43 C 134/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozen Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozena Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C, narozena Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni Jméno žalobce D, Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: Převodce: Jméno žalované, se sídlem adresa a Převodce: Jméno žalované, se sídlem adresa a Nabyvatel A: Jméno žalobce A nar. Datum narození žalobce A, bytem Adresa žalobce A Nabyvatel B: Jméno žalobce B nar. Datum narození žalobce B, bytem adresa Nabyvatel C: Jméno žalobce C nar. Datum narození žalobce C, bytem Adresa žalobce C uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku

I. Jméno žalované, jednající jménem Anonymizováno jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: - parc. č. Anonymizováno o výměře 2 114 m2 odděleného na základě geometrického plánu č. hodnota, nacházejícího se v katastrálním území adresa; - parc. č. Anonymizováno o výměře 702 m2 odděleného na základě geometrického plánu č. hodnota nacházejícího se v katastrálním území adresa; - parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota nacházejících se v katastrálním území adresa; - parc. č. Anonymizováno o výměře 768 m2 odděleného na základě geometrického plánu č. hodnota nacházejícího se v katastrálním území adresa; a - parc. č. hodnota nacházejícího se v katastrálním území adresa (dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 397.117,35 Kč. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku 2.870.447,83 Kč (slovy: dva miliony osm set sedmdesát tisíc čtyři sta čtyřicet sedm korun českých osmdesát tři haléřů). Tento nárok nabyvatelé uplatňují na základě: - pravomocného rozhodnutí jméno FO – Anonymizováno č. j.: Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 7. dubna 1997, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 193.400,- Kč; - Jméno žalobce C (nabyvatelce C) nárok ve výši 193.400,- Kč, - pravomocného rozhodnutí právnická osoba – Anonymizováno č. j.: Anonymizováno, Anonymizováno č. účtu ze dne 8. prosince 2014, na základě kterého náleží: - Jméno žalobce B (nabyvatelce B) nárok ve výši 193.400,- Kč, - pravomocného rozhodnutí Anonymizováno jméno FO – Anonymizováno č. j. Anonymizováno ze dne 16. října 1995, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 126.800,- Kč, - pravomocného rozhodnutí jméno FO – Anonymizováno č. j. Anonymizováno ze dne 19. prosince 1995, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 103.400,- Kč, - pravomocného rozhodnutí jméno FO č. j. Anonymizováno ze dne 10. ledna 1996, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 107.000,- Kč, - pravomocného rozhodnutí jméno FO č. j. Anonymizováno ze dne 23. září 1997, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 154.200,- Kč, - pravomocného rozhodnutí adresa, č. j. Anonymizováno, Anonymizováno ze dne 11. června 2012, na základě kterého náleží: - tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 307.333,33 Kč; - Jméno žalobce B (nabyvatelce B) nárok ve výši 307.333,33 Kč; - Jméno žalobce C (nabyvatelce C) nárok ve výši 307.333,33 Kč, - pravomocného rozhodnutí adresa, č. j. Anonymizováno, Anonymizováno ze dne 29. listopadu 2012, na základě kterého náleží: o tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 297.000,- Kč; - Jméno žalobce B (nabyvatelce B) nárok ve výši 297.000,- Kč; - Jméno žalobce C (nabyvatelce C) nárok ve výši 297.000,- Kč, - pravomocného rozhodnutí jméno FO č. j. Anonymizováno ze dne 20. února 1996, na základě kterého náleží: o tituly před jménem jméno FO (nabyvateli A) nárok ve výši 67.400,- Kč; - Jméno žalobce C (nabyvatelce C) nárok ve výši 67.400,- Kč.

III. Převodce převádí na nabyvatele A až C nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelé A až C je do svého vlastnictví přijímají, a to tak, že nabyvatel A přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 4482/10000, nabyvatelka B přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 2666/10000 a nabyvatelka C přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 2852/10000.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že mu jim znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy. V. 1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. 2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. Převodce: Anonymizováno – Jméno žalované Nabyvatelé: Jméno žalobce A Jméno žalobce B Jméno žalobce C

II. Nedílnou součástí tohoto rozsudku jsou - geometrický plán č. hodnota, vyhotovitel právnická osoba, ověřený tituly před jménem jméno FO, úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 30. 9. 2020 pod č. Anonymizováno, odsouhlasený adresa dne 7. 10. 2020 pod č. j. Anonymizováno, - geometrický plán č. hodnota, vyhotovitel právnická osoba, ověřený tituly před jménem jméno FO, úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 20. 4. 2023 pod č. Anonymizováno, odsouhlasený adresa dne 28. 4. 2023 pod č. j. Anonymizováno, - geometrický plán č. hodnota, vyhotovitel tituly před jménem jméno FO, ověřený tituly před jménem jméno FO, úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 30. 6. 2023 pod č. Anonymizováno, odsouhlasený adresa dne 11. 7. 2023 pod č. j. Anonymizováno

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 234 853 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce a).

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 153 222 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně b).

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 152 747 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně c).

1. Žalobou podanou dne 1. 6. 2022 se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemků ve znění, jak převzata do výroku I., přičemž žalobou byl nad rámec pozemků uvedených ve výroku dále nárokován převod pozemku parc. č. Anonymizováno, nacházejícího se v katastrálním území adresa, pozemku parc. č. hodnota (z něhož byl oddělen pozemek parc. č. Anonymizováno ve výroku), pozemku parc. č. Anonymizováno (z něhož byl oddělen pozemek parc. č. Anonymizováno ve výroku), pozemku parc. č. hodnota, všechny nacházející se v katastrálním území adresa, pozemku parc. č. hodnota (z něhož byl oddělen pozemek parc. č. Anonymizováno ve výroku), nacházejícího se v katastrálním území adresa. Nahrazení projevu vůle žalované bylo nárokováno z titulu zákonného nároku na převod náhradních pozemků k uspokojení restitučních nároků žalobců.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podaném dne 5. 9. 2022 uvedla, že žalobu ani zčásti neuznává, navrhla zamítnutí žaloby, neboť dle přesvědčení žalované restituční nároky žalobců byly vypořádány nejpozději v roce 2014, v souladu s jejich výslovnou žádostí, formou vyplacení finanční náhrady. Žalovaná proto uplatňuje námitku promlčení restitučního nároku žalobců, neboť od vyplacení finanční náhrady v roce 2014 poprvé uplatnili právo na přecenění restitučního nároku v roce 2021.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 9. 2. 2023, u kterého žalobci, resp. zástupce žalobců s odkazem na písemnou žalobu uvedl, že co se týká aktivní legitimace žalobců, pak tuto má za nespornou, neboť osoby žalobců v návaznosti na dědickou posloupnost již dříve vstoupily do jednání se žalovaným a žalovaný tyto tři žalobce rovněž eviduje jako právní nástupce požívající restituční nárok. V případě potřeby je žalobce připraven doložit příslušná dědická rozhodnutí či jiné podklady k právnímu nástupnictví. Jádrem věci je náhrada za nevydané pozemky, které nemohly být vydány v restituci, neboť jsou zastavěné, přičemž žalobci tvrdí, že tyto pozemky, odňaté za dob totality a podléhající režimu zákona o půdě, byly již ke dni přechodu na stát určeny k zastavění, toto často vyplývá i přímo z dokumentace k přechodu na stát, i přesto žalovaný odmítá přecenit tyto pozemky na pozemky stavební, tyto nadále oceňuje jako pozemky zemědělské, a to všechny dotčené pozemky s výjimkou jediného, který byl požadavku žalobců přeceněn a jednoho dalšího, který byl rovnou oceněn jako stavební.

4. Z postupu žalovaného spočívajícího v tom, že dlouhodobě odmítá přecenění pozemků, žalobci dovozují liknavost a svévoli v postupu státu, kdy rovněž náhrada v té souvislosti vyplacená byla zcela nedostatečná, co se týká i vyjádření žalovaného k žalobě, tak je pravda, že určité dílčí částky byly vyplaceny, ale žalobci zdůrazňují, že se v žádném případě nejedno o komplexní náhradu, takto nebyla náhrada ze strany žalobců nikdy akceptována, nejednalo se o plnohodnotnou náhradu, ale pouze o náhradu odpovídající dle žalobců nesprávnému ocenění. Nicméně z téhož důvodu bylo patrně vyloučeno, aby se žalobci účastnili veřejných nabídek, neboť z pohledu žalovaného a jeho evidencí byly restituční nároky uspokojeny, v systému administrace veřejných nabídek tak byli žalobci vyloučeni z účasti. PZ žalobců nicméně dodatečně ověří a dotvrdí, jakým přesným způsobem a kolika veřejných nabídek se žalobci účastnili a s jakým výsledkem, popř. k okolnosti vyloučení z veřejných nabídek včetně příslušných důkazů.

5. Co se týká pozemků, které byly označeny jako pozemky, ohledně kterých má být nahrazen projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemků, pak předně žalobci dodávají, že žaloba byla označena formálně jako žaloba na povinnost žalovaného uzavřít smlouvu, avšak petitem se jedná o žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy, tento formální rozdíl je dán pouze dílčími odlišnostmi v rozhodovací praxi některých soudů. Ony konkrétní pozemky v obvodu OS Brno-venkov byly vytipovány v rámci postupně se omezující nabídky, kdy žalobci nemají k těmto pozemkům bližší vztah, avšak jedná se o pozemky dle žalobců vhodné převodu a dále žalobci lustrovali tyto pozemky v katastru nemovitostí, popř. z dalších zdrojů a v rámci svých možnosti ověřili, že ohledně těchto pozemků není dána překážka převoditelnosti. Pokud by nicméně taková překážka byla prokazována, jsou žalobci připraveni upravit žalobní návrh a označit příp. jiný pozemek odpovídající, vhodný a převoditelný.

6. Žalovaná s odkazem na vyjádření k žalobě předně upozorňuje na to, že nelze směšovat subjekty za 1) správní orgány státní pozemkový úřad či Anonymizováno, které tehdy o restitučních nárocích rozhodovaly a naproti tomu za 2) žalovaná, kterou je Anonymizováno jako právní nástupce právnická osoba, který nakládá s majetkem státu podle zákona 219/2000 Sb., tedy není právním nástupcem orgánů, které rozhodovaly. Žalovaný předně uplatňuje námitku promlčení, a pokud by soud shledal soud tuto námitku důvodnou, byť i jen vůči jednomu z rozhodnutí, bylo by nutno žalobu zamítnout. Bylo plněno peněžitou náhradou, a to na základě volby samotných žalobců, kteří sdělili, že nežádají jiné vypořádání. Co se týká aktivní legitimace, pak tato není sporná, žalovaný skutečně jedná se žalobci, nicméně je v úvaze, zda by doklady o právním nástupnictví neměly být do spisu založeny.

7. Navrhován je převod pozemků mimo veřejnou nabídku podle § 6 zákona 503/2012 Sb., kdy žalovaná dodatečně doloží soudu jednak dokumentaci k překážkám převoditelnosti těchto pozemků, jednak ocenění těchto pozemků. Pozemky, co by součást restitučního nároku se nacházejí v k. ú. Slatina a Líšeň, kdy se jedná o pozemky rozlohou nevelké, přičemž žalovaný upozorňuje, že podle § 1 a § 30 zákona o půdě je podstatou restitucí zmírnění některých křivd způsobených za dob totality, přičemž zákon se pojmově týká pozemků zemědělských. Pokud bylo v roce 2021 žádáno přecenění, tak především bylo žalobcům sděleno, že nároky již byly uspokojeny peněžitou náhradou v jednom případě pozemku Anonymizováno a rozhodnutí Anonymizováno bylo uznáno přecenění, neboť ke dni odnětí se jednalo o stavební pozemek dle územního rozhodnutí již tehdy vydaného. Nárok žalobkyně b) byl následně oceněn na 193 400 Kč, žalobkyně b) se následně rovněž účastnila veřejných nabídek a aktuální výše nároku je cca 154 000 Kč. Pokud se týká ocenění restitučního nároku pak žalovaná zpochybňuje ocenění dle znaleckého posudku předloženého žalobci, kdy mj. je třeba prokazovat důvody pro srážky podle § 7, dále je uváděn ohledně pozemků, na kterých se nachází těleso dálnice D1 rok odnětí 1988, avšak reálně byla rozhodnutí činěna již v roce 1978 a ve vztahu k tomuto období je třeba prokazovat povahu pozemku a aplikovatelnost zákona o půdě.

8. Žalobci k námitce vznesli repliku, že předmětem řízení není finanční náhrada, ale převod pozemků, tedy předmětem řízení je vlastnické právo. Dle přesvědčení žalobců ze strany žalovaného byla námitka promlčení uplatněna v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný zneužívá své dlouhodobé liknavosti a svévole a pouze dílčího finančního vypořádání k tomu, aby nyní zpochybnil nárok jako takový.

9. Dále byly provedeny listinné důkazy rozhodnutí Anonymizováno č.l. 28-31, další rozhodnutí správních orgánů o nevydání pozemků č.l. 43, čl. 61, č.l. 72, dokumentace k vyvlastnění č.l. 51, č.l. 93, rozhodnutí právnická osoba pro Anonymizováno č.l. 32-34, kupní smlouva č.l. 35-37, žádost o přecenění nevydaných pozemků č.l. 38, 55-59, č.l. 67-70, č.l. 75-77, územní rozhodnutí č.l. 79, výpis z KN č.l. 115-119, přehled nároků č.l. 120-122, dokumentace k náhradě za nevydané pozemky č.l. 133, znalecký posudek, připojený spis Anonymizováno č. j. Anonymizováno, připojený spis Anonymizováno č. Anonymizováno, plnění peněžitou náhradou, tabulky k převoditelnosti navrhovaných pozemků, znalecké posudky k ocenění navrhovaných pozemků, žádosti o převod navrhovaných pozemků, výpisy KN, mapové podklady, sdělení podle § 6, nájemní a pachtovní smlouvy, územně plánovací dokumentace.

10. Následně bylo jednání odročeno na 25. 4. 2023, u něhož byly provedeny listinné důkazy dokumentace ze spisu OS Ústí nad Orlicí 10 C 204/2022 na č.l. 187, dokumentace ze spisu OS Břeclav 7 C 129/2022 na č.l. 210, dědické usnesení č.l. 277, rozhodnutí správních orgánů + kupní smlouvy na č.l. 281, dokumentace k účasti na veřejných nabídkách na č.l. 289, přehled nároků č.l. 316, vyjádření žalované č.l. 332, dokumentace k nárokům č.l. 341, veřejná nabídka č.l. 382, dále přílohové obálky přehled nároků, plnění peněžitou náhradou, přehledové tabulky, znalecké posudky, žádosti o převod, výpisy LV, mapové podklady, sdělení dle § 6 zákona 503/2012, nájemní/pachtovní smlouvy, územně plánovací dokumentace.

11. Následně bylo jednání odročeno na 20. 6. 2023, následně na 19. 9. 2023, u něhož byly provedeny listinné důkazy přehled veřejných nabídek čl. 548, GP čl. 552, čl. 555, výpis z registru čl. 553, letecký snímek čl. 554, ZP čl. 557, čl. 578, protokol o jednání OS Blansko čl. 574, stanovisko oddělení tvorby cen a verifikace.

12. Následně bylo jednání odročeno na 21. 11. 2023, následně na 16. 1. 2024, u něhož bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připuštěna změna žaloby, jak navržena žalobci na čl. 608 verte, čl. 609, čl. 609 verte, neboť výsledky dosavadního řízení jistě mohou být podkladem pro řízení o takto změněné žalobě, kdy změna žaloby zcela odpovídá procesnímu vývoji věci a poučení danému účastníkům. Ke změně žaloby bylo přistoupeno na základě zpracování geometrických plánů k oddělení částí pozemků nadále evidovaných pod parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, oba katastrální území adresa, dále parc. č. Anonymizováno, katastrální území adresa.

13. Dále byly provedeny listinné důkazy vyjádření právnická osoba čl. 605, vyjádření Anonymizováno čl. 606, sdělení Anonymizováno čl. 612-616 + výpisy z evidence znalců, vyjádření starostky obce adresa čl. 617, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. hodnota na čl. 623 k ocenění pozemku Anonymizováno v k. ú. adresa, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. č. účtu na čl. 638, akceptační dopis Ústavního soudu ve věci I US 2763/23 – ústavní stížnost proti č. j. 28 Cdo 974/2023-532, rozsudek KS Brno č. j. 15 Co 128/2023-148 o zamítnutí odvolání proti OS Brno-venkov sp. zn. 11 C 120/2022 – zejména body 15. a 16.

14. Následně bylo jednání odročeno na 12. 3. 2024, u něhož byl proveden listinný důkaz rozsudkem č. j. 29 C 318/2021-169 z 19. 12. 2023, dále žalobci výslovně učinili nesporným ocenění pozemků po oddělení geometrickými plány, jak založeno do spisu žalovanou ohledně pozemku 1) parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa na čl. 641v, 2) parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa na čl. 642, 3) parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa na čl. 642v. Žalovaná se vyjádřila tak, že co se týká nároků žalobců jméno FO a jméno FO, tyto byly dle názoru žalované plně nahrazeny, co se týká žalobkyně jméno FO, jednalo se o částečné čerpání nároku k 8. 2. 2023 ve výši 157 074 Kč. Následně bylo jednání odročeno na 11. 6. 2024, následně na 3. 9. 2024, u něhož byl čten nález ÚS sp. zn. I. US 2763/23 na čl. 696, konkrétně body 38, 42-46, 49, 52, 57-62, dáno poučení, že soud bude při posouzení věci důsledně vycházet ze závěrů citovaného esenciálního nálezu ÚS.

15. Následně bylo jednání odročeno na 12. 11. 2024, u něhož bylo dáno poučení, že o částečném zpětvzetí a návrhu na změnu žaloby jednak ohledně pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa čl. 708 verte, a jednak ohledně pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa čl. 732 verte, bude z důvodu hospodárnosti rozhodnuto společně u odročeného jednání. V návaznosti na poslední jednání čl. 725 verte dáno poučení, že zbývá vypořádat ve vztahu k převoditelnosti pozemků následující: pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. Anonymizováno – dáno poučení, že na otázku převoditelnosti těchto pozemků bylo již reagováno v předcházejícím průběhu řízení zpracováním geometrických plánů a částečným zpětvzetím, resp. změnou žaloby, pozemek parc. č. hodnota – dáno poučení, že otázka převoditelnosti tohoto pozemku odpadá s ohledem na aktuální částečné zpětvzetí, resp. návrh na změnu žaloby, zbývá vypořádat pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota, oba k. ú. adresa (čl. 687, čl. 742), kdy současně konstatováno, že překážka převoditelnosti obou pozemků byla uplatněna řádně v koncentrační lhůtě čl. 340.

16. Následně bylo jednání odročeno na 21. 1. 2025, u něhož bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení v části, týkající se pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, zastaveno, současně Podle § 95 odst. 2 o. s. ř. byla připuštěna změna žaloby, jak navržena žalobci v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby ohledně pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, petit po změně čl. 709, a částečné zpětvzetí žaloby ohledně pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, petit po změně čl. 733, neboť výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o takto změněné žalobě, kdy změna žaloby odpovídá procesnímu vývoji věci a poučení danému účastníkům.

17. Svědkyně tituly před jménem jméno FO, starostka obce adresa, sdělila, že nebyla předem obeznámena s tím, kterých přesně pozemků se výslech má týkat, požádala o odročení na jiný termín tak, aby se mohla seznámit s předmětem, k čemu má býti slyšena, jednání bylo proto odročeno na 4. 3. 2025, u něhož svědkyně vypověděla, že co se týká jednotlivých pozemků žádaných k vydání, mohu uvést následující, současně předkládám příslušné strany grafické části územního plánu, tyto provedeny k důkazu: 18. a) pozemek parc. č. Anonymizováno, pak zde se jedná, jak je patrné i z předloženého územního plánu o potenciální občanskou vybavenost, žádný konkrétní projekt či příslušné řízení vedeno není; pokud je mi předkládán geometrický plán, pak je patrné, že část pozemku, na níž je naplánována místní komunikace, byla oddělena a není žádána k vydání, 19. b) pozemek parc. č. hodnota, i zde je pozemek dle předkládaného územního plánu zamýšlen pro potenciální občanskou vybavenost, popř. výstavbu nových domů, zelená část spadá do sídelní zeleně a je plánována pro splaškovou kanalizaci k přilehlé ulici, tato splašková kanalizace již byla vyprojektována, 20. c) pozemek parc. č. Anonymizováno, i zde potenciální občanská vybavenost, kdy při nahlédnutí na předkládaný geometrický plán je patrné, že v územním plánu šedě vyznačená část určená pro místní komunikaci k propojení dvou ulic, není navrhována k vydání, 21. d) pozemek parc. č. hodnota, kdy lze říci, že o tento pozemek veřejné zeleně, vyznačení v územním plánu tmavě zeleným šrafováním, má obec evidentní zájem, neboť tento pozemek přiléhá k autobusové zastávce na sousedním pozemku parc. č. hodnota, přichází zde v úvahu využití pro lavičky či posezení, určitý veřejný park, mimoto fakticky již nyní z důvodu nezbytné potřeby je zde zbudována terénní úprava formou poldru k zachycení dešťové vody, u které by jinak bylo možno i nárazové vniknutí na autobusovou zastávku, pozemní komunikace či dále do obce, 22. e) pozemek parc. č. hodnota, zde případná dřívější překážka veřejným využitím zřejmě odpadla, tento pozemek je evidován v územním plánu pro sady a zahrady, tedy na tomto pozemku není plánováno žádné veřejné prostranství.

23. Svědkyně dále uvedla, co se týká procesu vydání pozemků, pak obcí bylo žádáno o pozemky ve třech vlnách v roce 2016, 2018 a opakovaně aktuálně 2024, jak založeno ve spise čl. 742, kdy část pozemků byla již vydána, ohledně dalších pozemků probíhá řízení, kdy důvodem je zejména administrativní vytížení právnická osoba a značná agenda, pro kterou k vydání dosud dojít nemohlo. Já osobně jako starostka obce situaci průběžně monitoruji či urguji dle potřeb obce. PZ žalobců předkládá nahlédnutím do notebooku textovou část územního plánu adresa, kde na straně 31 je textové vymezení plochy Anonymizováno, zde ve shodě konstatováno svědkyní, že v úvahu připadají různé formy využití pro občanskou vybavenost či pro stavbu domů soukromými osobami. K tomu svědkyně k dotazu PZ žalobců dodává, že u splaškové kanalizace stejně tak u místní komunikace je režim takový, že tyto mohou vést po dílčí parcelaci přes pozemky obce nebo přes pozemky jiných vlastníků soukromých na základě příslušného smluvního ujednání.

24. Poté dáno poučení, že soud vnímá situaci tak, že vyjma pozemku parc. č. hodnota, který není dotčen veřejnými zájmy a pozemku parc. č. hodnota, který je dotčen poldrem a potenciálními úpravami, tak zbývající pozemky jsou součástí zastavěného území obce, proto jsou plánovány k potenciálnímu využití, v tuto chvíli však nejsou dotčeny žádným konkrétním stavebním záměrem. Svědkyně toto potvrzuje.

25. Následně bylo jednání odročeno na 13. 5. 2025, u něhož se žalobci vyjádřili k otázce uspokojení restitučního nároku, kdy aktuálně výše restitučního nároku dle přesvědčení žalobců je 2 870 447,83 Kč a co se týká uspokojení navrhovaného v tomto řízení, pak se jedná o nárok ve výši 386 996,35 Kč, což je dle žalobců mezi stranami nesporné, tedy se jedná o zlomek celkové výše nároku, nehrozí jeho přečerpání, v mezidobí nebyl nárok pravomocně uspokojen v jiném řízení.

26. Dále byly provedeny listinné důkazy situační plán čl. 772, rozhodnutí soudů v obdobných věcech čl. 780, ortofotomapa + fotodokumentace čl. 793, vyhlášeno usnesení, kterým byly podle § 119a odst. 2 o. s. ř. zamítnuty návrhy žalované na provedení důkazu místním šetřením a výslechem pana Anonymizováno čl. 722, k převoditelnosti pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, místním šetřením a výslechem pana Anonymizováno čl. 723, k převoditelnosti pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, revizním znaleckým posudkem ke znaleckému posudku právnická osoba zamítají, neboť na otázku převoditelnosti těchto pozemků bylo již reagováno v předcházejícím průběhu řízení zpracováním geometrických plánů a částečným zpětvzetím, resp. změnou žaloby, důkaz revizním znaleckým posudkem je s ohledem na povahu a výši restitučního nároku nadbytečným.

27. Následně bylo jednání odročeno na 24. 6. 2025, u něhož bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl podle § 119a odst. 2 o. s. ř. zamítnut návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem, zpracovaným právnická osoba., dne 21. 2. 2022 pod č. hodnota, ve formě výslechu znalce zamítá, neboť výslech znalce je nadbytečný vzhledem k tomu, že podle § 127 odst. 1 věty páté o. s. ř. je s ohledem na okolnosti věci a výsledky dokazování písemný posudek znalce dostačující, aniž by bylo třeba slyšení znalce u jednání. Poté odročeno na 3. 7. 2025 za vyhlášením.

28. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

29. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

30. Podle § 9 odst. 4 zákona o půdě nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

31. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

32. Podle § 11b zákona o půdě nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.

33. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

34. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. v tehdy platném znění, cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí 250 Kčs v hlavním městě Praze. Cena se upraví podle přílohy č. 7.

35. Podle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 182/1988 Sb. cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina činí 75 % ceny orné půdy určené podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

36. Podle přílohy 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb., tabulky I. – důvod snížení ceny pozemku a srážka v %, bod 1.2 Jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé v Brně – srážka 55 %.

37. Podle přílohy 9 k vyhlášce č. 182/1988 Sb. ceny zemědělské půdy orné – sazba Kčs za m2 od 11,80 Kčs do 0,70 Kčs podle BPEJ (Bonitovaná půdně ekologická jednotka) příslušející k dané ceně orné půdy.

38. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud závěru, že žaloba, ve znění částečných zpětvzetí a změn žaloby, je v celém rozsahu důvodná.

39. V té souvislosti bylo rozhodováno u jednání konaného dne 16. 1. 2024, následně u jednání konaného dne 21. 1. 2025, kdy se jednalo o částečná zpětvzetí, resp. návrhy na připuštění změny žaloby co do formulace petitu – znění smlouvy, ohledně které bylo navrhováno nahrazení projevu vůle žalované poté, co žalobci nechali zpracovat geometrické plány k oddělení částí pozemků, nadále evidovaných pod parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno oba katastrální území adresa, dále parc. č. Anonymizováno, katastrální území adresa, dále upustili od nárokování pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa.

40. Je třeba předně zdůraznit, že značná část dílčích skutkových otázek a jejich právního hodnocení byla mezi stranami obsahově nesporná, resp. tvrzení jedné ze stran nebylo po obsahové stránce zpochybňováno, nebyla vedena skutková a právní argumentace odlišná.

41. Soud nejprve ověřil, zda žalobcům svědčí aktivní procesní legitimace, tj. zda se jedná o osoby, kterým svědčí neuspokojený restituční nárok.

42. Soud konstatuje, že tato otázka byla mezi stranami obsahově nesporná, když u prvního jednání ve věci konaného dne 9. 2. 2023 žalovaná aktivní procesní legitimaci žádným způsobem nezpochybňovala, naopak výslovně potvrdila (jak protokolováno na čl. 171, druhý odstavec shora, 9. řádek), že aktivní procesní legitimace žalobců není sporná, rovněž žalovaný jedná se žalobci jako (potenciálně) oprávněnými osobami.

43. Nadto nicméně byla žalobci k výzvě soudu v koncentrační lhůtě (čl. 172, druhý odstavec shora), řádně doplněna tvrzení a důkazní návrhy k této otázce, vyjádřením ze dne 13. 3. 2023, část II. na čl. 235 verte, prokazováno dědickým usnesením na čl. 277, když aktivní legitimace žalobkyně b), žalobkyně c) je zachována beze změny z doby restitučních rozhodnutí pozemkových úřadů, jak traktována ve výroku, pouze ve vztahu k žalobci a) došlo k následnému právnímu nástupnictví z dědického řízení, kdy žalobce a) nabyl aktivní procesní legitimaci po matce jméno FO, narozena 5. 1. 1923, jak prokázáno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2007, čj. 85 D 262/2007-97, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2007 a jež bylo u jednání provedeno k důkazu z čl. 277.

44. Následně soud pokročil k posouzení otázky, zda žalobcům svědčí aktivní legitimace věcná, zákonem determinovaná účastí ve veřejných nabídkách, když zákon v ustanovení § 11a odst. 1 větě první zákona o půdě jako výchozí postup předpokládá, že žalobcům coby oprávněným osobám, ohledně kterých pozemkový úřad rozhodne tak, že jim nelze vydat odňatý pozemek, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek.

45. Soud považuje též tuto podmínku za jednoznačně naplněnou, když předně otázka účasti žalobců ve veřejných nabídkách byla mezi stranami obsahově nesporná, obě strany se u jednání opakovaně k této otázce vyjadřovaly, v tomto směru lze poukázat na vyjádření obou stran již u prvního jednání ve věci konaného dne 9. 2. 2023 (protokol čl. 170 verte, čl. 171), přičemž následně k výzvě soudu byla argumentace žalobců v tomto směru podstatně doplněna doplněním v koncentrační lhůtě ze dne 13. 3. 2023, argumentace na čl. 241 a násl., ohledně této otázky bylo pak prováděno dokazování u jednání konaného dne 25. 4. 2023, doplněno u jednání konaného dne 19. 9. 2023.

46. Dokumentace prokazující opakovanou účast všech tří žalobců ve veřejných nabídkách s cílem uspokojení restitučního nároku převodem jiného pozemku, popř. s uzavřením smlouvy ohledně převodu náhradních pozemků k (dílčímu) uspokojení restitučního nároku, je založena na čl. 289-314, další podrobná dokumentace přehledů veřejných nabídek na čl. 382-385, dále tabulky na čl. 548-551, dále podrobné přehledy v přílohách spisu, čítající 18 stran podrobně a přehledně strukturovaných tabulek v barevném provedení.

47. Bylo tak prokázáno, že každý ze žalobců se účastnil veřejných nabídek, a to v početném rozsahu, který v každém případě prokazuje naplnění podmínky aktivní věcné legitimace. K tomu navíc nelze přehlédnout vyjádření žalobců u jednání, kterým bylo logicky a srozumitelně odkazováno na to, že i přes účast žalobců hojnou byla by jejich účast na veřejných nabídkách ještě početnější pro případ, že by žalovaná neodpírala účast s ohledem na dílčí plnění finanční náhradou, resp. odepřením návrhů na přecenění nároku s ohledem na charakter odňatých pozemků, čímž došlo k evidenčnímu popření, resp. esenciálnímu ponížení výše nevypořádaného restitučního nároku, tím pádem nebyla též umožněna účast žalobců v dalších veřejných nabídkách.

48. Ve vztahu k ocenění restitučního nároku se tak soud ztotožnil s argumentací žalobců, že na nich není možno spravedlivě požadovat další rozsáhlejší účast ve veřejných nabídkách za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobci u správních orgánů usilovali o přecenění restitučních nároků, tak aby restituční nároky odpovídaly ocenění nevydaných pozemků coby pozemků stavebních, přičemž však tato jejich snaha byla neúspěšná, jak prokázáno žádostmi o přecenění nároku založenými na čl. 38, čl. 67, čl. 75, vypořádáním žádostí na čl. 41, čl. 71, čl. 78.

49. S ohledem na dlouhodobé neúspěšné úsilí žalobců o přecenění pozemků, tak aby byly žalovanou oceněny jako pozemky stavební, nikoli zemědělské, což by mělo esenciální význam i pro účast žalobců ve veřejných nabídkách za účelem efektivního uspokojení jejich restitučních nároků, soud hodnotí rozsah účasti žalobců ve veřejných nabídkách jako plně dostačující. Pokud totiž žalovaná dlouhodobě odmítala přecenění pozemků a jejich ocenění coby pozemky stavební, přičemž soud shledal naplnění podmínek pro takové ocenění, jak uvedeno níže, následně se žalobci měli v rámci systému veřejných nabídek možnost účastnit toliko v rozsahu (podstatně nižšího) nároku z titulu odnětí pozemků zemědělských, pak je logické, že se veřejných nabídek účastnili v rozsahu menším, než jak by činili, pokud by mohlo z jejich pohledu dojít k efektivnímu uspokojení jejich restitučních nároků.

50. Na otázku účasti ve veřejných nabídkách navazuje posouzení otázky liknavého přístupu státu k efektivnímu uspokojení restitučních nároků žalobců, kdy soud dospěl k jednoznačnému závěru o liknavém přístupu státu, kdy ostatně v tomto směru nebyla argumentace žalobců, jak podrobně vznesena již u prvního jednání ve věci konaného dne 9. 2. 2023 (protokolováno čl. 170 verte, čl. 171), žalovanou aktivněji vyvracena, žalovaná se omezila na vyjádření týkající se účasti žalobců ve veřejných nabídkách, resp. k finanční náhradě, od které odvozovala svoji stěžejní námitku promlčení nároku (jak vypořádána níže), nicméně tvrzení žalované nesměřovala ke zpochybnění otázky liknavého přístupu státu k vypořádání restitučních nároků.

51. Soud vyšel z konstantní judikatury vrcholných soudů, týkající se liknavého přístupu státu a nárok oprávněných osob pro ten případ domáhat se náhradních pozemků k uspokojení svých restitučních nároků i mimo systém veřejných nabídek.

52. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, a dále rozsudek ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1974/2010, v němž Nejvyšší soud judikoval: Při interpretaci a aplikaci restitučních předpisů je třeba mít na zřeteli účel a předmět úpravy těchto předpisů. Pojmy a instituty obsažené v restitučních předpisech je třeba vykládat s ohledem na to, že předmětem úpravy těchto předpisů jsou vztahy majetkoprávní, které jsou svou povahou občanskoprávními vztahy. Výklad pojmů obsažených v restitučních předpisech proto nelze podřizovat pojmům obsaženým v jiných právních předpisech či odvětvích veřejného práva (např. práva stavebního). V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku a posouzením konkrétního veřejného zájmu.

53. Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 3169/07, k dlouhodobě nedostatečnému přístupu státu při uspokojení restitučních nároků vyslovil: „Pozemkový fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada (přiznaná namísto uvedení v předešlý stav) poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Na tom nic nezměnilo ani doplnění právní úpravy o podrobnější (transparentnější) a v zákoně uvedený popis postupu při vypořádávání nároku (cit. zákon č. 31/2006 Sb.). Fond se však své zákonné povinnosti, tj. nabízet dostatečné množství vhodných pozemků, nemůže zbavit. Nesmí upřednostňovat ani mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod. Mají-li obecné soudy dostát své ústavní povinnosti poskytovat ochranu právem chráněným zájmům, musí při posuzování postupu státu, resp. jím zmocněných osob (plnících povinnosti státu), zkoumat, zda nedochází k libovůli. Nemohou se přitom zbavovat své přezkumné povinnosti povšechným poukazem na to, že příslušný subjekt postupoval v souladu se zákonem, aniž by zkoumaly, zda v daném případě jeho formalistická aplikace fakticky nevedla k protizákonné či dokonce protiústavní diskriminaci.“ 54. „Podstatou věci je to, že nárok stěžovatelů na vydání náhradního pozemku nebyl a není dlouhodobě uspokojen. Soudy měly povinnost zkoumat, zda tento stav není výsledkem libovůle či dokonce svévole Fondu při naplňování předpisů zákona o půdě. Pokud stát, který disponuje mohutným exekutivním aparátem, umožňujícím účinné působení na dlužníky, má navíc často ze zákona zajištěno postavení privilegovaného věřitele, tím spíše je třeba dbát, aby stát v postavení dlužníka nesl odpovědnost za prodlení s plněním svých závazků, tak jako každý jiný dlužník. Jak plyne z rozhodnutí o potvrzení nároku na náhradní pozemek, v dané situaci Fond vykonává vůli státu v právním vztahu, kde má stát postavení dlužníka, jenž je v prodlení s plněním povinnosti řádně a včas splnit svůj závazek.“ 55. „Žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku (ačkoliv nárok na vydání konkrétního pozemku nelze z právní úpravy přímo dovodit) může potom představovat možný prostředek obrany proti libovůli. Ústavní soud konstatuje, že soudy přitom musí vzít v úvahu i svou povinnost (s přihlédnutím k zákazu odmítnutí spravedlnosti, resp. k povinnosti poskytnout ochranu legitimnímu očekávání i ke zvláštnímu charakteru restitucí, jimiž právní stát reaguje na křivdy minulosti) vést stěžovatele k úpravě petitu tak, aby bylo možno uložit Pozemkovému fondu povinnost vydat v určité konkrétní době pozemek vymezený tak, aby jeho hodnota vyplývající z velikosti, lokalizace a kvality se co nejvíce přiblížila současné hodnotě původního pozemku (srov cit. nález sp. zn. III. ÚS 495/02, bod IV. b).“ 56. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že přístup státu k uspokojení restitučních nároků žalobců je třeba označit za nedostatečný.

57. Nelze než označit přístup státu za zcela nedostatečný a liknavý, pakliže v době projednávání a rozhodnutí věci uplynulo více než 53 let od bezprávního odnětí majetku předkům žalobců a více než 35 let od obnovení demokratického zřízení, to vše při vědomí základního smyslu a úkolu restitučního zákonodárství, totiž účinně a efektivně napravit křivdy spáchané dřívějším totalitním zřízením, a to i při vědomí obecného restitučního rámce nápravy „jen některých majetkových křivd“ spáchaných komunistickým režimem, kdy jedním z nosných předpisů v této oblasti byla právě i právní úprava zákona o půdě, aplikovaná v projednávané věci.

58. Soud následně obrátil svoji pozornost k otázce povahy pozemků zakládajících restituční nárok, přičemž dospěl soud k závěru o charakteru pozemků – v případě totalitním režimem protiprávně odňatých pozemků v projednávané věci se jedná se o pozemky stavební.

59. Je přitom třeba zdůraznit, že i v tomto směru – co do posouzení otázky stavebního charakteru pozemků, byla tvrzení stran obsahově nesporná, kdy žalovaná se v průběhu projednání věci omezila na několik málo zmínek v obecné rovině zpochybňujících kvalifikaci pozemků coby pozemků staveních, aniž by však prezentovala, byť jen dílčí, konzistentní a skutkově či právně relevantní argumentaci, týkající se konkrétních pozemků, resp. konkrétních rozhodnutí o jejich odnětí a následném využití. Soud tak vyšel ze žalobci tvrzeného a prokázaného skutkového stavu.

60. Veškeré odňaté pozemky se nacházely ve městě jméno FO, katastrální území adresa.

61. Z rozhodnutí jméno FO – Anonymizováno úřadu ze dne 7. 4. 1997, č. j. Anonymizováno, jak prokázáno na čl. 29 třetí odstavec shora, se výslovně podává, že odňaté pozemky se nachází nikoli v extravilánu, nýbrž v intravilánu – zastavěné části obce.

62. Z rozhodnutí právnická osoba – Anonymizováno ze dne 8. 12. 2014, č. j.: Anonymizováno, bylo na čl. 33 verte třetí odstavec zdola prokázáno, že odňaté pozemky tvoří součást zastavěného areálu adresa 63. Z rozhodnutí Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 16. 10. 1995, č. j. Anonymizováno, bylo prokázáno na čl. 43 verte poslední odstavec a na čl. 44 první a druhý odstavec shora, že pozemky byly odňaty pro stavbu obytného domu, která se následně též uskutečnila.

64. Z rozhodnutí Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 19. 12. 1995, č. j. Anonymizováno, jak prokázáno na čl. 46 třetí odstavec shora, pozemky byly odňaty a následně zastavěny administrativními budovami adresa, částečně přiléhajícím zpevněným dvorem.

65. Z rozhodnutí Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 10. 1. 1996, č. j. Anonymizováno, bylo prokázáno na čl. 48 in fine, čl. 48 verte shora, odňaté pozemky se nacházejí v intravilánu, byly zastavěny garážemi a komunikací a obslužnými plochami přiléhajících stavebních objektů.

66. Z pravomocného rozhodnutí Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 23. 9. 1997, č. j. Anonymizováno, jak prokázáno čl. 50 in fine, čl. 50 verte první a druhý odstavec shora, k odnětí pozemků došlo za účelem vytvoření stavebního pozemku pro adresa.

67. Z rozhodnutí Anonymizováno – adresa ze dne 11. 6. 2012, č. j. Anonymizováno, Anonymizováno, bylo prokázáno na čl. 63 třetí odstavec zdola, že ža na odňatých pozemcích bylo vystavěno těleso dálnice D1, včetně dělícího pásu, sjezdu a nájezdu adresa, dále oblouk nájezdu z adresa, pokračující k adresa.

68. Z rozhodnutí Anonymizováno – adresa, ze dne 29. 11. 2012, č. j. Anonymizováno, Anonymizováno, bylo na čl. 66 verte první odstavec shora prokázáno, že odňaté pozemky byly využity k výstavbě ústředního skladu dopravního stavebnictví ve jméno FO.

69. Z rozhodnutí Anonymizováno – Anonymizováno ze dne 20. 2. 1996, č. j. Anonymizováno, bylo na čl. 73 první odstavec shora prokázáno, že k odnětí pozemků došlo za účelem výstavby závodu pro výrobu komponentů pro čistírny odpadních vod a závlah k. p. Anonymizováno se sídlem v Anonymizováno, následně právnická osoba.

70. Soud následně přezkoumal podmínky aplikace srážek podle přílohy 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb., tabulky I., položky 1.2., přičemž dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky k aplikaci srážek.

71. To je patrné již z výsledků dokazování ve vztahu ke stavebnímu charakteru odňatých pozemků, jak uvedeno výše, když veškeré odňaté pozemky se nacházely v intravilánu, byly určeny k zastavění výrobními areály, popř. dálničním tělesem dálnice D1 a napojením na uliční síť části města adresa.

72. Ostatně podmínky pro případné uplatnění srážek nebyly žalovanou žádným způsobem tvrzeny ani prokazovány, žalovaná nezpochybňovala – s výhradou stručné a zcela obecné zmínky u prvního jednání ve věci konaného dne 9. 2. 2023, že by v případě kteréhokoli z odňatých pozemků měly být naplněny podmínky pro srážky a z jakých důvodů.

73. Následně soud obrátil pozornost k ocenění restitučního nároku ve vztahu k ocenění náhradních pozemků.

74. V té souvislosti mohl soud vycházet z většího počtu znaleckých posudků předložených stranami, kdy navíc strany v podstatné části shodly i na skutkových zjištěních ze znaleckých posudků vyplývajících.

75. V té souvislosti je třeba předně konstatovat, že na podkladě provedeného dokazování znaleckými posudky dospěl soud k jednoznačnému závěru, že výše dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobců více než 7x převyšuje hodnotu náhradních pozemků, jak nárokovány v projednávané věci za situace, kdy dokazováním byla prokázána výše restitučního nároku 2 870 447,83 Kč, oproti tomu hodnota pozemků, ohledně kterých dochází výrokem soudu k nahrazení projevu vůle žalované směřujícího k převodu na žalobce, byla znalecky oceněna na 397 117,35 Kč.

76. Soud vyšel ze ocenění restitučního nároku znaleckým posudkem, zpracovaným právnická osoba., dne 21. 2. 2022 pod č. hodnota, objednatelem žalobci, kterým byla stanovena cena pozemků – výše restitučního nároku – v jméno FO, k. ú. adresa dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyčíslena na částku 3 681 000 Kč (s. 39 znaleckého posudku), s následným ponížení o částečná plnění žalobcům na výslednou částku 2 870 447,83 Kč.

77. V té souvislosti soud dodává, že u jednání konaného dne 24. 6. 2025 byl podle § 119a odst. 2 o. s. ř. zamítnut návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem, zpracovaným právnická osoba., dne 21. 2. 2022 pod č. hodnota, ve formě výslechu znalce, když s ohledem na okolnosti věci, rovněž s ohledem na další výsledky dokazování, kdy byl prokázán stavební charakter pozemků a zjevná absence podmínek pro srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1998 Sb., byl takový výslech shledán nadbytečným, zcela dostačující byl písemně zpracovaný znalecký posudek.

78. Ostatně též návrh na slyšení znalce byl žalovanou učiněn toliko v obecné rovině, s odkazem na plnohodnotné provedení důkazu, aniž by žalovaná uváděla konkrétní důvody, popř. zpochybňovala konkrétní znalecká zjištění v návaznosti na svoji další skutkovou a právní argumentaci. Ohledně dalších početnějších znaleckých posudků ve věci zpracovaných pak nebyl návrh na důkaz slyšením znalec nad rámec písemného znaleckého posudku uplatněn žádným z účastníků. Znalecké posudky zadané žalovanou k ocenění náhradních pozemků, po oddělení částí pozemků geometrickými plány, učinili pak žalobci u jednání dne 12. 3. 2024 výslovně nespornými.

79. Dále soud vyšel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, č. hodnota, ze dne 3. 3. 2019, objednatelem žalovaná, na čl. 453, k ocenění náhradních pozemků, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, č. hodnota, ze dne 14. 11. 2022, objednatelem žalovaná, na čl. 438, čl. 623 k ocenění pozemku Anonymizováno v k. ú. adresa, ocenění téhož pozemku znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, č. hodnota ze dne 13. 7. 2022, ve znění znaleckého posudku téhož znalce č. hodnota ze dne 25. 7. 2023, objednatel žalobci, dále znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, č. č. účtu, ze dne 23. 10. 2023, na čl. 638, objednatel žalovaná, kterým byly oceněny náhradní pozemky, po oddělení příslušných částí dle žalobci zadaných geometrických plánů, v návaznosti na postup jednání, jak uvedeno výše.

80. Soud tak má za prokázáno ocenění náhradních pozemků ve výši dle znaleckých závěrů tituly před jménem jméno FO, jak ohledně jednotlivých pozemků vyčísleno na čl. 457 zdola, čl. 457 verte shora, po ponížení v návaznosti na oddělení částí pozemků a ocenění tituly před jménem jméno FO na čl. 641, čl. 641 verte, čl. 642, kdy součtem dílčích částek dle těchto znaleckých posudků je výsledná cena 397 117,35 Kč, která současně tvoří předmět řízení v projednávané věci.

81. Následně soud obrátil svoji pozornost k přezkumu vhodnosti a (překážek) převoditelnosti žalobci nárokovaných náhradních pozemků.

82. Soud zdůrazňuje, že žalobci po zjištění návaznosti na sousední pozemky, popř. využití a poměry v místě, sami nechali zpracovat geometrické plány k oddělení částí pozemků, nadále evidovaných pod parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, oba katastrální území adresa, kdy v tomto směru reagovali na zjištění, jak vyšlo najevo v průběhu projednání věci, že v obou případech je část pozemku užívána jako zahrada vlastníkem pozemku sousedícího. Došlo proto k nápravě postupem samotných žalobců, kteří nechali zpracovat geometrický plán k oddělení příslušné části pozemku – užívané třetími osobami, v odpovídající části vzali žalobu částečně zpět, resp. navrhli změnu žaloby, nebylo tak nutno v tomto směru převoditelnost dále přezkoumávat soudem, rovněž důkazní návrhy žalované výslechem svědků Anonymizováno a Anonymizováno, resp. místním šetřením byly proto u jednání konaného dne 13. 5. 2024 zamítnuty.

83. Rovněž tak žalobci vzali žalobu částečně zpět poté, co nechali zpracovat a sami předložili soudu geometrický plán k oddělení pozemku parc. č. Anonymizováno, katastrální území adresa, zcela pak upustili od nárokování pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, z důvodu užití k veřejně prospěšným účelům.

84. Ohledně zbývajících pozemků byla převoditelnost prokazována výslechem starostky obce adresa, na jejímž území se pozemky nacházejí, přičemž slyšením svědkyně tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že u pozemku parc. č. Anonymizováno se jedná toliko o potenciální občanskou vybavenost, žádný konkrétní projekt či příslušné řízení vedeno není, shodně u pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. Anonymizováno; takto obecně v úvahu připadající budoucí využití, aniž by bylo zřejmé, zda se má jednat o využití pro veřejně prospěšné účely či odprodej soukromým vlastníkům, soud nepovažuje za platné překážky převoditelnosti, i při vědomí, že žalobci coby nabyvatelé vstupují do dosavadních právních vztahů, současně se jedná o pozemky reálně využitelné, nikoli o tzv. holé vlastnictví, kdy by pozemky byly již fakticky užity k jiným účelům bez možnosti změny.

85. Ohledně pozemku parc. č. hodnota svědkyně výslovně uvedla, že překážka převoditelnosti v minulosti daná odpadla.

86. Bylo tak nutno vypořádat se toliko s otázkou převoditelnosti pozemku parc. č. hodnota, kdy bylo prokázáno, že obec má o pozemek zájem coby prvek veřejné zeleně, přičemž pozemek přiléhá k autobusové zastávce na sousedním pozemku parc. č. hodnota, přichází v úvahu využití pro lavičky či posezení, určitý veřejný park, mimoto již aktuálně je na pozemku zbudována terénní úprava formou poldru k zachycení dešťové vody.

87. Soud po zralé úvaze dospěl k závěru, že ohledně pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, není dána překážka převoditelnosti za situace, kdy z předložené dokumentace provedené k důkazu na čl. 751, čl. 764 je zřejmé, že se jedná o pozemek poměrně vzdálený od uváděné autobusové zastávky, kdy ani vydání žalobcům nebrání vybudování veřejného parku v blízkosti zastávky. Pozemek navazuje na sousední plochu pozemku parc. č. hodnota, přičemž i pokud je na pozemku fakticky zbudována terénní úprava poldrem, pak rovněž žalobci coby nabyvatelé vstupují do práv a povinností za povinnosti respektovat toto veřejně prospěšné opatření, zohledněné též druhovým vymezením pozemku v územním plánu obce.

88. V té souvislosti bylo nadto prokázáno, že obec sice žádala o převod pozemku, avšak společně s dalšími pozemky a ve třech vlnách v roce 2016, 2018 a opakovaně aktuálně 2024, jak prokázáno čl. 742, aniž by za uvedenou dobu posledních 10 let byl prokázán jakýkoli pokrok, tím méně úkony směřující k převodu pozemku za účelem realizace veřejně prospěšného účelu.

89. V té souvislosti soud pro úplnost zkoumal, zda případně žalobci či část z nich mají potenciální vazby k náhradním pozemkům či dané lokalitě, přičemž žalobci toto negovali, bylo prokázáno, že nemají žádný osobní či jiný specifický vztah k dané lokalitě.

90. Soud byl konečně nucen vypořádat se s námitkou, která prostupovala procesní obranu žalované po celou dobu vedení řízení a projednávání věci – námitku promlčení restitučního nároku.

91. Soud dospěl k závěru, že námitka promlčení restitučního nároku není důvodná za situace, kdy sice žalobci přijali dílčí plnění formou finanční náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, avšak z jednání stran bylo zjevné, že se nejedná o úplnou, komplexní náhradu restitučního nároku, nýbrž toliko o náhradu dílčí.

92. Při posouzení této otázky soud vyšel z aktuálního esenciálního nálezu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23, v němž Ústavní soud judikoval, že z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle, je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.

93. V bodech 45., 54, 66 odůvodnění Ústavní soud vyložil, že restituční řízení se nesmí podobat loterii (viz nález sp. zn. IV. ÚS 1088/12, bod 12): ani osoby žádající o náhradní pozemky, ani osoby žádající o finanční kompenzaci neměly v době (prvního) uplatnění restitučního nároku jistotu, jakým způsobem se bude na jimi zvolené náhrady v budoucnu pohlížet. Nelze potom jedné skupině restituentů s odstupem doby sdělit, že "mají smůlu", jestliže nezvolili ten "správný" způsob náhrady. Je znakem právního státu zajistit osobám ve stejném právním postavení shodnou právní ochranu [srov. nález sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173) a nález sp. zn. II. ÚS 566/05 ze dne 20. 9. 2006 (N 170/42 SbNU 455); srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 35/17 ze dne 19. 6. 2018 (N 112/89 SbNU 655; 135/2018 Sb.), body 70 a 73].

94. Není navíc zřejmé, jak měli stěžovatelé proti poskytnuté výši finanční kompenzace brojit "včas a právně relevantním způsobem". Tímto relevantním způsobem může být podle Ústavního soudu i žaloba o nahrazení projevu vůle, kterou se oprávněné osoby domáhají uspokojení svých restitučních nároků. Proč jím má být pouze uplatnění práva na doplacení finanční náhrady, není v napadeném rozsudku Nejvyššího soudu uvedeno. Není přitom vyloučeno, že oprávněné osoby mohou jednotlivé způsoby náhrad i kombinovat; zákon o půdě nic takového nezakazuje – i stěžovatelé odkazují na případy, kdy takovou možnost Nejvyšší soud (byť nevýslovně) aproboval. O jakou lhůtu má jít, kdy má začít plynout a jaké jsou její důsledky, Nejvyšší soud neuvádí.

95. Ústavní soud si je plně vědom, že smyslem restitučního zákonodárství není napravení veškerých újem a nekonečné uplatňování a přeceňování restitučních nároků v situaci, kdy od účinnosti zákona o půdě uplynulo více než třicet let – to není podstata a hlavní závěr tohoto nálezu. Není ovšem přijatelné, aby stát, který se zavázal způsobené křivdy zmírnit, vadným postupem ocenil restituční nároky oprávněných osob v nižší výši, než jim podle zákona náleží, a následně jim odmítal poskytnout odpovídající náhradu; tím spíše v situaci, kdy jiným oprávněným osobám ochranu práva na poskytnutí náhrady ve správné výši přiznává.

96. V poměrech projednávané věci bylo prokázáno na čl. 133-138, že postupem podle § 16 odst. 1 zákona o půdě bylo žalobci a) vyplaceno 73 504 Kč, žalobkyni b) bylo vyplaceno 32 482,92 Kč, žalobkyni c) bylo vyplaceno 14 019 Kč.

97. Takto vyplacené náhrady, které v celkovém součtu představují částku 120 005,92 Kč oproti hodnotě restitučního nároku 3 681 000 Kč, resp. po ponížení v aktuální výši 2 870 447,83 Kč (tj. více než 24x násobek vyplacených náhrad), dle soudu nemohou být považovány za úplnou, komplexní náhradu restitučního nároku.

98. K tomu přistupuje nejen částka žalobcům vyplacená, která je pouhým nepatrnou dílčí úhradou ve vztahu k celkové výši restitučního nároku. Je třeba vnímat vyplacení náhrady v kontextu zásadním způsobem liknavého přístupu státu, jak podrobně odůvodněno výše, v souvislosti též s dlouhodobou pasivitou státu a pocitem beznaděje oprávněných osob, které tímto způsobem souhlasily (alespoň s částečnou) náhradou svých oprávněných nároků.

99. Nadto nelze mít z ničeho za prokázané, že by se žalobci coby oprávněné osoby mínily restitučního nároku ve zbytku vzdát, jak tato podmínka vymezena v citovaném esenciálním nálezu Ústavního soudu. Takový závěr nelze dovodit z formulace rozhodnutí o poskytnutí náhrady, která nejen že byla ryze formální (formulářová), ale která navíc o úplném vypořádání restitučního nároku ničeho neuvádí, když je uvedeno toliko, že oprávněná osoba „nesouhlasí s bezúplatným převodem jakéhokoliv pozemku (…) a požaduje poskytnutí finanční náhrady v souladu s ust. § 16 odst. 1 zákona o půdě.“ 100. Vzdání se nároku na náhradní pozemky, resp. vzdání se nároku na uspokojení za podmínek alespoň rámcově odpovídajících ústavnímu zřízení demokratického právního státu nelze dovozovat ani ze znění formulářových žádostí o finanční náhradu, jak založeny na čl. 133 verte, čl. 137 verte ohledně žalobce a), žalobkyně c).

101. Je třeba zdůraznit, že promlčení podle § 611 občanského zákoníku podléhají toliko majetková práva, naopak podle § 614 občanského zákoníku vlastnické právo se nepromlčuje, přičemž z akceptace dílčí finanční náhrady v částce cca 1/25 výše restitučního nároku nelze dovozovat vzdání se restitučního nároku jako celku; pakliže by soud takový přístup aproboval, a oprávněné osoby zbavil práva na jakékoli další uspokojení jejich restitučních nároků v důsledku bezprávného přístupu dřívějšího totalitního režimu, sám by tím završil bezpráví na těchto osobách v minulosti páchané, zpronevěřil by se svému poslání, které soudům svěřuje ústavní pořádek České republiky jako demokratického právního státu.

102. Soud dodává, při projednání věci průběžně ověřoval stav řízení mezi týmiž účastníky a týkajících se vypořádání téhož restitučního nároku, jež jsou vedena u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 204/2022 a u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 129/2022, přičemž však tato řízení nebyla v mezidobí skončena, byť nepravomocně, nebyly tedy předpoklady procesně relevantní reakce na tato řízení, nebyly ani naplněny podmínky k přerušení řízení, ostatně takový postup nebyl účastníky navrhován.

103. Bylo dále ověřeno, že žádný z pozemků navrhovaných k přiznání žalobcům v projednávané věci není předmětem jiného soudního řízení téhož druhu, nebylo tak třeba zkoumat případnou kolizi těchto řízení, popř. otázku tzv. lepšího práva, když kolize v tomto smyslu připadala v úvahu pouze v případě pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, kdy však žalobci reagovali na přiznání tohoto pozemku – byť nepravomocné – v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 29 C 318/2021 částečným zpětvzetím žaloby ve vztahu k tomuto pozemku.

104. Výrokem I. rozsudku bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.

105. Žalobci byli v řízení plně úspěšní, mají proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění svého práva. V té souvislosti soud dodává, že na závěru o plném úspěchu žalobců nemůže nic změnit ani dvojí úprava petitu v průběhu řízení, o níž bylo rozhodnuto nejprve u jednání konaného dne 16. 1. 2024, následně u jednání konaného dne 21. 1. 2025, kdy se jednalo o částečná zpětvzetí, resp. návrhy na připuštění změny žaloby co do formulace petitu – znění smlouvy, ohledně které bylo navrhováno nahrazení projevu vůle žalované.

106. V obou případech se nejednalo o procesní úkony, ohledně kterých by bylo možno konstatovat procesní zavinění žalobců ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř., nýbrž o postup reagující na objektivní okolnosti týkající se převoditelnosti jednotlivých pozemků, jak v průběhu řízení vyšly najevo, na což žalobci reagovali tím, že sami nechali zpracovat geometrické plány k oddělení částí pozemků, nadále evidovaných pod parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, oba katastrální území adresa, dále parc. č. Anonymizováno, katastrální území adresa, resp. že upustili od nárokování pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa. V případě pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, pak reagovali na přiznání tohoto pozemku – byť nepravomocné – v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 29 C 318/2021.

107. Z pohledu soudu se jednalo v obou případech částečného zpětvzetí, resp. změny žaloby spočívající v omezení nároku o konstruktivní přístup, v zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení, svědčící o vnímání širších souvislostí věci a respektu žalobců vůči právům třetích stran, pro který nelze sankcionovat vyslovením procesního zavinění s ponížením nároku na náhradu nákladů řízení, nýbrž takový přístup žalobců je naopak třeba ocenit.

108. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 6 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 19 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, žaloba čl. 2, replika ze 6. 2. 2023 čl. 155, účast u jednání dne 9. 2. 2023, doplnění v koncentrační lhůtě čl. 235, replika ze dne 19. 4. 2023 čl. 376, účast u jednání dne 25. 4. 2023, vyjádření ze dne 25. 5. 2023 čl. 399, účast u jednání dne 20. 6. 2023, vyjádření ze dne 21. 8. 2023 čl. 538, účast u jednání dne 19. 9. 2023, vyjádření s návrhem na připuštění změny žaloby ze dne 19. 10. 2023 čl. 607, vyjádření ze dne 2. 11. 2023 čl. 650, účast u jednání dne 16. 1. 2024, účast u jednání dne 12. 3. 2024, vyjádření s částečným zpětvzetím žaloby ze dne 26. 8. 2024 čl. 703, účast u jednání dne 3. 9. 2024, vyjádření s částečným zpětvzetím žaloby ze dne 4. 11. 2024, účast u jednán dne 12. 11. 2024, po 6 576 Kč za žalobce a) – z tarifní hodnoty 177 988 Kč, odpovídající podílu 4482/10000 z celkového předmětu řízení 397 117,35 Kč, po 4 272 Kč za žalobce b) – z tarifní hodnoty 105 871,49 Kč, odpovídající podílu 2666/10000 z celkového předmětu řízení 397 117,35 Kč, po 4 528 Kč za žalobce c) – z tarifní hodnoty 113 257,87 Kč, odpovídající podílu 2852/10000 z celkového předmětu řízení 397 117,35 Kč, tj. 124 944 Kč za žalobce a), 81 168 Kč za žalobkyni b), 86 032 Kč za žalobkyni c), 109. za 6 úkonů právní služby, ve znění novely č. 258/2024 Sb., kterými jsou účast u jednání dne 21. 1. 2025, účast u jednání dne 4. 3. 2025, vyjádření ze dne 9. 5. 2025 čl. 775, účast u jednání dne 13. 5. 2025, závěrečný návrh ze dne 23. 6. 2025, účast u jednání dne 24. 6. 2025, po 8 220 Kč za žalobce a), po 4 272 Kč za žalobce b), po 3 396 Kč za žalobce c) (z tarifní hodnoty ohledně každého ze žalobců, jak uvedena výše), tj. 49 320 Kč za žalobce a), 25 632 Kč za žalobkyni b), 20 376 Kč za žalobkyni c), 110. podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému z 19x úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, resp. 6x úkonu po novele č. 258/2024 Sb. náleží 450 Kč, tj. 8 400 Kč, resp. 2 800 Kč za každého ze žalobců, 111. dále přísluší náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu za cestu k soudu a zpět, v rozsahu 64x započatá půlhodina, tj. 64x 100 Kč, dále 32x započatá půlhodina po novele č. 258/2024 Sb., tj. 32x 150 Kč, tj. 11 200 Kč, resp. 3 733 Kč za každého ze žalobců (po zaokrouhlení na celé koruny), 112. dále cestovné ze sídla advokáta na Anonymizováno v adresa k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 6,2 litrů benzínu automobilového 95 oktanů na 100 km, podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb. za 8x 210 km cesty, tedy celkem 1 680 x 5,20 Kč + 16,8 x 6,2 x 41,20 Kč = 13 027 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny), vyhlášky č. 398/2023 Sb., za 8x 210 km cesty, tedy celkem 1 680 x 5,60 Kč + 16,8 x 6,2 x 38,20 Kč = 13 387 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny), vyhlášky č. 475/2024 Sb., za 8x 210 km cesty, tedy celkem 1 680 x 5,80 Kč + 16,8 x 6,2 x 35,80 Kč = 13 473 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny), tj. 39 887 Kč, resp. 13 296 Kč za každého ze žalobců (po zaokrouhlení na celé koruny).

113. Tedy náleží, s navýšením o 21 % sazby DPH, které je advokát plátcem, jak soudu doložil, po zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 daňového řádu, 194 093 x 1,21 = 234 853 Kč za žalobce a), 126 629 x 1,21 = 153 222 Kč za žalobkyni b), 126 237 x 1,21 = 152 747 Kč za žalobkyni c). Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobců.

114. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto zcela v souladu s návrhem žalobců, byť s ohledem na pluralitu žalobců – postavení žalobců coby samostatných společníků (vzhledem k povaze nároku nelze dovozovat nerozlučné společenství ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř.), bylo nutno ohledně každého ze žalobců vycházet z tarifní hodnoty, vypočtené nikoli z celkové ceny nemovitostí, ohledně kterých byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci převodní smlouvu, nýbrž přepočtené dle výše podílu daného žalobce.

115. Důvodným úkonem byla shledána rovněž účast u jednání soudu dne 24. 6. 2025, neboť sice zástupce žalobců k jednání se dostavivší toto ponechal na úvaze soudu, rovněž následně ve vyčíslení nákladů nebylo toto jednání započteno, nicméně s ohledem na povahu a průběh daného jednání a procesní úkony zde činěné soud považuje účast žalobců i u tohoto jednání za účelnou.

116. Co do průměrné spotřeby pohonných hmot bylo vycházeno z údaje 6,2 litrů benzínu automobilového na 100 km, když tento údaj vyplývá z velkého technické průkazu na čl. 868 verte, současně soud přihlédl k tomu, že se jedná o střední hodnotu celkem třech vozidel, kterými se zástupce žalobců postupně dopravoval k jednání soudu (se spotřebami 5,7 l, resp. 6,2 l, resp. 6,4 litrů), současně datum registrace vozidla fakticky umožňovalo dopravovat se k jednání po celou dobu projednávání věci, současně nebylo doloženo (a bylo by obtížně prokazatelné), kterým konkrétním vozidlem bylo cestováno ke kterému konkrétnímu jednání soudu.

117. Naopak nebylo možno přiznat náhradu prokazatelně vynaložených nákladů na zpracování znaleckého posudku, neboť tyto pojmově nelze uplatňovat coby součást nákladů řízení, nýbrž tyto jest dle konstantní judikatury vrcholných soudů nutno uplatňovat coby součást příslušenství – jako náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1924/2021).

118. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve výchozí zákonné délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení a povaze žalované, tj. státu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost uloženou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jejího soudního výkonu nebo exekuce.