. - Další práva</b> 4.1 Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle čl.3 této Smlouvy. 4.2 Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. <b>Článek V. - Cena a platební podmínky</b> 5.1 Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.2 Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši [částka] Kč (slovy: [anonymizováno]). 5.3 Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit Povinné výše uvedenou jednorázovou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. <b>Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu</b> 6.1 Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.2 Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. <b>Článek VII. - Ostatní ujednání</b> 7.1 Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.2 V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. <b>Článek VIII. – Ochrana osobních údajů:</b> 8.1 V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů. 8.2 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.3 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.4 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.5 Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. <b>Článek IX. - Závěrečná ujednání</b> 9.1 Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. Pro případ, že Smlouva není uzavírána za přítomnosti obou Smluvních stran, platí, že Smlouva nebude uzavřena, pokud ji Povinná či Oprávněná podepíší s jakoukoliv změnou či odchylkou, byť nepodstatnou, nebo dodatkem, ledaže druhá Smluvní strana takovou změnu či odchylku nebo dodatek následně schválí. 9.2 Smlouva může být měněna nebo doplňována pouze formou vzestupně číslovaných písemných dodatků podepsaných oběma Smluvními stranami. 9.3 Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.4 Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.5 Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.6 Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. <b>Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č.: [číslo] pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku zhotovený [právnická osoba], ověřený [titul] [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne [datum] pod [číslo] odsouhlasený [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5900 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu ve znění výroku I. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], s žalobkyní dne [datum] uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu zařízení distribuční soustavy„ [obec], příp. NN [název]“. Ve smlouvě budoucí bylo obsaženo ujednání, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy strany uzavřou samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene, což se stalo ke dni 22. 6. 2020, avšak žalovaný následně hlavní smlouvu neuzavřel, na opakované výzvy žalobkyně nereagoval. Žalobkyni tak nezbylo než se obrátit na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla doručena výzva k vyjádření ve lhůtě 1 měsíce, kterou si dne [datum] převzal osobně proti podpisu doručenky.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

4. Žalobkyně u jednání uvedla, že co se týká kontaktu se žalovaným, v roce 2018 s ním byla uzavřena smlouva budoucí na výstavbu distribučního zařízení na části pozemku ve vlastnictví žalovaného, po realizaci měla být uzavřena smlouva hlavní, ovšem žalovaný se stal nekontaktním, a to i po předžalobní výzvě a stejně tak i po podání žaloby. Je proto navrhováno nahrazení projevu vůle žalovaného na smlouvě o zřízení věcného břemene, jejíž znění je součástí žaloby a vychází ze smlouvy budoucí. Jedná se konkrétně o pojistkovou skříň, střešník a kabel nízkého napětí. Pozemek žalovaného má být zatížen jen v minimálním rozsahu, jak je patrné z geometrického plánu. Co se týká podmínek smlouvy, tyto jsou zcela standardní, rovněž výše náhrady odpovídá mnoha obdobným smlouvám uzavíraných s jinými povinnými, dle energetického zákona přichází v úvahu i vyvlastnění věcného břemene, kdy náhrada dle ocenění by byla řádově nižší.

5. Soud dále vyšel z listinných důkazů, a sice smlouvy o zřízení věcného břemene, geometrického plánu, smlouvy o smlouvě budoucí, čestného prohlášení mandatáře, zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby, předžalobní výzvy, výpisu z KN.

6. Podle § 1785 občanského zákoníku smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

7. Podle § 1786 občanského zákoníku zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

8. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

9. Podle § 1787 odst. 2 občanského zákoníku obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Bylo výpisem z katastru nemovitostí prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

12. Bylo dále prokázáno, že dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu„ [obec], příp. NN [název]“, kdy bylo ujednáno, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – skříň SP100, SP200, střešník, venkovní kabel NN. Bylo současně ujednáno, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele stavby, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí strany uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 1257 a násl. občanského zákoníku a podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona.

13. Bylo zápisem o předání stavby prokázáno, že dne 22. 6. 2020 došlo k předání stavby zhotovitelem [právnická osoba] žalobkyni. Výpisem úkonů k uzavření smlouvy – listina nazvána jako čestné prohlášení mandatáře [právnická osoba], o nemožnosti vypořádat smlouvu o věcném břemeni – bylo prokázáno, že následně po předání stavby byly dne 1. 2. 2021, tedy ve lhůtě podle smlouvy o smlouvě budoucí, žalovanému odeslány smlouvy k podpisu, poté dne 13. 5. 2021 mu byla zaslána urgence zaslání smluv, to vše bez odezvy. Následně byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní upomínka ze dne 2. 2. 2022, odeslaná dne 3. 2. 2022, avšak ani ta nevedla ke splnění povinnosti žalovaného uzavřít hlavní smlouvu.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala naplnění zákonných podmínek k nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, neboť žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 občanského zákoníku, avšak následně podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplnil povinnost uzavřít samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene.

15. Současně soud ověřil, že podmínky smlouvy, ohledně které bylo navrhováno nahrazení projevu vůle žalovaného k jejímu uzavření, zcela odpovídají podmínkám § 1787 odst. 2 občanského zákoníku. Soud ověřil, že hlavní smlouva o zřízení věcného břemene odpovídá účelu, který sledovalo uzavření smlouvy budoucí. Přihlédl přitom k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly uspořádány poctivě.

16. K tomu soud ověřil, že smlouva navrhovaná žalobkyní k nahrazení projevu vůle žalovaného je zcela standardního obsahu, který odpovídá zákonným požadavkům na smlouvy tohoto druhu, jak vymezeny v § 1257 a násl. občanského zákoníku a současně v § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, rovněž odpovídá podmínkám obdobných smluv, které jsou předmětem rozhodovací činnosti soudu v jiných obdobných řízeních týkajících se věcného břemene pro umístění zařízení distribuční soustavy. Věcné břemeno je zřizováno jako osobní služebnost podle § 1265 odst. 2 občanského zákoníku ve prospěch žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy. Bylo konečně ověřeno, že smlouvou je sjednána náhrada za zřízení věcného břemene, která odpovídá povaze a rozsahu věcného břemene, které zasahuje jen do velmi malé okrajové části pozemku žalovaného.

17. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl, do výroku I. bylo zahrnuto celé znění smlouvy, ohledně které je nahrazován projev vůle žalovaného, nedílnou součástí rozsudku je pak geometrický plán, který vymezuje rozsah věcného břemene k části pozemku žalovaného.

18. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.

19. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5000 Kč, dále vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastoupena advokátem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., přísluší jí náhrada podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) vyhlášky po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky, a sice za předžalobní upomínku, žalobu a účast při jednání soudu, tedy celkem 900 Kč + 5000 Kč = 5900 Kč.

20. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.