43 C 35/2023

Plný text

Okresní soud Brno – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena titul jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 70 433 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5480 Kč a příslušenství pohledávky v rozsahu uvedeném v částečném zpětvzetí žaloby podaném dne 2. 5. 2023, se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 324,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 324,88 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 2500 Kč, splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba ze dne 31. 1. 2023, ve znění částečného zpětvzetí žaloby podaného dne 2. 5. 2023, v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 626,12 Kč s příslušenstvím v rozsahu uvedeném v částečném zpětvzetí žaloby podaném dne 2. 5. 2023, dále částku 24 002,50 Kč s příslušenstvím v rozsahu uvedeném v částečném zpětvzetí žaloby podaném dne 2. 5. 2023, dále zákonný úrok z prodlení v rozsahu uvedeném v částečném zpětvzetí žaloby podaném dne 2. 5. 2023, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 1. 2023 domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 433 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi stranami dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty prostředky převodem na účet ve výši 50 001 Kč, dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovanou uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 14. 4. 2023 podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila v soudem stanovené lhůtě podáním ze dne 2. 5. 2023, současně týmž podáním vzala žalobu částečně zpět.

3. Žalovaná se k věci vyjádřila dne 9. 5. 2023.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 18. 5. 2023, k němuž se dostavili oba účastníci.

5. Žalobkyně uvedlka, že původně bylo nárokováno 70 433 Kč ze smlouvy o úvěru na základě které bylo žalované vyplaceno 50 001 Kč dne [datum], s povinností splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení, proto žalobkyni vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, smluvní úrok a dále smluvní pokutu, a znovu též na smluvní pokutu z jistiny nehrazené po zesplatnění, tj. od 16. 1. 2018. Po zvážení věci žalobkyně vzala žalobu částečně zpět zejména v části smluvního úroku, který požaduje ve výši 8,63 %. Žalovaná celkem na smlouvu uhradila 19 676, 12 Kč. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalobkyně toliko odkazuje na doplnění žaloby, není schopná se k tomu blíže vyjádřit.

6. Žalovaná uvedla, že předmětná smlouva skutečně byla uzavřena, převodem jí byly poskytnuty prostředky 50 001 Kč a následně splácela po 2500 Kč, avšak nezvládala své dluhy, bylo jí schváleno oddlužení, avšak v průběhu oddlužení z důvodu neblahého zdravotního stavu nebyla schopna plnit podmínky a insolvenční řízení bylo zastaveno, aniž by byla osvobozena od zbytku dluhů. Nemá přehled kolik celkem na smlouvu uhradila, neboť z části hradila sama, zejména pak prostřednictvím srážek pro insolvenční řízení, ale pokud žalobkyně uvádí částku 19 676, 12 Kč, pak podle žalované se jedná jistě o částku reálnou.

7. Soud vyšel dále z listinných důkazů výzvami, smluvní dokumentací, kartou klienta, posouzením úvěruschopnosti, předžalobní výzvou, sdělením banky.

8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované.

18. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání.

19. Žalobkyně nesplnila povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. K tomuto nevyhnutelnému závěru soud dospěl za situace, kdy žalobkyně předložila soudu kartu hodnocení klienta, dále podklady dokládající zaměstnání žalované u [právnická osoba] a výpis z účtu dokládající vyplacení mzdy.

20. Ve zbytku však již došlo k ověření poměrů žalované žádný či jen velmi nedostatečným způsobem, když jednak v kartě hodnocení jsou uváděny další příjmy 2000 Kč, není však uvedeno ani doloženo, o jaké příjmy, z jakého titulu, po jakou dobu pobírané se jedná.

21. Byl předložen výpis z registru Solus, jinak však nebyl dluhy žalované blíže zkoumány, kdy v kartě hodnocení je uvedena částka splátek 3200 Kč, není však blíže uvedeno ani doloženo, o jaké splátky, z jakého titulu, na jakou dobu se jedná.

22. Jsou uvedeny náklady na bydlení 1400 Kč, které jsou ve výši poměrně velmi nízké, neodpovídající reálným poměrům, a to ani pokud snad žalovaná bydlí u rodičů, jak v kartě zaškrtnuto, blíže však nedoloženo. I pokud by u rodičů bydlela, bylo na nutno takto nízké výdaje na bydlení dále objektivizovat, aby se jednalo o údaj věrohodný.

23. Nebyly nijak ověřeny vyživovací povinnosti žalované, toliko bez další souvislosti je v kartě zmíněno, že v domácnosti se nachází 2 děti, není však zřejmé, zda se jedná o děti žalované, pokud jsou ohledně obou dětí uvedeny souhrnné výdaje na živobytí obou 3500 Kč, jedná se o údaj souhrnný, poměrně velmi nízký a nevěrohodný. Konečně pak, pokud ohledně samotné žalované jsou uvedeny celkové výdaje na živobytí vyjma bydlení 700 Kč měsíčně, pak se jedná o částku zcela zjevně podhodnocenou, nejedná se o částku, která by byla s to pokrýt základní životní náklady na stravu, ošacení, léky, jiné nezbytné, pravidelné či i nahodilé výdaje, neboť i ty je třeba přiměřeně zohledňovat.

24. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny.

25. Bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 001 Kč, současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem 19 676,12 Kč, zbývá tedy, aby žalovaná doplatila žalobkyni 30 324,88 Kč.

26. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o. s. ř. řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí zastavil.

27. Výrokem II. bylo žalované z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 30 324,88 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalované v souvislosti s uzavřenou smlouvou reálně vyplaceno a co nebylo žalovanou vráceno.

28. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 17. 1. 2023, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužné částky po zesplatnění byla prokázána s odesláním 11. 1. 2023, jak žalobkyně prokázala podacím archem na č. l. 28 spisu. Podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 16. 1. 2023, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. K tomu soud pro úplnost dodává, že na doručování výzvy lze vztáhnout ustanovení § 573 občanského zákoníku za situace, kdy žalobkyně prokazatelně odeslala oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k plnění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou sama žalovaná sdělila žalobkyni. Pokud snad se žalovaná na adrese, kterou sdělila žalobkyni, následně nezdržovala, popř. jinak zmařila doručení, a písemnost se tak na této adrese fakticky nemohla dostat do její dispozice, nelze to přičítat k tíži žalobkyně. Na žalobkyni nelze žádat, aby pátrala po místě skutečného pobytu žalované a prokazovala, že písemnost byla žalované skutečně doručena. Ba naopak, pokud žalovaná zmařila doručení tím, že znemožnila doručení zásilky na adresu, kterou předtím sama žalobkyni sdělila, platí podle § 570 odst. 1 za středníkem občanského zákoníku, že zásilka řádně došla.

30. Výrokem III. soud žalobu co do zbývající části nároku a příslušenství zamítl.

31. Vzhledem k tomu, že ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, měla by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ve výši podle poměru úspěšnosti, avšak žalované žádné prokazatelné důvodné náklady řízení nevznikly, bylo výrokem IV. rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

32. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo stanoveno peněžité plnění nároku žalobkyně přiznaného soudem ve splátkách po 2500 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek ve smyslu § 1931 občanského zákoníku, tedy nebude-li některá ze splátek řádně a včas uhrazena, stává se splatným celý zbývající dluh, přičemž při stanovení konkrétní výše měsíčních splátek soud vycházel z poměrů věci a návrhů stran, kdy stanovení úhrad nároku ve splátkách navrhovala žalovaná, žalobkyně proti tomu nebrojila, ba naopak výslovně u jednání uvedla, že takovou výši splátek by akceptovala, současně soud zohlednil celkovou výši nároku, při zohlednění výše příslušenství, podpůrně též náhrady nákladů řízení, neboť i tu je žalovaná povinna současně hradit, výši splátek pak stanovil tak, aby byla úhrada v možnostech žalované, jak vyšly najevo při projednání věci, současně aby došlo k úhradě celkové výše nároku v přiměřené době.