43 C 156/2022

Plný text

Okresní soud obec – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně fakticky bytem a adresa pro doručování adresa žalobkyně a žalovaného: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného fakticky bytem a adresa pro doručování ulice a číslo , PSČ obec zastoupen titul jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zvýšení výživného pro zletilé dítě <b>ROZSUDEK</b> <b>I. Připouští se změna žaloby, učiněná u jednání dne 13. 12. 2022 tak, že žalobkyně navrhuje zvýšení výživného na částku 5000 Kč s účinností od 1. 11. 2018 a na částku 6 000 Kč s účinností od 1. 9. 2021.</b> <b>II. Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2017, č. j. 83 P 45/2009-496, 121 P a Nc 160/2016, 121 P a Nc 22/2016, který nabyl právní moci dne 9. 9. 2017, se ve výroku II. alinea první mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně, namísto dosavadních 3000 Kč měsíčně, zvýšenou částkou 5500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně, s účinností od 1. 9. 2021.</b> <b>II. Nedoplatek výživného za dobu od 1. 9. 2021 do 30. 11. 2022 v celkové výši 37 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně v pravidelných splátkách spolu s běžným výživným ve výši nejméně po 1500 Kč tak, aby byl celý nedoplatek uhrazen nejpozději do 24 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba podaná u soudu dne 4. 11. 2021, ve znění změny žaloby u jednání soudu dne 13. 12. 2022 v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby bylo žalovanému uloženo hradit zvýšené výživné v částce 5000 Kč s účinností od 1. 11. 2018 a v částce 500 Kč s účinností od 1. 9. 2021, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne [datum], která byla dne [datum] postoupena Okresnímu soudu Brno – venkov, domáhala vydání rozsudku, kterým bude změněn rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], tak že se výživné žalovaného zvyšuje na částku 8500 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 11. 2018. Následně žalobkyně petit návrhu měnila podáními ze dne [datum] a ze dne [datum], následně u jednání soudu konaného dne [datum] návrh finálně změnila tak, že navrhuje stanovení výživného otce s účinností od 1. 11. 2018 v částce 5 000 Kč a s účinností od 1. 9. 2021 v částce 6 000 Kč.

2. Soud se předně musel vypořádat s otázkou místní příslušnosti, přičemž však dospěl k závěru, že místní příslušnost Okresního soudu Brno – venkov je zachována. Jednak vyšly rozhodné skutečnosti týkající se bydliště žalovaného v [obec], předtím v obci [obec], obojí v obvodu [název soudu] najevo teprve po zahájení jednání, kdy do té doby nebyla vyjasněna otázka pobytu žalovaného v jeho bytě v obci [obec], která se nachází v obvodu Okresního soudu Brno – venkov. Zejména však soud nezvažoval zpochybnění postoupení věci od [název soudu] vzhledem k povaze věci, kdy je rozhodováno o vyživovací povinnosti zletilé dcery odkázané v příslušném rozsahu na výživu ze strany žalovaného otce, tedy bylo třeba urgentní projednání věci, přičemž vyslovení nesouhlasu s postoupením věci by vedlo k nezbytnému předložení věci Krajskému soudu v brně k rozhodnutí a k dalšímu citelnému prodloužení řízení. Soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně studující v [obec] má bydliště v blízkosti [obec], a byl tak dán rovněž zájem na tom, aby dojížděla k soudu toliko do Brna, kde ostatně dříve dlouhodobě pobývala, namísto geograficky ještě citelně vzdálenějšího [název soudu].

3. K tomu soud zohlednil, že je namístě úvaha o místní příslušnosti, nejedná se však o zákonnou podmínku řízení; věc může projednat i soud, který by byl jinak místně nepříslušný, ba naopak je povinen věc projednat, nedojde-li k postoupení věci jinému soudu před zahájením projednání věci samé.

4. Se souhlasem stran soud během jednání přistoupil k postupu, kdy výslech žalobkyně byl konán v nepřítomnosti žalovaného, který se po dokončení výslechu vrátil do jednací síně, následně byl seznámen s obsahem výpovědi své zletilé dcery a měl možnost se k němu vyjádřit a klást doplňující dotazy. Takto soud postupoval vzhledem k tomu, že žalobkyně se k projednání věci dostavila ve zjevně nepříliš dobrém psychickém stavu, na pokraji pláče, požádala o konání výslechu v nepřítomnosti žalovaného, žalovaný s tímto souhlasil s tím, že tomuto požadavku rozumí, opustil poté jednací síň.

5. Žalobkyně vypověděla, že od [datum] bydlí na adrese v [obec] u [obec], bydlí zde s matkou, sestrou a dále s novým partnerem matky a jeho dcerou. TP má evidovaný u babičky v [obec]. Před tím bydlela na kolejích v [obec] nebo [obec]. Přes léto měla brigádu práci kustoda na zámku [název], ale přes akademický rok není na přivýdělky prostor vzhledem k náročnosti rozvrhu výuky. Studuje na [název školy], 1. ročník, obor [název studijního oboru], ráda by studovala 5 leté magisterské studium, v úvahu připadá i 3 leté bakalářské studium. Na tuto školu se hlásila už dřív, ale nebyla přijata, byla však přijata na [název školy], [název fakulty], [název oboru], tam studovala jeden rok, poté ji však již přijali do [obec], proto školu změnila, bylo to navazující, neměla studium nějak přerušené.

6. Co se týká jejích nákladů, studium je poměrně nákladné kvůli pomůckám i nezbytné docházce do [anonymizováno], základní výdaje sama škola vyčíslila na 2500 Kč měsíčně. Dále hradí 100 Kč měsíčně lítačku na MHD v [obec], mimo to 2x 15 Kč denně za autobus do místa bydliště. Oběd ve škole stojí cca 125 Kč, někdy si musí v [obec] zařídit i večeři, dále náklady na hygienické potřeby cca 650 Kč měsíčně, telefon 500 Kč měsíčně, náklady na stravu či energie není schopna vyčíslit, neboť bydlí společně. Trpí [název nemoci], s nezbytnými náklady cca 1150 Kč měsíčně, sice to omezuje, ale snaží se i nadále věnovat svému koníčku lukostřelbě s náklady cca 1250 Kč měsíčně. Matka jí hradí 1000 Kč měsíčně kapesné, dále 2500 Kč měsíčně jízdné, stravné, příspěvek na výtvarné potřeby, pokud jí to nestačí, pošle jí více. Otec hradí 3000 Kč výživné, nad rámec nic nehradí, nemají žádný kontakt, matka jí čte všechny jeho e-maily, ale ona nemá sílu reagovat. 7. [Popis vztahu žalobkyně s otcem.]

8. Se [název nemoci] má potíže [časové období], byla diagnostikována někdy [časové období]. Studium 1. ročníku studia v [obec] řádně dokončila, veškeré kredity i klausurní zkoušku. Tehdy se kromě [název školy] hlásila ještě na [název školy], [název oboru], ale tam ji v posledním kole nevybrali.

9. Žalovaný vypověděl, že bydlí v [obec], tam se přestěhoval s partnerkou, kterou má aktuálně cca 8 let, ona má jednoho zletilého syna, který má [věk], který už pracuje, měl nadstavbu na učňáku, ale tu nedokončil, je zcela nezávislý. Žalovaný pracuje jako OSVČ v oboru svářeč, zámečník, zednické práce, příjem má od 23 000 Kč do 29 000 Kč měsíčně, po úhradách 5800 Kč na sociální a zdravotní pojištění a dalších nákladů mu zůstává cca 19 000 Kč až 20 000 Kč čistého měsíčně. Pracuje převážně pro společnost [právnická osoba], [IČO], mimo to se snažím o další přivýdělky. Dlouhodobě pracoval jako montážník sádrokartonů pro [název společnosti] v roce 2012 až 2016, následně [název společnosti] od 2016 do května 2022. Mimo to má příjem z pronájmu bytu v [obec], po odečtení energií je to příjem 7500 Kč měsíčně, ale splácí hypotéku 3300 Kč měsíčně, dále úvěr na rekonstrukci bytu, který si vzal i kvůli doplatku výživného na dcery, splácí 3200 Kč měsíčně do března 2024. K přesunu z [oblast] do [obec] přistoupil po úmrtí otce v [časový údaj], byla to složitá osobní situace, vypomáhá matce, která bydlí přímo na [zeměpisný údaj].

10. Hradí 2x 3000 Kč výživné na dcery, dále přispívá 6000 Kč měsíčně partnerce na bydlení, partnerka hradí hypotéku a úvěr, dále má celkové náklady cca 4000 Kč až 5000 Kč měsíčně na stravu a další potřeby, hradím 500 Kč telefon, 1000 Kč penzijní připojištění a 1100 Kč měsíčně životní pojištění. V posledním roce vydal cca 12 000 Kč až 13 000 Kč za [zdravotní údaje], kde se projevily zřejmě dědičné problémy. Co se týká příspěvků nad rámec výživného, opakovaně matce dcer e-mailem nabízel příspěvek např. na dárky, ale dcery s ním odmítají komunikovat, složitou situaci přičítá okolnostem z minulosti. Mimoto pečuje o matku, vozí ji k lékaři, k řešení rodinných záležitostí na [zeměpisný údaj], to navyšuje náklady na cestovné, mimo to jsou to ztracené dny v práci, celkové náklady na naftu má 2000 Kč až 3000 Kč měsíčně.

11. Co do péče o [zdravotní údaje].

12. K dotazu soudu žalovaný dále upřesnil, že zaměstnavatel [název společnosti] byl v [obec], v té době také bydlel v [obec], avšak po smrti otce [časový údaj] se z důvodu rodinné situaci a výpomoci matce odstěhoval zpět do [obec], kdy navíc v [obec] byl zejména kvůli dcerám, se kterými se ale ani tak nevídal, odstěhoval se proto zpět, a to k partnerce do bytu v [obec]. Partnerka pracuje v kantýně v [obec] s příjmem 18 000 Kč až 19 000 Kč čistého měsíčně, vyživovací povinnost ani jeden z nich nemá, vyjma jeho vyživovací povinnosti ke dvěma dcerám, jak projednáváno. V [obec] hledal novou práci, kdy nejprve bral podporu na ÚP, po té se ucházel o pozice svářeče, kdy nejlepší nabídka byla pro [právnická osoba], se kterou spolupracuje. Je připraven ke zvýšení výživného i na druhou zletilou dceru [jméno], a sice od data jejího nástupu na VŠ, což lze předpokládat k 1. 9. 2023.

13. Ke vztahu s žalobkyní a skutečnostem v její výpovědi se žalovaný vyjádřil tak, že po rozvodu manželství v roce [rok] byl vztah s dcerami bezproblémový cca 7 let, v roce [rok] však nastal zlom, který si žalovaný neumí vysvětlit, dobrý vztah skončil, byl podán návrh na zvýšení výživného a další návrhy, od té doby došlo k razantnímu zhoršení vztahu s dcerami, má pochybnosti, zda se tak nestalo v důsledku vlivu třetí osoby.

14. K vyjádření žalovaného žalobkyně popřela, že by mezi léty [časový údaj] měli bezproblémový vztah, byl realizován styk s otcem, avšak dcery často brečely pro návrat k mamce, otec jim to vyčítal. [popis vztahu s otcem].

15. Soud dále vyšel z listinných důkazů připojeným spisem [název soudu] [spisová značka], rozsudkem čj. 44, rozsudkem čj. 91, odvolacím rozsudkem čj. 122, rozsudkem čj. 496, potvrzením o studiu, soupisem nákladů, sděleními ÚP, OSSZ, výpisem z účtu, lustracemi CEO, ISAS, ISIR, ŽR, výpisem z KN, kdy k lesnímu pozemku žalovaný uvedl, že se jedná o cca 1 ha zalesněných pozemků porostlých samorostem, které nabyl darovací smlouvu od otce a tety, nemá z toho žádné příjmy, je to spíše starost, bylo tam 2x těženo dřevo cca 10 a 12 kubíků, bylo to pouze na otop pro ně, nikoli na prodej, dále potvrzením o studiu [název školy] [obec], sdělením Magistru města Brna, potvrzením o příjmech žalovaného, rozhodnutím ÚP, fakturami žalovaného, výplatními páskami žalovaného, lustrací RV, ke které žalovaný sdělil, že vozidlo [tov. značka vozidla] staré 22 let je na odpis, vozidlo [tov. značka vozidla] 20 let staré, kupoval cca v roce 2020 za 60 000 Kč, vozidlo [tov. značka vozidla] aktuálně za 23 000 Kč rovněž 20 let staré, dále potvrzením o studiu, doklady o příjmech žalobkyně, potvrzením o nákladech na studium, rozvrhem hodin, certifikátem svářeče, potvrzením o spolupráci s [právnická osoba], nabídkou volných míst z dané doby na pozici svářeče.

16. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

17. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

18. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

19. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

20. Podle § 914 občanského zákoníku je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

21. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

22. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

23. Po podřazení skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování pod citovaná ustanovení zákona dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná, že v projednávané věci je namístě rozhodnout o zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni jako jeho zletilé dceři.

24. Soud předně věnoval pozornost posouzení toho, zda je žalobkyně schopna sama se živit. Dospěl přitom k závěru, že žalobkyně tohoto schopna není, neboť je sice již zletilá, avšak nadále je odkázána na výživu rodičů za situace, kdy se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na vysoké škole.

25. K tomu soud nepřehlédl, že u žalobkyně sice došlo ke změně vysoké školy i studijního oboru, avšak současně bylo prokázáno, že se jednalo o změnu logickou a srozumitelnou, neboť žalobkyně v současné době studuje [název oboru] na [název školy], přičemž na tuto vysokou školu se hlásila již původně, nebyla však přijata napoprvé, namísto toho byla přijata ke studiu v [název oboru] na [název školy a fakulty], avšak po první roce studia opakovaně absolvovala přijímací zkoušky na [název školy], byla tentokrát již přijala, plynule přešla ke studiu na této vysoké škole, kterou měla jako prvotní preferenci, aniž by studium jako takové přerušila. Za daných okolností soud neshledal, že by postup studia žalované vyvracel nárok na výživné, neboť se kontinuálně jedná o přípravu na budoucí povolání, byť postupně ve dvou rozlišných studijních oborech.

26. Soud dále prokazoval celkové nastavení životních aktivit žalobkyně, přičemž bylo prokázáno, že bydlí s matkou, sestrou a dalšími rodinnými příslušníky v lokalitě za [obec] v přiměřené dojezdové vzdálenosti ke studiu, nejsou tak v jejím případě dány nadbytečné výdaje na cestovné, současně jsou tímto způsobem minimalizovány náklady na bydlení. Samo studium je poměrně náročné, rovněž nákladné, a to s ohledem na povahu studia [typ oboru], kdy potvrzením školy byly prokázány nezbytné náklady na studium spočívající ve studijních pomůckách, rovněž v povinných pravidelných návštěvách [anonymizována dvě slova]. Rozvrhem hodin bylo prokázáno, že možnosti přivýdělku žalobkyně jsou jen velmi omezené, je tak odkázána na výživu rodičů.

27. Bylo prokázáno, že vedle žalovaného otce je rovněž matka žalobkyně osobou povinnou, která má vůči oprávněné žalobkyni vyživovací povinnost, současně bylo prokázáno, že vyživovací povinnost ze strany matky je realizována zajištěním bydlení, stravy, hrazením cestovného a dalších nezbytných nákladů žalobkyně, v přiměřeném poměru k vyživovací povinnosti otce.

28. Při určení konkrétní výše vyživovací povinnosti soud vyšel odůvodněných potřeb žalobkyně na podkladě jejích poměrů, dále z osobních, příjmových a majetkových poměrů žalovaného. Vyšel z žalovaným uváděného příjmu cca 26 000 Kč čistého měsíčně, který odpovídá rovněž důkazům listinami. K tomu bylo prokázáno, že se žalovaný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání za situace, kdy v předcházejícím zaměstnání byly jeho výdělky o cca 5000 Kč vyšší. K tomu žalovaný logicky a srozumitelně vysvětlil, že předcházející zaměstnání pro [právnická osoba] bylo realizováno v [obec], přičemž však rodinné důvody, zejména úmrtí otce a nezbytná výpomoc matce jej přiměly k návratu do [obec], kde však nebylo možno získat takto výhodné povolání. Žalovaný prokázal, že činil vše pro získání odpovídajícího zaměstnání, a to na pozici svářeč, prokázal, že dosahovaný výdělek odpovídá výdělkovým možnostem v daném oboru a lokalitě, toto prokázal potvrzením [právnická osoba], rovněž podklady o potenciálním výdělku dle nabídek práce aktuálně nabízených Úřadem práce.

29. Soud nepřehlédl, že žalovaný je vlastníkem bytu v [obec], kdy však bylo prokázáno, že v současné době vzhledem k hypotéce váznoucí na bytě, rovněž s ohledem na půjčku na rekonstrukci bytu, která bude splácena ještě cca rok do března 2024, jsou příjmy z pronájmu bytu limitované. To však nic nemění na navýšení potenciálních příjmů žalovaného ve střednědobém horizontu v řádu jednotek tisíc Kč měsíčně. Soud dále přihlédl k vlastnictví omezené výměry lesních pozemků, kdy však žalovaný prokázal, že tyto nabyl děděním po otci a tetě a že z těchto pozemků nemá relevantní příjmy.

30. Při stanovení konkrétní výměry vyživovací povinnosti soud vyšel z toho, že v poměrech žalobkyně, s ohledem na její věk a odůvodněné potřeby, vycházeje z orientačních tabulek zpracovaných Ministerstvem spravedlnosti na podkladě podrobné analýzy rozhodovací činnosti soudů ve věcech tohoto druhu, je třeba vycházet z vyživovací povinnosti v rozsahu cca 20 % z příjmu povinného.

31. V daném případě soud dále musel přihlédnout k přiměřenému ponížení o cca 2 procentní body poměru vůči příjmu s ohledem na souběžnou vyživovací povinnost k dceři [jméno], ohledně které žalovaný výslovně deklaroval připravenost k navýšení výživného od případného nástupu dcery na vysokou školu, současně bylo třeba poměrné navýšení vyživovací povinnost při uvážení, že žalovaný vyjma uváděných aktuálních [zdravotní potíže] je zdravý a bez omezení pracovní schopnosti, obývá byt s partnerkou, se kterou se podílí na nákladech na bydlení i živobytí, přičemž partnerka má stabilní zaměstnání a nemá již vyživovací povinnost vůči potomkovi.

32. Soud tak považoval za odpovídající prokázanému skutkovému stavu a měřítkům zákona navýšení vyživovací povinnosti na částku 5500 Kč měsíčně, s účinností od nástupu žalobkyně ke studiu na vysoké škole, tedy od 1. 9. 2021.

33. Výrokem I. soud podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připustil změnu žaloby, jak provedena žalobkyní u jednání soudu.

34. Výrokem II. rozhodl o navýšení vyživovací povinnosti. Výrokem III. rozhodl o úhradě nedoplatku na výživném za dobu od účinnosti navýšení výživného, přičemž žalovanému uložil úhradu nedoplatku ve splátkách, tak aby byl nedoplatek uhrazen v přiměřené době nepřesahující 2 roky od právní moci rozsudku. Jelikož žalobkyně nárokovala navýšení citelnější, ve zbytku nezbylo než žalobu výrokem IV. zamítnout.

35. Výrokem V. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, přičemž stranám bylo u jednání dáno poučení podle § 150 o. s. ř., tedy že i s ohledem na povahu řízení soud v závislosti na výsledku řízení zvažuje variantu, že žádnému z účastníků nebude přiznána náhrada nákladů řízení. K tomuto poučení se strany shodně vyjádřily tak, že nenavrhovaly přiznání náhrady nákladů řízení, žalobkyně žádné náklady řízení nespecifikovala ani nežádala, žalovaný výslovně prohlásil, že i s ohledem na povahu věci náhradu nákladů řízení nežádá, bez ohledu na formální poměr úspěchu a neúspěchu, tedy poměr toho, v jaké části bylo žalobě vyhověno a v jaké části byla zamítnuta. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.