43 C 23/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozen Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozena Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A žalobkyně b) zastoupena žalobcem a) jako obecným zmocněncem proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena Jméno Zástupce , advokátkou sídlem Anonymizováno o určení existence věcného břemene vydržením

I. Určuje se, že pozemek parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, a pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, oba zapsány na LV č. , hodnota, , obec a katastrální území , adresa, , jsou zatíženy bezúplatným věcným břemenem – pozemkovou služebností inženýrské sítě plynového vedení, ve prospěch pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , stavba pro výrobu a skladování, zapsán na LV č. , hodnota, , obec a katastrální území , adresa, , v nezbytném rozsahu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 10 000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne 6. 4. 2022 domáhali vydání rozsudku, kterým bude určena existence věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě, spočívající v oprávnění údržby, oprav a provozování plynového vedení včetně příslušenství na zatížených pozemcích, oprávnění vstupovat a vjíždět za tím účelem na zatížený pozemek, v rozsahu dle výkresové dokumentace „Situace areálového plynovodu“, č. výkresu , Anonymizováno, , datum vyhotovení , Anonymizováno, , vypracované , právnická osoba, . , adresa, , k tíži povinných (služebných) pozemků parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , parc. č. st. , Anonymizováno, zapsán na LV č. , hodnota, , oba obec a katastrální území , adresa, , ve prospěch panujícího pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, , obec a katastrální území , adresa, , v důsledku mimořádného vydržení.

2. Ke dni podání žaloby byly služebné pozemky dle petitu žaloby zapsány na dvou listech vlastnictví, k vyměření soudního poplatku proto došlo postupem podle § 6a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši podle položky 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, tj. 2x 5 000 Kč, následně v průběhu řízení došlo ke změně evidence v tom smyslu, že nadále byly oba služebné pozemky zapsány na jediném LV, jak uvedeno též ve výroku, tato následná změna však nemohla mít vliv na výši soudního poplatku, neboť poplatková povinnost vzniká ke dni podání žaloby, a k tomuto dni je tak třeba též určit výši soudního poplatku.

3. Žaloba byla původně podána vůči žalovaným 1) , jméno FO, , narozen , datum, , a 2) , právnická osoba, , IČO , IČO, , vzhledem k následné změně vlastníka služebných pozemků a na základě návrhu žalobců bylo usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 7. 2022, čj. 43 C 23/2022-46 připuštěno, aby na místo původních žalovaných vstoupila do řízení nabyvatelka práva , Jméno žalované, .

4. Žalovaná se k věci písemně nevyjádřila, toliko opakovaně vyjádřila snahu o mimosoudní řešení věci, a to i v souvislosti s dalšími řízeními mezi stranami vedenými, v tom směru soud opakovaně informovala o aktuálním stavu mimosoudních jednání, rovněž jednání nařízené na 23. 5. 2023 bylo následně opakovaně odročeno za účelem mimosoudního jednání a řešení věci.

5. U jednání konaného dne 23. 11. 2023, kdy bylo shledáno další odročení za účelem mimosoudních jednání již neúčelným a bylo přistoupeno k zahájení projednání věci samé, žalovaná sdělila, že je řešeno přeložení plynové přípojky, k tomu zakládá do spisu situační nákres čl. 92, kde aktuální faktický stav je zachycen modrou vytečkovanou čarou, avšak vede po stěně kotelny, která je určena k demolici, je navrhováno přeložení v trase zelené vytečkované čáry, tedy po stěně jiné budovy, následně přechod vzduchem a po stěně kotelny, současně v situačním plánu jako součást oplocení (čáry opatřené křížky), kdy toto oplocení a stěna mají býti zachovány, a to i k oddělení navazující části pozemku, který je sice stále ve vlastnictví žalované, avšak je zde zřízeno věcné břemeno průchodu pro žalobce a je to část i fakticky užívaná žalobci. Dále je vyznačena alternativní trasa červenou vytečkovanou čarou, avšak ta je složitější a méně pravděpodobná k realizaci. Žalovaná výslovně potvrzuje, že již byl zpracován návrh smlouvy o zřízení služebnosti ve prospěch žalobců v návaznosti na původní trasu přípojky a v nové trase přípojky, jak vyznačena zelenou tečkovanou čarou. Alternativní trasa vyznačena červenou tečkovanou čarou, nebyla do smlouvy zachycena, neboť není aktuální. Návrh smlouvy byl již předán žalobcům cca v září 2023.

6. Žalobci sdělili, že stávající plynová přípojka byla vybudována cca v roce 2000, kdy do spisu k tomu byla zakládána dokumentace stavebního úřadu, budoval ji ještě , právnická osoba, . před uzavřením kupní smlouvy čl.

4. Pokud žalovaná poukazuje na návrh mimosoudně uzavřené smlouvy, pak skutečně takový návrh byl předán žalobcům před dvěma až třemi měsíci, tato smlouva dosud nebyla uzavřena. Pokud se týká předkládaného situačního plánu, pak žalobci tento odmítli podepsat, již proto že se nejedná o relevantní dokumentaci zpracovanou projektantem a zejména byl vyloučen souhlas s celkovým řešením, jak se ze situačního plánu podává, včetně zde vyznačeného oplocení, které mimo jiné přehrazuje pozemek užívaný žalobci, byť je zřejmé, že to není součástí projednávané věci, tak takovéto celkové řešení muselo být odmítnuto a až bude zpracována projektová dokumentace ohledně vlastní plynové přípojky, pak mohou jednání o uzavření smlouvy pokračovat.

7. Žalobci k věci samé s odkazem na žalobu, doplnění žaloby uvedli, že nárokováno je určení z důvodu mimořádného vydržení podle § 1095 občanského zákoníku ohledně plynové přípojky pro objekt žalobců, kdy co se týká konkrétního vedení, je ve třech vyhotoveních zakládán formou přílohové obálky do spisu z KÚ opatřený originál situace areálového plynovodu zpracovaný , právnická osoba, . , adresa, , přičemž cca jedna polovina trasy je vedena přes pozemek st. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , se kterou již byla v minulosti uzavřena smlouva o zřízení služebnosti, tato je i zavkladována v katastru z doby v návaznosti na uzavření smlouvy v prosinci 2019. Druhá polovina trasy je vedena přes pozemky ve vlastnictví žalované.

8. Dále byly provedeny listinné důkazy kupní smlouva čl. 4, dokumentace KN čl. 6, čl. 33, čl. 43, fotodokumentace čl. 12 – vedení plynové přípojky, dokumentace stavebního úřadu čl. 16, výzva čl. 20, komunikace mezi stranami čl. 22, situační mapa KN čl. 23, výpis z OR čl. 25, kolaudační rozhodnutí čl. 42, PM 3. 1. 2000, dokumentace KN čl. 58, rozsudek č. j. 42 C 202/2019-226 na čl. 61, rozsudek č. j. 13 Co 162/2022-325, situační plán , Anonymizováno, .

9. Následně bylo jednání odročeno na 15. 2. 2024, u tohoto jednání žalobci uvedli, že trvají na žalobě, a sice v trase vedení, jak dokládána situací areálového plynovodu vyhotovenou , právnická osoba, ., kdy žalobci z titulu mimořádného vydržení podle § 1095 a § 1096 občanského zákoníku, z důvodu právní jistoty a pomyslného úklidu na stole života žádají služebnost v původní trase, nesouhlasí s přemístěním, a to z toho důvodu, že pro případ přemístění by z jejich pohledu mohlo býti zpochybňováno mimořádné vydržení z důvodu odlišné trasy.

10. Žalovaná nadále navrhovala kompromisní řešení, kdy se nebrání zřízení služebnosti, avšak v trase nastíněné již u minulého jednání, kdy tuto trasu nyní dokládá do spisu (čl. 146), kdy tímto dokumentem žalovaná reaguje na pochybnosti žalobců vznesené u minulého jednání a týkající se situačního plánu , Anonymizováno, čl. 92 ohledně kterého se žalobci ohradili proti této formě dokumentu, byla proto zpracována komplexní technická zpráva projektantem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 2. 2. 2024 k přeložce plynu, která zachycuje koncepční řešení a popis technického řešení trasy stávajícího vnějšího rozvodu plynu a přeložky plynu, dále obsahuje detailní situační plán zachycující přesnou trasu plynové přípojky, jak navrhována žalovanou v obraně proti žalobě, popř. vzájemném návrhu.

11. K dotazu soudu týkající se stavu řízení ohledně plánované demolice objektu kotelny žalovaná sdělila, že v tuto chvíli byly již vyhotoveny dokumenty k návrhu, avšak je třeba vyčkat stanovisek dotčených orgánů či dalších subjektů fyzických a právnických osob, následně lze očekávat podání návrhu na povolení demolice v časovém rámci jednoho až dvou měsíců.

12. U jednání byl dále proveden důkaz situací areálového plynovodu – původní trasa, technickou zprávou zpracovanou , tituly před jménem, , jméno FO, – trasa přeložky13. Následně bylo jednání odročeno na 18. 6. 2024, kdy u tohoto jednání byly provedeny k důkazu ohlášení odstranění stavby, technická zpráva čl. 146 + situační plán čl. 149, výzvou stavebního úřadu.

14. Žalobce a) sdělil k dotazu soudu, že se měl možnost seznámit s vedením plynovodu v trase dle obrany žalované, jak zachycena čl. 137, aktualizováno čl. 149, to však nemění nic na stanovisku, že žalobci trvají na vedení plynovodu v původní trase, naopak zásadně nesouhlasí s přeložkou, neboť nevidí logiku takového postupu a zejména se jedná o otázku právní jistoty, neboť žalobci jsou toto právního názoru, že i pokud žalovaná nezpochybňuje naplnění předpokladu mimořádného vydržení, pak vedení služebnosti jinou trasou by mohlo zpochybnit nároky žalobců z titulu mimořádného vydržení.

15. Žalovaná potvrdila, že z jejího pohledu jsou naplněny podmínky zákona pro mimořádné vydržení, kdy však trasa plynovodu je navrhována v tuto chvíli dle situačního plánu čl. 149, tato se z důvodu technických a z důvodu lepší uživatelnosti liší od situačního nákresu čl. 137, kdy namísto vzduchem se sníženým podjezdem je vedena po stěnách budov. Vzhledem k aktuálnímu stavu stavebního řízení žalovaná žádá odročení jednání nejméně o tři měsíce, neboť v tuto chvíli je závěrečný návrh žalované odvislý od výsledku řízení o odstranění stavby, resp. povolení nové stavby. V tuto chvíli rovněž není možno doložit navrhovanou trasu geometrickým plánem.

16. Následně bylo jednání odročeno na 10. 10. 2024, zejména za účelem ověření, popř. vyčkání dalšího postupu stavebního úřadu ve věci řízení o odstranění stavby, resp. povolení stavby, kterou má být dotčeno též vedené předmětné plynové přípojky, u jednání ke sdělení stavebního úřadu čl. 186 žalovaná doplnila, že příslušná úřednice byla v dlouhodobější pracovní neschopnosti, patrně i tím jsou zdůvodněny určitě prodlevy v řízení, kdy se stavebním úřadem žalovaná aktuálně intenzivně komunikuje a je předpoklad dalšího posunu v řízení v brzké době.

17. Dále byl proveden důkaz dokumentací k přeložce plynu zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, , předloženo v originále v 6 vyhotoveních – zelené přílohové obálky, fotodokumentací čl. 172, výzvou stavebního úřadu čl. 181, přílohou delimitačního protokolu čl. 182, sdělením OSZ čl. 183, situačním plánem , Anonymizováno, + navazující komunikací. Žalobci k technické zprávě a situačnímu plánu zdůraznili, že , tituly před jménem, , jméno FO, dle názoru žalobců není oprávněným projektantem pro plynové potrubí, neboť je autorizovaným inženýrem pozemních staveb.

18. Následně bylo jednání odročeno na 3. 12. 2024, u něhož provedena k důkazu fotodokumentace a videa z CD na čl. 184, jednalo se o poslední odročení za účelem finalizace stanovisek stran, a to i v návaznosti na veřejnoprávní řízení před stavebním úřadem, následně bylo jednání krátkodobě odročeno za vyhlášením.

19. Podle § 1089 odst. 1 občanského zákoníku drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

20. Podle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

21. Podle § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

22. Podle § 1096 odst. 1 občanského zákoníku nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

23. Podle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

24. Podle § 1257 odst. 1 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

25. Podle § 1260 odst. 1 věty první občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

26. Podle § 1265 odst. 1 občanského zákoníku pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem.

27. Podle § 1267 odst. 1 občanského zákoníku služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

28. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do merita věci, tj. co do vyslovení mimořádného vydržení věcného břemene – pozemkové služebnosti inženýrské sítě.

29. Současně však soud dospěl k závěru, že ani přes opakované odročení jednání za účelem mimosoudních jednání účastníků, zejména pak za účelem vyčkání postupu v souběžném veřejnoprávním řízení týkajícím se odstranění stavby kotelny, tj. budovy, na jejíž stěně se předmětné plynové vedení aktuálně nachází, resp. řízení o povolení stavby bytového domu na služebných pozemcích, jejíž plánovanou realizací namísto stavby kotelny žalovaná odůvodňovala nezbytnost vedení plynové přípojky v odlišné trase od trasy aktuální, kdy finální sdělení stavebního úřadu ohledně předmětu a stavu obou řízení založeno na čl. 186, nebylo možno vymezit konkrétní trasu vedení služebnosti.

30. Je totiž dle soudu třeba dbát, aby byly naplněny jak oprávněné zájmy žalobců, tj. aby byl naplněn účel služebnosti v rozsahu za podmínek § 1258 občanského zákoníku, současně však aby nebylo zasahováno do vlastnického práva žalované nad míru nezbytnou, tak aby byla naplněna ochrana vlastnického práva v mezích esenciálního ustanovení § 1012 občanského zákoníku. Soud proto přistoupil k určení služebnosti, a k vymezení rozsahu služebnosti bez stanovení konkrétní trasy přes služebné pozemky, kdy toto je třeba realizovat v trase – ať již v trase aktuální nebo v trase jiné, která umožní zásobování panujícího pozemku a na něm stojícího výrobního závodu plynem, a to v takové trase, aby vlastnické právo žalované nebylo dotčeno toliko více než v nezbytném rozsahu.

31. Poté, co soud shledal již vzhledem k povaze věci a jejímu významu pro žalobce jako nepochybný naléhavý právní zájem na určení podle § 80 o. s. ř., ostatně žalovaná v tomto směru ničeho nezpochybňovala, přistoupil k následujícím úvahám:

32. Co se týká skutkového stavu věci, tento byl mezi stranami de facto nesporný. Bylo prokázáno, že plynová přípojka výrobního objektu žalobců stojícího na panujícím pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, byla vybudována cca v roce 2000 původním vlastníkem pozemku , právnická osoba, ., následně byl pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 3. 12. 2001, jak prokázáno čl. 4, delimitačním protokolem čl. 182, CD čl. 184, spolu s dalšími nemovitostmi převeden na žalobce. Vedle kupní smlouvy čl. 4 toto bylo dále prokázáno dokumentací KN, aktuální vedení plynové přípojky prokázáno fotodokumentací čl. 12, čl. 172, k tomu dále na čl. 16 je založeno Schéma areálového plynovodu, jak vypracováno , právnická osoba, . , adresa, , následně 3x v originále založen do přílohové obálky. Trasa přípojky a její provozování v souladu se zákonem bylo dále prokázáno kolaudačním rozhodnutím čl. 42.

33. Žalovaná existenci služebnosti z důvodu mimořádného vydržení u jednání opakovaně nerozporovala, naopak výslovně potvrdila, rovněž naplnění podmínek pro mimořádné vydržení pozemkové služebnosti, zejména pak naplnění podmínek včetně potřebné doby podle § 1095 občanského zákoníku bylo mezi stranami nesporné.

34. Spor však byl o vedení konkrétní trasy plynového vedení, jak přehledně prokázáno situačním plánem , Anonymizováno, čl. 92, v němž aktuální stav je zachycen modrou vytečkovanou čarou, tj. po stěně kotelny určené k demolici, kdy ohledně demolice je aktuálně vedeno řízení u stavebního úřadu , adresa, sp. zn. , č. účtu, (čl. 186), rovněž žalovanou navrhované přeložení v trase zelené vytečkované čáry na témže situačním schématu, v návaznosti na realizaci plánovaného objektu žalované – bytového domu, ohledně jehož povolení je u téhož stavebního úřadu vedeno řízení sp. zn. , č. účtu, (čl. 186 verte). Konkrétní trasa vedení, jak žalovanou navrhována, byla prokázána čl. 134, aktualizovanou technickou zprávou čl. 146 a situačním plánem čl. 149, v detailu originále založeno 6x v originále v přílohových obálkách zelené barvy – projektová dokumentace D.2.1 Přeložka plynu, zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, ze dne 29. 4. 2024, spolu s vyjádření zpracovatele čl. 169, k nemožnosti vyhotovit k tomuto vedení geometrický plán.

35. Zatímco žalovaná požadovala a prokazovali nezbytnost přeložení trasy plynového vedení, žalobci v průběhu řízení setrvali na stanovisku o nezbytném vedení plynového vedení v trase stávající, a to především z důvodu právní jistoty, v obecné rovině pak též pro nesouhlas se stavebním záměrem, pakliže by měl být realizován v rozsahu nad míru přiměřenou stávajícím poměrům v lokalitě. Žalovaná v tomto směru učinila již i návrh na smluvní zřízení služebnosti v září 2023, jak prokázán jeho obsah čl. 124.

36. Bylo prokázáno výzvou čl. 20, navazující komunikace mezi stranami, že mezi účastníky, resp. původními vlastníky služebných pozemků byla vedena komunikace o zřízení služebnosti smluvní cestou, celkové poměry v lokalitě byly prokázány situační mapou KN čl. 23, smluvní ošetření navazující části plynového vedení k zásobení objektu na panujícím pozemku smlouvou s povinnou ze služebnosti , právnická osoba, čl.

93. Dosavadní průběh stavebního řízení ohledně odstranění stavby kotelny resp. výstavby bytového domu byl prokázán čl. 131, čl. 158 ve vztahu k dřívějšímu v té věci vedenému řízení, čl. 143 aktuální stavební ohlášení, stanovisko stavebního úřadu čl. 186.

37. Soud byl tak v projednávané věci postaven před otázku, jakým způsobem naložit se skutkovým závěrem mezi stranami nesporným, že z titulu mimořádného vydržení svědčí žalobců, resp. panujícímu pozemku v jejich vlastnictví služebnost inženýrské sítě plynového vedení ku zásobování objektu výrobního závodu žalobců na panujícím pozemku, současně však žalovaná tvrdila a prokazovala, že vedení plynu ve stávající trase by vedlo ke znehodnocení vlastnictví služebných pozemků, zejména v souvislosti se stavebním záměrem, který hodlá na těchto pozemcích realizovat, kdy k tomu prokázala, že aktuálně je odstranění stavby kotelny, na které se aktuální plynové vedení nachází, kdy realizace stavby bytového domu je již ve stadiu stavebního řízení.

38. Soud byl veden úvahou, že za daného skutkového stavu je třeba vyjít z toho, že nejen aspekt mimořádného vydržení služebnosti ve prospěch žalobců je třeba brát v potaz, ale též minimalizaci dotčení vlastnického práva žalované.

39. Současně soud za skutkových okolností projednávané věci dospěl k nevyhnutelnému závěru, že je třeba mimořádné vydržení služebnosti inženýrské sítě vyslovit – a navázat nejen na konkrétní trasu stávajícího vedení, kdy sice v této trase bylo vedení po dobu vydržecí doby, avšak vedení v této trase by představovalo neúměrný zásah do vlastnického práva žalované.

40. Je za dané situace dle soudu nutno vyslovit mimořádné vydržení služebnosti plynového vedení, avšak nikoli v trase konkrétní, ale v jakékoli potenciální trase, se zásahem do vlastnického práva v rozsahu nezbytném, tedy v rozsahu nikoli neúměrném, a to tak, aby byl realizován účel služebnosti, tj. zásobování panujícího pozemku plynem přes pozemky služebné.

41. Současně vyšlo v řízení najevo, že nelze dále vyčkávat s rozhodnutím, neboť ani přes postupné odročování jednání opakovaně o několik měsíců nedošlo v souvisejícím veřejnoprávním řízení čl. 186 k relevantnímu posunu. Soud s ohledem na hospodárnost a účel řízení a pojmové oddělení soudního řízení občanskoprávního od řízení veřejnoprávního stavebního též neshledal podmínky pro přerušení řízení do pravomocného skončení řízení stavebního o odstranění stavby, resp. o povolení stavby.

42. Soud proto formuloval výrok rozsudku tak, že pozemek parc. č. , hodnota, , a pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , oba zapsány na LV č. , hodnota, , coby pozemky služebné, jsou zatíženy věcným břemenem – pozemkovou služebností inženýrské sítě plynového vedení, a to jako služebností bezúplatnou, ve prospěch pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsán na LV č. , hodnota, , coby pozemku panujícího, vše obec a katastrální území , adresa, , v nezbytném rozsahu, ergo tak, že oba služebné pozemky jsou zatíženy jako takové – služebnost se váže k celým těmto pozemkům, avšak s oprávněním faktického zatížení – vedení trasy plynového vedení tak, aby byly služebné pozemky zatíženy toliko v nezbytném rozsahu, ať již v jakékoli trase umožňující zásobování panujícího pozemku a stavby na něm se nacházející plynem.

43. K tomu soud pro úplnost dodává, že pokud žalobci v petitu žaloby formulovali konkrétní náplně služebnosti – oprávnění údržby, oprav a provozování plynového vedení včetně příslušenství na zatížených pozemcích, oprávnění vstupovat a vjíždět za tím účelem na zatížený pozemek, pak takový obsah práv ze služebnosti je vymezen zákonem v § 1267 odst. 1 občanského zákoníku, bylo tak nadbytečné tyto náležitosti konkrétně vymezovat ve výroku rozsudku.

44. Podklad pro uvedený postup a důvody rozhodnutí shora uvedené nachází soud v následující konstantní judikatuře vrcholných soudů:

45. Nejvyšší soud k tomu v usnesení ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3158/2014, vyslovil, že bylo-li sjednáno věcné břemeno cesty (právo průchodu a průjezdu) přes určitý pozemek, ale nebylo sjednáno, kudy cesta vede, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.), ale je na povinném, aby v souladu s dobrými mravy a potřebou panujícího pozemku vymezil, kudy cesta povede. Tento závěr platí obdobně i pro vedení elektrické přípojky.

46. V odůvodní rozsudku pak Nejvyšší soud vyložil:47. „Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. července 2014, sp. zn. 22 Cdo 3833/2012 (publikovaném v časopise Právní rozhledy, 2015, č. 5, str. 187), uvedl, že „tato problematika byla řešena již v dobách platnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811 v § 495, upravujícím otázku prostoru k výkonu tzv. cestních služebností. V první větě tohoto ustanovení se uvádí: ‚Prostor pro tyto tři služebnosti musí býti přiměřen nutné potřebě a okolnostem místa‘. V souladu s tím judikatura konstatovala: ‚Vykonávána-li služebnost vozové cesty po každém libovolném místě služebního pozemku bez omezení na určitý směr, může býti výsledkem této dlouholeté držby jen služebnost vozové cesty, přiměřená nutné potřebě a okolnostem místa‘ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. března 1929, sp. zn. Rv I 1957/28, podobně věc sp. zn. R 440/37, vše publikováno v informačním systému ASPI).

48. K tomu komentář uvádí, že o prostoru k výkonu služebnosti cesty rozhoduje především úmluva stran. ‚Není-li jí, určí prostor osoba zavázaná a musí tak učiniti způsobem, který je přiměřený nutné potřebě (odpovídající služebnosti) a místním poměrům … bude se museti oprávněný zpravidla spokojiti s jedinou cestou a tedy trpěti, aby jiné cesty byly uzavřeny‘ (Sedláček, J., Rouček, F., a kol. Komentář k čsl. obecnému občanskému zákoníku a občanské právo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha 1935, díl II., s. 866). Při vymezení cesty je třeba vycházet z potřeby panující nemovitosti, nelze však takové břemeno vykonávat v rozsahu, na který účastníci smlouvy o jeho zřízení nebo jejich nástupci ‚nemohli vzhledem k okolnostem konkrétního případu pomyslet‘ (k tomu viz Švestka, J., Spáčil J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I., § 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1033). Věcná břemena nemohou být svémocně rozšiřována; oprávnění vyplývající z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně.

49. V případě pochybností o rozsahu věcného břemene platí, že povinný má být omezován spíše méně než více (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. ledna 2006, sp. zn. 22 Cdo 2647/2004). Strany musejí vycházet z principu dobrých mravů; jestliže by povinný měl za to, že takto vymezená cesta bez rozumného a přijatelného důvodu ztěžuje výkon jeho práva, mohl by žádat soud o vymezení, kudy cesta vede. Lze tedy uzavřít, že bylo-li sjednáno věcné břemeno cesty (právo průchodu a průjezdu) přes určitý pozemek, ale nebylo sjednáno, kudy cesta vede, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.), ale je na povinném, aby v souladu s dobrými mravy a potřebou panujícího pozemku vymezil, kudy cesta povede“. K těmto závěrům se přihlásila i aktuální publikovaná odborná literatura (k tomu srovnej : Dobrovolná, E. : K platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene cesty, Právní rozhledy, č. 18, 2014, str. 641).“50. Závěry citovaného judikátu je třeba dle soudu vztáhnout i na projednávanou věc, byť půdorysem věci nebyla otázka platnosti smlouvy, ve které nebyla smluvními stranami vymezena konkrétní trasa mj. elektrické přípojky, ale otázka rozhodnutí soudem o rozsahu služebnosti mimořádně vydržené.

51. Zásada minimalizace zásahu do práv povinného byla pak v návaznosti na citovaný judikát dále akcentována v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2293/2023, kde v bodě 21 odůvodnění vyložil:52. „Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3833/2012, z jehož závěrů odvolací soud vyšel, se však týkal věcného břemene cesty. Přestože samotným průchodem nebo průjezdem je obvykle fakticky zasažena jen část pozemku, lze platně sjednat věcné břemeno cesty přes určitý pozemek i bez vymezení toho, kudy cesta vede. Chybí-li úmluva stran, je na zavázané osobě, aby prostor k přiměřenému výkonu práva cesty určila, neboť vzhledem k tomu, že povinný z věcného břemene má být zatěžován co nejméně, lze libovolně procházet a projíždět kdekoli po zatíženém pozemku jedině v případě, že to bylo ujednáno. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3158/2014, které se týkalo věcného břemene uložení a vedení elektrické přípojky přes určitý pozemek. Přestože je tedy zatížen celý pozemek, samotný výkon práva cesty nebo vedení elektrické přípojky může zavázaná osoba omezit jen na určitou část pozemku.“53. Soud proto výrokem I. žalobě vyhověl v rozsahu výše detailně vysvětleném. Vzhledem k obsahu a formulaci výroku nebyly podmínky k tomu, aby nedílnou součástí rozsudku (výroku) byl učiněn kterýkoli z dokumentů vymezujících trasu služebnosti inženýrské sítě – plynového vedení, ať již ve variantě , právnická osoba, , navrhované žalobci, nebo ve variantě , tituly před jménem, , jméno FO, , jak navrhována žalovanou.

54. Žalobci byli v řízení plně úspěšní, mají proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění svého práva. Náhrada nákladů řízení sestává toliko ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, jiné náklady řízení žalobci nenárokovali. K výši soudního poplatku, současně nároku na náhradu nákladů řízení viz výše, přičemž žalobci jsou vzhledem k povaze jejich procesního společenství coby solidárního podle § 91 odst. 2 o.s.ř. oprávněni k náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně.

55. V té souvislosti soud zvažoval nárok žalobců na nákladů řízení náhradu v souvislosti s argumentací konzistentní snahou žalované o mimosoudní dořešení věci, jak žalovanou namítáno v závěrečném návrhu. Soud však dospěl k závěru, že na nároku na náhradu nákladů řízení žalobců z důvodu úspěchu ve věci nemůže ničeho změnit, neboť sice v průběhu řízení byla snaha žalované o mimosoudní dořešení věci, iniciativa k tomu směřující zjevná, soud tuto velmi oceňuje, současně však nelze přehlédnout, že tato snaha, mj. též ve formě návrhu smluvního ošetření, jak založeno čl. 123, byla prokázána teprve v době po podání žaloby, a to jak formou vyjádření k žalobě, tak zejména též i návrhem smlouvy byl předkládán dle vyjádření samotné žalované v září 2023, tj. takřka 18 měsíců po podání žaloby a teprve poté, co bylo ve věci nařízeno první jednání na květen 2023. Za dané situace shledal soud nárok žalobců na náhradu nákladů řízení po právu, a to bez ohledu na formulaci výroku, tj. bez vymezení konkrétní trasy vedení služebnosti.

56. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je ukládána k zaplacení z titulu nároku na náhradu nákladů řízení.