43 C 198/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky: osobní údaje manželky trvale bytem a adresa pro doručování ulice a číslo , PSČ obec fakticky bytem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství manželů [celé jméno manžela], narozen [datum], a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozena [datum], uzavřené dne [datum] v [obec], na [název objektu] [obec] parcela [číslo] zapsané v knize manželství vedené [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel podal dne 26. 5. 2023 návrh na rozvod manželství, ve kterém navrhl, aby bylo manželství s manželkou, uzavřené dne [datum] v [obec], rozvedeno, dále aby bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Manželka se k návrhu připojila ve vyjádření k návrhu ze dne 11. 8. 2023.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 5. 9. 2023.

4. U jednání manžel vypověděl, že se brali [datum], jednalo se o církevní sňatek v civilním objektu [název] [obec], kam se dostavil farář. Nevedou společnou manželskou domácnost od [datum], kdy se rozestěhovali. Manželství uzavírali po sedmileté známosti, cca jeden a půl roku před svatbou sdíleli společnou domácnost. Krize nastala vlastně už před svatbou, mělo to souvislost i se stavbou domu, on měl za to, že po svatbě krize opadla, v lednu 2023 byli na svatební cestě, ale následně v únoru 2023 byla manželka na cestě po [země], po návratu s ním v podstatě přestala komunikovat, následně mu sdělila, že tam poznala někoho jiného. Intenzivně usiloval o nápravu, ale ona se nakonec rozhodla odejít k tomu jinému muži a v květnu 2023 se rozestěhovali. Společné děti nemají, co se týká SJM, vypořádání nákladů na stavbu domu provedli již dříve převodem příslušných částek na účty každého z nich, bydleli u prarodičů manželky, v SJM nemají žádné nemovitosti ani hodnotnější movité věci, rovněž významněji nevybavovali společnou domácnost. Účty si ponechá každý svůj. Bydlení mají vyřešeno odděleně, vzájemné výživné nepožadujeme.

5. Po poučení soudem manžel uvedl, že je přesvědčen, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno bez možnosti obnovení soužití, rozvrat manželství vnímá definitivně od května 2023. Oba vyhledali individuální odbornou pomoc, on dvakrát navštívil manželskou poradnu, kde případné pokračování v péči poradny ponechali na něm, vše bylo obsáhle řešeno a dostal určitý návod, jak dále postupovat, toho se drží. Naději na udržení manželství už žádnou nevidí. Jedná se o jeho první manželství, je národnosti a státní příslušnosti české, vzdělání vysokoškolské v oboru lesní inženýr, pracuje jako [anonymizováno].

6. Manželka u jednání potvrdila uzavření manželství [datum] i ukončení společné manželské domácnosti [datum]. Potvrdila také to, že se brali po sedmileté známosti a po jeden a půl roce společného bydlení. Pokud to byl církevní sňatek, tak v podstatě jen z organizačních důvodů, ona ani nejsem pokřtěna, ale chtěli svatbu v tom objektu a bylo možné pouze církevní formou. Absolvovali i přípravu na církevní sňatek, i ta byla pro ně formální. Společné děti nemají a není ani fakticky žádný majetek k vypořádání, výslovně potvrzuje, že její vklad do budování společného domu, který je ve výlučném vlastnictví manžela, byl vypořádán výplatami na účet a není již na místě žádné finanční vypořádání.

7. K tomu manžel potvrdil, že je sice pokřtěn, ale víra či vyznání nehrály ve formě sňatku vliv.

8. Po poučení soudem manželka uvedla, že je přesvědčena, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno bez možnosti obnovení soužití, měli krizi již před svatbou, upřímně řečeno se do svatby cítila tak trochu dotlačená, měla obavy, že zklame rodinu, vnímala sblížení i s rodinou manžela, řešili to i s manželem ještě před svatbou, ale nic nezměnili a vzali se, u ní se ale poté projevilo, že to pro ni vnitřně začalo být ještě horší, uvědomila si, že učinila něco, co už nejde vrátit zpět, a poté během cesty po [země] potkala nové lidi, jiné prostředí a uvědomila si, že chce žít jiný život. Během této cesty potkala jiného muže, ten pochází z [obec], po opuštění manžele spolu nějakou dobu žili v podnájmu v [obec] a poté se odstěhovali do [obec]. Po odstěhování od manžela absolvovala poměrně rozsáhlou psychologickou péči, navštívila postupně tři psychology, abych vnímala více různých možných přístupů, celkem 5 nebo 6 sezení, ostatně u psycholožky byla i toho dne [datum] a do jisté míry to byla právě psycholožka, která jí dodala odvahu odejít a vést jiný život, tak jak to potřebuje ona. Naději na obnovení manželství žádnou nevidím. Jedná o její první manželství, je národnosti a státní příslušnosti české, vzdělání VŠ bakalářské v oboru finance, pracuje jako [anonymizováno].

9. Soud dále vyšel z listinných důkazů oddacím listem účastníků, dohodou o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu, lustrací centrální evidence obyvatel, interního soudního systému ISAS, insolvenčního rejstříku.

10. Následně bylo jednání odročeno na 16. 11. 2023, za účelem ověření, zda trvají důvody rozvodu manželství, manželům bylo uloženo využít mezidobí k úsilí o záchranu manželství.

11. U odročeného jednání manželka uvedla, že životní uspořádání tak, jak k němu dospěla, je stabilizované s dlouhodobým výhledem do budoucna. Od posledního jednání, i s ohledem na poučení soudem, se ničeho nezměnilo, trvá na tom, aby bylo manželství rozvedeno.

12. Manžel sdělil, že ani na jeho straně se ničeho nezměnilo, a pokud jsou naplněny veškeré zákonné předpoklady, trvá na návrhu a navrhuje, nechť je manželství rozvedeno.

13. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

15. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

16. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení právních předpisů, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

17. Byl prokázán rozvrat manželství, jehož gradace sice nastoupila během poměrně krátké doby, avšak na pozadí vývoje, který má zjevně hlubší, dlouhodobé příčiny, který následně prudce vygradoval, manželé v té souvislosti shodně a věrohodně vypověděli, že snahy o obnovu manželského soužití by již neměly naději na úspěch.

18. V té souvislosti byl soud nucen vypořádat se s otázkou naplnění zákonných podmínek pro rozvod za situace, kdy manželství bylo uzavíráno dne [datum], tedy pokud návrh na rozvod byl podán dne 26. 5. 2023, stalo se tak pouhých 8 měsíců poté. Mimoto k ukončení společné manželské domácnosti došlo teprve dne [datum], tedy méně než 8 měsíců po uzavření manželství, následně po pouhých 11 dnech byl podán návrh na rozvod.

19. Za dané situace soud bedlivě dbal na důsledné zjištění skutkového stavu, důsledně vyslechl oba manžele, následně jednání odročil na dobu delší 2 měsíců, aby manželům umožnil znovu vše zvážit a případně učinit kroky – ať již společné, či ze strany některého z manželů – ke snaze o obnovení manželského soužití. Po takto provedeném dokazování a takto zvoleném procesním postupu, na podkladě podrobného dokazování a při zohlednění vyjádření manželů u odročeného jednání soud dospěl k závěru, že byly naplněny zákonné podmínky pro rozvod manželství.

20. K tomu soud vyšel z toho, že sice manželství bylo uzavíráno teprve [datum], avšak po cca sedmileté známosti, rovněž cca 18 měsíců před svatbou spolu manželé již sdíleli společnou domácnost. Nelze tak tvrdit, že by se v případě uzavření manželství, následně podání návrhu na rozvod jednalo o zbrklé, unáhlené jednání v rychlém časovém sledu, k tomu bylo dále prokázáno, že oba manželé vyhledali odbornou pomoc, kdy manžel opakovaně navštívil manželskou poradnu, manželka vyhledala odbornou psychologickou pomoc, přičemž postupně navštívila několik různých psychologů, tak aby mohla porovnat různé přístupy či doporučení a na jejich základě dospět ke složitému rozhodnutí o dalším životním směřování.

21. Mnohem spíše v řízení vytanuly otázky, nakolik rozvrat vztahu souvisel s tím, že partneři přistoupili k jeho formalizaci uzavřením manželství, popř. nakolik byl vztah mezi manžely zralý na jeho formalizaci uzavřením manželství.

22. K tomu obsáhle a věrohodně vypovídala manželka v tom smyslu, že – byť si to v určitém rozsahu uvědomila teprve dodatečně – se do formálního aktu v podobě uzavření manželství cítila určitým způsobem dotlačena s pocitem, že by jinak zklamala rodinu a své blízké, rovněž pod vlivem sblížení s rodinou manžela. Následně se jí však s o to větší razancí zmocnily pochybnosti, zda uzavření manželství bylo správným krokem, toto u ní vedlo k hlubokému psychickému diskomfortu, na který reagovala vyjetím na dalekou cestu, která však nepřispěla ke zklidnění situace a záchraně čerstvě uzavřeného manželství, ba naopak během této cesty se pocit krize vztahu u manželky dále umocnil, současně během této cesty manželka potkala muže, který se následně stal jejím novým partnerem.

23. Soud současně dospěl k závěru, že v daném případě nemohly být naplněny podmínky tzv. nesporného rozvodu podle § 757 občanského zákoníku, tedy bez zjišťování příčin rozvratu manželství, neboť pokud bylo manželství uzavřeno dne [datum] a manželé spolu nežijí ve společné manželské domácnosti od [datum], pak nemohla být splněna zákonná podmínka trvání manželství nejméně 1 rok a ukončení společné manželské domácnosti po dobu delší 6 měsíců, neboť dle zákona musí být obě tyto podmínky naplněny již ke dni podání návrhu na rozvod manželství, nepostačuje jejich naplnění ke dni rozhodování soudu.

24. Pokud byli účastníci v tomto směru u jednání poučení nepřesně, jednalo se o pochybení na straně soudu, na které mají manželé případně možnost reagovat v rámci odvolání proti rozsudku – soud má za to, že odvolání je za dané situace nutno připustit.

25. Na druhou stranu ani uvedené pochybení nic nemění na tom, že v projednávané věci byly naplněny zákonné podmínky pro rozvod manželství, současně při projednání věci byly podrobně a jednoznačně prokázány rovněž příčiny rozvratu manželství, za které je nutno považovat postupné hluboké citové ochlazení a značné, dále gradující vzájemné vzdalování se manželů jeden od druhého. Podstatnou roli přitom sehrála zejména ze strany manželky pociťovaná potřeba zcela odlišného směřování v jejím dalším životě, která se postupně rozvinula, gradovala v návaznosti na formalizaci vztahu uzavřením manželství, následně rezultovala v její cestu do [země], kde však nedošlo ke stabilizaci neblahé situace, ale naopak k jejímu dalšímu prohloubení, tam rovněž poznala svého nového partnera, následně se manželské soužití stalo neudržitelným.

26. Manželé nemají společné děti.

27. Manželé se dohodli na úpravě majetkových poměrů, společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství, předložili soudu dohodu o úpravě majetkových vztahů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu, která byla opatřena úředně ověřenými podpisy a ke které manželé u jednání shodně, srozumitelně a věrohodně vypovídali, že de facto nemají žádný majetek ve společném jmění, neboť bydleli v nemovitosti ve vlastnictví prarodičů manželky, do této nemovitosti a vybavení společné domácnosti nevložili prostředky většího objemu, a pokud se následně rozhodli pro budování (nového) domu, jednalo se o nemovitost, která byla od počátku ve výlučném vlastnictví manžela a případné vnosy manželky byly již dříve vypořádány, v této souvislosti manželé shodně uvedli, že nejsou dány podmínky pro (další) finanční vypořádání. Dohoda na majetkovém vypořádání se tak de facto omezuje na to, že každý z manželů si ponechá po jednom bankovním účtu, tím byl rozsah společného jmění manželů vyčerpán. Manželé se rovněž dohodli na odděleném bydlení, kdy manželka se již dříve odstěhovala, a že vůči sobě neuplatňují vyživovací povinnost.

28. Soud dále ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku neshledal, že by měla být rozvodem způsobena zvlášť závažná újma kterémukoli z manželů, přičemž ani jeden z manželů způsobení takové újmy netvrdil a oba manželé shodně navrhovali manželství rozvést.

29. Soud proto podle § 755 občanského zákoníku, ke společnému návrhu manželů výrokem I. rozhodl o rozvodu manželství.

30. O nákladech řízení bylo výrokem II. rozhodnuto podle § 23 z.ř.s. v souladu se shodným návrhem manželů tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž nebyly shledány zvláštní okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení kterémukoli z manželů.