43 C 284/2022

Plný text

Okresní soud Brno – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované , sídlem Adresa žalované zastoupena Anonymizováno , advokátem Anonymizováno o zaplacení částky 77 804 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 978 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 978 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 8777 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8777 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 29 995 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 995 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 9054 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9054 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, dále částku 1200 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 745 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkaz podaným u soudu dne 25. 7. 2022, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 77 804 Kč s příslušenstvím, neboť coby dodavatel poslední instance dodávala žalované od 1. 12. 2021 elektřinu 1) do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž fakturou ze dne 9. 2. 2022, č. , hodnota, , se splatností 23. 2. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 3,251 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 1. 2022 do 26. 1. 2022, v celkové výši 29 978 Kč, 2) do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , přičemž fakturou ze dne 11. 1. 2022, č. , hodnota, , se splatností 25. 1. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 0,778 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, v celkové výši 8777 Kč, 3) do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž fakturou ze dne 11. 1. 2022, č. , hodnota, , se splatností 25. 1. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 3,288 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, v celkové výši 29 995 Kč, 4) do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , přičemž fakturou ze dne 9. 2. 2022, č. , hodnota, , se splatností 23. 2. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 0,725 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022, v celkové výši 9054 Kč. Co do příslušenství byla vedle zákonného úroku z prodlení nárokována náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, dále náhrada nákladů řízení, faktury nebyly žalovanou uhrazeny, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému se žalovaná bránila včasným odporem, následně bylo ve věci nařízeno jednání na 4. 4. 2023, následně odročeno na 23. 5. 2023.

3. Žalobkyně u jednání uvedla, že nárokovány jsou platby za dodávku elektrické energie, kdy žalobkyně dodávala coby dodavatel poslední instance na dvě odběrná místa žalované v období prosince 2021 a ledna 2022, přičemž množství odebrané elektrické energie bylo zjištěno z údajů provozovatele distribuční soustavy. Nárokováno je dle vyúčtování čtyřmi fakturami, s příslušenstvím od splatnosti jednotlivých faktur, faktury byly v souladu se smluvním ujednáním doručovány obyčejnou poštou, následně dne 21. 3. 2022 byla žalované doručena upomínka, a poté do datové schránky předžalobní výzva.

4. Žalovaná u jednání v rámci procesní obrany ohledně faktur čl. 33 na částku 8777 Kč, čl. 37 na částku 29 995 Kč, se bránila tím, že tyto nebyly ze strany žalobkyně žalované doručeny, a to ani přes žádost, žalovaná k nim získala přístup fakticky teprve ze soudního spisu. Dále žalovaná v případě faktur čl. 37 na částku 29 995 Kč a čl. 39 na částku 29 978 Kč, zpochybnila identitu odběrného místa , adresa, , neboť se podle jejího přesvědčení nejedná o výrobní areál žalované, mimoto fakturovaná výše spotřeby 2-3 MWh by odpovídala spotřebě spíše rodinnému domu. Ohledně odběrného místa , adresa, se pak bránila tím, že zde byla výroba definitivně ukončena, a pokud se tedy faktury čl. 33 na částku 8777 Kč a čl. 35 na částku 9054 Kč týkají tohoto odběrného místa, pak vzhledem k přesunu výroby by zde měla být spotřeba prakticky nulová.

5. Soud dále vycházel z písemných podání účastníků a listinných důkazů fakturami, předžalobní výzvou, doklady o odeslání, sazebníkem, výzvou k plnění, upomínkami, čestným prohlášením, informací o zahájení dodávky elektřiny, přehledy odečtů, výpisy KN, protokolem o předání, reklamací vyúčtování, reakcí na předžalobní výzvu, žádostí o změnu zákazníka, kupní smlouvou, přehledovými mapami.

6. Důkazní návrh žalované na slyšení svědkyně , Anonymizováno, byl podle § 120 odst. 1 o. s. ř. zamítnut, neboť bylo provedeno podrobné dokazování písemnými podklady, návrh na slyšení účetní žalované k otázkám útlumu výroby a stěhování na novou adresu bylo v návaznosti na další provedené dokazování vyhodnocen jako nadbytečný.

7. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. V projednávané věci dospěl soud po podřazení listinnými důkazy prokázaného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení k následujícím závěrům.

9. Bylo prokázáno, že žalobkyně coby dodavatel poslední instance dodávala žalované v měsících prosinec 2021 a leden 2022 elektřinu do dvou odběrných míst.

10. Jednak do odběrného místa na adrese , adresa, , ohledně kterého fakturou ze dne 9. 2. 2022, č. , hodnota, , se splatností 23. 2. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 3,251 MWh elektřiny v době od 1. 1. 2022 do 26. 1. 2022, v celkové výši 29 978 Kč, a fakturou ze dne 11. 1. 2022, č. , hodnota, , se splatností 25. 1. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 3,288 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, v celkové výši 29 995 Kč.

11. Druhak do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , ohledně kterého fakturou ze dne 11. 1. 2022, č. , hodnota, , se splatností 25. 1. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 0,778 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, v celkové výši 8777 Kč, a fakturou ze dne 9. 2. 2022, č. , hodnota, , se splatností 23. 2. 2022, vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky 0,725 MWh elektřiny do odběrného místa v době od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022, v celkové výši 9054 Kč.

12. Žalovaná založila svoji obranu ve vztahu k odběrnému místu na adrese , adresa, na tvrzení, že nebylo prokázáno, že se jedná o odběrné místo žalované, nýbrž se může jednat o odběrné místo jiné. V té souvislosti byly k návrhům žalobkyně provedeny důkazy dokumentací z katastru nemovitostí, týkající se několika potenciálně v úvahu připadajících odlišných nemovitostí než nemovitostí žalované, žalovaná rovněž argumentovala, že spotřeba elektřiny v množství cca 3,25 MWh za měsíc odpovídá spíše rodinnému domu než výrobnímu areálu.

13. Soud se s obranou žalobkyně neztotožnil. Vyšel přitom zejména z důkazu žádostí o změnu zákazníka v odběrném místě , adresa, , založena na čl. 93 spisu, podanou v souvislosti s nabytím nemovitosti žalovanou, kdy tuto žádost podávali společně prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná coby kupující při převodu nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 8. 6. 2021, předávací protokol ze dne 20. 7. 2021, jak předloženy žalovanou k důkazu. V žádosti o změnu zákazníka přitom prodávající společně s žalovanou uvedli číslo měřidla 32480, které je totožné s číslem měřidla, ohledně kterého bylo žalobkyní fakturováno.

14. Byla tím prokázána identita měřidla, resp. odběrného místa, přičemž na posouzení věci nemohlo nic změnit, že formálně bylo toto odběrné místo vedeno na neexistující číslo domu , adresa, , a to původním dodavatelem, přičemž žalobkyně coby dodavatel poslední instance toliko toto označení odběrného místa převzala. Toto formálně nesprávné označení v evidenci dodavatele elektřiny nic nemění na tom, že bylo prokázáno, že se jedná o odběrné místo žalované, které převzala a ohledně kterého společně s převodcem podala žádost o změnu v osobě odběratele poté, co nemovitost koupila od původního vlastníka.

15. K tomu dále přistupuje, že žádost o změnu zákazníka byla žalovanou spolu s prodávající adresována původnímu dodavateli Kolibřík energie a.s., přičemž právě od tohoto dodavatele následně žalobkyně coby dodavatel poslední instance převzala dodávku elektřiny do této nemovitosti, jak prokázáno informací o zahájení dodávky elektřiny v režimu dodavatele poslední instance, kterou zaslala žalobkyně žalované, předložila k důkazu, jak založena na čl. 71 spisu.

16. Konečně rovněž spotřeba fakturovaná žalobkyní vyúčtováními dle žaloby za měsíce prosinec 2021 a leden 2022 odpovídá spotřebě, jak prokázána stavem měřidel ke dni vystavení faktur v porovnání se stavem, jak žalovanou uveden v žádosti o změnu zákazníka, kdy od podání žádosti ke dni 21 7. 2021 do ledna 2022, kterého se týká pozdější z faktur nárokovaných k úhradě žalobou, byla v místě odběru velmi obdobná měsíční spotřeba, jak prokázáno odečtovým harmonogramem, který žalobkyně obdržela od provozovatele distribuční soustavy, vycházela z něj při fakturaci, založen na čl. 81 spisu, kdy od podání žádosti ke dni 21. 7. 2021 se jednalo o konstantní spotřebu okolo 2,75 MWh měsíčně ve vysokém tarifu a okolo 0,75 MWh v nízkém tarifu.

17. V té souvislosti bylo množství odebrané elektřiny jednoznačně prokázáno, bylo by již nadbytečné vést další dokazování k povaze výroby žalované a reálné spotřebě takové výrobě odpovídající, k tvrzení žalované, že by spotřeba ve výrobním areálu měla být vyšší, kdy by se jednalo o obsáhlé a náročné dokazování, zejména pak i sama žalovaná zůstala v rovině obecného tvrzení, neprokazovala povahu své výrobní činnosti a reálně dosahovanou spotřebu za dřívější období.

18. Ve vztahu k odběrnému místu , adresa, žalovaná nezpochybňovala svoji osobu coby odběratele elektřiny, obranu založila na tvrzení, že v relevantním období docházelo k přesunu jejího výrobního areálu, a v tomto odběrném místě by tak měla být de facto nulová spotřeba.

19. Ani ohledně tohoto odběrného místa se soud s obranou žalované neztotožnil.

20. Pokud žalovaná namítala přesun výrobního areálu a s tím spojený pokles spotřeby, pak toto je ve shodě s žalobními tvrzeními, resp. fakturami nárokovanými k uhrazení žalobkyní, když fakturováno bylo množství odebrané elektřiny v objemu cca 0,75 MWh měsíčně, což je poměrně nízká spotřeba, které lze reálně dosahovat po útlumu provozu v dřívějším výrobním areálu, který byl tou dobou aktuálně přesunut.

21. Rovněž ohledně tohoto místa bylo prokázáno, že fakturované množství elektřiny podle vyúčtování nárokovaných k úhradě žalobou ve srovnání s odečtovým harmonogramem, jak žalobkyni předán provozovatelem distribuční soustavy a založen na čl. 84, vykazuje obdobnou výši spotřeby za období podle žaloby i za období předcházející. Spotřeba i v předcházejícím období byla konstantní, ve shodě se spotřebou za měsíce prosinec 2021 a leden 2022, které jsou předmětem řízení v této věci.

22. Soud se i ohledně tohoto odběrného místa ztotožnil s nárokem žalobkyně, vycházejícím z odebraného množství elektřiny, jak žalobkyni coby dodavateli poslední instance sděleno provozovatelem distribuční soustavy. Soud vyhodnotil za nadbytečné provádět v tomto směru další dokazování, např. slyšením pracovníků žalované k prokázání útlumu výroby na adrese , Anonymizováno, v souvislosti s přesunem na adresu novou, když i tato obrana setrvala toliko v rovině tvrzení žalované, žalovaná neprokazovala toto tvrzení objektivizovanými podklady např. k povaze provozu, jeho útlumu a činnostem, které zůstaly v bývalém výrobním areálu zachovány i po přesunu výroby na novou adresu.

23. Na závěru soudu o důvodnosti žaloby nemohlo nic změnit ani tvrzení žalované, že dvě z nárokovaných čtyř faktur – fakturu č. , hodnota, ohledně odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , a fakturu č. , hodnota, , ohledně odběrného místa na adrese , adresa, – jí nebyly žalobkyní řádně zaslány.

24. K této otázce se jednak žalobkyně věrohodně vyjádřila tak, že všechny čtyři faktury byly zasílány ve shodném režimu – obyčejnou poštou v souladu se zavedenou praxí, aniž by bylo možno odeslání dále prokázat, soud dále přihlédl též k tomu, že množství odebrané energie bylo v obou odběrných místech dlouhodobě konstantní, jak uvedeno výše. Tedy i pokud snad žalovaná neměla k dispozici předmětné dvě faktury, a pokud měla pochybnosti i přesto, že tyto byly co do množství odebrané elektřiny a účtovaných částek ve shodě s fakturami za měsíce ostatní, u kterých doručení nezpochybňovala, bylo na ní, aby opakovaně vyžádala doručení faktur, např. písemnou žádostí či návštěvou zákaznického centra, přičemž žalovaná i v tomto ohledu setrvala procesně pasivní a žádné bližší skutkové tvrzení ani důkazní návrh neuplatnila (vyjma toho, že v jedné z listin předložených žalovanou – jedná se o komunikaci mezi stranami, založeno na čl. 92 spisu – si soud povšiml stručné zmínky o telefonátu na infolinku společnosti, kdy však ani toto nebylo přetaveno ve skutkové tvrzení či navazující důkazní návrh).

25. Výrokem I. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou částku za dodanou elektřinu a související služby, jak vyúčtována čtyřmi fakturami uvedenými shora. Žalobkyni dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší nárok na úrok z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a sice vždy za dobu ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury do zaplacení. Vzhledem k tomu, že uplatněná pohledávka je vzájemným závazkem podnikatelů, žalobkyni dále přísluší v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, jak nárokovány žalobkyní.

26. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.

27. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady soudního poplatku uhrazeného ve výši 3113 Kč, dále nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 7 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu ze dne 15. 2. 2023, vyjádření v koncentrační lhůtě ze dne 17. 4. 2023, 2x účast u jednání, po 4220 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, dále ohledně jednání dne 23. 5. 2023, jak navrhováno žalobkyní ve vyúčtování předloženém soudu, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 8x započatá půlhodina za cestu k soudu a zpět, celkem 8x 100 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., za 2x 206 km cesty ze sídla advokáta v , adresa, k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 8,7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km tedy celkem 412 x 5,20 Kč + 4,12 x 8,7 x 41,20 Kč, tedy náleží 29 540 Kč + 2100 Kč + 800 Kč + 2142 Kč + 1477 Kč = 36 059 Kč, navýšené o 21 % sazby DPH se zaokrouhlením na celé koruny nahoru podle § 146 odst. 1 daňového řádu, které je advokát plátcem, jak soudu doložil, tedy přísluší 43 632 Kč + 3113 Kč = 46 745 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

28. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měla žalovaná reálně možnost dluh včas uhradit.