43 C 196/2022

Plný text

Okresní soud Brno – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena titul jméno příjmení příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena titul jméno příjmení příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení částky 262 157,28 Kč s příslušenstvím <b>I. Připouští se změna žaloby, učiněná podáními žalobkyně ze dne 10. 3. 2023 a ze dne 30. 3. 2023.</b> <b>II. Řízení v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, se zastavuje.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a sice</b> <b>- od 31. 10. 2020 do 10. 8. 2021 z částky 280 996 Kč ve výši 18 026,87 Kč,</b> <b>- od 11. 8. 2021 do 3. 9. 2021 z částky 273 996 Kč ve výši 1486,34 Kč,</b> <b>- od 4. 9. 2021 do 15. 11. 2021 z částky 258 996 Kč ve výši 4273,43 Kč,</b> <b>- od 16. 11. 2021 do 13. 12. 2021 z částky 248 996 Kč ve výši 1575,84 Kč,</b> <b>- od 14. 12. 2021 do 3. 1. 2022 z částky 238 996 Kč ve výši 1134,41 Kč,</b> <b>- od 4. 1. 2022 do 22. 2. 2022 z částky 230 000 Kč ve výši 2599,32 Kč,</b> <b>- od 23. 2. 2022 do 30. 3. 2022 z částky 215 000 Kč ve výši 1749,45 Kč,</b> <b>- od 31. 3. 2022 do 28. 4. 2022 z částky 195 000 Kč ve výši 1278,19 Kč,</b> <b>- od 29. 4. 2022 do 2. 6. 2022 z částky 170 000 Kč ve výši 1344,86 Kč,</b> <b>- od 3. 6. 2022 do 1. 7. 2022 z částky 150 000 Kč ve výši 983,22 Kč,</b> <b>- od 2. 7. 2022 do 29. 7. 2022 z částky 135 000 Kč ve výši 854,38 Kč,</b> <b>- od 30. 7. 2022 do 31. 8. 2022 z částky 120 000 Kč ve výši 895,07 Kč,</b> <b>- od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 z částky 105 000 Kč ve výši 711,99 Kč,</b> <b>- od 1. 10. 2022 do 7. 11. 2022 z částky 90 000 Kč ve výši 773,01 Kč,</b> <b>- od 8. 11. 2022 do 25. 1. 2023 z částky 80 000 Kč ve výši 1428,49 Kč</b> <b>- od 26. 1. 2023 do 27. 2.2023 z částky 65 000 Kč ve výši 484,83 Kč</b> <b>- od 28. 2. 2023 do 30. 3. 2023 z částky 55 000 Kč ve výši 348,08 Kč,</b> <b>- od 31. 3. 2023 do zaplacení z částky 45 000 Kč,</b> <b>to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 15 000 Kč, splatných vždy nejpozději do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu</b> <b>- od 31. 3. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 4,52 Kč,</b> <b>- od 31. 5. 2021 do 2. 8. 2021 ve výši 75,72 Kč,</b> <b>- od 1. 7. 2021 do 3. 9. 2021 ve výši 241,26 Kč,</b> <b>- od 31. 7. 2021 do 13. 12. 2021 ve výši 676,04 Kč,</b> <b>- od 31. 8. 2021 do 30. 3. 2022 ve výši 1125,34 Kč,</b> <b>- od 1. 10. 2021 do 2. 6. 2022 ve výši 2581,73 Kč,</b> <b>- od 31. 10. 2021 do 30. 9. 2022 ve výši 3268,54 Kč,</b> <b>- od 1. 12. 2021 do 27. 2. 2023 ve výši 4703,55 Kč,</b> <b>- od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně z částky 3004 Kč,</b> <b>- od 31. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně z částky 41 996 Kč,</b> <b>se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 878,68 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 15 000 Kč, splatných vždy nejpozději do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 25. 3. 2022, který byl převeden do rejstříku C dne 3. 8. 2022, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 262 157,28 Kč s příslušenstvím, z titulu dodávky zboží na základě objednávky e-mailem ze dne [datum], které bylo vyúčtováno fakturou vystavenou dne [datum], [číslo] na částku 432 301,54 Kč, přičemž však byla uhrazena pouze záloha 151 305,54 Kč a pět splátek v celkové výši 50 996 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena, a to ani poté, co žalobkyně dne 15. 3. 2021 dluh písemně uznala a uzavřela s žalobkyní dohodu o splátkách, ani na základě předžalobní výzvy.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému se žalovaná bránila včasným odporem, následně bylo ve věci nařízeno jednání na 26. 1. 2023, které bylo odročeno na 28. 2. 2023, opakovaně pak na 30. 3. 2023.

3. Soud vyšel z podání účastníků, konkrétně žaloby, odporu žalované, dále vyjádření žalované ze dne 25. 1. 2023, vyjádření žalované k výzvě soudu u jednání ze dne 9. 2. 2023, vyjádření žalobkyně k výzvě soudu u jednání ze dne 10. 2. 2023, repliky žalované ze dne 21. 2. 2023, repliky žalobkyně ze dne 27. 2. 2023, dalších podání ze dne 28. 2. 2023, ze dne 10. 3. 2023 a ze dne 30. 3. 2023.

4. Dále soud vyšel z přednesů stran u jednání a z listinných důkazů fakturami, soupisem plateb, předžalobní výzvou k zaplacení dluhu, výpisy z OR, potvrzeními o platbách, komunikací mezi stranami, výpisem z účtu, uznáním dluhu a dohodou o splátkách, bilancemi dluhu.

5. Během projednání věci byly strany opakovaně poučeny, s ohledem na povahu věci a prostor pro mimosoudní řešení. Soud usiloval o smír mezi účastníky podle § 99 odst. 1 věty druhé o. s. ř., přičemž věc se nepodařilo vyřešit smírnou cestou, přičemž mezi stranami byla shoda na podstatné části skutkových okolností, počtu a výši dílčích úhrad, rovněž byla shoda na výši jistiny, nebyla však shoda na příslušenství nároku, rovněž v otázce náhrady nákladů řízení.

6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, který byl mezi stranami nesporný, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva týkající se dodávky celkem 41 000 ks stolních kalendářů. K uzavření kupní smlouvy došlo na základě objednávky ze strany žalované e-mailem ze dne [datum], následně bylo zboží vyúčtováno fakturou vystavenou dne [datum], [číslo]. Shoda mezi stranami byla rovněž ohledně splatnosti faktury, kdy původně byla k žalobě žalobkyní přiložena faktura se splatností 13. 8. 2020, následně však žalovaná doložila komunikaci mezi stranami ze dne 31. 7. 2020, na jejím základě bylo přistoupeno k opravě faktury co do splatnosti, tato byla dohodnuta na 30. 10. 2020.

9. Soudu byly prokázány jednotlivé dílčí úhrady, které byly žalovanou činěny ještě i v průběhu řízení, kdy na základě těchto dílčích úhrad byla žaloba dvakrát částečně vzata zpět. O prvním zpětvzetí, učiněnému ještě před zahájením projednání věci samé, bylo usnesením Okresního soudu Brno – venkov ze dne 20. 2. 2023, čj. 43 C 196/2022-71, rozhodnuto tak, že výrokem I. bylo řízení částečně zastaveno co do částky 197 157,28 Kč, současně bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Druhé částečně zpětvzetí bylo žalobkyní učiněno podáním v den jednání 30. 3. 2023, o tomto bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku co do části řízení ve výši 20 000 Kč.

10. Řízení tak bylo postupně částečně zastaveno co do 217 157,28 Kč, se zbývajícím předmětem řízení co do jistiny ve výši 45 000 Kč.

11. Vedle opakovaných částečných zpětvzetí žaloby žalobkyně učinila téže změnu žaloby podáním ze dne 10. 3. 2023, kdy touto změnou žaloby reagovala na splatnost faktury nikoli již ke dni 13. 8. 2020, ale teprve ke dni 30. 10. 2020, následně podáním ze dne 30. 3. 2023, kdy touto změnou upřesnila petit návrhu co do příslušenství, a to i na základě poučení soudu, že petit je v části příslušenství formulován neurčitě a nesrozumitelně. Výrokem I. byla změna žaloby podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připuštěna, neboť se jednalo o dílčí formulační úpravy, reagující na procesní poučení soudu, rovněž na dodatečné dílčí úhrady ze strany žalované, výsledky dosavadního řízení jistě mohly být podkladem i pro řízení a rozhodnutí o změněném návrhu.

12. Výrokem III. bylo žalobě vyhověno co do jistiny 45 000 Kč, kdy výše jistiny byla mezi stranami nesporná, žalobkyně i žalovaná shodně v závěrečném návrhu navrhovaly přiznání této částky žalobkyni.

13. Týmž výrokem bylo žalobkyni přiznáno též příslušenství pohledávky, neboť soud dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to vždy z dílčí částky neuhrazené jistiny, postupně podle dílčích úhrad ze strany žalované, jak byly u jednání prokázány a byly mezi stranami nesporné co do výše i co do data dílčího plnění. Výše úroku z prodlení byla určena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Soud se neztotožnil s návrhem žalované, aby zákonný úrok z prodlení nebyl žalobkyni přiznán z důvodu snahy žalované umořit dluh vůči žalobkyni v co nejkratší možné době, když soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že jí hospodářská situace a zhoršené odbytové podmínky v době pandemie Covid-19 neumožňovaly uhrazení dluhu dříve. Ostatně neblahou hospodářskou situaci tvrdila i žalobkyně, dále zhoršenou v důsledku toho, že jí ze strany žalované nebyla řádně uhrazena dodávka zboží v projednávané věci.

15. Soud vycházel z prokázaného data splatnosti faktury 30. 10. 2020 a prokázaných postupných dílčích úhrad, přičemž žalobkyně má ze zákona nárok na zákonný úrok z prodlení ohledně dílčí části pohledávky, která nebyla žalovanou ani po splatnosti uhrazena.

16. Ve výroku IV. byla žaloba zamítnuta co do příslušenství pohledávky, jak bylo žalobkyní nárokováno na základě uznání dluhu a dohody o splátkách, jak založena na čl. 14, čl. 53 spisu, žalovanou podepsáno dne 15. 3. 2021 a žalobkyní podepsáno dne 16. 3. 2021.

17. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že tato listina zakládá nový nárok na příslušenství z částek dluhu neuhrazených na základě této listiny v podobě smluvního úroku podle § 513 občanského zákoníku, popř. nový nárok na smluvní pokutu podle § 2048 občanského zákoníku.

18. Soud dospěl k závěru, že tuto listinu nelze považovat za dohodu o smluvním úroku, který by žalobkyni příslušel nad rámec zákonného úroku z prodlení a z dílčích dlužných částek nikoli podle původní kupní smlouvy, resp. faktury se splatností 30. 10. 2020, ale podle této dohody, ani za ujednání smluvní pokuty.

19. Soud přitom vyšel z toho, že listina byla výslovně nazvána jako uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku, přičemž v případě uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku se jedná o institut utvrzení dluhu, na jehož základě se má za to, že dluh co do důvodu i výše, v rozsahu uznání v době uznání trvá.

20. K závěru o tom, že žalobkyni nesvědčí nový nárok na smluvní úrok, popř. smluvní pokutu soud dospěl i s přihlédnutím k formulaci listiny, která – pokud by měla představovat ujednání o novém nároku nad rámec původní kupní smlouvy a vystavené faktury, tím by znamenala kumulativní novaci závazku podle § 1902 občanského zákoníku – muselo by to být určitým, jednoznačným a srozumitelným způsobem ujednáno.

21. Listina byla nazvána též jako„ dohoda o splátkách“, v textu pak bylo uvedeno, že„ v případě, pokud se dlužník dostane do prodlení se zaplacením dluhu, dlužník se zavazuje uhradit věřiteli zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu až do úplného zaplacení.“ 22. Z takto formulovaného ujednání mezi stranami nelze podle soudu dovodit sjednání nového nároku na smluvní úrok či smluvní pokutu, vycházející z dohody o splátkách ze dne 16. 3. 2023, neboť toto ujednání výslovně odkazuje toliko na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené části původního dluhu. Z formulace ujednání není patrné, že by se mělo jednat o nově daný nárok, ani že by se tento nárok měl vztahovat k jinému než původnímu dluhu.

23. Ve vztahu k této formulaci se tak dle soudu jednalo výhradně o uznání – utvrzení dluhu i co do příslušenství pohledávky, nikoli však o ujednání, které by zakládalo nový nárok, a to fakticky na přiznání úroku ve výši zákonného úroku z prodlení dvakrát – jednou na základě původní kupní smlouvy a faktury splatné ke dni 30. 10. 2020, znovu na základě dohody o splátkách ze dne 16. 3. 2021.

24. Soud k tomu dodává, že vycházel z obsahu ujednání, který je určující pro výklad právních jednání podle výchozího pravidla § 555 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž nebylo ve smyslu § 556 odst. 1 občanského zákoníku prokázáno, že by byly strany při podpisu listiny vedeny jiným úmyslem, popř. že by výklad ustanovení, jak požadován žalobkyní, ve smyslu § 556 odst. 2 občanského zákoníku odpovídal praxi zavedené mezi stranami, popř. výkladu při právním styku mezi podnikateli podle § 558 občanského zákoníku.

25. Soud se tak ve vztahu k interpretaci listiny ztotožnil s argumentací žalované.

26. Nepřehlédl přitom, že i sama žalobkyně v žalobě tuto listinu výslovně označila za uznání dluhu vystavené žalovanou dne 15. 3. 2021, tedy ke dni, kdy tuto listinu parafovala žalovaná, přičemž však žalobkyně tuto listinu podepsala teprve dne 16. 3. 2021, a pokud by se mělo jednat o dohodu sjednávající nový nárok žalobkyně, musela by žalobkyně odkazovat nikoli na 15. 3. 2021, ale teprve na 16. 3. 2021, kdy byla listina podepsána za žalobkyni.

27. Následně v průběhu řízení žalobkyně opakovaně měnila tvrzení týkající se výkladu listiny, kdy u jednání dne 26. 1. 2023 uváděla, že je požadován zákonný úrok z prodlení jednak z původní dlužné částky a znovu z téže částky na základě písemného uznání dluhu, následně v podání ze dne 10. 2. 2023 a opakovaně též u jednání dne 28. 2. 2023 a v podání ze dne 10. 3. 2023 listinu interpretovala odlišně, a to jako ujednání smluvního úroku v zákonné výši, následně v podání ze dne 30. 3. 2023 listinu interpretovala opět jinak, a sice jako ujednání nároku na„ zaplacení smluvního úroku, respektive smluvní pokuty“, následně u jednání dne 30. 3. 2023 již tyto částky nárokovala výhradně z titulu smluvní pokuty.

28. Tyto opakovaně změny v tvrzeních žalobkyně dále přispěly k závěru shora uvedenému, a to i při zohlednění § 557 občanského zákoníku, podle něhož je třeba listinu vykládat v pochybnostech k tíži žalobkyně, která se pro ni příznivějšího výkladu listiny domáhala.

29. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalovanému převážně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, v poměrné výši podle míry úspěchu.

30. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku, po odečtení části zaplaceného soudního poplatku vráceného na základě usnesení o částečném zastavení řízení na základě zpětvzetí učiněného před zahájením projednání věci, ve výši 4177,40 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle § 7 bod 5, bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 9300 Kč za úkon převzetí a přípravu zastoupení ke dni 15. 11. 2021 (výše dluhu k tomuto dni 248 996 Kč), ve výši 9180 Kč za 2 úkony předžalobní výzvu ze dne 23. 2. 2022 a podání žaloby ze dne 25. 3. 2022 (výše dluhu k těmto datům 215 000 Kč), ve výši 3700 Kč za 3 úkony účast u jednání dne 26. 1. 2023, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne 10. 2. 2023, replika ze dne 27. 2. 2023 (výše dluhu k těmto datům 65 000 Kč), ve výši 3300 Kč za 3 úkony částečné zpětvzetí žaloby ze dne 28. 2. 2023, účast u jednání dne 28. 2. 2023, změna žaloby ze dne 10. 3. 2023 (výše dluhu k těmto datům 55 000 Kč), ve výši 2900 Kč za 2 úkony částečné zpětvzetí ze dne 30. 3. 2023, účast u jednání dne 30. 3. 2023 (výše dluhu k tomuto dni 45 000 Kč), podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy náleží 1x 9300 + 2x 9180 + 3x 3700 + 3x 3300 + 2x 2900 + 11x 300 = 57 760 Kč, bez navýšení o 21 % sazby DPH, neboť zástupkyně nedoložila, že by byla plátcem, tedy přísluší 57 760 Kč + 4177,40 Kč = 61 937,40 Kč.

31. Při vyčíslení výše nároku soud vycházel z výše jistiny nároku vždy ke dni daného úkonu právní služby, kdy výše jistiny i její vývoj v čase byl mezi stranami nesporný, co do vymezení úkonů se neztotožnil s nárokem žalobkyně na náhradu úkonu porady s klientem dne 31. 1. 2023 a návrhu vůči protistraně ze dne 10. 2. 2023, neboť s ohledem na povahu věci, postup a vývoj řízení soud neshledal tyto úkony jako účelně vynaložené.

32. Současně se soud neztotožnil s návrhem žalované, aby soud postupoval podle § 150 o.s.ř. a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Soud aplikaci tohoto ustanovení, které znamená prolomení obecné zásady přiznání náhrady nákladů řízení podle úspěchu ve věci, nezvažoval, neshledal pro ni důvody, neboť se jedná o výjimku z pravidla, kdy žalovaná navíc vyjma obecného tvrzení o hospodářské neúnosnosti pro žalovanou tento návrh nijak blíže neupřesnila ani nedoložila.

33. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch – vycházeje z rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno a v jakém byla žaloba zamítnuta, včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku – v rozsahu 45 000 + 39 947,78 = 84 947,78 Kč, neúspěch v rozsahu 12 676,70 + 339,28 + 4449 = 17 465,83 Kč, tedy úspěch v rozsahu 84 947,78 ze 102 413,61, tj. úspěch v rozsahu 83 %. Žalovaná měla úspěch v rozsahu 17 %, žalobkyni tak svědčí právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v rozsahu 66 %. Soud proto žalobkyni přiznal částku 40 878,68 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.

34. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo stanoveno peněžité plnění nároku žalobkyně přiznaného soudem ve splátkách po 15 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek ve smyslu § 1931 občanského zákoníku, tedy nebude-li některá ze splátek řádně a včas uhrazena, stává se splatným celý zbývající dluh, přičemž při stanovení konkrétní výše měsíčních splátek soud vycházel z poměrů věci a návrhů stran, kdy stanovení úhrad nároku ve splátkách navrhovala žalovaná, žalobkyně proti tomu nebrojila, současně soud zohlednil celkovou výši nároku, při zohlednění výše příslušenství, podpůrně též náhrady nákladů řízení, neboť i tu je žalovaná povinna současně hradit, výši splátek pak stanovil tak, aby byla úhrada v možnostech žalované, jak vyšly najevo při projednání věci, současně aby došlo k úhradě celkové výše nároku v přiměřené době.